Brno

Absolonova, Adamovská, Antonínská, Arne Nováka, Balbínova, Barvičova, Bednářova, Beethovenova, Bosonožské náměstí, Botanická, Božetěchova, Bratislavská, Bubeníčkova, Burešova, Burianovo náměstí, Cejl, Čápkova, Denisovy sady, Dominikánské náměstí, Evropská, Fryčajova, Gajdošová, Gellnerova, Gorazdova, Grohova, Hanácká, Havelkova, Hlavní, Horova, Hrázní, Húskova, Hviezdoslavova, Hybešova, Ivanovické náměstí, Jakubské náměstí, Jamborova, Jánská, Jiráskova, Joštova, Kapucínské náměstí, Kladivova, Klimešova, Kníničská, Komenského náměstí, Konečného, Kostelní zmola, Kotlářská, Kounicova, Králova, Kristenova, Křenová, Křivánkovo náměstí, Lány, Lazaretní, Lesnická, Lidická, Mácova, Malinovského náměstí, Mášova, Matlachova, Mendlovo náměstí, Merhautova, Mikuláškovo náměstí, Milady Horákové, Minská, Mokrohorská, Moravské náměstí, Myslínova, Na návsi, Nádražní, náměstí Karla IV, náměstí 28. dubna, náměstí 28. října, náměstí 3. května, náměstí SNP, Nezamyslova, Nopova, Obřanská, Ondrova, Orlí, Ostrovačická, Palackého náměstí, Palackého třída, Petrská, Pisárecká, Pohankova, Poříčí, Pratecká, Rašínova, Rebešovická, Rebešovská, Revoluční, Rooseveltova, Rosická, Rybkova, Řipská, Sedláčkova, Sedlákova, Slovanské náměstí, Smetanova, Sokolova, Staré náměstí, Stejskalova, Stromovka, Svatoplukova, Šilingrovo náměstí, Šimáčkova, Štěpánská, Štolcova, Šumavská, Táborská, Tolstého, Trnkova, třída Kapitána Jaroše, Tumaňanova, Tuřanské náměstí, U Hájovny, Údolní, Úlehle, V Pískách, Vančurova, Veleckého, Veveří, Vídeňská, Vítězná, Vlhká, Výpravní, Výspa, Weissova, Zámecká, Zeiberlichova, Zelný trh, Zemědělská, Zoubkova, Žampachova, Žilkova, Žižkova, nezařazeno

Hroby Obětí 2. světové války

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/01, hroby číslo 55 až 68
Nápis:
JOSEF VOJTEK
*8.2.1919
+21.4.1945
MEDLÁNKY

JAROSLAV VÁLEK
*19.1.1925
+21.4.1945
MEDLÁNKY

VIKTOR GROSSMANN
*17.7.1925
+21.4.1945
MEDLÁNKY

ALOIS ZELENÝ
*20.5.1917
+21.4.1945
MEDLÁNKY

FRANTIŠEK ŽEMLIČKA
*9.1.1912
+21.4.1945
MEDLÁNKY

MIROSLAV VYČESAL
*5.6.1907
+21.4.1945
MEDLÁNKY

KAREL DRÁBÍK
*10.3.1904
+21.4.1945
MEDLÁNKY

RUDOLF BRABLENEC
*16.4.1913
+21.4.1945
MEDLÁNKY

Ing. ADOLF ZOBÁČ
*23.7.1911
+21.4.1945
MEDLÁNKY

ADOLF DRBAL
*20.4.1906
+21.4.1945
MEDLÁNKY

LADISLAV MANN
*16.6.1904
+21.4.1945
MEDLÁNKY

FRANTIŠEK HUŇAŘ
*2.9.1910
+21.4.1945
MEDLÁNKY

KAREL ŠVEJDA
*16.4.1929
+21.4.1945
MEDLÁNKY

BEDŘICH POMP
*22.10.1923
+21.4.1945
MEDLÁNKY
Poznámka:

Seznam obětí společné popravy 15 osob na hřbitově v Medlánkách):
Marie Podsedníková (nenalezena v databázi CEVH MO ČR, hrob na hřbitově v Židenicích nezmapován)
CZE-6203-38639 Josef Vojtek
CZE-6203-38638 Jaroslav Válek
CZE-6203-38637 Viktor Grossmann
CZE-6203-38635 Alois Zelený
CZE-6203-38634 František Žemlička
CZE-6203-38633 Miroslav Vyčesal
CZE-6203-38632 Karel Drábík
CZE-6203-38631 Rudolf Brablenec
CZE-6203-38627 Ing. Adolf Zobáč
CZE-6203-38622 Adolf Drbal
CZE-6203-38621 Ladislav Mann
CZE-6203-38620 František Hunař
CZE-6203-38619 Karel Švejda
CZE-6203-38607 Bedřich Pomp
Marie Podsedníková, roz. Gattermayerová, *20.6.1908 Kyjov – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Hybešova 10, hrob Brno-Židenice
Josef Vojtek, *8.2.1919 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Úvoz 14, pokrývač, hrob č. 67
Jaroslav Válek, *19.1.1925 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, elektrotechnik, hrob č. 66
Viktor Grossmann, *17.7.1925 Brmo – †21.4.1945 Brno-Medlánky, strojní zámečník, hrob č. 65
Alois Zelený, *20.5.1917 Znojmo – †21.4.1945 Brno-Medlánky, prodavač, hrob č. 64
František Žemlička, *9.10.1912 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, úředník, hrob č. 63
Miroslav Vyčesal, *5.6.1907 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Bezručova 19, knihař, hrob č. 62
Karel Drábík, *10.3.1904 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Bezručova 19, pražič kávy, hrob č. 61
Rudolf Brablenec, *16.4.1913 Velké Pavlovice, okr. Břeclav – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Maloměřice, Těsná, vrchní číšník, hrob č. 60
Ing. Dr. Adolf Zobáč, *23.7.1911 Lhota, okr. Nové Město na Moravě – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Maloměřice, ulice V úzkých (dnes Těsná), vzdělání Státní reálka v Novém Městě na Moravě (1930 maturita), 1930–1934 Česká vysoká škola technická v Brně, odbor chemického inženýrství; Doktor technických věd in memoriam; zaměstnání 1938–1945 asistent ústavu analytické chemie, resp. chemické technologie Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v Brně, hrob č. 59
Adolf Drbal, *20.4.1906 Ostašov, okr. Znojmo – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Maloměřice, Těsná, stolař, hrob č. 58
Ladislav Mann, *16.6.1904 Dolní Kounice, okr. Brno-venkov – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Maloměřice, V úzkých, účetní; hrob č. 57; jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války na hřbitově v Dolních Kounicích
František Huňař, *2.9.1910 Frýdek, okr. Frýdek-Místek – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Židenice, Slevačská 15, řezník, hrob č. 56
Karel Švejda, *16.4.1929 – †21.4.1945 Brno-Medlánky, hrob č. 55
Bedřich Pomp, *22.10.1923 Krnov – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Úvoz 9, úředník, hrob č. 46 (původně č. 68)
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4917; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4913; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4912; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4907; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4915; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4916; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4914; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4905; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4904; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1868; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4906; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4909; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4908; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4911; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4910)
Incident na nádraží v Brně 20. 4. 1945
Na nákladním nádraží ve směru trati na Břeclav stálo na kolejích několik vagonů naložených cukrem, z nichž si brněnští občané z okolí přišli nabrat tuto poživatinu.
Hlídající maďarští a němečtí vojáci občany sice zaháněli, ale výrazněji nezasáhli. Celá záležitost by zřejmě proběhla bez incidentu, kdyby nezasáhl německý občan Ignác Grégr. Nedaleko svého bydliště na Křídlovické ulici uviděl na ulici lidi, kteří si nosili cukr, a za pomoci příslušníků Wehrmachtu, kteří byli ubytováni na Křídlovické 55, je začal zadržovat - 8 zadržených osob bylo předáno gestapu, které je vyslýchalo, část jich večer propustilo. Ve vazbě zůstalo 5 lidí, k nim přibyli další zadržení (všichni byli umístěni v budově služebny gestapa).
Protože se v posledních dnech před osvobozením Brna očekával boj o město, ustanovila řídící úřadovna gestapa v Brně, Veveří č. 70, tzv. stanný soud, který měl potrestat bez milosti každého, kdo by byl přistižen při narušování klidu v týlu fronty.
21. 4. 1945 zasedání stanného soudu a poprava v Medlánkách
Zasedání stanného soudu (Veveří 70 – posluchárna právnické fakulty)a poprava v Medlánkách
Zatčení z předchozího dne byli odsouzeni stanným soudem k trestu smrti, který byl týž den vykonán na střelnici v Medlánkách.
Stanný soud: SS Hauptsturmführer Hugo Römer, předseda
přísedící: kriminální komisaři Franz Schauschütz a Hans Koch a vrchní kriminální sekretář Scheuringer
tlumočil kriminální asistent Franz Schwarz
obžalovaní: Rudolf Brablenec, Karel Drábík, Adolf Drbal, Viktor Grossmann, František Huňař, Ladislav Mann, Bedřich Pomp, Karel Švejda, Jaroslav Válek, Josef Vojtek, Miroslav Vyčesal, Alois, Zelený, ing. Adolf Zobáč, František Žemlička a jediná žena, Marie Podsedníková
Jednání soudu probíhalo v bývalé posluchárně č. II právnické fakulty, zčásti dopoledne, zčásti odpoledne.
Ve funkcích přísedících a žalobců se střídali uvedení vedoucí oddělení gestapa. Po výslechu obžalovaných se konala krátká porada o vině a trestu, poté předseda soudu přečetl právoplatný a okamžitě vykonatelný rozsudek trestu smrti. Místem výkonu byla určena střelnice v Medlánkách. O provedení popravy byla vydána vyhláška.
Do Medlánek bylo nákladním autem eskortováno všech 15 odsouzených, osobními auty přijeli příslušníci gestapa (mj. komisaři Franz Schauschütz, Kurt Leischke, vrchní kriminální sekretář Sigfried Pribyl, Trittner, Schwarz, Wachtl, Jurak a další). Ještě před jejich příjezdem byl sovětskými válečnými zajatci vykopán hrob (oběti měly svázány ruce dozadu a byly stříleny ve dvou skupinách: musely sestoupit do hrobu, lehnout si a takto byly zastřeleny; pouze Marie Podsedníková byla střelena Trittnerem nad hrobem, kam poté spadla). Hrob byl zasypán těmi, kteří jej vykopali.
Průběh popravy byl rekonstruován na základě poválečného jednání Mimořádného lidového soudu v Brně s příslušníky gestapa, kteří se akce účastnili.
23. 11. 1945 úřední exhumace obětí poprav v Medlánkách
30. 11. 1945 společný pohřeb obětí z Medlánek
Rudolf Brablenec v této souvislosti zatčen
Ignác Grégr německý občan, který incident vyvolal; *29.12.1884 – † 3.8.1945 Brno, německý penzista, který způsobil v dubnu 1945 tragédii - odsouzení 15 osob stanným soudem a jejich zastřelení v Medlánkách. Odsouzen Mimořádným lidovým soudem 23.8.1945 k trestu smrti a týž den popraven. Jeho manželka Berta, která se na zadržování lidí podílela, po osvobození uprchla a nikdy nebyla zadržena.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=1495)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-38639, CZE-6203-38638
Toto místo je počítáno jako 14 VPM
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Miroslav Douša

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/07, hrob č. 51
Nápis:
MIROSLAV DOUŠA
*25.9.1920
+25.9.1944
ČREMOŠNÁ
Poznámka:

*25.9.1920 Srbce, okr. Nymburk – †25.9.1944 Čremošné, okr. Martin, bydliště Brno, Průchodní 1, zaměstnání poddůstojnický čekatel pohotovostního oddílu protektorátní policie v Ostravě
Dne 12.9.1944 odjela skupina 18 příslušníků pohotovostního oddílu protektorátní policie z Moravské Ostravy-Hulvák a jejich 4 civilních průvodců pod vedením poručíka Karla Holase na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Šlo o nejpočetnější organizovanou českou skupinu, která odešla na pomoc slovenským povstalcům. Již 19. září složili přísahu v dnešních Turčianských Teplicích, kde bylo sídlo hlavního štábu četnictva evakuovaného z Bratislavy.
Při útoku německé skupiny Schill byli nasazeni do obranné linie u obce Čremošné - v krvavém boji byl střelec z kulometu Miroslav Douša zasažen do hlavy střepinami německé miny a na místě zahynul. Spolu s dalšími spolubojovníky byl pohřben 27.9 1944 v Banské Bystrici. Po válce byl exhumován a 23.4.1946 pohřben s vojenskými poctami na brněnském Ústředním hřbitově.
Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce příslušníků policejních a četnických sborů, kteří zahynuli během německé okupace 1939–1945, slavnostně odhalené 15.3. 947 v portálu tehdejší budovy ředitelství SNB v Ostravě.
Vyznamenání a pocty:
Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1945)
Riad SNP I. triedy in memoriam (1945)
Odznak československého partyzána in memoriam (1948)
Pamätná medaile SNP in memoriam (1964)
Jmenován poručíkem SNB in memoriam (24.1.1947)
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4985)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12369
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Libor Pavlíček

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/07, hrob č. 50
Nápis:
LIBOR PAVLÍČEK
*24.7.1923
+26.7.1947
BRNO
Poznámka:

*24.7.1923 Budatín – †23.7.1947 Brno, člen SNB (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4989)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12388
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Ferdinand Kořínek

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/07, hrob č. 49
Nápis:
FERDINAND KOŘÍNEK
*28.5.1911
+5.9.1947
BRNO
Poznámka:

*28.5.1911 Ivanovice na Hané – †2.9.1947 Brno, úředník Zemského výzkumného ústavu, zapojen v odboji v Obraně národa (skupina Brno-sever), příčina úmrtí následky věznění, uveden také na pomníku Hroznová 2/01 (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4986)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12389
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Antonín Běhavý

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/07, hrob č. 48
Nápis:
ANTONÍN BĚHAVÝ
*7.12.1907
+10.5.1948
BRNO
Poznámka:

*7.12.1907 Znojmo – †6.5.1948 Brno, obchodní zástupce v důchodu, člen Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých, příčina úmrtí následky věznění (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4984)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12390
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Anfisa Šťástková

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/07, hrob č. 47
Nápis:
ANFISA ŠŤASTKOVÁ
*24.8.1900
+21.7.1948
BRNO
Poznámka:

*24.8.1900 – †21.7.1948, v domácnosti, příčina úmrtí následky věznění (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4990)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12391
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Jan Mareček

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/07, hrob č. 47 a
Nápis:
JAN MAREČEK
*31.7.1912
+4.5.1945
BRNO
Poznámka:

*31.7.1912 Drozdov, okr. Šumperk – †4.6.1945 Brno, mechanik, příčina úmrtí následky věznění (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4988)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12392
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob major Emil Linhard

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 79
Nápis:
EMIL
LINHARD
Major I. R.
*8.1.1879 +6.3.1940

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob vojáků Rudé armády

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56c
Nápis:
В БРАТСКОЙ МОГИЛЕ
ПОГРЕБЕНО 1584
ВОИНА КРАСНОЙ АРМИИ
ПОГИБШИХ В БОЯХ С НЕМЕЦКИМИ
ЗАХВАТЧИКАМИ В 1945 ГОДУ
ВЕЧНАЯ СЛАВА ГЕРОЯМ!
Poznámka:

součást pohřebiště vojáků Rudé armády


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-13816
Souřadnice: N49°10'06.16'' E16°35'47.98''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Hrob vojáků Rudé armády

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56c
Nápis:
В БРАТСКОЙ МОГИЛЕ
ПОГРЕБЕНО 1407
ВОИНА КРАСНОЙ АРМИИ
ПОГИБШИХ В БОЯХ С НЕМЕЦКИМИ
ЗАХВАТЧИКАМИ В 1945 ГОДУ
ВЕЧНАЯ СЛАВА ГЕРОЯМ!
Poznámka:

součást pohřebiště vojáků Rudé armády


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-13817
Souřadnice: N49°10'05.48'' E16°35'48.18''
Pomník přidal: Ivo Šťastný