Brno
Hrob František Trenck
PER PROCELLAS AD FORTUM
(latinský nápis nezřetelný)
PER PROCELLAS AD FORTUM - překlad: Bouřemi k přístavu
(rodové heslo rodu Trencků)
Nápis 2:
latinský, nezřetelný, dostupný jen v překladu:
FRANTIŠEK, SVOBODNÝ PÁN VON TRENCK, C. K. PLUKOVNÍK A VELITEL PANDURŮ, NARODIL SE V REGIO V KALÁBRII 1. LEDNA 1711, ZEMŘEL V BRNĚ 4. ŘÍJNA 1849. SVÉMU PŘEDKOVI VĚNOVÁNO PRASYNOVCEM A POSLEDNÍM POTOMKEM V RAKOUSKU HEINRICHEM VON TRENCK, C. K. MAJOREM 1872.
Baron Trenck (1711-1849) byl mimořádnou a zároveň rozporuplnou osobností. Nejvíce proslul jako velitel svého vlastního sboru tzv. pandurů o síle až 5000 mužů. Sestavil jej z všemožných vyvrhelů společnosti, vrahů, lupičů a dalších asociálů, kterým vládnul tvrdou rukou a sám za nimi v ničem nezaostával. Panduři pod Trenckovým osobním velením budili v nepříteli děs a hrůzu a vybojovali řadu vítězství, především ve službách císařovny Marie Terezie. Sám Trenck proslul svojí výjimečnou odvahou stejně jako brutalitou a výbušností a neschopností respektovat autority, což mu vyneslo celkem dva, následně zmírněné, tresty smrti. Baron také miloval ženskou společnost, platil za znalce anglické literatury, hovořil sedmi jazyky a hrál na housle. Konec života strávil v brněnském vězení na Špilberku, kam byl odsouzen na doživotí a kde také zemřel, údajně na vodnatelnost. Podle svého přání byl pohřben v kryptě kapucínského kláštera, který obdaroval nemalou částkou. Jeho tělo zde spočívá v prosklené rakvi, jejíž víko s výše uvedenými nápisy a rodovým znakem bylo umístěno na stěně krypty. Po baronově smrti se o něm rozšířila řada legend, především o tom, jak se štěstím, až zázračným, dokázal vyváznout ze smrtelných nebezpečí.
V kryptě platí zákaz fotografování, proto bylo možné vyfotografovat jen vstup do krypty z dvora kláštera.
Souřadnice: N49°11'29.87'' E16°36'36.32'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jitka Lenková
Hrob Filiberti
MARŠÁL
FILIBERTI
Souřadnice: N49°11'29.13'' E16°36'34.51''
Pomník přidal: Marek Skýpala
