Praha 1
Pamětní deska Bohuslav Kotrouš
Umístění: Praha 1, Štěpánská 796/44VĚRNI ZŮSTANEME
BOHUSLAV KOTROUŠ Z PRAHY VIII.
42. LETÝ 5.V.1945
Souřadnice: N50°4'32.95'' E14°25'26.44'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Marie Zádková
Umístění: Praha 1, Štěpánská 650/23ZDE PADLA DNE
5. KVĚTNA 1945
MARIE ZÁDKOVÁ
ČEST JEJÍ PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20483
Souřadnice: N50°4'32.95'' E14°25'26.44'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 1, Štěpánská 22/614, Nové Město, Akademické gymnázium, v budově u schodištěMuži a chlapci, co jste dali městu,
to bude věčně s tímto městem stát.
Jaroslav Seifert
IN MEMORIAM OBĚTEM FAŠISMU
Z ŘAD ABSOLVENZŮ AKADEMICKÉHO GYMNASIA
1939 - 1945
Souřadnice: N50°4'32.95'' E14°25'26.44'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pamětní deska Dorren Warriner
Umístění: Praha 1, Štěpánská 623/40, nalevo od hlavního schodiště do hotelu AlcronDORREN WARRINER *1904 +1972
Doreen Warriner, *16. března 1904, Warwickshire, Anglie, +17. prosince 1972; (celým jménem: Doreen Agnes Rosemary Julia Warrinerová) byla iniciátorkou záchranných transportů lidí ohrožených nacistickým režimem. Na těchto záchranných operacích se podíleli také Marie Schmolková, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Bill Barazetti.
Vyrůstala na farmě. Studovala na univerzitě v Oxfordu a na Londýnské ekonomické škole (LSE). V roce 1930 ji (ještě jako univerzitní studentku) zájem o ekonomiku zemědělství ve střední Evropě (chtěla na toto téma psát svoji diplomovou práci) přivedl do Československa. V době Mnichovské dohody (29. září 1938) vyučovala na univerzitě v Londýně, psala knihy, chystala se na pracovní pobyt do Karibiku, ale události v Československu ji přiměly k tomu, že opustila svoji vědeckou kariéru a místo na zahraniční stáž odcestovala letecky 13. října 1938 do Prahy. Neměla sice žádnou přesnější představu o tom, „co dělat“ – byla vedena jen přáním „něco dělat“. Československo se stalo místem, kam se uchýlili uprchlíci z Německa a také zde byli ti, kteří i s rodinami odešli ze Sudet (po jejich záboru). Od jedné britské dobrovolnické organizace měla Doreen Warrinerová menší finanční částku a původně zamýšlela, že ji využije k nákupu jídla a přikrývek. Během objíždění uprchlických táborů ale záhy zjistila, že pouhá potravinová pomoc nebude postačovat, protože těmto lidem jde o život. Začala sestavovat seznamy těch, kteří by měli odejít do bezpečí mimo Československo. V Britském výboru pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia (BCRC) začala Warrinerová pracovat od prosince 1938 a navázala spolupráci s diplomaty z britského velvyslanectví v Praze, kteří předkládali seznamy uprchlíků londýnským vládním úřadům. Warrinerová také opatřovala britská víza jakož i polská tranzitní víza. Od ledna 1939 organizovala i převoz dětí a v této aktivitě byla závislá na práci Nicholase Wintona. Warrinerová osobně jezdila s vlaky převážejícími uprchlíky, kteří se dál do Británie dostávali buď letecky z Polska anebo lodní dopravou z polských přístavů. Zpět do Československa se Warrinerová většinou vracela letecky. Krátce po vzniku protektorátu se Warrinerová dostala do hledáčku gestapa a v dubnu 1939 musela opustit Prahu i území protektorátu. Ve své činnosti pokračovala v Británii, kde pracovala na ministerstvu válečného hospodářství a později řídila oddělení potravinové pomoci (tu organizovala UNRRA) pro obnovu Jugoslávie. V roce 1941 byl Doreen Warrinerové udělen Řád britského impéria (OBE). Po skončení druhé světové války se Warrinerová vrátila do akademického prostředí a stala se profesorkou na Londýnské univerzitě. Tady pracovala v oddělení slovanských studií. Zemřela na infarkt dne 17. prosince 1972, byla pochována na malém hřbitově ve vesnici Bloxham do rodinného hrobu. Na náhrobku je nápis: „Jejich naděje je nesmrtelná, naplněná svobodou a přátelstvím“.
Málo známou skutečností je fakt, že Doreen Warrinerová zachránila asi šestkrát více lidí než tomu bylo při všeobecně známých tzv. dětských transportech.
Posmrtně byly v roce 1984 publikovány její paměti ze zimy 1938/1939.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena 29. dubna 2019. Hotel Alcron totiž sloužil v roce 1939 skupině zachránců jako zázemí pro jejich organizaci záchranných operací. Autorem pamětní desky je český architekt, herec a spisovatel David Vávra.
(zdroj: Wikipedia)
Souřadnice: N50°4'32.95'' E14°25'26.44'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Kameny zmizelých - Rodina Götzova
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
RUDOLF GÖTZ
NAR.1893
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1.10.1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽILA
MARIE GÖTZOVÁ
NAR.1894
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1.10.1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽIL
RAOUL GÖTZ
NAR.1921
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6.9.1943
V OSVĚTIMI
ZDE ŽIL
HARRY GÖTZ
NAR.1926
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 6.9.1943
V OSVĚTIMI
Rudolf Götz a Marie Götzová byli deportováni do ghetta Terezín transportem Ck č. 100 dne 22.12.1942. Do KT Auschwitz byli deportováni transportem Em č. 361 dne 1.10.1944. Zavražděni byli zřejmě bezprostředně po příjezdu, tedy den nebo několik málo dní po uvedeném datu.
Jejich synové Raoul a Harry byli do ghetta Terezín deportováni transportem Ba č. 183 dne 10.8.1942. Do KT Auschwitz byli deportováni transportem Dm č. 3221 dne 6.9.1943 a zavražděni bezprostředně po příjezdu, tedy den, nebo několik málo dní po uvedeném datu.
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89130-rudolf-g-tz/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89128-marie-g-tzova/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89129-raoul-g-tz/
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/89125-harry-g-tz/
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Souřadnice: N50°4'44.48'' E14°25'30.99''
Pomník přidal: Jiří Padevět