Kameny zmizelých - Zdeňka a Ladislav Satranovi

Autor: Marek Lanzendorf, 26.10.2019
Umístění: Bohdašín, před Pomníkem obětem 2. světové války
Nápis:
ZDE ŽILA
ZDEŇKA SATRANOVÁ
NAR. 22.2.1911
ZATČENA GESTAPEM
30.6.1942
POPRAVENA
9.7.1942
V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU

ZDE ŽIL
LADISLAV SATRAN
NAR. 24.6.1914
ZATČEN GESTAPEM
30.6.1942
POPRAVEN
9.7.1942
V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU
Poznámka:

Kameny zmizelých byly ve spolupráci s městem Červený Kostelec zasazeny 7.července 2019 před školu na Bohdašíně, kde žili před popravou v červenci 1942 manželé Zdeňka a Ladislav Satranovi. Ti tady po několik dnů ukrývali právě radistu Potůčka s vysílačkou Libuší.
(Zdroj: www.sokol.eu )


Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°29'59.89'' E16°6'45.4'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Kameny zmizelých - Oběti odboje 2.světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 26.10.2019
Umístění: Končiny, před památníkem Obětem 2. světové války
Nápis:
ZDE ŽILA
MILADA BURDYCHOVÁ
NAR.24.12.1905
ZATČENA GESTAPEM
30.6.1942
POPRAVENA
9.7.1942
V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU

ZDE ŽIL
ANTONÍN BURDYCH ml.
NAR.28.5.1905
ZAVRAŽDĚN GESTAPEM
NA KONČINÁCH
30.6.1942

ZDE ŽILA
JOSEFA BURDYCHOVÁ
NAR.6.4.1876
ZATČENA GESTAPEM
30.6.1942
POPRAVENA
9.7.1942
V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU

ZDE ŽIL
ANTONÍN BURDYCH st.
NAR.13.10.1874
ZATČEN GESTAPEM
30.6.1942
POPRAVEN
9.7.1942
V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU

ZDE MĚL POSLEDNÍ ÚKRYT
JIŘÍ POTŮČEK-TOLAR
NAR.12.7.1919
PRONÁSLEDOVÁN GESTAPEM
ZASTŘELEN
2.7.1942
V TRNOVÉ U PARDUBIC
Poznámka:

Kameny zmizelých byly ve spolupráci s městem Červený Kostelec zasazeny 7.července 2019. Připomínají tragický osud rodiny Burdychových, která žila ve stavení čp. 168 na nedalekých Končinách – právě tady byl poslední doložený pobyt parašutisty před vyzrazením gestapu. Po útěku z Končin ho zastřelil 2. července 1942, tedy pouhých deset dní před 23. narozeninami, strážmistr protektorátního četnictva Karel Půlpán v dubovém lese nedaleko Trnové u Pardubic.
(Zdroj: www.sokol.eu )


Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Souřadnice: N50°28'48.22'' E16°7'31.12'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Kameny zmizelých - rodina Lustigova

Autor: Jiří Padevět, 20.03.2022
Umístění: Ratenice 46, v chodníku před domem
Nápis:
V DOMĚ Č. P. 9 ŽILA
BERTA LUSTIGOVÁ
NAR.1861
DEPORTOVÁNA
ZAVRAŽDĚNA
V TREBLINCE

V DOMĚ Č. P. 9 ŽIL
OTA LUSTIG
NAR. 1879
DEPORTOVÁN
ZAVRAŽDĚN
V TRAWNIKÁCH

V DOMĚ Č. P. 9 ŽIL
JOSEF LUSTIG
NAR. 1887
DEPORTOVÁN 1945
DO TEREZÍNA
PŘEŽIL
Poznámka:

Berta Lustigová a Ota Lustig byli do Ghetta Terezín deportováni 9.6.1942 transportem AAc z Kolína. Do vyhlazovacího tábora Treblinka byla Berta Lustigová deportována 22.10.1942 transportem Bx a okamžitě zavražděna. Ota Lustig byl do tábora Trawniki deportován transportem AAk 12.6.1942.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/107878-berta-lustigova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/108052-ota-lustig/ )


Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N50°5'30.73'' E15°3'29.64''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - Štěpánka Mikešová

Autor: Jiří Padevět, 08.06.2022
Umístění: Lidice, na hlavní cestě, procházející pietním územím
Nápis:
ZDE ŽILA
ŠTĚPÁNKA MIKEŠOVÁ
ROZ. LÖWINGEROVÁ
NAR. 1906
ZATČENA 2.6.1942
DEPORTOVÁNA
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA 17.8.1942
Poznámka:

Udání Štěpánky Mikešové někým z Lidic vzbudilo velkou diskusi mezi historiky, novináři i politiky.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nka_Mike%C5%A1ov%C3%A1 )


Souřadnice: N50°8'34.94'' E14°12'1.52''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých – Max Eitinger

Autor: Vladimír Šustáček, 30.04.2022
Umístění: Nedvědice, v chodníku před domem čp. 174
Nápis:
ZDE ŽIL
MAX EITINGER
NAR. 1909
DEPORTOVÁN
1942 DO TEREZÍNA
1942 DO BARANOVIČE
ZAVRAŽDĚN
Poznámka:

