Bratislava
Pamätná tabuľa Matej Korvín
Umístění: Bratislava, Ventúrska 3, Academia IstropolitanaNÁRODNÁ
KULTÚRNA PAMIATKA
ACADEMIA
ISTROPOLITANA
PRVÁ VYSOKÁ ŠKOLA
NA SLOVENSKU
ZALOŽENÁ V R. 1465
MATEJOM KORVÍNOM
GOTICKÁ STAVBA
Z I. POLOVICE 15. STOROČIA
Matej Korvín (23.2.1443 Kluž -.4.1490 Viedeň) bol v rokoch 1458-90 uhorský kráľ, od roku 1486 rakúsky vojvoda a od roku 1469 si nárokoval aj titul českého kráľa. Matej Korvín pochádzal z rodu Huňadyovcov a jeho otec Ján Huňady bol najbohatším veľmožom v Uhorsku. Bojoval s Jiřím z Poděbrad a Fridrichom III., dobyl Sliezsko, Lužicu a Moravu a dal sa tam korunovať za českého kráľa. Dobyl aj Dolné Rakúsko. V roku 1465 založil v Bratislave Universitas Istropolitana. Za svoju prvoradú úlohu považoval likvidáciu bratríckych skupín na Slovensku. V máji 1458 pri Blatnom potoku porazili kráľovské vojská bratríkov. Podnikol tri výpravy proti Osmanskej ríši, v ktorých dosiahol iba čiastočné úspechy. Ako jeden z mála uhorských panovníkov sa uchoval v pamätiach a povestiach ako dobrý kráľ.
(zdroj: Wikipédia)
Academia Istropolitana bola prvou univerzitou na území Slovenska. Založil ju kráľ Matej Kovín v roku 1465 a patrila k významným centrám šírenia humanizmu v Uhorsku.
(zdroj: https://www.vypadni.sk/sk/academia-istropolitana)
Souřadnice: N48°8'32.5'' E17°6'23.1''
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pomník Obetiam 1. a 2. svetovej vojny
Umístění: Bratislava, Vetvárska, na križovatke ulíc Vetvárska a Padlých hrdinov, oproti Miestnemu úradu Podunajské BiskupiceIN MEMORIAM
1914 – 1918
AZ ELSŐ VILÁGHÁBORÚBAN 1914 – 1918
ELESETT HŐSÖK NÉVSORA:
SZABÓ LAJOS, ÁRPA FERENC, KANÁVOR JÁNOS, BAB JÓZSEF, KAISER KÁROLY, ÁRPA PÉTER, RÉGELY JÓZSEF, MÉSZÁROS JÁNOS, KOTLÁR TITUS, PRIKLER JÁNOS, HORVÁTH ANTAL, MOLNÁR BÉLA, BEIDLHAUSER MIKLÓS, FUKARI VILMOS, STIFFTER VENDEL, JAVORCSIK FERENC, GUTLEBER LŐRINC, ROTHBAUER JÓZSEF, SIPOS ALBERT, SIPOS BÉLA, KOVÁCS RUDOLF, VOZÁR JÓZSEF, DANIEL LAJOS, BENYOVICS ISTVÁN, ROTHBAUER FERDINAND, TOMANOVICS JÁNOS, GYURKOVICS JÁNOS, FOGLSZINGER JÁNOS, SZABÓ ADAM, CZANNER JÁNOS, KEMÉNY ANTAL, FOGLSZINGER JÁNOS, FEHÉRVIZI FERENC, NAGY MIHÁLY, HIDEGHÉTI VINCE, GAZDAG JÓZSEF, HALÁLING FLORIÁN, MESTER