Brno

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Údolní 53, Brno - Stránice, vestibul Fakulty strojní VUT
Nápis:
NA PAMĚŤ OBĚTÍ FAŠISMU
1939 – 1945

RUDOLF BROUSIL, JAN ČAPKA, PETR HAAS, MILOŠ HABROVEC, VÁCLAV HAŇKA, MILOŠ HUDEC, ZDENĚK KOPŘIVA, ZDENĚK KOŽELUHA, ING. KAREL NĚMEC, DOC. RNDR. BEDŘICH POSPÍŠIL, JOSEF TESAŘ, JOSEF TRAKATSCH
Poznámka:

Seznam obětí dle portálu CEVH MO ČR:
Rudolf Brousil, *20.2.1918, Praha, +20.10.1942, Ludwigsburg
Jan Čapka, *26.5.1909, Brno, +10.4.1942, Mauthausen
Petr Haas, major in mem., *28.3.1920, Brno, +13.6.1942, Derne (Tripolis)
Miloš Habrovec, *9.8.1919, Kuřim, +5.10.1944, Tišnov
Václav Haňka, podplukovník in mem., *7.11.1919, Sokolnice u Brna,+18.10.1942, poblíž Uxbridge, Velká Británie
Miloš Hudec, *18.6.1918, Lipovec, +24.1.1945
Vratislav Zdeněk, Kopřiva, *4.7.1919, Olomouc, +6.9.1941, Osvětim
Zdeněk Koželuha, *24.4.1917, Brno, +15.10.1942, Berlín
Ing. Karel Němec, *16.10.1898, Brno
Doc. RNDr. Bedřich Pospíšil, *25.9.1912, Bučovice, +27.10.1944, Brno
Josef Tesař, plukovník in mem., *19.4.1919, Horní Štěpánov, +10.12.1942, U Malty ve Středozemním moři
Josef Trakatsch, *12.2.1919, Bučovice, +20.4.1940, Neustadt


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-37442
Souřadnice: N49°11'53.69'' E16°35'28.24''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska Sergej Nikolajevič Vojcechovský

Autor: Ivo Šťastný, 21.09.2005
Umístění: Brno, Údolní 53/3, Brno - Stránice, budova bývalého Zemského vojenského velitelství
Nápis:
V TÉTO BUDOVĚ
PŮSOBIL V LETECH 1930 – 1935
JAKO ZEMSKÝ VOJENSKÝ VELITEL V BRNĚ
ARMÁDNÍ GENERÁL
SERGEJ VOJCECHOVSKIJ

NARODIL SE 29. ŘÍJNA 1883 VE VITEBSKU. PO ABSOLVOVÁNÍ CARSKÉ
NIKOLAJEVSKÉ AKADEMIE GENERÁLNÍHO ŠTÁBU V PETROHRADU BOJOVAL
V ŘADÁCH RUSKÉ ARMÁDY V PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE. V ROCE 1917 BYL
PŘEVEDEN K ČESKOSLOVENSKÉMU VOJSKU NA RUSI, STAL SE ČLENEM
PROZATÍMNÍHO VÝKONNÉHO VÝBORU LEGIÍ A ČLENEM JEHO VOJENSKÉHO
KOLEGIA. V ROCE 1918 SE PŘIPOJIL K SILÁM BOJUJÍCÍM S BOLŠEVIKY A BYL
VRCHNÍM VELITELEM RUSKÉHO VOJSKA NA SIBIŘI. V ROCE 1920 OPUSTIL
RUSKO. V ROCE 1921 BYL PŘIJAT DO ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY A OD
ROKU 1927 ZASTÁVAL FUNKCI ZEMSKÉHO VOJENSKÉHO VELITELE V BRNĚ.
OD ROKU 1935 BYL VOJENSKÝM VELITELEM V PRAZE. PO NĚMECKÉ
OKUPACI SE PODÍLEL NA ZALOŽENÍ «OBRANY NÁRODA». 12. KVĚTNA 1945
BYL Z ČESKOSLOVENSKA ODVLEČEN DO SOVĚTSKÉHO SVAZU. BYL VĚZNĚN
V JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH KOMUNISTICKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ
OZERLAG V SIBIŘSKÉM TAJŠETU. ZAHYNUL 7. DUBNA 1951.
Poznámka:

Sergej Nikolajevič Vojcechovský (28. října 1883 Vitebsk – 7. dubna 1951 Ozerlag) byl československý legionář a generál ruského původu.
Pocházel z ruské šlechtické rodiny, jeho předci působili jako důstojníci v carské armádě.
8. září 1917 se stal náčelníkem štábu střelecké divize čs. legií v Rusku.
Po odchodu většiny ruských důstojníků z legií a jejich nahrazení československými veliteli jako jeden z mála ruských velitelů v legiích zůstal a účastnil se bojů na Transsibiřské magistrále s Rudou armádou. Ke konci roku 1918 již v hodnosti generála bojoval proti bolševikům v rámci Kolčakovy armády. V roce 1920 odcestoval na Krym, kde se zařadil do Wrangelových vojsk v jejichž rámci se po porážce Rudou armádou podílel na evakuaci zraněných a nemocných do Istanbulu.
V roce 1921 odcestoval do Československa, kde se stal 1. května 1921 příslušníkem československé armády jako generál V. hodnostní třídy. Dne 20. ledna 1922 mu bylo uděleno československé státní občanství. V rámci československé armády stále povyšoval, v roce 1929 mu byla udělena hodnost armádní generál.
V době Mnichovské krize velel 1. armádě a podporoval boj proti Němvům. 1. dubna 1939 byl pensionován a zapojil se do činnosti odbojové organizace Obrana národa.
Po osvobození byl 12. května 1945 zatčen NKVD a jako československý občan zavlečen do Sovětského svazu. Zemřel 7. dubna 1951 v ústřední nemocnici gulagu Ozerlag v Tajšetském okrese.
Jeho ostatky se údajně nacházejí v bezejmenném hrobě č. 4-36 na hřbitově u centrální nemocnice. Československá vláda proti jeho únosu, stejně jako proti únosu řady jiných ruských, ukrajinských aj. protikomunistických emigrantů do Sovětského svazu, nikterak neprotestovala.
Dne 28. října 1997 obdržel Sergej Vojcechovský in memoriam Řád Bílého lva I. stupně.
(zdroj Wikipedie; další podrobnosti viz http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2877 )


Souřadnice: N49°11'53.66'' E16°35'32.5'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Kameny zmizelých – rodina Redlich

Autor: Vladimír Šustáček, 09.09.2023
Umístění: Brno, Údolní 487/17, k.ú. Brno-město, v chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE ŽIL
Ing. JULIUS REDLICH
NAR. 25. 9. 1871
DEPORTOVÁN 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
KLÁRA REDLICHOVÁ
ROZ. MAUTNER
NAR. 1. 1. 1886
DEPORTOVÁNA 31. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 15. 2. 1944
V TEREZÍNĚ

ZDE ŽILA
MARIANNE GORGEOVÁ
ROZ. REDLICH
NAR. 30. 1. 1914
DEPORTOVÁNA 29. 3. 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V SOBIBÓRU
Poznámka:

Julius a Klára Redlich byli manželé od roku 1913, Julius Redlich byl velkoobchodníkem. Marianne Fränzi Gorgeová byla jednou z jejich dvou dcer. Druhá dcera Liese Ruth Weigerová byla deportována 1.4.1942 do Piaski, kde později zahynula.
Kameny zmizelých na památku tří členů rodiny Redlich byly odhaleny 11.6.2023.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2310)


Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N49°11'49'' E16°36'2.1''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček