Praha 1

17. listopadu, Alšovo nábřeží, Anenské náměstí, Anežská, Bartolomějská, Betlémská, Bílkova, Biskupská, Bolzanova, Břehová, Celetná, Diskařská, Dlouhá, Dušní, Elišky Krásnohorské, Haštalská, Havlíčkova, Hellichova, Hradčanské náměstí, Hroznová, Husova, Hybernská, Chotkova, Jáchymova, Jánský Vršek, Jilská, Jindřišská, Jiřská, Josefská, Jungmannova, Kanovnická, Kaprova, Kapucínská, Karlova, Karmelitská, Karoliny Světlé, Keplerova, Klárov, Klimentská, Konviktská, Kozí, Kožná, Králodvorská, Křemencova, Křížovnická, Křížovnické náměstí, Letenská, Lodecká, Loretánské náměstí, Maiselova, Malé náměstí, Malostranské náměsti, Maltézské náměstí, Mariánské Hradby, Mariánské náměstí, Masarykovo nábřeží, Masarykovo nádraží, Melantrichova, Mezibranská, Michalská, Mikulandská, Míšeňská, Na baště svatého Tomáše, Na Františku, Na Můstku, Na Perštýně, Na Poříčí, Na Příkopě, Na Rejišti, náměstí Curieových, náměstí Franze Kafky, náměstí Jana Palacha, náměstí Miloše Formana, náměstí Republiky, Národní, Navrátilova, Nekázanka, Nerudova, Opletalova, Ovocný trh, Panská, Pařížská, Petrská, Petřínské sady, Platnéřská, Politických vězňů, Pražský hrad, promenáda Raoula Wallenberga, Pštrossova, Revoluční, Růžová, Rybná, Rytířská, Řásnovka, Říční, Salvátorská, Senovážná, Senovážné náměstí, Skořepka, Smetanovo nábřeží, Sněmovní, Soukenická, Spálená, Staré zámecké schody, Stárkova, Staroměstské náměstí, Strahovská, Šeříková, Široká, Školská, Štefánikův most, Štěpánská, Těšnov, Thunovská, Týnská, U Bruských kasáren, U Lanové dráhy, U Lužického semináře, U Nemocenské pojišťovny, U Obecního dvora, U Prašného mostu, U Půjčovny, U Radnice, U starého hřbitova, U Železné lávky, Újezd, Úvoz, V Kolkovně, Václavské náměstí, Valdštejnská, Valdštejnské náměstí, Valentinská, Ve Smečkách, Velkopřevorské náměstí, Vinohradská, Vítězná, Vodičkova, Vojtěšská, Vrchlického sady, Všehrdova, Washingtonova, Wilsonova, Zlatnická, Železná, Žitná, nezařazeno

Pomník Jan Šverma - místo je zrušené

Autor: Jiří Padevět, archiv
Umístění: Praha 1, Štefánikův most, park na novoměstské straně mostu na rohu s Lannovou ulicí
Nápis:
JAN ŠVERMA
23.3.1901 10.11.1944
Poznámka:

Pomník byl slavnostně odhalen 10.11.1969. V roce 1999 byl odstraněn a umístěn do depozitáře. V roce 2004 byl znovu vztyčen na Olšanských hřbitovech.
Nové umístění - https://www.vets.cz/vpm/43507-pomnik-jan-sverma/#43507-pomnik-jan-sverma
(zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400007-jan-sverma-padouch-nebo-hrdina )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'34.32'' E14°25'39.22'' (přibližné místo pomníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Bohuslav Kotrouš

Autor: Vladimír Štrupl, 24.06.2004
Umístění: Praha 1, Štěpánská 796/44
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
BOHUSLAV KOTROUŠ Z PRAHY VIII.
42. LETÝ 5.V.1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Marie Zádková

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 1, Štěpánská 650/23
Nápis:
ZDE PADLA DNE
5. KVĚTNA 1945
MARIE ZÁDKOVÁ
ČEST JEJÍ PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20483
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 02.06.2011
Umístění: Praha 1, Štěpánská 22/614, Nové Město, Akademické gymnázium, v budově u schodiště
Nápis:
Muži a chlapci, co jste dali městu,
to bude věčně s tímto městem stát.
Jaroslav Seifert

IN MEMORIAM OBĚTEM FAŠISMU
Z ŘAD ABSOLVENZŮ AKADEMICKÉHO GYMNASIA
1939 - 1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Dorren Warriner

Autor: Vladimír Štrupl, 17.05.2019
Umístění: Praha 1, Štěpánská 623/40, nalevo od hlavního schodiště do hotelu Alcron
Nápis:
DORREN WARRINER *1904 +1972
Poznámka:

Doreen Warriner, *16. března 1904, Warwickshire, Anglie, +17. prosince 1972; (celým jménem: Doreen Agnes Rosemary Julia Warrinerová) byla iniciátorkou záchranných transportů lidí ohrožených nacistickým režimem. Na těchto záchranných operacích se podíleli také Marie Schmolková, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Bill Barazetti.
Vyrůstala na farmě. Studovala na univerzitě v Oxfordu a na Londýnské ekonomické škole (LSE). V roce 1930 ji (ještě jako univerzitní studentku) zájem o ekonomiku zemědělství ve střední Evropě (chtěla na toto téma psát svoji diplomovou práci) přivedl do Československa. V době Mnichovské dohody (29. září 1938) vyučovala na univerzitě v Londýně, psala knihy, chystala se na pracovní pobyt do Karibiku, ale události v Československu ji přiměly k tomu, že opustila svoji vědeckou kariéru a místo na zahraniční stáž odcestovala letecky 13. října 1938 do Prahy. Neměla sice žádnou přesnější představu o tom, „co dělat“ – byla vedena jen přáním „něco dělat“. Československo se stalo místem, kam se uchýlili uprchlíci z Německa a také zde byli ti, kteří i s rodinami odešli ze Sudet (po jejich záboru). Od jedné britské dobrovolnické organizace měla Doreen Warrinerová menší finanční částku a původně zamýšlela, že ji využije k nákupu jídla a přikrývek. Během objíždění uprchlických táborů ale záhy zjistila, že pouhá potravinová pomoc nebude postačovat, protože těmto lidem jde o život. Začala sestavovat seznamy těch, kteří by měli odejít do bezpečí mimo Československo. V Britském výboru pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia (BCRC) začala Warrinerová pracovat od prosince 1938 a navázala spolupráci s diplomaty z britského velvyslanectví v Praze, kteří předkládali seznamy uprchlíků londýnským vládním úřadům. Warrinerová také opatřovala britská víza jakož i polská tranzitní víza. Od ledna 1939 organizovala i převoz dětí a v této aktivitě byla závislá na práci Nicholase Wintona. Warrinerová osobně jezdila s vlaky převážejícími uprchlíky, kteří se dál do Británie dostávali buď letecky z Polska anebo lodní dopravou z polských přístavů. Zpět do Československa se Warrinerová většinou vracela letecky. Krátce po vzniku protektorátu se Warrinerová dostala do hledáčku gestapa a v dubnu 1939 musela opustit Prahu i území protektorátu. Ve své činnosti pokračovala v Británii, kde pracovala na ministerstvu válečného hospodářství a později řídila oddělení potravinové pomoci (tu organizovala UNRRA) pro obnovu Jugoslávie. V roce 1941 byl Doreen Warrinerové udělen Řád britského impéria (OBE). Po skončení druhé světové války se Warrinerová vrátila do akademického prostředí a stala se profesorkou na Londýnské univerzitě. Tady pracovala v oddělení slovanských studií. Zemřela na infarkt dne 17. prosince 1972, byla pochována na malém hřbitově ve vesnici Bloxham do rodinného hrobu. Na náhrobku je nápis: „Jejich naděje je nesmrtelná, naplněná svobodou a přátelstvím“.
Málo známou skutečností je fakt, že Doreen Warrinerová zachránila asi šestkrát více lidí než tomu bylo při všeobecně známých tzv. dětských transportech.
Posmrtně byly v roce 1984 publikovány její paměti ze zimy 1938/1939.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena 29. dubna 2019. Hotel Alcron totiž sloužil v roce 1939 skupině zachránců jako zázemí pro jejich organizaci záchranných operací. Autorem pamětní desky je český architekt, herec a spisovatel David Vávra.
(zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Kameny zmizelých - Rodina Götzova