FERENC, SZABÓ JÁNOS, KIRTH JÁNOS, KIRTH IGNÁC, NÉMETH JÁNOS, ZUBIN VENDEL, VARGA FERENC, SZÁSZ FERENC, HÚBERT ANDRÁS, NÉMETH JÁNOS, MOLNÁR JÁNOS, FÜLÖP ANTAL, HINTERSCHUSTER ISTVÁN, SÁNDOR ISTVÁN, VURM EDUÁRD, TÓTH FERENC, GÁBRIS LÁSZLÓ, VITMANN PÁL, NAGY FERENC, KURTH LAJOS, UJHELYI FERENC, NAGY ISTVÁN, NAGY JÁNOS, PAMMER LAJOS, FENES MÁRTON, RADÓ ISTVÁN, FOGLSZINGER ISTVÁN, KANÁVOR TITUS, ZSERNOVICZKY SÁNDOR, KOTLÁR FERENC, FŰLE PÁL, KITLER JÓZSEF, KITLER PÉTER, RIGÓ JÓZSEF, SÁRKÖZI JÓZSEF, RIGÓ KÁROLY, RIGÓ JÁNOS, BUZASI, BOGÁR ISTVÁN, SÁRKÖZI KÁROLY, BOTLÓ JÁNOS, SÁRKÖZI ELEK, WÁGNER PÉTER, MOLNÁR ILJA, RAJNA BÉLA, RAJNA JÓZSEF, FEHÉR LÁSZLÓ, KURUC SÁNDOR, NAGY KÁROLY, KUKORICA SÁNDOR, HORVÁTH FERENC, MESZÁROS ISTVÁN, CSÁKY VINCE, LAPOS MIHÁLY, AMBRUS KÁROLY, SÁRKÖZI FERENC, HOLOCSI JÁNOS, ÁRPA JÓZSEF, RIGÓ ISTVÁN, PRIKLER MÁRTON, NAGY JÁNOS
NA PAMIATKU OBETIAM
II. SVETOVEJ VOJNY
JOZEF DORNAI, ŠTEFAN DOMÉNY, JÁN HEIMBERGER, FRANTIŠEK HOLOCSI, FRIDRICH KATONA, JÁN KOVÁCS, PAVOL MÉSZAROŠ, LADISLAV NOZDROVICZKÝ, JOZEF OZOGÁNY, MIKULÁŠ OZOGÁNY, FRANTIŠKA RIGOVÁ, ANDREJ SZABÓ, RUDOLF SZELEPCSÉNYI, FRANTIŠEK SZIJARTÓ, LADISLAV VARGA, FERDINAND ZSERNOVICKÝ, KAROL NAGY
JÁN RÉGELT 1915-1944, ROZÁLIA BLAUOVÁ 1873-1943, JÚLIUS BLAU 1901-1943, KORNEL BAU 1936-1943, JURAJ BLAU 1940-1943, BÉLA BLAU 1907-1943, ALŽBETA BLAUOVÁ 1906-1943, PAVOL BLAU 1938-1943, MARTA BLAUOVÁ 1942-1943
NA POČESŤ PADLÝCH V PARTIZÁNSKOM BOJI
A UMUČENÝCH V KONCENTRAČNOM TÁBORE
A PARTIZÁN HARCOKBAN ELESETT ÉS A
KONCENTRÁCIOS TÁBORBAN HALÁLRA KÍNZOTTAK
EMLÉKÉRE
SRDCE PLNÉ VĎAKY, SLZA LÍCE PÁLI,
ZVEĽADÍME DIELO, ZAŇ STE UMIERALI
MILAN KRAUS
Souřadnice: N48°7'29.3'' E17°12'40.6''
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pomník sovietskej armáde
Umístění: Bratislava, Viedenská cesta, na križovatke Viedenskej a Rusovskej cestyV TÝCHTO MIESTACH
PREKROČILI ODDIELY
SLÁVNEJ SOVIETSKEJ
ARMÁDY
HRANICE OSLOBODENEJ
BRATISLAVY,
ABY ĽUD RAKÚSKA
OSLOBODILI
OD NADVLÁDY
FAŠIZMU
ČESŤ A SLÁVA
HRDINSKEJ
SOVIETSKEJ ARMÁDE!
В ЭТИХ МЕСТАХ
ПЕРЕШЛИ ЧАСТИ
СОВЕТСКОЙ АРМИИ
ГРАНИЦЫ
ОСВОБОЖДЕННОЙ
БРАТИСЛАВЫ
ДЛЯ ТОГО
ЧТОБЫ ОСВОБОДИТЬ
НАРОД АВСТРИИ
ОТ ФАШИСТСКОГО
ГОСПОДСТВА
ЧЕСТЬ И СЛАВА
ГЕРОИЧЕСКОЙ
СОВЕТСКОЙ АРМИИ!
Souřadnice: N48°7'45.5'' E17°5'34.9''
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pomník Obetiam genocídy Arménov
Umístění: Bratislava, Viedenská cesta, nábrežie Dunaja, v blízkosti reštaurácie LeberfingerNA
PAMIATKU
1500000
ARMÉNSKYCH
OBETÍ
ZOSNULÝCH
V GENOCÍDE
V ROKU
1915
TO THE
MEMORY
OF THE
1500000
VICTIMS
OF THE
ARMENIAN
GENOCIDE
OF 1915
UZNESENIE
NÁRODNEJ RADY SLOVENSKEJ
REPUBLIKY
1341
30. NOVEMBRA 2004
NÁRODNÁ RADA SLOVENSKEJ REPUBLIKY
UZNÁVA GENOCÍDU ARMÉNOV V ROKU
1915, PRI KTOREJ ZAHYNULI STÁTISÍCE
ARMÉNOV ŽIJÚCICH V OSMANSKEJ RÍŠI
POVAŽUJE TENTO ČIN ZA ZLOČIN PROTI
ĽUDSKOSTI.
RESOLUTION OF THE SLOVAK
PARLIAMENT 1341
NOVEMBER 30. 2004
THE SLOVAK PARLIAMENT
RECOGNIZES THE ARMENIAN GENOCIDE
OF 1915 DURING IN THE OTTOMAN
EMPIRE WERE KILLED AND
CONSIDERS THAT ACT AS A CRIME
AGAINST HUMANITY.
ZVÄZ „NIG APARAN“
„NIG APARAN“ UNION
V súvislosti
s prijatím NRSR
30.11.2004
uznesenia 1341
o Genocíde Arménov
si našu vďaku
zaslúžia
J. Čarnogurský, F. Mikloško, M. Lauko, P. Hrušovský, T. Mikuš, P. Minárik, R. Žiak, G.Krajči
Mimoriadne
poďakovanie
a ocenenie patrí
organizátorovi
rezolúcie,
AŠOTOVI
GRIGORIANOVI
FÓRUM
ARMÉNSKYCH
ASOCIÁCIÍ
EURÓPY
In relation
to the adoption
of Resolution no 1341
on the Armenian
Genocide
on 30.11.2004
by the Slovak
Parliament we hereby
express our deepest
gratitude to
J. Čarnogurský, F. Mikloško, M. Lauko, P. Hrušovský, T. Mikuš, P. Minárik, R. Žiak, G.Krajči
Special
acknowledgement
and appreciation it
attributed to
the organiser
of the Resolution
ASHOT
GRIGORIAN
FORUM OF
ARMENIAN
ASSOCIATIONS
OF EUROPE
Nápis je v jazyku slovenskom, anglickom a arménskom.
Souřadnice: N48°8'12.9'' E17°6'33''
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pomník Janko Kráľ
Umístění: Bratislava, Viedenská cesta, Sad Janka KráľaJANKO KRÁĽ
Janko Kráľ (24.4.1822 Liptovský Mikuláš - 23.5.1876 Zlaté Moravce) často označovaný ako básnik-burlivák, bol slovenský národný buditeľ, predstaviteľ romantizmu a jeden z najvýznamnejších a najradikálnejších básnikov štúrovskej generácie. V roku 1848 po prvých impulzoch revolúcie burcoval poddaný ľud do povstania proti feudálom. Ľudové povstanie, ktoré vyvolal bolo potlačené v marci 1848, po jeho chytení a mučení ho spolu s J. Rotaridesom odviedli do väzenia v Šahách, neskôr až do januára 1849 v Pešti, kde ho odsúdili na smrť. Údajne na zásah bána J. Jelačiča ho po 10 mesiacoch väzenia prepustili na slobodu. V marci 1849 bol v Liptovskom Mikuláši, kde velil dobrovoľníkom a národnej garde. V septembri 1849 sa znovu zúčastnil revolučných bojov v Krupine ako kapitán slovenských dobrovoľníkov. Po skončení revolúcie pôsobil v štátnej službe na rôznych miestach, naposledy v Zlatých Moravciach, kde i zomrel v chudobe.
(zdroj: Wikipédia)
Autorom pomníka je sochár František Gibala.
Souřadnice: N48°7'36.08'' E17°5'23.24'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pamätná tabuľa Ján Chryzostom Korec
Umístění: Bratislava, Vilová 7, nad vchodom do panelového domuNa tejto adrese býval
J. Em.
Ján Chryzostom
kardinál Korec, SJ
tajne vysvätený biskup
22.1.1924 – 24.10.2005
V jeho byte sa konalo množstvo tajných kňažských vysviacok.
Pri 100. výročí narodenia venovali KPVS a
PV-ZPKO v roku 2024.
Ján Chryzostom Korec (22.1.1924 Bošany – 24.10.2015 Nitra) kardinál a emeritný diecézny biskup nitrianskej diecézy. Počas noci z 13. na 14.4.1950, keď komunistický režim násilne likvidoval rehole ocitol sa v sústreďovacom tábore. Po prepustení odišiel do civilného života. Za kňaza bol vysvätený 1.10.1950, za biskupa 24.8.1951. V roku 1958 sa o neho zaujímala ŠtB. Zatkli ho a 11.3.1960 bol odsúdený za vlastizradu na 12 rokov väzenia. Väznený bol v Prahe na Pankráci, Ruzyni, vo Valdiciach, Leopoldove a Ilave. Z väzenia bol prepustený v roku 1968. Stal sa pilierom tzv. tajnej cirkvi na Slovensku. 6.2.1990 ho pápež Ján Pavol II. vymenoval za sídelného biskupa do Nitry, 28.6.1991 ho vymenoval za kardinála.
(zdroj: Wikipédia)
Souřadnice: N48°7'27.05'' E17°5'48.62'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pomník Obětem 1., 2. světové války a Milan Rastislav Štefánik
Umístění: Bratislava, Vrančovičova, v areáli kostola, hneď vpravo od vstupnej bránypredná strana:
ŠTEFÁNIK
HRDINA SLOVENSKÉHO NÁRODA
VŠEMOHÚCI A MILOSRDNÝ BOŽE!
DOPRAJ VEČNÉHO OSLÁVENIA SLOVENSKÝM HRDINOM PADLÝM VO SVETOVEJ VOJNE,
PLNEJ SLOBODY SLOVENSKÉMU NÁRODU A TRVALÉHO MIERU CELÉMU SVETU.
pravá strana:
HLUBIK FABIAN 1914, KOMPANIK FRANTIŠ. 1915, KOVÁČIK GREGOR 1915,
KOVAČIČ MATÚŠ 1914, KRAJČOVIČ MICHAL 1914, KRAJIČEK FRANTIŠ. 1916,
KRALOVIČ DEMIAN 1916, KRALOVIČ IGNÁC 1917, MARADA JÁN 1916, MICULIK
FRANTIŠ. 1917, MIŠOVIČ PAVEL 1916, MRÁZEK ADOLF 1914, VALÁŠEK FRANTIŠ.
1916, MASNOVIČ NIKODÉM 1916, MATOŠ LEOPOLD 1918, ŠINDLER FRANTIŠ.
1917, VIDOŠOVIČ FRANTIŠ. 1916
levá strana:
BEDNARIČ LUKAČ 1917, BOLEK ŠTEFAN 1915, BOSKOVIČ IGNÁC 1914, BEZVODA
ŠIMON 1915, BRUTENIC ANTONIN 1918, ČECHO ALEXAND 1915, DUFEK LUDEVIT
1914, BRANKOVIC AMBROZ 1916, BUKAL JAN 1916, FAUT GAŠPAR 1916, FOLTYN
FRANTIŠ. 1915, FOLTYN JAN 1914, FOLTYN MICHAL 1918, FRATRIČ MARTIN
1915, HERGOTT PAVEL 1914, HLUBIK ANTONIN 1915, FRATRIČ LENHART 1918,
JANATA FRANTIŠ 1916
zadná strana:
PADLÝM VENUJE ZO SVET. VOJNY 1939 - 1945
SPOL. VYSLÚŽ. VOJ. A FRONT. BOJOVNÍKOV
GEN. M. R. ŠTEFÁNIKA V LAMAČI Č. 26
PAJTAK JÚLIUS 1944, HARASLIN JOZEF 1942, ŽÁMEČNÍK GAŠPAR 1944, BACHAN JOZEF 1945, GUSKOVIČ ANTON 1944, JANATA JÁN 1944, GUTTA ANTON 1945
Tento pomník zbudovala
obec Lamač na pamiatku
desaťročného trvania.
Č.S.R.
2.IX.1928
Souřadnice: N48°11'33.5'' E17°3'2.9''
VPM přidal: Bc. Samuel "koba" Jablonka
Doplnění informací: Ladislav Barabás
Pomník Bitka pri Lamači
Umístění: Bratislava, Vrančovičova, oproti domu č. 58 v časti LamačČESTNÁ SPOMIENKA
na 22. júl 1866
c. a k.
pešieho pluku
ALOISA MUZZUCHELLA
10. brigáda Mondel
a c. a k. peší pluk č. 10
OSCARA II. FRIEDRICHA
švédskeho kráľa
Dem
ehrenden
ANDENKEN
an die
im 22. Juli 1866
des k. k.
Infanterie Regiments
Ulstrugmeister
ALOIS MAZZUCHELL
№ 10
BRIGADE MONDEL
Gru mmiltelb
vom k. u. k.
Infanterie Regimente
OSCAR II. FRIEDRICH
König von Schweden
№ 10.
Ku
PAMIECI
NA POLEGLYCH
c. k. pulku piechoty
ZBROJMISTRZA
HRABIEGO
ALOJZIEGO MAZZUCHELL
№ 10
BRYGADA MONDEL
go dnie 22go lipca
1866. roku
Dicsö
ENLÉKEÜL
MAZZUCHELL ALAJOS
GRÓF
TÁBORSZERNAGY
cs. k. 10.
gyalogezrede
MONDEL DANDÁRA
1866 július 22ikén
elesett
HÖSEINEK
Pomník stál pôvodne na inom mieste v katastri Lamača. V dôsledku pôsobenia poveternostných podmienok museli byť nápisy viackrát obnovované, čo viedlo k niektorým nepresnostiam najmä po poslednej obnove. Poľský nápis začína slovami: Ku (medzera) PAMIECI ..., no pôvodne začínal slovami: Ku zaszczytnej PAMIĘCI ... Chýba slovo zaszczytnej a pamięć sa píše s nosovkou ę. Namiesto go dnie 22go lipca ... má byť w dnie 22go lipca, namiesto pulku má byť pułku a namiesto POLEGLYCH má byť POLEGŁYCH. Nejasné je aj písmeno c v skratke c.k a pripomína skôr e. Pôvodný text vidieť fotografiách z roku 1966, ktoré mi poskytol Kamil Pánik.
Pôvodný text v nemčine bol písaný starším typom písma, tzv. švabachom, dnešný je kombinovaný s latinkou. Najzávažnejšou chybou je nezrozumiteľný zhluk písmen: Gru mmiltelb. Na fotografii z roku 1966 sa dá prečítať: Gew...et, pričom stred slova je zakrytý stĺpikom zábradlia. Je zrejmé, že v nápise bolo Gewidmet (nem. widmen = venovať).
Na fotografiách zo dňa 22.3.2010 boli nápisy vo výbornom stave, dnes sú už dosť ošarpané. V roku 1966 nápisy obnovil Ing. Vlad. Pánik.
Souřadnice: N48°11'33.6'' E17°3'4.3''
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pamätná tabuľa Valentín Matrka
Umístění: Bratislava, Vrančovičova 32, rodinný domVALENTÍN MATRKA
1907 - 1980
1939 - NAJMLADŠÍ RICHTÁR
1945-1946 PREDSEDA REVOLUČNÉHO NÁRODNÉHO VÝBORU
A MIESTNEHO NÁRODNÉHO VÝBORU
1946-1947 POSLANEC ÚSTAVODARNÉHO
NÁRODNÉHO ZHROMAŽDENIA ZA DEMOKRATICKÚ STRANU
1948-1957 POLITICKÝ VÄZEŇ
Valentín Matrka (13.2.1907 Lamač - 30.11.1980 Bratislava) poslanec Národného zhromaždenia ČSR, politický väzeň. V májových voľbách roku 1946 bol zvolený za poslanca NZ v Prahe ako kandidát Demokratickej strany. Po odmietnutí pokračovať v Strane slovenskej obrody bol vylúčený z parlamentu a v októbri 1948 bol zaradený do tábora nútených prác v Novákoch. V máji 1950 ho odsúdili na štyri roky väzenia. Napriek neľudskému bitiu, fyzickému a psychickému týraniu vyšetrovateľmi Štb sa mu nepodarilo dokázať vinu. Vo väzení strávil deväť rokov - do roku 1957. Po prepustení na slobodu pracoval v poľnohospodárstve.
(zdroj: https://sk.wikipedia.org/wiki/Valent%C3%ADn_Matrka )
Souřadnice: N48°11'34.91'' E17°2'59.89'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Ladislav Barabás
Pamätná tabuľa oslobodenie Petržalky
Umístění: Bratislava, Zadunajská cesta 27, budova školyZ VĎAKY ZA
OSLOBODENIE PETRŽALKY
OD NEMECKÝCH OKUPANTOV
4.IV.1945
VENUJE OSLOBODITEĽKE
HRDINSKEJ
ČERVENEJ ARMÁDE
M. N. V.
Souřadnice: N48°7'48.3'' E17°6'11.4''
VPM přidal: Ladislav Barabás











































