a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | š | t | u | ú | v | w | z | ž

Jaroslav Skryja

* 11.3.1895 (Bohdalec, okr. Nové Město na Moravě)
† 27.10.1942 (Berlín-Plötzensee)

Jaroslav Skryja, *11.3.1895 Bohdalec, okr. Nové Město na Moravě – †27.10.1942 Berlín-Plötzensee. Bydliště Bohdalec čp. 50, Dolní Kounice, Brno-Žabovřesky. Vzdělání. Obecná škola v Bohdalci poté ve Lhotě (dnes Lísek), měšťanská škola v Bystřici nad Pernštejnem, 1910–1914 Učitelský ústav v Brně. Vvyznamenání a pocty - Československý válečný kříž 1939 in memoriam; ředitel měšťanské školy in memoriam. Dolní Kounice: pamětní deska v ulici Jana Švermy 1; jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války na hřbitově; Bohdalec: pamětní deska na rodném domě (odhalena 29.9.2007). Zaměstnání: odborný učitel - Zastávka u Brna, Kravaře (menšinová škola), Dolní Kounice, Brno-Líšeň, posledně měšťanská škola chlapecká v Brně-Žabovřeskách. Odborné a zájmové organizace: Sokol (Zastávka u Brna) - vzdělavatel, Dolní Kounice - jednatel, kronikář, vzdělavatel, starosta, Sokol Brno I - II. náměstek vzdělavatele), Československý červený kříž. Pojmenováno - v roce 1946 v Dolních Kounicích po Jaroslavovi Skryjovi pojmenováno tamní sokolské cvičiště.
Po studiích v Brně působil jako učitel v Zastávce u Brna. Za první světové války na italské frontě, vězněn jako politicky podezřelý s Jiřím Stříbrným. Po válce učil na menšinové škole v Kravařích na Hlučínsku, v Dolních Kounicích, na měšťanské škole v Brně-Líšni, posledně na měšťanské škole chlapecké v Brně-Žabovřeskách. Činný v Sokole (v Dolních Kounicích i starostou), v Sokole Brno I byl druhým náměstkem vzdělavatele, činný v župním vzdělávacím předsednictvu, v redakci časopisu Tyrš.
Za okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa (skupina Brno-západ, úsek Žabovřesky). Zatčen 13. prosince 1939 přímo při vyučování, postupně vězněn v Brně na Špilberku, v Kounicových kolejích, poté ve Vratislavi (od 29.1.1941), Wohlau a v Berlíně-Alt Moabitu a v Plötzensee. Důkazem krutosti výslechů bylo, že, ač bez vyznání, požádal o Bibli, kterou i v posledních dnech života pečlivě pročítal, opatřoval výpisky a kresbami. Po popravě vrácena pozůstalým a stala se rodinnou relikvií. Souzen se spolupracovníky 9. června 1942 v den pohřbu R. Heydricha v Berlíně, a původně mu byl navržen trest žaláře. V závěrečném slovu vylíčil soudu pohnutky své odbojové činnosti, kterou jako český učitel považoval za svůj mravní příkaz, citoval Palackého a spolupracovníci, kteří s ním byli souzeni, se domnívají, že právě tato slova znamenala změnu rozsudku na trest smrti. Podle spoluvězně Josefa Kopečka, který po rozsudku Skryjovi řekl, že kdyby necitoval Palackého, asi by nedostal trest smrti, odpověděl Skryja: „Nevadí, nám se bude jednou závidět!". Popraven v předvečer státního svátku ČSR spolu s Janem Uhrem, Antonínem Slavíkem a Josefem Jarošem; rodina dostala účet za popravu (vystavila soudní pokladna Berlín-Moabit), který zahrnoval např. svědečné, přepravu, plakátování oznámení o popravě, poslední přání, odměnu katovi ... , vše ve výši 2 065,45 říšských marek.
U soudu pronesl slova: "Konal jsem svou povinnost a řídil jsem se slovy našeho velikého historika Františka Palackého, který řekl: Kdybych byl třeba z cikánského rodu a poslední jeho potomek, přece bych se přičinil, aby po mně zůstala aspoň čestná památka." Pobouřený senát změnil původní návrh státního zástupce 12 let káznice na trest smrti.


Zdroje (mimo informací z desek):
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1283

VPM:
pamětní deska - Bohdalec, okres Žďár nad Sázavou
pamětní deska - Brno, okres Brno - město
pamětní deska - Brno, okres Brno - město
pomník - Dolní Kounice, okres Brno - venkov


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.