a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž

generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik

* 21.7.1880 (Košariská)
† 4.5.1919 (Ivanka pri Dunaji)

Generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik, nar. 21.7.1880 Košariská (nyní osada Brezové pod Bradlom), zemřel 4.5.1919 Ivanka pri Dunaji, byl slovenský politik, generál francouzské armády a také astronom.
V letech 1914–1918 organizoval československé legie v zahraničí (Rusko, Itálie, Srbsko a Rumunsko). Byl také členem Národní rady v Paříži a po vyhlášení republiky byl československým ministrem války. Spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem je považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké katastrofě při návratu do vlasti.
Narodil se na západním Slovensku jako šesté z dvanácti dětí v rodině evangelického faráře Pavla Štefánika, vyrůstal v chudém prostředí a jeho život se téměř nelišil od života rolnických dětí ze sousedství. Podle svědectví učitele byl nejlepším žákem na základní škole. Aby mohl studovat na střední škole, učil se maďarsky, už v devíti letech odešel do Šamorína, aby se připravil na střední školu, kterou studoval na evangelickém lyceu v Bratislavě. Studoval s výborným prospěchem, z rodinných důvodů dostudoval v Sarvaši maturitou s vyznamenáním a rozhodl se odejít studovat stavební inženýrství do Prahy, kde získal stipendium od Českoslovanské jednoty. Zde se také stal stoupencem myšlenek profesora T. G. Masaryka.
Angažoval se ve slovenských spolcích, zapsal se ke studiu astronomie na filozofické fakultě v Praze, ze studií techniky odešel, studoval i v Curychu; národnostně a politicky se angažoval. Dizertační práci nazvanou „O nové hvězdě v souhvězdí Cassiopea objevené v roce 1572“ obhájil, složil předepsané zkoušky a 12.10.1904 byl promován na doktora filozofie.
Cílem jeho dalšího působení se stala Paříž, kam dorazil 28.11.1904, měl v plánu dostat se ke dvěma nejslavnějším astronomům v Paříži, Flammarionovi a Janssenovi, což se mu podařilo až v r. 1905. Strávil zde vědecky úspěšné 2 roky, v roce 1906 zveřejnil sedm svých vědeckých prací, zařadil se do pařížského vědeckého života a seznámil se i s českou studentkou Marií Neumanovou, která se stala jeho nejbližší důvěrnou přítelkyní. Následující roky se věnoval astronomii, cestoval, poznával, studoval a úspěšně pracoval v oboru.
Byl již občanem Francie, z pověření francouzské vlády se zasloužil o vybudování telegrafické sítě a soustavy meteorologických stanic v Ekvádoru a na Galapágách. Francouzská vláda mu na návrh ministerstva námořnictví udělila kříž Rytíře Čestné legie, ale jeho úspěchy zastavila choroba, v březnu 1914 se musel podrobit operaci žaludku. Po uzdravení ho zastihla zpráva o vypuknutí války a 9. srpna se vrátil vojenským transportem do Francie.
Ve válce viděl hlavně možnost osamostatnění Slováků, které hned od začátku spojoval i s Čechy. Vzhledem ke svému špatnému zdravotnímu stavu však nemohl hned odejít na frontu. Nejdříve nastoupil do vojenské letecké školy v Chartres, kde 11. května získal diplom pilota a hodnost desátníka. V hodnosti podporučíka pak v r. 1915 nastoupil na frontu, kde dělal průzkumné lety. I jako letec měl neustále na zřeteli osamostatnění Čechů a Slováků a pokoušel se o vytvoření česko-slovenské dobrovolnické jednotky. V srpnu 1915 mu bylo vzhledem k jeho bojovým úspěchům a průkopnické práci v oblasti vojenské meteorologie nabídnuto místo velitele meteorologické služby francouzské armády, toto však odmítl a místo toho opět požádal o přeložení do Srbska. Začátkem září 1915 ho poslali na srbskou frontu, kde toto své snažení ještě víc rozvíjel. Při evakuaci z letiště v Niši však s letadlem havaroval a na útěku ho opět přepadla žaludeční choroba. Vrátil se do Paříže, kde nadále prosazoval plán vytvoření česko-slovenského státu; 13.12.1915 se zde setkal s E. Benešem a oba se shodli na Štefánikově a Masarykově koncepci samostatného státu. Štefánikovou úlohou, kterou si sám stanovil, bylo vytvoření jednoho řídícího centra pro společný odboj Čechů a Slováků a též vytvoření samostatného česko-slovenského vojska a jeho prosazení mezi politiky. K tomu zorganizoval setkání Masaryka s ministerským předsedou Francie. Při tom jej nadále trápily zdravotní problémy. V únoru 1916 vznikla Československá národní rada s předsedou Masarykem, místopředsedy Josef Dürichem a M. R. Štefánikem a generálním tajemníkem E. Benešem. Rada začala organizovat česko-slovenské vojsko v zahraničí. Když se Štefánikův zdravotní stav zlepšil, odešel do Itálie, kde jako letec na italské frontě rozhazoval z letadla letáky určené především pro Čechy a Slováky a kromě toho chtěl získat italské vojenské a politické kruhy pro česko-slovenskou koncepci střední Evropy, v které se počítalo i s vytvořením jugoslávského státu. Postoj Itálie k otázce jihoslovanského státu byl však odmítavý. Po návratu do Paříže se Štefánik plně věnoval ustanovení samostatného česko-slovenského vojska. Za tímto účelem odcestoval do Ruska, kde se 25.8.1916 dostal v Mogiľove k Maurice Janinovi, šéfovi francouzské mise v Rusku, ten jej zavedl k náčelníkovi generálního štábu Alexejevovi a i k caru Mikulášovi a podařilo se mu posílit postavení ČSNR ve vojenských kruzích. Dne 29.8. pak podepsali Dürich a Štefánik tzv. Kyjevskou dohodu společně s představitelem amerických Slováků G. Košíkem, kterou společně uznali ČSNR za vedoucí orgán českého a slovenského hnutí v zahraničí. Francouzské velení potom poslalo Štefánika do Rumunska, kde se mu podařilo získat 1500 dobrovolníků.
2.6.1917 odplul Štefánik do USA aby tam získal dobrovolníky, podařilo se mu získat na 3000 mužů. Druhým cílem byla konsolidace krajanů v USA a získání jejich podpory pro ČSNR. Jeho činnost byla úspěšná a jeho politickou aktivitu mezi Američany ocenily i francouzské kruhy a 20.10. byl vyznamenán křížem důstojníka Čestné legie. Po návratu do Paříže se zapojil do diplomatických jednání o ustavení samostatné československé armády. Výsledkem byl dekret o vytvoření Česko-Slovenské armády ve Francii, který vydala francouzská vláda 16.12.1917. Podle něj se vytvořila samostatná Česko-Slovenská armáda, která podléhala velení ČSNR v Paříži.
Milan Rastislav Štefánik zahynul 4.5.1919 při cestě domů při leteckém neštěstí. Má pomník na hoře Bradlo, která se tyčí nad městem Brezová pod Bradlom na západním Slovensku.
Velmi pravděpodobným důvodem nehody je nešťastný omyl obsluhy protiletadlové obrany. Tato verze popisuje sestřelení letadla vlastní protivzdušnou obranou, neboť je faktem, že Československo bylo tou dobou ve válečném stavu s Maďarskem a letadlo se Štefánikem na palubě bylo označeno italskou trikolórou, jež je identická s maďarskou, avšak maďarská letadla byla navíc označována rudou hvězdou.

Zdroje (mimo informací z desek):
http://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Rastislav_%C5%A0tef%C3%A1nik

VPM:
pomník - Stará Bystrica, stát Slovenská republika
pomník - Nové Mesto nad Váhom, stát Slovenská republika
památník - Ivanka pri Dunaji, stát Slovenská republika
památník - Brezová pod Bradlom, stát Slovenská republika
pamětní deska - Dunajská Streda, stát Slovenská republika
pamětní deska - Spišské Vlachy, stát Slovenská republika
pamětní deska - Bratislava, stát Slovenská republika
pamětní deska - Bratislava, stát Slovenská republika
pamětní deska - Bratislava, stát Slovenská republika
pamětní deska - Lučenec, stát Slovenská republika
pamětní deska - Bratislava, stát Slovenská republika
památník - Bratislava, stát Slovenská republika
pamětní deska - Košariská, stát Slovenská republika
pamětní deska - Košariská, stát Slovenská republika
pamětní deska - Mělník, okres Mělník
pamětní deska - Bratislava, stát Slovenská republika
pamětní deska - Košariská, stát Slovenská republika
pamětní deska - Martin, stát Slovenská republika
pamětní deska - Roma, stát Itálie
pomník - Trenčín, stát Slovenská republika
pomník - Šamorín, stát Slovenská republika
pomník - Tlmače, stát Slovenská republika
pomník - Zohor, stát Slovenská republika
pomník - Láb, stát Slovenská republika
pomník - Valašské Klobouky, okres Zlín
pomník - Spišská Nová Ves, stát Slovenská republika
pomník - Čakajovce, stát Slovenská republika
pomník - Praha 1, okres Praha 1
pomník - Záriečie, stát Slovenská republika
pomník - Ivanka pri Dunaji, stát Slovenská republika
pomník - Galanta, stát Slovenská republika
pomník - Banská Bystrica, stát Slovenská republika
pomník - Partizánske, stát Slovenská republika
pomník - Lučenec, stát Slovenská republika
pomník - Želiezovce, stát Slovenská republika
pomník - Bratislava, stát Slovenská republika
pomník - Košariská, stát Slovenská republika
pomník - Kostelec nad Černými Lesy, okres Praha - východ
pomník - Ivanka pri Dunaji, stát Slovenská republika
pomník - Brezno, stát Slovenská republika
pomník - Predmier, stát Slovenská republika
pomník - Humenné, stát Slovenská republika
pomník - Malacky, stát Slovenská republika
pomník - Komárno, stát Slovenská republika
pomník - Bratislava, stát Slovenská republika
pomník - Trnava, stát Slovenská republika
pomník - Žilina, stát Slovenská republika
pomník - Stupava, stát Slovenská republika
pomník - Rakovník, okres Rakovník
pomník - Myjava, stát Slovenská republika
pomník - Piešťany, stát Slovenská republika
pomník - Maňa, stát Slovenská republika
pomník - Košariská, stát Slovenská republika
pomník - Úmyslovice, okres Nymburk
pomník - Plzeň - město, okres Plzeň - město
pomník - Křižanovice, okres Vyškov
pomník - Bratislava, stát Slovenská republika
pomník - Brezová pod Bradlom, stát Slovenská republika


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.