Max Eitinger, rodák z obce Nowa Wieś u Krakowa, prožil část dětství v Lomnici u Tišnova. V roce 1940 se po vynuceném rozvodu se svou křesťanskou manželkou přistěhoval z Pardubic do Nedvědice „Na Městečko“ k Jiřímu Rossimu do domu čp. 174. Odtud byl deportován do Brna a 4.4.1942 z Brna do Terezína. Z Terezína byl odvezen 28.7.1942 do Baranoviči, kde zahynul.
Kámen zmizelého byl Maxi Eitingerovi odhalen 10.10.2013 vedením městyse Nedvědice ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem Lomnice u Tišnova. Je vzpomínkou nejen na Maxe Eitingera, ale na všechny Židy, kteří měli spojitost s Nedvědicí a stali se obětí nacistické zvůle. Podle dokumentů z četnických stanic jich bylo v Nedvědici přihlášeno jedenáct, a všichni zahynuli v rámci holokaustu.
Datum odhalení nebylo zvoleno náhodně. Před 100 lety, 10.10.1913, se v rodině Hanselových, pozdějších majitelů textilní továrny v Nedvědici, narodil syn Pavel. Ten měl být pokračovatelem ve vedení textilní továrny, ale ve věku 29 let byl deportován a zavražděn. Dům Hanselových se nezachoval, proto je osazený kámen zmizelých vzpomínkou i na ně.
(zdroje:
Historie Židů v Nedvědici, Nedvědický zpravodaj 3/2013, str. 9 – https://www.nedvedice.cz / ZPRAVODAJ / Zpravodaj – září 2013
Osazení pamětního kamene, Nedvědický zpravodaj 4/2013, str. 5 – https://www.nedvedice.cz / ZPRAVODAJ / Zpravodaj – prosinec 2013
Odhalení Kamene zmizelých v Nedvědici – https://www.nedvedice.cz / FOTOGALERIE / 2013 / Odhalení Kamene zmizelých)


Souřadnice: N49°27'23.92'' E16°20'9.78''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých - rodina Frankenbušova

Autor: Jiří Padevět, 30.09.2022
Umístění: Senožaty 82, v chodníku před místní knihovnou
Nápis:
ZDE ŽIL
RUDOLF
FRANKENBUŠ
NAR. 1894
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 17.9.1942
V MAJDANKU

ZDE ŽILA
FRANTIŠKA
FRANKENBUŠOVÁ
NAR. 1897
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 17.9.1942
V MAJDANKU

ZDE ŽIL
ZDENĚK
FRANKENBUŠ
NAR. 1926
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 17.9.1942
V MAJDANKU

ZDE ŽILA
VĚRA
FRANKENBUŠOVÁ
NAR. 1928
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 17.9.1942
V MAJDANKU
Poznámka:

Rodina Frankenbušova byla do Ghetta Terezín deportována 13.6.1942 transportem AAd, ve stejný den transportem AAi.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/85443-rudolf-frankenbusch/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/85423-frantiska-frankenbuschova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/85450-zdenek-frankenbusch/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/85448-vera-frankenbuschova/ )


Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N49°34'9.91'' E15°11'57.9''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých - Karel Ježek

Autor: Jiří Padevět, 20.08.2023
Umístění: Doubravice 54, v chodníku před vchodem
Nápis:
ZDE VYUČOVAL
KAREL JEŽEK
NAR. 29.5.1902
ZATČEN GESTAPEM
2.7.1942
POPRAVEN
9.7.1942
V PARDUBICÍCH NA ZÁMEČKU

Souřadnice: N50°24'24.72'' E15°45'37.48''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Kameny zmizelých – Františka Hochbergová a bratři Graumannové

Autor: Vladimír Šustáček, 30.03.2024
Umístění: Těšany, v dlažbě chodníku před zámkem (čp. 28), několik metrů od pomníku obětem 1. světové války
Nápis:
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA HOCHBERGOVÁ
NAR. 15. 7. 1910
DEPORTOVÁNA 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓR, OSSOWA

ZDE ŽIL
ANTONÍN GRAUMANN
NAR. 21. 6. 1934
DEPORTOVÁN 4. 4. 1942
DO TEREZÍNA
9. 5. 1942
DO SOBIBÓRU
ZAVRAŽDĚN 1942
V SOBIBÓR, OSSOWA

ZDE ŽIL
THOMAS GRAUMANN
NAR. 28. 1. 1931
ZACHRÁNĚN 1939
SIREM
NICHOLASEM WINTONEM
S DALŠIMI 668 DĚTMI
Poznámka:

