Praha 6

Pamětní deska František Štěpán

Autor: Vladimír Štrupl, 24.10.2005
Umístění: Praha 6, Eliášova 791/31, Bubeneč
Nápis:
FRANTIŠEK
ŠTĚPÁN
NAROZEN 27.III.1902
POLOŽIL ZDE ŽIVOT NA
OLTÁŘ VLASTI 5.5.1945
ČEST JEHO PAMÁTCE.
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla – Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji: *27.3.1902 (jinde 1912), +5.5.1945, autodopravce (tech. dělník), bydliště Praha XIX, Jiráskova 31, ubit v Bubenči, roh Jiráskovy a Winterovy ulice, před domem č. p. 791.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20934
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Slavoj Šádek

  • + o skupině VPM (Poslední adresa)
    • Projekt Ústav pro studium totalitních režimů - "Poslední adresa" připomíná osudy lidí, kteří se stali obětí represí komunistického režimu. Na zdech domů, kde tito lidé žili v době svého zatčení, jsou umístěny pamětní tabulky velikosti dlaně nesoucí základní údaje o člověku, který se po zatčení na místo svého bydliště už nikdy nevrátil. Každá pamětní tabulka je věnována jednomu konkrétnímu člověku, má stejnou podobu a obsahuje stejné informace (jméno, povolání, rok narození, datum zatčení a úmrtí). Cílem projektu je vyzdvihnout osudy jednotlivých lidí, proto je jeho mottem: „Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka“. Tyto stejné nevelké tabulky tvoří dohromady společný neohraničený památník.

      Webové stránky projektu - http://www.posledniadresa.cz
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 04.07.2017
Umístění: Praha 6, Eliášova 331/7
Nápis:
ZDE ŽIL
SLAVOJ ŠÁDEK
TECHNICKÝ ÚŘEDNÍK
NARODIL SE 3.3.1926
ZATČEN 2.6.1948
POPRAVEN 19.2.1949
Poznámka:

Narodil se 3. března 1926 v Brně, později se s rodiči přestěhoval do Prahy. Jeho otec byl legionářem a důstojníkem československé armády. Slavoj Šádek vychodil pět tříd obecné školy, čtyři třídy reálky a Vyšší průmyslovou školu. Poté byl zaměstnán jako technický úředník. V roce 1945 vstoupil do Československé strany národně sociální, kde působil jako funkcionář v její mládežnické sekci.
Na jaře 1948 ho jeho známí z národněsocialistické strany Josef Dvorský a Jaroslav Fiala seznámili se svými protirežimními odbojovými aktivitami a on se k nim přidal. Jeho hlavním úkolem mělo být šíření myšlenek odboje a získávání důležitých zpravodajských informací.
Jaroslav Fiala navázal v dubnu 1948 styk se svým přítelem Miloslavem Chocem, který byl ve spojení s emigrací v Řezně. Šádek jej znal jen letmo, ale na žádost Fialy mu několikrát pomohl, například tím, že mu od svých známých, obeznámených s jeho protirežimními aktivitami, opatřil pistole a krabici éteru.
V květnu 1948 se Choc Fialovi a Šádkovi svěřil se záměrem získat od jistého muže (jednalo se o komunistického funkcionáře majora Augustina Schramma) důležité dokumenty. Oba mu přislíbili pomoc.
Ráno 27. května 1948 Slavoj Šádek doprovodil Choce do blízkosti Schrammova bydliště, kde na něj čekal a později spolu odjeli. Do Schrammova bytu odešel Choc vyzbrojený dvěma Šádkovými pistolemi a éterem. O několik minut později byl pak Augustin Schramm zastřelen. Okolnosti jeho smrti jsou dodnes nejasné. Někteří historici se domnívají, že střelcem nebyl Choc, jiní naopak, že ano. Sám Miloslav Choc se k vraždě nejprve přiznal, později před soudem svou výpověď odvolal. Podle svědeckých výpovědí se na místě pohybovaly i další osoby.
Státní bezpečnost, která po vraždě rozjela rozsáhlé vyšetřování, zatkla Slavoje Šádka 2. června 1948 u něj v bytě. Ocitl se mezi desítkami zatčených, kteří se buď nějakým způsobem účastnili odboje, nebo jen přišli do styku s podezřelými.
Stejně jako ostatní byl Šádek ve vazbě podroben brutálnímu mučení. Dne 19. července 1948 podala StB trestní oznámení na celkem 132 osob. Státní prokuratura tuto skupinu rozdělila do pěti menších. Proces byl pojat jako exemplární vypořádání se s vlivem poúnorového exilu, odpovídala tomu i přísnost rozsudků. Slavoj Šádek (stejně jako Miloslav Choc a pět dalších) byl odsouzen k trestu smrti.
Opravné prostředky byly neúspěšné a ani milost nebyla udělena. Dne 19. února 1949 v ranních hodinách byl Slavoj Šádek na nádvoří pankrácké věznice popraven.
Rehabilitován byl po roce 1989 na základě zákona č. 119/90 Sb.

Životopisný medailon vychází z textu pro projekt Ústavu pro studium totalitních režimů Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989, autor Petr Mallota, redakčně zkráceno
(zdroj: http://www.posledniadresa.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf