Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska Jaroslav Albín Kvita

Umístění: Brno, Vranovská 766/103, k.ú. Husovice, na budově fary vlevo od vchodu
Poznámka:

P. Jaroslav Albín Kvita (1915–1961) byl český římskokatolický řeholní kněz, učitel-katecheta a mučedník komunistické totality. V roce 1939 nastoupil jako kaplan v místní farnosti v Brně-Husovicích, kde v různých funkcích působil až do roku 1950. V letech 1950–1955 byl internován v klášterech v Oseku a v Želivě. Po propuštění odešel pracovat do rodného okresu Nový Jičín. Nesměl vykonávat kněžské povolání, ale tajně organizoval schůzky mládeže a další náboženské akce.
V souvislosti s celorepublikovou razií Státní bezpečnosti proti salvatoriánům byl 28.6.1961 zatčen. Byl vyšetřován ve vazbě v Ostravě, do 27.7.1961 absolvoval 14 mnohahodinových výslechů. Během vyšetřování se vážně zhoršil jeho zdravotní stav a propukla u něj leukémie. V srpnu byl převezen do nemocnice u sv. Anny v Brně, kde 10. září zemřel.
Pamětní deska na budově fary v Brně-Husovicích byla odhalena 9.9.2001.
SDS = Societas Divini Salvatoris (Společnost Božského Spasitele – salvatoriáni).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=626
http://www.pametnimista.usd.cas.cz/brno-pametni-deska-jaroslavu-albinu-kvitovi/)

Souřadnice: N49°12'44.1'' E16°37'48.3''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Umístění: Brno, Vranovská 1364/65, k.ú. Husovice, uvnitř budovy střední průmyslové školy chemické
Poznámka:

umístění dne 16.6.1946, jedná se o oběti okupace z řad učitelů a žáků školy:

PhDr. JUDr. Maxmilián Ryšánek, 12.10.1890 Olomouc- Hejčín– 1.6.1942 Brno, Kounicovy koleje, profesor, poprvé byl Ryšánek vyslýchán na gestapu již v březnu 1939, ale nebyl zatčen, nejdříve uvězněn jako rukojmí 1.9.1939 a vězněn v Brně na Špilberku, není jasné, zda byl odtud propuštěn (to by se muselo stát v polovině října 1939 jako u některých dalších rukojmí) a později znovu zatčen, v prosinci 1939 se nacházel opět ve vězení na Špilberku, kde setrval do 11.6.1940 (někdy se uvádí, že byl také ještě ve věznici na Cejlu), nové zatčení proběhlo 9.1.1942 za činnost v odbojové skupině brněnských vysokoškolských profesorů, vězněn v Brně v Kounicových kolejích (blok A, cela číslo 41), popraven byl za druhého stanného práva, zpopelněn v Krematoriu města Brna 12. 6. 1942

Ladislav Jandásek, 19. listopadu 1887 Moravany u Kyjova – 5. září 1942, koncentrační tábor Osvětim, byl prvorepublikový středoškolský profesor, sokolský představitel a účastník druhého odboje umučený nacisty, za 1. světové války pevnostní dělostřelec v Krakově (od 1.8.1914), 1915 balkánská fronta, později Itálie, říjen 1918 na vojenské dovolené, organizoval tzv. Slováckou brigádu, která měla na Slovácku udržet pořádek do převzetí správy republikou, v odboji byl zapojen v politické skupině Obrany národa, vězněn v Brně od 9. do 30.9.1940, znovu od 30.9.1941 v Brně ve věznici Pod kaštany, dne 11.6.1942 byl převezen do Osvětimi, kde později zahynul
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Jand%C3%A1sek )

Radouš Brada, 28.10.1923 – 23.11.1943 Berlín, student

Josef Tušl, 11.3.1907 Mosty, Karviná – 24.10.1944 Brandenburg, student, člen ilegální odbojové organizace, zatčen v Praze 13.4.1943, pro velezradu odsouzen Lidovým soudem v Berlíně 8.8.1944 k trestu smrti

Rostislav Třískala, 22.4.1905 Hovězí, okr. Vsetín – 29.10.1943 Vratislav- profesor, student, zatčen 11.12.1942 na základě prozrazení někdejší spojky ilegální KSČ z Ostravy Jana Cvirze, podílel se na vytváření stranického ilegálního tisku, vězněn v Brně v Kounicových kolejích (cely 86 B, 56 B, 63 B), kde prodělal kruté výslechy, poté převezen 20. července 1943 do Vratislavi, zde odsouzen 24. září 1943 k trestu smrti a za pouhých 35 dnů popraven

Zdeněk Kocman, 23.2.1923 Brno-Židenice – 14.10.1944 Dolní Maštice, student, za okupace odveden na nucenou práci do Německa, kde působil v továrně na letecké motory ve Vídni, později vykonával funkci kurýra mezi jednotlivými závody v říši- předáváním různých nákresů a zpráv pomáhal ilegálním pracovníkům na Slovensku, po vyzrazení a pronásledování gestapem přešel k slovenským partyzánům a účastnil se Slovenského národního povstání, dne 14. října 1944 při střetnutí s hlídkou SS padl

Lubor Rosický, 17.1.1924 Holíč (Slovensko) – 24.10.1943 Salzburg, vyloučen 25.11.1942 z veřejného i soukromého studia na všech veřejných i právem veřejnosti nadaných soukromých vyučovacích ústavech v protektorátu, důvodem vyloučení byla vazba německé policie,
nezjištěn důvod zatčení
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39722
Souřadnice: N49°12'27.65'' E16°37'38.35''
VPM přidal: Petr Palla