Tyto kameny zmizelých odhalil 15.10.2015 pan Thomas Graumann (1931–2017). Chtěl tím vyjádřit úctu své mamince, svému bratru a také siru Wintonovi, díky němuž mohl posledním vypraveným transportem odjet do bezpečí (ostatní členové jeho rodiny během války zahynuli). Ve stejný den odhalil také dva Kameny zmizelých v Brně na Palackého třídě 119.
Franziska (Franzi) Hochberg se poprvé vdala v roce 1930 za Franze Graumanna, s nímž měla dva syny. Toto manželství bylo v roce 1935 rozloučeno. Po rozluce se Franziska v roce 1936 podruhé vdala za Julia Hochberga, spolu s novým manželem a oběma syny se odstěhovala z Brna do Těšan.
Anton Graumann měl původně odjet se svým bratrem Thomasem vlakem, který organizoval sir Nicholas Winton. Protože onemocněl, měl cestovat v dalším termínu 1.9.1939. Tento vlak však již z protektorátu neodjel, protože vypukla válka.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=5142)


Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°2'23.55'' E16°46'14.95''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Kameny zmizelých - rodina Pamova

Autor: Petr Palla, 05.04.2024
Umístění: Borová, před domem č.p. 196
Nápis:
ZDE ŽIL
GUSTAV PAM
NAR. 3.6.1876
DEPORTOVÁN 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 15.12.1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
OLGA PAMOVÁ
ROZ. FREUNDOVÁ
NAR. 14.1.1880
DEPORTOVÁNA 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 16.1.1943
V TEREZÍNĚ

ZDE ŽIL
LUDVÍK PAM
NAR. 22.6.1906
DEPORTOVÁN 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 5.3.1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
KAMILA PAMOVÁ
ROZ. KOHNOVÁ
NAR. 12.8.1910
DEPORTOVÁNA 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
JOSEF PAM
NAR. 21.2.1910
DEPORTOVÁN
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6.3.1942
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
MARTA VIELGUTOVÁ
ROZ. PAMOVÁ
NAR. 29.5.1904
DEPORTOVÁNA 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
RICHARD PAM
NAR. 23.6.1915
DEPORTOVÁN 5.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 14.2.1943
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Ze života jednotlivých členů kupecké rodiny:
Gustav Pam se narodil dne 3. června 1876 V Lačnově. 6. srpna roku 1903 se ve věku 27 let oženil s Olgou Freundovou z Oldřiše, narozenou dne 14. ledna 1880. Po svatbě se odstěhoval k ní, do domu její matky v Oldřiši a živil se jako obchodník. Dne 2. května 1904 se jim narodila dcera Marta, dne 22. června 1906 syn Ludvík a 21. února roku 1910 syn Josef. V únoru roku 1914 kupují v Borové stavení a začínají zde hospodařit, otevírají si obchod. Při první vlně mobilizace dne 28. 6. 1914 musel narukovat do kasáren ve Vysokém Mýtě, zařazen u K.u K.Landstrum Etapenbatalion Nr.510. Dne 23. července 1915 se jim v Borové narodil poslední syn Richard. Léta běžela v relativně poklidném duchu první republiky. Děti dospěly:

- Marta se vdala za Roberta Vielguta a následně se přestěhovala za ním do Luže, kde se jí v roce 1930 narodila dcera Gabriela.

- Také Josef odchází z domu, a to do Okříšek u Třebíče, kde se mu po svatbě s Annou Freundovou v roce 1937 narodil syn Karel.

- Doma zůstali syn Ludvík, který se v roce 1941 oženil s Kamilou Kohnovou a syn Richard.

První, kdo poznal peklo osvětimského koncentračního táboru je Josef Pam, který tam podle zachovalé knihy mrtvých zemřel dne 6. 3. 1942. Jeho syn Karel s manželkou Annou umírá v Osvětimi o 7 měsíců později. Dne 5. 12. 1942 nastupují v Pardubicích do transportu směrem do Terezína zbývající členové rodiny. Hrůz koncentračního tábora v Osvětimi se již nedožije Olga Pamova, která podlehla útrapám dne 16. 1. 1943. Dne 23. 1. 1943 nastupují do transportu směr Osvětim ostatní členové rodiny, kromě Gustava. Ihned po příjezdu na místo šla do plynové komory Marta se svojí dcerou Gábinkou a Kamilou. Richard umírá dne 14. 2. 1943, Ludvík umírá o měsíc později dne 5. 3. 1943. Gustav přijíždí do Osvětimi dne 15. 12. 1943 a v tento den tam umírá.
(zdroj informací: oficiální stránky obce http://www.borova.cz )


Toto místo je počítáno jako 7 VPM
Souřadnice: N49°44'30.05'' E16°9'44.03'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Petr Palla

Kameny zmizelých - rodina Freundova

Autor: Jiří Padevět, 18.03.2022
Umístění: Liberec, 1. máje 79/18, v chodníku před vchodem
Nápis:
ZDE ŽIL
MUDr. SIEGRIED FREUND
NAR. 2.5.1869
DEPORTOVÁN 22.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 16.11.1943
V TEREZÍNĚ

ZDE ŽILA
KLARA FREUND
ROZ. LEDERER
NAR. 14.1.1878
DEPORTOVÁNA 22.12.1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 13.6.1944
V TEREZÍNĚ
Poznámka:

Manželé Freundovi byli do Ghetta Terezín deportováni 22.12.1942 transportem Ck.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/86215-siegfried-freund/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/86075-klara-freundova/ )


Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°45'57.82'' E15°3'10.44''
Pomník přidal: Jiří Padevět