Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Louis de Souches

Umístění: Brno, Špilberk, Brno - Špilberk
Poznámka:

Jean-Louis Raduit de Souches (16. srpen 1608, La Rochelle – 12. srpen 1682, Jevišovice) byl jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války.
Jako protestant francouzského původu nejprve bojoval na straně hugenotů u svého rodného města La Rochelle. Poté odešel z Francie a vstoupil do řad švédské armády. Tu však nakonec pro neshody s nadřízenými opustil a přidal se na stranu rakouských Habsburků (1642). V březnu roku 1645 jej císař Ferdinand III. jmenoval velitelem Brna. Pod jeho velením brněnská posádka čítající pouhých 1 500 mužů (skuteční vojáci představovali jen jednu třetinu z nich) dokázala zdánlivě nemožné, když udržela město proti 28 000 mužů generála Torstensona (obléhání trvalo od 3. května do 23. srpna 1645). Po tomto obrovském úspěchu jeho kariéra strmě stoupala. Stal se nejdříve generálmajorem (1646) a posléze maršálem a velitelem císařských vojsk na Moravě (1648). Konec života prožil na svých rozsáhlých moravských statcích, kterými ho habsburští císařové obdarovali. Na základě přání uvedeného v závěti, kterou sepsal 14. srpna 1675, byly jeho ostatky uloženy v kostele sv. Jakuba v Brně. Projekt jeho hrobky vypracoval kolem roku 1717 významný brněnský architekt Mořic Grimm.
Na památku jeho úspěchu při obraně Brna je na Špilberku umístěna jeho busta, a to na bastionu napravo za branou od hlavní přístupové cesty z Husovy ulice.

Souřadnice: N49°11'40.85'' E16°36'3.23''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Pamětní deska polským odbojářům

Umístění: Brno, Špilberk, Brno - Špilberk, u vstupu do katakomb
Poznámka:

Původní deska byla na zeď při vchodu do kasemat umístěna v roce 1960. V roce 2020 byla vytvořena nová deska, která překryla původní desku. Na nové pamětní desce bylo ponecháno datum původního odhalení v roce 1960.
Nová deska neobsahuje pasáž týkající se vězněných za 2. světové války. To však neodpovídá historické skutečnosti – na Špilberku byli přinejmenším v době od září 1939 do června 1940, kdy Špilberk sloužil jako věznice brněnského gestapa, vězněni také polští političtí vězni, preventivně zatýkaní jako nepřátelé Velkoněmecké říše.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=343)

Překlad nápisu:
Ve vězení Špilberk v letech 1839 – 1848 trpěli čelní polští revolucionáři, bojující za nezávislé a demokratické Polsko. Čest jejich památce. Tato deska byla instalována v roce 1960.

Původní nápis z roku 1960:
W KAZAMATACH SZPILBERGU
W LATACH 1839-1848 CIERPIELI
CZOLOWI REWOLUCIONIŚCI POLSCY
WALCZĄCY
O NIEPODLEGŁĄ I DEMOKRATYCZNĄ POLSKĘ.
W LATACH 1940-1944 WIĘZNIENI TU BYLI
I MORDOWANI PRZEZ NIEMIECKICH FASZYSTÓW
BOJOWNICY POLSCY
CZEŚĆ ICH PAMIĘCI
TABLICE TĘ WMUROWANO W R. 1960

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-55049
Souřadnice: N49°11'40.86'' E16°36'1.83''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Vladimír Šustáček

Pamětní deska maďarským vlastencům

Umístění: Brno, Špilberk, hrad Špilberk, mezihradbí, na zdi před vstupem do kazemat
Poznámka:

Pamětní deska maďarským vlastencům, vězněným na Špilberku v 18. a 19. století, byla odhalena v roce 1964.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=344)

Souřadnice: N49°11'40.93'' E16°36'1.55''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček

Pamětní deska italským vlastencům

Umístění: Brno, Špilberk 210/1, hrad Špilberk, na zdi proti východní vstupní bráně
Poznámka:

Pamětní deska byla vytvořena v Itálii. Byla odhalena 21.5.1922 v rámci Italské národní pouti do ČSR v roce 100. výročí příchodu prvních italských vězňů na Špilberk. Autorem textu je básník Paolo Boselli.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=174)

Překlad nápisu:
Z těchto „ponurých brlohů“, posvěcených mučednickou smrtí, vzešlo vítězně italské vykoupení.

Souřadnice: N49°11'40.44'' E16°36'2.34''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček