Praha 1

Pamětní deska Veleslav Wahl

  • + o skupině VPM (Poslední adresa)
    • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.

      Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 09.07.2017
Umístění: Praha 1, Úvoz 156/13
Nápis:
ZDE ŽIL
VELESLAV WAHL
STUDENT A ORNITOLOG
NARODIL SE 15.5.1922
ZATČEN 7.9.1949
POPRAVEN 16.6.1950
Poznámka:

Narodil se 15. května 1922 v Praze do dobře finančně situované rodiny známého advokáta Veleslava Wahla. Absolvoval reálné gymnázium a za války pracoval jako vědecký asistent v pražské zoologické zahradě, kde se zaměřil na ornitologický výzkum. Již tehdy napsal řadu odborných článků a roku 1944 vydal později velmi uznávanou odbornou publikaci Pražské ptactvo.
Jeho otec Veleslav a strýc Karel se aktivně zapojili do protinacistického odboje, za což zaplatili životem. Během heydrichiády byli oba popraveni. Veleslav Wahl také aktivně vystupoval proti německé okupaci, velel skupině Zpravodajská brigáda, která od léta 1944 spolupracovala se zastřešující organizací Rada tří.
Podílel se na přípravách pražského povstání, přičemž aktivně spolupracoval s Českou národní radou (ČNR) a stal se také jejím nejmladším členem. Za odbojovou činnost po osvobození byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Československou medailí za zásluhy I. stupně.
Po skončení války začal studovat Právnickou a Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, oženil se s Taťánou Růžičkovou (ta byla později za aktivní pomoc v činnosti svého manžela odsouzena v samostatném procesu k 11 letům odnětí svobody) a v roce 1945 vstoupil do Československé sociální demokracie.
Již v roce 1947 se seznámil s americkým diplomatem Walterem Birgem. Ten jej v březnu 1949 oslovil ke spolupráci se Spojenými státy. Veleslav Wahl jej následně propojil se svým přítelem z odboje Jaromírem Nechanským.
V roce 1948 začal společně s Jaromírem Nechanským budovat ilegální síť ve prospěch amerických zpravodajských služeb, která se během let 1948 a 1949 rozrostla do rozsáhlé organizace rozdělené do několika podřízených částí. Sekce, která přímo podléhala Wahlovi, se nazývala Jih a působila především na Písecku.
Veleslav Wahl byl zatčen 7. září 1949 v rámci akce Hansa. V přelíčení ve dnech 19. až 22. dubna 1950 byl Státním soudem v Praze odsouzen k trestu smrti. Trest neodvrátilo odvolání ani žádost o milost prezidentu Klementu Gottwaldovi.
Veleslav Wahl byl popraven na pankráckém popravišti 16. června 1950.
Rehabilitován byl po roce 1989 na základě zákona č. 119/90 Sb.

Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor Ondřej Hladík, redakčně zkráceno
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Kámen zmizelých - Josef Růžička

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 09.07.2017
Umístění: Praha 1, Úvoz 156/13, v chodníku
Nápis:
ZDE ŽIL
JUDR. JOSEF
RŮŽIČKA
NAR. 1889
ZAVRAŽDĚN 1942
V MAUTHAUSENU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf