Praha 6
Pomník Zdeněk Peter
ZDE PADLI ZA VLAST
V KVĚTNU 1945
PETR A ZDENĚK
UNTERVILER
Jedná se o pomník Zdeňku Peterovi, který padl v pražském povstání. Je možné, že při rekonstrukci pomníku došlo ke zkomolení jména.
V současné době (2019-2020) probíhá jednání navrácení původního - správného nápisu.
Z dopisu rodinného příslušníka:
"...nevím, jak se na pomníček dostalo jméno Unterviler (pokud je to skutečně jméno), avšak vím, že se jedná o pomník Zdeňkovi Peterovi ze Střešovic (1.p. Peter), studentovi dejvické architektury , který padl 5. 5. 1945. Byl poté nezvěstný a jeho tělo bylo nalezeno až v červnu ve společném hrobě tuším v Bohnicích. Byl to mladší bratr mého otce, který tam dne 5. 5. celý život nosil květiny a také se snažil na úřad Prahy 6 dostat správnou informaci. Myslím, že byl pomníček v minulosti nějak rekonstruován, ale informace na něm prostě neodpovídá skutečnosti a vznikla nevím jakým omylem ... "
Zdeněk Peter je uveden v knize (MAREK, Jindřich, Ivo PEJČOCH, Jiří PLACHÝ a Tomáš JAKL. Padli na barikádách: padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945. Praha: Vojenský historický ústav Praha, 2015. ISBN 978-80-7278-652-7) s těmito údaji:
Zdeněk Peter
*23.11.1921
+5.5.1945
stavební asistent
Praha XIX, České družiny 17
padl v Dejvicích
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21476
Souřadnice: N50°6'8.31'' E14°23'16.31''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Daniela Bauerová
Pomník Josef Beran
JOSEF KARDINÁL BERAN
ARCIBISKUP PRAŽSKÝ
Narozen 29.1.1888 v Plzni, vysvěcen na kněze 10.6.1911 v Římě. Od roku 1932 rektorem Arcibiskupského semináře a profesorem Univerzity Karlovy v Praze.
Pro své vlastenecké postoje perzekvován nacisty, pak vězněn 1942-1945 na Pankráci, v koncentračních táborech v Terezíně a Dachau.
Dne 4.11.1946 byl jmenován arcibiskupem pražským, na biskupa vysvěcen 8.12.1946.
Po únoru 1948 odmítl podřídit církev komunistickému režimu, proto byl zatčen Státní bezpečností a nepřetržitě držen v domácím vězení na různých místech naší vlasti.
Dne 10.1. 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Vláda povolila odjezd o Říma k převzetí kardinálské hodnosti, ovšem bez možnosti návratu.
V Římě se kardinál Beran zapojil do práce 2. vatikánského koncilu. Na něm vystoupil s projevem „O svobodě svědomí“, v němž se mimo jiné vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa.
V Římě založil České náboženské středisko Velehrad, zasloužil se o kanonizaci sv. Anežky České.
Dne 17. května 1969 v Římě zemřel, ale komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti. Byl proto pohřben po boku papežů v kryptách baziliky sv. Petra v Římě.
Souřadnice: N50°6'9.2'' E14°23'16.3''
Pomník přidal: prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.
Pamětní deska Vojtěch Mestek
ZDE PADL ZA VLAST
9.5.1945
VOJTĚCH MESTEK
Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji:
*21.3.1907, dělník, bydliště Praha XIX, Neherovská 13/1923, padl 9.5.1945 u Německé techniky na rohu Salačovy a Sadové ul.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21396
Souřadnice: N50°6'9.8'' E14°23'14.72''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní desky Obětem 2. světové války
levé deska:
NA PAMĚŤ
KOLEJÁKŮ
UMUČENÝCH
1939-1945
pravá deska:
17.XI.1939
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-22023
Souřadnice: N50°6'4.95'' E14°23'12.1'' (vchod do budovy)
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem komunistického režimu
PAMÁTCE
KNĚŽÍ A BOHOSLOVCŮ
KTEŘÍ BYLI NASAZENI
V LETECH 1949 – 1954
V DOBĚ TOTALITY
DO POMOCNÝCH TECHNICKÝCH
PRAPORŮ VOJENSKÝCH TÁBORŮ
NUCENÝCH PRACÍ
V rámci opatření proti církvi bylo v červnu 1950 rozhodnuto o povolání bohoslovců, řeholníků a kněží k výkonu prezenční vojenské služby, a to bez ohledu na jejich zdravotní stav nebo jiné formy odkladů. První branci rukovali 5. září 1950 a byli zařazováni do speciálních odloučených rot (dobově nazývaných „kněžských“ či „farářských“), aby nemohli duchovně působit na ostatní vojáky. Po složení přísahy a bez jakéhokoliv výcviku byli odesíláni do stavebnictví a průmyslu stavebních hmot. Jejich pobyt u jednotek PTP výrazně překračoval dvouletý vojenský výcvik.
Deska z červené švédské žuly na výšku s rytým zlaceným textem byla instalována dne 14. června 2010. Iniciátorem a autorem textu byl pan Karel Šťáva, sám bývalý příslušník PTP. Desku vyrobilo Kamenictví Martin Šrajer z Páleče u Zlonic.
(Zdroj: http://www.pametnimista.usd.cas.cz )
Souřadnice: N50°6'3.06'' E14°23'16.15'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
