Praha 1

Kameny zmizelých - rodina Kopeckých

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2010
Umístění: Praha 1, Politických vězňů 913/12
Nápis:
ZDE BYDLELA
KITY KOPECKÁ
NAR. 1928
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V OSVĚTIMI

ZDE BYDLELA
ZUZANA KOPECKÁ
NAR. 1922
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V OSVĚTIMI

ZDE BYDLEL
PAVEL A. KOPECKÝ
NAR. 1885
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V OSVĚTIMI

ZDE BYDLELA
MARIANA KOPECKÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Jedny z prvních deseti kamenů, odhalených 8.10.2008 v ulicích Prahy 1.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - Oběti holocaustu

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Jiří Suchomel, 16.11.2015
Umístění: Praha 1, Politických vězňů 12/913
Nápis:
ZDE ŽIL
VILÉM STRÁNSKÝ
NAR. 1897
DEPORTOVÁN 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚN 1944
V DACHAU

ZDE ŽILA
FELICIE STRÁNSKÁ
NAR. 1898
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
FRANTIŠKA
SCHLEISSNEROVÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Vilém Stránský, narozen 25. 03. 1897, bydliště před deportací: Praha VIII.
Transport A, č. 918 ( Praha - Łodž )
Zahynul 10. 01. 1945 Łodž.
Na kameni je údaj Dachau, 1944.
( zdroj: holocaust.cz )

Felicie Stránská, narozena 22. 05. 1896, bydliště před deportací: Praha VIII.
Transport A, č. 919 ( Praha - Lodž ) V databázi holocaust.cz je uveden jiný rok narození než na kameni a bez místa úmrtí. Yad Vashem - Gedenkblätter Sammlung uvádí rok narození 1898.

Františka Schleissnerová, narozena 23. 02. 1866. Adresa: Praha X, Královská 15
Transport AAr, č. 669 ( Praha - Terezín ) 16. 7. 1942
Transport Dr, č. 1986 ( Terezín - Osvětim ) 15. 12 1943
( zdroj: holocaust.cz, www.yadvashem.org/yv/de/exhibitions )‎


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Arno Glaser

Pomník Obětem válek

Autor: Vladimír Štrupl, 02.09.2006
Umístění: Praha 1, Pražský hrad, III. nádvoří, katedrála Sv. Víta
Nápis:
POSTŮJ POUTNÍČE A VZPOMEŇ HROBŮ,
Z NICHŽ VYŠLA TI SVOBODA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 02.09.2006
Umístění: Praha 1, Pražský hrad, III. nádvoří
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Monolit vysoký téměř 16,5 m byl vztyčen jako památník obětí I. sv. války 3.11.1928 i přesto, že se z něj během dopravy odlomila špička. Ta byla nahrazena zlatem v r. 1996. Přivezen z Mrákotína a vztyčen při příležitosti desetiletého trvání republiky v r. 1928. V kruhovém prostoru vylámeném ve skále pod základy monolitu měl být hrob neznámého vojína.
(Prameny: Jarolímková, Stanislava – Co v průvodcích nebývá 2, Motto, 2007. Rybár, Ctibor – Praha, Olympia, 1975)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'24.9'' E14°24'0.3''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Lidickým dětem

Autor: Vladimír Štrupl, 02.09.2006
Umístění: Praha 1, Pražský hrad, III. nádvoří, katedrála Sv. Víta
Nápis:
BDĚTE LIDÉ
V TOMTO VĚKU NÁS 6 Z LIDIC FAŠISTÉ USMRTILI
FANOUŠEK, KARLÍČEK, VĚRUŠKA, MAŘENKA, ANIČKA A HRONÍK
A OD 1 ROKU DO 16 LET JEŠTĚ 88 LIDICKÝCH DĚTÍ

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 02.09.2006
Umístění: Praha 1, Pražský hrad, III. nádvoří, katedrála Sv. Víta, před vstupem do věže
Nápis:
MANŽELÉ ARCH. JAR. A LADISLAVA BENEDIKTOVI.,
JUSTINA DOBRÁ A ING. JOSEF DOBRÝ,PRAHA.,
VLADIMÍR ŠVITORKA Z PRAHY PADL 8.V.1945.,
PAMÁTCE + DR. VĚRY LIŠKOVÉ Z BRNA-KRÁL. POLE.,
MANŽELÉ JAROMÍR A MARIE JANDOVI, PRAHA.,
ANNA JANDOVÁ – DVOŘÁKOVÁ, PRAHA.,
ING. JOSEF KOPEČNÝ S CHOTÍ MARIÍ Z PRAHY.,
DR. B. BOBEK ADVOKÁT, PAMÁTCE FRANTIŠKA BLAŽKY.,
TH. DR. OTAKAR ŠVEC, METROP. KANOVNÍK U SV. VÍTA.,
MARIE A JAN KOULA OBCHODNÍK V PRAZE I.
A SYN J.U.DR. IN MEM. BEDŘICH KOULA,
POPRAVENÝ 17. LISTOP. 1939 V RUZYNI.,
AUG. MLYNÁŘ S MANŽ. ALŽBĚTOU A DCEROU VĚRKOU
Z NOVÉHO HROZENKOVA A BRATISLAVI – L.P. 1948.,
MARIE A JOSEF DOBRÝ ROLNÍK LEDCE U PLZNĚ.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Jaroslav Vágner

Autor: Vladimír Štrupl, 10.10.2004
Umístění: Praha 1, Pražský hrad, II. nádvoří
Nápis:
PAMÁTCE JAROSLAVA VÁGNERA
DĚLNÍKA HRADNÍ SPRÁVY
PRVNÍ OBĚTI BOJŮ NA HRADĚ
MCMXLVI

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20548
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 04.06.2005
Umístění: Praha 1, Pražský hrad, III. nádvoří
Nápis:
Spjati povoláním s Pražským hradem položili život za vlast

Dr. Josef Patejdl + 7.X.1940
Dr. Přemysl Šámal + 9.III.1941
Josef Marek + 29.IV.1942
Josef Chaloupka + 6.VI.1942
Ing. Jan Valenta + 6.VI.1942
Jaroslav Kynzl + 19.II.1943
Alois Mazal + 26.II.1943
František Šmíd + 18.III.1943
Antonín Cerha + 8.IV.1943
Bohuslav Láska + 20.X.1944
Dr. Karel Strnad + 25.X.1944
Dr. Emil Sobota + 24.IV.1945
Dr. Bohumír Budín + 5.V.1945
Jaroslav Vágner + 5.V.1945
Dr. Bohumil Havránek + 6.V.1945
Vojtěch Ramas + 9.V.1945
Karel Kajpr + 25.V.1945

Na jejich paměť 5.V.1946 ve výročí Pražského povstání

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20469
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem totalitních režimů

Autor: Jiří Suchomel, 07.04.2016
Umístění: Praha 1, Pražský hrad, III. nádvoří, katedrála Sv. Víta, vpravo od hlavního vchodu
Nápis:
TOTALITNÍMI REŽIMY XX. STOLETÍ BYLI UMUČENI NEBO PRONÁSLEDOVÁNI
ThDr. Antonín Bořek - Dohalský
kanovník Metropolitní kapituly
prelát řádu sv. Lazara
(1889 - 1942)
a další člnové
Řádu sv. Lazara

Členové Metropolitní kapituly
ThDr. PhDr. Josef Čihák
ThDr. Jaroslav Kulač
ThDr. Anton Gebert
ThDr. Leo Otto Stanovský
ThDr. Otakar Švec
a jiní kněží - mučedníci
Pražské arcidiecéze.

ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Poznámka:

Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic: *23.10.1889 na rodovém zámku v Přívozci nedaleko Domažlic. Český šlechtic a katolický kněz, arcibiskupský kancléř a kanovník svatovítské kapituly. Byl přesvědčeným stoupencem demokratických hodnot a svobodného uspořádání společnosti. Politicky se jednoznačně přikláněl k prezidentu Masarykovi a tzv. hradnímu křídlu. Při prezidentské volbě v roce 1935 podporoval Edvarda Beneše a tudíž kontinuitu Masarykova prezidentství, což později neuniklo pozornosti nacistů. Od roku 1937 byl prelátem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. V dubnu 1941 se započalo hledání vhodného nástupce na uvolněný úřad pražského arcibiskupa. Mezi možnými kandidáty se skloňovalo také jméno Antonína Bořka-Dohalského. Úvahy o tom, že Dohalský by se měl stát novým arcibiskupem pražským, dovedly Josefa Grünera, jednoho ze čtyř německých metropolitních kanovníků, jenž velmi úzce spolupracoval s nacisty, až k výstupu na konzistoři, kde protestoval se slovy, že Dohalský arcibiskupem nikdy nebude, protože jím bude on sám. Dohalský mu odpověděl prostě: Nu ovšem, můžete se jím stát, ale napřed to musí Německo vyhrát! Tato odpověď pochopitelně nemohla zůstat bez odezvy. Byl zatčen ráno 5. června 1942, sotva dosloužil mši v ústavu slepých dívek řádu Františkánek na Kampě. V tento okamžik chybělo 13 dnů do odhalení úkrytu a likvidace dvou atentátníků na Heydricha a pěti dalších parašutistů v pražském pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, o kterém věděl též Antonín Bořek-Dohalský. Po Pankráci a Terezínĕ jeho cesta směřovala do Osvětimi. Zde nevydržel nelidské zacházení a krátce po svém příchodu, 3.9.1942, umírá. Dle jediného svědectví, jež se nám zachovalo, byl ubit při pochodu na práci.
Josef Čihák: *11.9.1880 Obdĕnice. Český římskokatolický kněz, kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, apoštolský protonotář a vězeň komunistického režimu. 18.7.1950 zatčen a na základě vykonstruovaných obvinění odsouzen za velezradu a vyzvědačství k desetiletému trest odnětí svobody. Zbytek života strávil ve věznicích: Pankrác, ve Valdice a v Leopoldově, kde také ve vězeňské nemocnici 18.2.1960 umírá.
Anton Gebert: 10.4.1885, Svatý Kříž u Plané. Dómský kanovník u katedrály sv. Víta v Praze. rektor "Pražské německé duchovní péče" při kostele Nejsvětějšího Salvátora a redaktor německojazyčných církevních novin Kirchenblatt. Patřil mezi nacionálně orientované německé kněze. Po obsazení Čech nacistickým Německem dne 15.3.1939 se stal zastupujícím místním farářem Wehrmachtu v Praze. Přesto v roce 1940 přijal pověření kardinála Kašpara duchovně pečovat o uvězněné české kněze. Vzápětí byl zatčen. Vedoucí církevního referátu gestapa Kurt Oberhauser s využitím informací od Franze Wernera Bobeho dodal soudu "důkazy", které obžalovaného usvědčovaly z "rozkladných štvavých řečí" a poslechu zahraničního rozhlasu. S použitím těchto zástupných důvodů byl odsouzen k jednomu roku vězení. Po odpykání trestu byl poslán do koncentračního tábora v Dachau, kde zahynul na následky rozedmy plic. +8.5.1942.
Josef Kulač: *29.5.1887 Ratenice. Katolický kněz, publicista a redaktor katolických časopisů, překladatel z italštiny V létě roku 1950 byl zatčen komunistickou státní mocí a 2.12.1950 odsouzen do vězení na 17 let. Po propuštění v roce 1960 žil u příbuzných a měl zákaz kněžského působení. Rehabilitován byl 18.6.1969 zvláštím senátem Městského soudu v Praze. +25.8.1970.
Leo Otto Stanovský: *8.11.1882 Slatina. Knĕz, ředitel vysokoškolské koleje Arnošta z Pardubic, rektor arcibiskupského knĕžského semináře v Dejvicích, člen metropolitní kapituly. Pro pomoc lidem, kterým nesmĕlo být z veřejných prostředků z nařízení nĕmecké okupační moci pomáháno, byl 3.7.1942 zatčen a odsouzen 21.1.1943 k trestu smrti. Na tento čekal půl roku v Plötzensee. Rozsudek se zmĕnĕnil na osmiletý žalář a poté byl převezen do vĕzení ve Straubingu, kde zůstal až do konce války. +5.12.1945.
Otakar Švec: 27.8.1888 Plzeň. Knĕz, kaplan u sv. Cyrila a Metoděje v Praze, metropolitní kanovník u sv. Víta, examinátor na pražské teologické fakultě. 31.51942 zatčen pražským gestapem a vyšetřován referentem gestapa pro věci církevní K. Oberhauserem v Petschkově paláci, do poloviny července 1942 vězněn na Pankráci, pak převezen do věznice gestapa v Terezíně. Od 7.9.1942 byl vězněn v Mauthausenu a následně od 1.12.1944 v Dachau, kde se dočkal osvobození. Jako důvod zatčení uvádělo gestapo jeho styky s nunciaturou, duchovní správu českých dělníků v Říši, již zařizoval ve spolku sv. Rafaela, a rovněž jeho přátelství s Židy (snažil se pomáhat pokřtěným Židům utéct do ciziny). Znovu pak působil jako metropolitní kanovník sv. Víta. 18. července 1947 pak obdržel za své statečné chování za okupace a věznění v koncentračních táborech dvě vyznamenání od prezidenta republiky: Čs. vojenskou medaili za zásluhy I. stupně a Československý válečný kříž 1939. Zatčen 13.10.1949 a přes rok držen ve vazbě. Byl přiřazen k ostatním pomocníkům biskupů a souzen v zinscenovaném monstrprocesu s biskupem Zelou a odsouzen pro trestné činy velezrady, vyzvědačství a podvodu na 20 let. Usnesením Generální prokuratury v Praze mu byl 3.11.1954 prominut zbytek trestu. Z vězení byl propuštěn těžce nemocený, bezmocný a trvale upoutaný na lůžko. +29.51958.
(zdroj: http://www.ustrcr.cz, Kulač, Jaroslav, 1887-1970, Knihovna pražské metropolitní kapituly - ThDr. Otto Stanovský, ThDr. Otakar Švec, ThDr. Anton Gebert)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jiří Suchomel
Doplnění informací: Arno Glaser
Příprava dat: Milan Lašťovka

Hrobka českých králů a královen

Autor: Matěj Šťastný, 01.04.2007
Umístění: Praha 1, Pražský hrad, III. nádvoří, katedrála Sv. Víta, podzemí
Nápis:
Nápisy na rakvích a hrobových poklopech :

1. Karel IV.
2. Jiří z Poděbrad
3. Blanka, Anna, Anna, Alžběta (manželky Karla IV.)
4. Ladislav Pohrobek
5. Václav IV. (a Johanna Bavorská)
6. D. O. M. RUDOLPHO II. CAES. AUG. HUNG. ET BOHEMIAE REGI D. MATHIAS IMP. ET FRATRES FRATRI P. C. – VIX. ANN. LIX MENS. VI. OB. DIE XX. MENS. JAN. ANN. DOM. MDCXII. ROM XXXVII. REGN. SUO HUNG. XXXVII. CUI AETERNUM BENE SIT.
7. Eleonora a Rudolfové (dcera Maxmiliána II., český král Rudolf I. Habsburský a rakouský vévoda Rudolf – bratr královny Guty)
8. Václav, synáček Karla IV.
9. Jan Zhořelecký (a další, dnes neznámé osoby)
10. (Marie Amálie + 1804, dcera Marie Terezie)
Poznámka:

Hrobka byla vybudována při stavbě katedrály a postupem času do ní byly sneseny ostatky římského císaře a českého krále Karla IV. a jeho manželek, společně s ostatky jeho následovníků na českém trůně a jejich manželek až do doby Maxmiliána II. Habsburského.
Ve 30. letech 20. století, po přestavbě a modernizaci do ní byly soustředěny i ostatky dalších identifikovaných panovníků a členů královských rodin.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Matěj Šťastný