Praha 6

8. listopadu, Alej Českých exulantů, Anhaltova, Antonína Čermáka, Bachmačské náměstí, Bělohorská, Berkovská, Březovského, Bubenečská, Buzulucká, Cukrovarnická, Čínská, Čs. armády, Dělostřelecká, Diskařská, Divoká Šárka, Drnovská, Eliášova, Evropská, Fetrovská, Flemingovo náměstí, Generála Píky, Goetheho, Heleny Malířové, Hládkov, Horoměřická, Huberova, Charlese de Gaulla, Jaselská, Jednořadá, Jenečská, Jugoslávských partyzánů, K cíli, K Červenému vrchu, K Letišti, K Tuchoměřicům, Kafkova, Kamýcká, Keplerova, Kladenská, Korunovační, Kralupská, Krupkovo náměstí, Kyjevská, Libocká, Lišanská, Litovická, Lotyšská, Lysolajské údolí, Macharovo náměstí, Mařákova, Milady Horákové, Mládeže, Moravanů, Morávkův park, Muchova, Myslbekova, Na Babě, Na Hanspaulce, Na hutích, Na Julisce, Na Kocínce, Na luzích, Na Malovance, Na Míčánce, Na Ořechovce, Na Pískách, Na Valech, Na Zátorce, Nad Kajetánkou, Nad lávkou, náměstí Českého povstání, náměstí Interbrigády, náměstí Padlých, náměstí Svobody, Nebušická, Neherovská, Norbertov, Papírenská, Park Generála Lázaro Cárdenase, Paťanka, Patočkova, Pelléova, Pilotů, Pod Baštami, Pod Hřbitovem, Pod kaštany, Pod Paťankou, Pod vyhlídkou, Podbabská, Rooseveltova, Rychtářská, Řečického, Říčanova, Sibeliova, Sportovců, Staré náměstí, Střešovická, Studentská, Suchdolská, Sukova, Svatovítská, Šárecká, Šlikova, Technická, Tejnka, Terronská, Thákurova, Tuchoměřická, Tychonova, U Hvězdy, U laboratoře, U Matěje, U páté baterie, U Prašného mostu, U Vizerky, U Vojenské nemocnice, U Vojtěšky, Uralská, V Sedlci, V Šáreckém údolí, V. P. Čkalova, Václavkova, Vaníčkova, Ve Struhách, Velflíkova, Verdunská, Vítězné náměstí, Vodňanského, Wolkerova, Wuchterlova, Za Pohořelcem, Za Strahovem, Západní, Zavadilova, Zelená, Zikova, nezařazeno

Pamětní deska Zdeněk Urbánek

Autor: Jiří Padevět, 04.08.2022
Umístění: Praha 6, Střešovická 858/64
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL A PRACOVAL

ZDENĚK URBÁNEK

1917 - 2008

AUTOR, PŘEKLADATEL,
BOJOVNÍK ZA LIDSKÁ PRÁVA

SPRAVEDLIVÝ MEZI NÁRODY

Z TOHOTO MÍSTA SE 6.1.1977 VYDALA
NA SVOU HISTORICKOU POUŤ CHARTA 77
Poznámka:

Spisovatel a překladatel Zdeněk Urbánek byl jedním z prvních signatářů Charty 77. V tomto domě se první prohlášení Charty 77 vkládalo před distribucí do obálek.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Urb%C3%A1nek , http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-6-pametni-deska-zdenku-urbankovi/ , https://www.mistapametinaroda.cz/?lc=cs&id=2823&rt=78 )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'36.6'' E14°22'13.28''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Studentská 539/9, Dejvice
Nápis:
ZDE ŽILI A SVŮJ ŽIVOT OBĚTOVALI VLASTI:
EDUARD BLAŽKO
MAJOR LADISLAV KŘÍŽ
ING. FRANTIŠEK SCHUMANDL
Poznámka:

Ladislav Kříž je uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji:
*27.6.1905 v Hrobcích (okr. LT). Maturitu složil v r. 1925, voj. prezenční službu nastoupil 5.10.1925 jako frekventant VA v Hranicích, vyřazen 7.8.1927 v hodnosti por. pěchoty, zařazen k pěš. pluku 47 v Ml. Boleslavi, kde velel četě, 15.11.1930 přemístěn k hraničář. praporu 9 v Rimavské Sobotě, po topograf. kurzu nastoupil 31.8.1933 jako topograf ve Voj. zeměpis. ústavu v Praze. Od 1.4.1937 studoval Vys. školu válečnou, za mobilizace v září 1938 na Slovensku, dosáhl hodnosti kpt.

Po okupaci nastoupil jako úředník na Min. zemědělství a lesnictví, od vzniku Protektorátu Čechy a Morava zapojen do činnosti odboj. organizace Obrana národa. Od r. 1944 totálně nasazen jako pomocný dělník na let. Ruzyně. Po vypuknutí Pražského povstání byl 5. května 1945 zajat a vězněn do 8.5. v budově Nové techniky v Dejvicích, spolu s dalšími odsouzen k trestu smrti, rozsudek však už nebyl vykonán a osvobozený Kříž se ihned zapojil do bojů na barikádách. 7.5. však byl v přestřelce s vojáky SS smrtelně zraněn do hlavy (v datech je nesrovnalost, pozn. VŠ). Pohřben 15.5. v Ml. Boleslavi. Posmrtně povýšen na pplk. gen. štábu, v r. 1946 vyznamenán Čs, vál. křížem 1939 in memoriam.

Na jiném místě jsou tyto údaje: bydliště: Praha XIX, Studentská 9/539, padl 9.5.1945 v Dejvicích.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21208
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Josef Balabán

Autor: Vladimír Štrupl, 09.05.2006
Umístění: Praha 6, Studentská 529/1, Dejvice
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH
BYL PO NEROVNÉM BOJI S GESTAPEM
ZATČEN DNE 22. DUBNA 1941 VELITEL
LEGENDÁRNÍ ODBOJOVÉ SKUPINY
„TŘI KRÁLOVÉ“
GENERÁLMAJOR IN MEMORIAM
JOSEF BALABÁN
*4. ČERVNA 1894 †3. ŘÍJNA 1941
ČEST JEHO PAMÁTCE
Poznámka:

Pamětní deska byla slavnostně odhalena 8.5.2006.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20887
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vojtěch Stráník, 05.01.2010
Umístění: Praha 6, Suchdolská, Suchdol, před budovou ZŠ
Nápis:
přední strana:
1938 - 1945

levá strana:
BEHENSKÝ J., BENETKOVÁ M., BOUŠKA A., FRANC J., GRYČ J., HUDEC J., CHVÁTAL V., JABUREK J., JOSSOVÁ E., KOBZA B., KOZÁK V.

pravá strana:
KUČERA J., LANC J., LEHNERTOVÁ R., LEHNERT H., LEHNERT K., MAŠTALÍŘ S., PALAS V. , STŘÍBRSKÝ J., TAUFER F., TROST J., VOTAVA J.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20994
Souřadnice: N50°08'23.63'' E14°22'45.18''
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Pamětní deska Obětem 1.světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 18.11.2019
Umístění: Praha 6, Suchdolská 360/61, vestibul starší části suchdolské školy
Nápis:
NA PAMÁTKU OBĚTÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
1914-1918

JOSEF BERAN, VÁCLAV ČÍŽEK, JOSEF DOUCHA, FRANTIŠEK FALBER, VÁCLAV HLAVEŠ, FRANTIŠEK CHALUŠ, MATĚJ JALOVEC, VÁCLAV KADLEC, KAREL KAHÁBEK, KAREL KLOUDA, ANTONÍN KRAJSKÝ, FRANTIŠEK KRÁTKÝ, BOHUMIL KUČERA, VÁCLAV LAŠTOVKA, KAREL NEVĚDĚL, FERDINAND NOVÁK, JAN PALAS, JOSEF PROCHÁZKA, VÁCLAV PRKNO, ANTONÍN SADÍLEK, ANTONÍN ŠENFELDR, JAN ŠIML, VÁCLAV ŠTĚPÁNEK, VOJTĚCH TICHÝ, VÁCLAV VIŠÍN, JOSEF VLČEK, JAN VRÁBÍK

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0006-20990
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Kameny zmizelých - rodina Spitzova

Autor: Vojtěch Stráník, 18.11.2013
Umístění: Praha 6, Sukova 559/3, před domem vpravo
Nápis:
ZDE BYDLEL
ARNOŠT SPITZ
NAR. 1896
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN

ZDE BYDLELA
ANNA SPITZOVÁ
NAR. 1902
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA

ZDE BYDLELA
SONJA SPITZOVÁ
NAR. 1931
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Vladimír a Diana Štruplovi

Pamětní deska Josef Charvát

  • + o skupině VPM (Poslední adresa)
    • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.

      Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 20.09.2022
Umístění: Praha 6, Svatovítská 361/4
Nápis:
ZDE ŽIL
JOSEF CHARVÁT
TECHNICKÝ ÚŘEDNÍK
NAROZEN 28. 7. 1923
ZATČEN 17. 5. 1949
POPRAVEN 5. 11. 1949
Poznámka:

Narozen 28. 7. 1923 v Praze, jeho otec, který zemřel již rok po jeho narození, byl státním úředníkem na ministerstvu financí, matka pracovala až do své smrti roku 1944 na ředitelství státního dluhu v Praze. Absolvoval nejprve pět obecných a později sedm tříd reálky, na které v roce 1941 složil úspěšně maturitní zkoušku. Roku 1943 zakončil maturitou i dvouletý abiturientský elektrokurz na střední průmyslové škole v Praze a s touto kvalifikací začal pracovat jako technický úředník v pražském závodě Zbrojovky Brno, kde setrval až do svého nástupu na Vysokou školu elektrotechnickou na podzim 1945.
Během války se oženil a narodil se mu nejdříve syn Jan (ten však po měsíci zemřel) a posléze syn Petr. Právě z důvodů zabezpečení rodiny musel záhy přerušit vysokoškolská studia a od 1. 5. 1946 se stal zaměstnancem Škodových závodů v Praze. Od října 1947 do března 1949 pak absolvoval základní vojenskou službu, ze které se vrátil na své původní místo. Politicky byl organizován v Československé straně lidové, avšak jen jako její řadový člen bez významnějších funkcí.
Po únoru 1948 vstoupil do KSČ, ale s jejím programem a cíli se nijak neztotožňoval, naopak se rozhodl s nastupujícím totalitním režimem bojovat. Společně se svou manželkou pomáhal lidem, kteří byli komunistickou mocí pronásledováni, a jeho protikomunistická odbojová činnost vyvrcholila účastí na pokusu osvobodit politické vězně z litoměřické věznice pod vedením Vratislava Polesného.
17. 5. 1949 byli manželé Charvátovi v časných ranních hodinách zatčeni Státní bezpečností a jako údajní členové ilegální odbojové organizace ZVON obviněni z přípravy ozbrojeného puče, ke kterému mělo dojít v součinnosti s dalšími odbojovými skupinami právě v tento den. Celkem bylo v souvislosti s touto akcí žalováno státní prokuraturou 98 osob, které byly rozděleny do pěti skupin a souzeny postupně dvěma senáty Státního soudu v Praze – civilním (předseda JUDr. Jaroslav Novák, prokurátor dr. Karel Čížek) a smíšeným (plk. Dr. Štella, prokurátor Dr. Juraj Vieska).
Hlavní přelíčení se skupinou, do které byl zařazen i Josef Charvát, proběhlo ve dnech 19., 20. a 22. srpna 1949 a vyneslo celkem dva tresty smrti, jeden z nich právě pro Josefa Charváta (zločin velezrady, zločinného vyzvědačství a pokusu o vraždu), druhý pro Josefa Polesného. Vlasta Charvátová byla ve stejném procesu odsouzena k doživotnímu trestu. Již předtím následkem výslechu vyšetřujícími orgány StB potratila. U všech těchto obžalovaných soud vyslovil také pozbytí čestných práv občanských a konfiskaci celého jmění.
5. listopadu 1949 byli v Praze na Pankráci po předchozím zamítnutí žádosti o milost Josef Charvát, Vratislav Polesný, Emanuel Čančík, Jaroslav Borkovec, Vratislav Janda a Květoslav Prokeš popraveni. Poslední tři jmenovaní byli zatčeni a odsouzeni v rámci Akce Květa (Akce Anton). Manželka Josefa Charváta se z komunistických věznic vrátila až na sklonku roku 1963, po předchozím zkrácení trestu amnestií. Synu Petrovi bylo v té době patnáct let.
(Životopisný medailon vychází z textu pro projekt Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor Petr Mallota, redakčně zkráceno)
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pamětní deska Jan Vaniš

Autor: Vladimír Štrupl, 12.11.2005
Umístění: Praha 6, Šárecká 1451/33, Dejvice
Nápis:
PAMÁTCE
JANA VANIŠE
PADL ZA VLAST 7.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21250
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Jan Kincl, 22.11.2020
Umístění: Praha 6, Šlikova 306/50, Břevnov
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH PADLI ZA OBĚŤ
TERORISTICKÉMU NÁLETU NĚMECKÝCH LETCŮ
DNE 5.V.1945
TITO NAŠI SPOLUOBČANÉ:
DOHNALOVÁ ANNA 32 r.
FIFKOVÁ MARIE 60 r.
KLABAN JOSEF 36 r.
KOCOUREK JOSEF 43 r.
KOMÁRKOVÁ ANNA 71 r.
MELČOVÁ KARLA 31 r.
MERGLOVÁ MARIE 46 r.
NOVÁKOVÁ ELENA 12 r.
PINČOVÁ BLAŽENA 44 r.
POSPÍŠIL ALOIS 36 r.
PUDOV NIKOLAJ 32 r.
SMETANOVÁ BOŽENA 9 r.
SMETANOVÁ MARIE 35 r.
ŠIMÁK JOSEF 41 r.
ŠVARCOVÁ MARIE 39 r.
VONDRUŠOVÁ JIŘINA 24 r.
-
ČEST JEJICH PAMÁTCE.
BŘEVNOVŠTÍ OBČANÉ.

PROVEDL VÁCL. STRAKA
BŘEVNOV – BĚLOHORSKÁ 195

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20922
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Josef Šimák

Autor: Vladimír Štrupl, 02.04.2005
Umístění: Praha 6, Šlikova 308/53, Břevnov
Nápis:
JOSEF ŠIMÁK
12.7.1904
PADL PŘI PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
R. 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20925
Pomník přidal: Vladimír Štrupl