Autor: Jiří Padevět, 20.07.2021
Umístění: Praha 1, Štěpánská 2071/37, v chodníku napravo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽIL
RUDOLF GÖTZ
NAR.1893
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1.10.1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
MARIE GÖTZOVÁ
NAR.1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1.10.1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
RAOUL GÖTZ
NAR.1921
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6.9.1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
HARRY GÖTZ
NAR.1926
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6.9.1943
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Rudolf Götz a Marie Götzová byli deportováni do ghetta Terezín transportem Ck č. 100 dne 22.12.1942. Do KT Auschwitz byli deportováni transportem Em č. 361 dne 1.10.1944. Zavražděni byli zřejmě bezprostředně po příjezdu, tedy den nebo několik málo dní po uvedeném datu.
Jejich synové Raoul a Harry byli do ghetta Terezín deportováni transportem Ba č. 183 dne 10.8.1942. Do KT Auschwitz byli deportováni transportem Dm č. 3221 dne 6.9.1943 a zavražděni bezprostředně po příjezdu, tedy den, nebo několik málo dní po uvedeném datu.
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89130-rudolf-g-tz/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89128-marie-g-tzova/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89129-raoul-g-tz/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89125-harry-g-tz/


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N50°4'44.48'' E14°25'30.99''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pomník obětem kolektivizace

Autor: Marek Lanzendorf, 04.09.2020
Umístění: Praha 1, Těšnov 65/17, před budovou Ministerstva zemědělství ČR, vedle nájezdu na Hlávkův most
Nápis:
OBĚTEM KOLEKTIVIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ

Motto:
A přijde kosa sečná
na trávu, na člověka,
však naše zem je věčná
a naše hrouda čeká.

Selské písně
Josef Václav Sládek

Během své vlády v letech 1948 - 1989 se komunistická moc a její přisluhovači pokusili zcela zlikvidovat český selský
stav a násilím kolektivizovali venkov. Mnoho sedláků bylo popraveno, tisíce uvězněno, rodiny násilím vystěhovány
ze svých domovů, děti vyloučeny ze škol, majetky rozkradeny a zdevastovány. Pachatelé těchto zločinů nebyli nikdy
potrestáni.
Po r. 1989 jejich následovníci vraceli ukradené majetky jen velmi neochotně a často na jejich neoprávněném držení
založili své podnikání. Přesto dnes moderní soukromí farmáři opět hospodaří na více než 25 procentech české půdy.

Český sedlák žije a nikdy nezapomene na utrpení svých předků!
Asociace soukromého zemědělství ČR 2004

sochař Jiří Plieštik
architekti Tomáš Novotný Zuzana Mezerová
mistr kovář Petr Podzemský
Poznámka:

Na vybudování pomníku byla vypsána veřejná finanční sbírka, na které se během roku a půl sešlo od 750 dárců přes 1,1 milionu korun. Pro vysokou uměleckou hodnotu díla se na této akci rozhodl významně podílet také magistrát města Prahy, který citlivou úpravou celého pozemku zajistil důstojné okolí pomníku.

Samotnému vybudování pomníku předcházelo značné úsilí spojené s vyřízením stavebního povolení, neboť pomník se nachází v chráněné městské zóně a v blízkosti řady důležitých staveb. Nejpříhodnější lokalitou k umístění se stalo prostranství před budovou ministerstva zemědělství v Praze Těšnově. Výběrová komise složená z významných architektů, historiků i zástupců kulturní obce vybrala, v umělecké soutěži z řady došlých návrhů, jednomyslně námět akademického sochaře Jiřího Plieštika. Ten představil sochu jako symbolický trs rašícího osení spoutaného ostnatým drátem. Jeho návrh velmi přesně vystihuje podstatu procesu páchaného komunistickou zvůli v druhé polovině 20. století na sedlácích. Šest metrů vysoké osení z nerezové oceli rostoucí i přes spoutání ostnatým drátem, symbolizuje nezlomnou sílu selského stavu čerpající ze vztahu k půdě a přírodě.

Slavnostní odhalení se uskutečnilo 23. května 2004 za účasti nejen řady významných představitelů pravicového politického spektra, poslanců, zástupců zájmových sdružení soukromých zemědělců i široké nezemědělské veřejnosti, ale především za účasti dosud žijících postižených sedláků a bývalých politických vězňů. Právě pro ně budiž tento pomník alespoň částečnou satisfakcí.
(zdroj: https://www.asz.cz/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Milan Lašťovka, 13.02.2015
Umístění: Praha 1, Těšnov 65/17, ve dvoraně Ministerstva zemědělství, napravo a nalevo od vchodu proti sobě
Nápis:
(deska vlevo)
V LETECH 1938 - 1945
OBĚTOVALI ŽIVOTY ZA SVOBODU REPUBLIKY
TITO ZAMĚSTNANCI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ
ODBORU PRO POZEMKOVOU REFORMU

BÍŽA BOHUMIL
ING FROLÍK FRANTIŠEK
INF JUREK LEOPOLD
JUDR KLAPKA OTAKAR
ING KONEČNÝ VLADIMÍR
PANÝREK RUDOLF
ING POLÁK JOSEF
ING PRUSENOVSKÝ KAREL
ING TAUSK VÍTĚZSLAV
TICHÝ FLORIÁN
NOSEK JOSEF MÍSTOPŘEDSEDA SPÚ

ČEST JEJICH PAMÁTCE

(deska vpravo)
JAROSLAV SEIFERT:
VŠAK NAŠI MRTVÍ ŽIJÍ V NÁS.
MLUVÍME ŘEČÍ JEJICH,
TOU ŘEČÍ, JEJÍŽ SLADKÝ HLAS
ŽIVIL NÁS V BEZNADĚJÍCH...

ZAMĚSTNANCI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ - PADLÍ ZA SVOBODU VLASTI
V LÉTECH 1939 - 1945
ING. C. FRANTIŠEK BEDNÁŘ
JIŘÍ BERAN
RUDOLF BRABEC
VÁCLAV ČERNÍK
ING. JAROSLAV ČÍŽKOVSKÝ
TOMÁŠ ŠOUREK
RUDOLF DVOŘÁK
JUDR. OTAKAR FRANKENBERGER
??? ČERNOŠEK
JAROSLAV HALLER
JUDR. BOHUMÍR HANOUSEK
EMIL JIRÁK

EMANUEL HELEBRANT
KAREL HOLOUBEK
FRANTIŠEK KOUBA
JUDR. JAROSLAV KO....
ING.ZDENĚK KRČÁL
VÁCLAV KROPÁČEK
LADISLAV KŘÍŽ
ANTONÍN KUKULA
JAROSLAV LINHART
ING. VÁCLAV MÁCHA
JUDR. KAREL MALINSKÝ
ING. JAN MAZANEC

ING. ANTONÍN PROKEŠ
BOHUMÍR PROKOP
OTAKAR SRB
OTAKAR SYNEK
ING. VOJTĚCH TESAŘ
ING. BOHUMIL TICHOTA
ING. VÁCLAV TOPOL
JUDR. LUDVÍK VANĚK
FRANTIŠEK VOJTEK
ANTONÍN VOLÁK
ING. FRANTIŠEK ZOBAN
JOSEF VOŠAHLÍK
ČEST JEJICH PAMÁTCE
5.V.1945
Poznámka:

- některé jména jsou špatně čitelná


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Kameny zmizelých - Olga Gehorsamová

Autor: Marek Lanzendorf, 07.10.2020
Umístění: Praha 1, Těšnov 1699/3, chodník
Nápis:
ZDE ŽILA
OLGA GEHORSAMOVÁ
NAR. 1891
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 20.1.1943
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Olga Gehorsamová, narozena 18. 11. 1891. Poslední bydliště před deportací Praha II. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha II, Těšnov 3. Transport Cc, č. 70 (20. 11. 1942, Praha-Terezín). Transport Cq, č. 998 (20. 1. 1943, Terezín-Osvětim). Zahynula.
(zdroj: www.holocaust.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pomník Winston Churchill

Autor: Ivo Šťastný, 01.05.2006
Umístění: Praha 1, Thunovská
Nápis:
VE VÁLCE ROZHODNOST,
V PORÁŽCE VZDOR,
VE VÍTĚZSTVÍ VELKODUŠNOST,
V MÍRU DOBRÁ VŮLE

CHURCHILL

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°05'20.78'' E14°24'10.06''
Pomník přidal: Ivo Šťastný