Praha 6

8. listopadu, Alej Českých exulantů, Anhaltova, Antonína Čermáka, Bachmačské náměstí, Bělohorská, Březovského, Bubenečská, Buzulucká, Cukrovarnická, Čínská, Čs. armády, Dělostřelecká, Diskařská, Divoká Šárka, Drnovská, Eliášova, Evropská, Fetrovská, Flemingovo náměstí, Generála Píky, Goetheho, Hládkov, Horoměřická, Huberova, Charlese de Gaulla, Jaselská, Jednořadá, Jenečská, Jugoslávských partyzánů, K cíli, K Červenému vrchu, K Letišti, K Tuchoměřicům, Kafkova, Kamýcká, Keplerova, Kladenská, Korunovační, Krupkovo náměstí, Kyjevská, Libocká, Lišanská, Litovická, Lotyšská, Lysolajské údolí, Macharovo náměstí, Mařákova, Milady Horákové, Mládeže, Moravanů, Morávkův park, Muchova, Myslbekova, Na Babě, Na Hanspaulce, Na hutích, Na Kocínce, Na luzích, Na Malovance, Na Míčánce, Na Ořechovce, Na Pískách, Na Valech, Na Zátorce, Nad Kajetánkou, Nad lávkou, náměstí Českého povstání, náměstí Interbrigády, náměstí Padlých, náměstí Svobody, Nebušická, Neherovská, Norbertov, Papírenská, Park Generála Lázaro Cárdenase, Paťanka, Patočkova, Pelléova, Pilotů, Pod Baštami, Pod Hřbitovem, Pod kaštany, Pod Paťankou, Pod vyhlídkou, Podbabská, Rooseveltova, Řečického, Říčanova, Sibeliova, Sportovců, Studentská, Suchdolská, Sukova, Šárecká, Šlikova, Technická, Tejnka, Terronská, Thákurova, Tuchoměřická, Tychonova, U laboratoře, U Matěje, U páté baterie, U Vizerky, U Vojenské nemocnice, U Vojtěšky, Uralská, V Sedlci, V Šáreckém údolí, V. P. Čkalova, Václavkova, Vaníčkova, Ve Struhách, Velflíkova, Verdunská, Vítězné náměstí, Vodňanského, Wuchterlova, Za Pohořelcem, Za Strahovem, Západní, Zelená, Zikova, nezařazeno

Kameny zmizelých - Jaromír a Milada Šámalovi

Autor: Vladimír Štrupl, 16.10.2018
Umístění: Praha 6, Uralská 9/690, napravo před vchodem, v chodníku
Nápis:
ZDE ŽIL
RNDR. JAROMÍR
ŠÁMAL
NAR. 1900
ZATČEN 1942
POPRAVEN 5. 6. 1942
V PRAZE

ZDE ŽILA
DR. MILADA
ŠÁMALOVÁ
ROZ. CEBEOVÁ
NAR. 1906
ZATČENA 1942
PŘEŽILA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vojtěch Stráník, 05.01.2010
Umístění: Praha 6, V Sedlci, Sedlec, poblíž viaduktu, vedle objektu č. 7
Nápis:
OBĚTEM
II. SVĚTOVÉ VÁLKY
1938-1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21813
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Lípa svobody

Autor: Vladimír Štrupl, 08.05.2008
Umístění: Praha 6, V Šáreckém údolí, Dejvice
Nápis:
LÍPA SVOBODY
1945-1985

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°06'49.48'' E14°22'27.46''
Pomník přidal: Vladimír a Diana Štruplovi

Pamětní deska Valerij Pavlovič Čkalov

Autor: Vladimír Štrupl, 16.10.2018
Umístění: Praha 6, V. P. Čkalova
Nápis:
Valerij Pavlovič Čkalov
(2. 2. 1904 – 15. 12. 1938)
sovětský letecký mechanik a testovací pilot
V roce 1937 uskutečnil první
přelet z Moskvy do USA přes severní pól.
Poznámka:

Valerij Čkalov se narodil ve vesnici Vasiljevo (dnes Čkalovsk) v Nižněnovgorodské oblasti v rodině Pavla Grigorjeviče Čkalova, který pracoval v místní státní strojírně. Matka, Irina Ivanovna, žena v domácnosti, zemřela když bylo Valerijovi 6 let. Podle přání otce měl v jeho profesi pokračovat a tak byl ve 13 letech poslán do učení v Čerepovci. Zde však strávil jen krátkou dobu, protože po říjnové revoluci v roce 1917 byla škola uzavřena a tak se Čkalov vrátil do Vasiljeva, kde v místní opravně lodí pomáhal svému otci. Pracoval jako dělník a topič na plovoucím bagru na Volze, nasazen byl v přístavech Kazaň a Kostroma i na soutoku řek Kama a Volha. Pak přešel na parník Bajan, který sloužil k dopravě vojenských jednotek na trase Nižnij Novgorod - Astrachaň. Od roku 1919 dobrovolně sloužil v Rudé armádě v Nižném Novgorodu jako letecký mechanik. V období 1921-1922 se teoreticky připravoval ve vojenské letecké škole v Jegorjevsku. Poté byl jedním z prvních studentů nově založené vojenské letecké školy v Borisoglebsku. Zde také poprvé samostatně letěl se strojem Avro 504. Následně se přestěhoval do Moskvy, kde se mu dostalo výcviku v akrobacii, v roce 1924 zakončil výcvik v Serpuchově, kde kromě jiných učil i Michail Gromov. Od června 1924 sloužil Čkalov sloužil v jednotce stíhačů umístěné na Komendantském letišti (Комендантский аэродром) v Leningradě.
V roce 1930 se stal zkušebním pilotem sovětského letectva. Během svého života testoval 70 různých letadel, přitom se zajímal i o leteckou akrobacii. Vyvinul několik nových akrobatických „figur“.
Ve dnech 20. až 22. června 1936 vykonal 9374 kilometrů dlouhý let s letounem Tupolev ANT-25. Druhým pilotem byl Georgij Bajdukov a navigátorem A. Bielakov. Letěli z Moskvy nad Severním ledovým oceánem až k městu Petropavlovsk-Kamčatskij a ostrov Udd, zpět přes Jakutsk a Nikolajevsk. Let trval 56 hodin a 20 minut. Po tomto letu získal 20. července 1936 vyznamenání Hrdina Sovětského svazu. Později provedli ještě jeden let 12 411 kilometrů dlouhý a trvající 75 hodin a 2 minuty.
Proslavil se 63 hodinovým transpolárním letem (63 hodin a 25 minut, přes 12 000 km) z Moskvy přes severní pól do Vancouveru (stát Washington) ve Spojených státech na tomtéž letounu a se stejnou posádkou. Letci odstartovali 18. června a po 9130 kilometrech přistáli 20. června.
Valerij Čkalov zahynul při testování prototypu letounu Polikarpov I-180, kterému selhal motor.
Valerij Čkalov byl vyznamenán mnoha vysokými státními vyznamenáními. Jeho rodná vesnice Vasiljevo se od roku 1937 jmenuje Čkalovsk. Jméno Čkalov mezi lety 1938 a 1957 neslo i město Orenburg. Po slavném letci byly pojmenovány i ulice v Moskvě, Nižném Novgorodu a dalších městech. Ostrov Udd v Ochotském moři byl v roce 1936 pojmenován jeho jménem.
Jeho jméno nese místní část Kaliningradu Čkalovsk (před rokem 1945/48 Tannenwalde), rovněž jeden z největších leteckých výrobců v Rusku – Novosibirský letecký závod V. P. Čkalova (Новосибирский авиационный завод имени В. П. Чкалова). Jeden ze strategických bombardérů Tu-160 je také pojmenován „Valerij Čkalov“.
Po Valeriji Čkalovovi byly pojmenovány i stanice metra v Moskvě (Čkalovskaja), Nižném Novgorodu, a Petrohradu či monumentální Čkalovské schodiště v Nižném Novgorodu.
Dalšími jsou letecké výcvikové centrum v Lipecku a Státní letecké testovací centrum v Achtubinsku nebo vojenské letiště Ruského letectva Čkalovskij poblíž Hvězdného městečka a Ščolkova, lehký křižník Sovětského námořnictva a říční loď na Jeniseji.
Ve městě Vancouver ve státě Washington také od sedmdesátých let existuje Chkalov Drive. Rovněž v Košicích v městské části Barca, v Piešťanech, Ostravě a v pražském Bubenči se nacházejí ulice nesoucí Čkalovovo jméno.
(zdroj: wikipedia.org )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Vladimír Jedlička

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Václavkova 335/18, Dejvice
Nápis:
ZDE PADL ZA VLAST
5.5.1945
VLADIMÍR JEDLIČKA

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21503
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Jiří Rakovec

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Václavkova 116/1, Dejvice, nádraží Praha-Dejvice, nástupiště
Nápis:
ZA OSVOBOZENÍ VLASTI
POLOŽIL ŽIVOT
V KVĚTNOVÉM ODBOJI
ŽELEZNIČNÍ ZAMĚSTNANEC
JIŘÍ RAKOVEC
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21487
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Václavkova 508/28, Dejvice
Nápis:
1939 1945
SVOBODA
NAD ŽIVOT

ZA SVOBODU VLASTI
POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY TITO
ČLENOVÉ LEGIONÁŘSKÉHO
STAV. A BYT. DRUŽSTVA
„BRATRSTVO“

JAN HRDINA, VÁCLAV CHARVÁT, JOSEF CHURAVÝ, FRANTIŠEK JANOUŠEK, MUDR. JAN KESSLER, FRANTIŠEK KŘIVÁNEK, FRANTIŠEK NOVÁČEK, JOSEF PEKÁREK, JOSEF RŮŽIČKA, ARTUR SCHWARZ, GUSTAV SVOBODA, JAROSLAV SYRŮČEK, JAROSLAV ŠEJD, RUDOLF VOTAVA

ČEST JEJICH PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21510
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Jan Konstantin Kessler

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Václavkova 509/26, Dejvice
Nápis:
1938-1945
NEZAPOMÍNEJTE!
I BUĎTE ŽIVI
NA VĚKY SVATÝM OHNĚM
VROUCÍCH A HRDINSKÝCH SRDCÍ,
JEŽ BILA I CHLADLA
PRO VÁS I VAŠE DĚTI

M.U.Dr. JAN KONSTANTIN KESSLER
GEN. ZDR. SL.
5.IX.1892 V HLUKU NA MORAVĚ
POPRAVEN V PLÖTZENSEE 8.IV.1943
Poznámka:

Kessler Jan Konstantin: *5.9.1892 Hluk, okr. Uherské Hradiště. Student medicíny. RU armáda: Kdt., IR. Nr. 28. Zajetí: 26.2.1915 Karpaty, Smolník. Přihlášení do legií: 1.10.1916 Taškent. Zařazení do legií: 23.7.1917. Legie: Čs. legie v Rusku. První útvar v legiích: 6. stř. pluk. Poslední útvar v legiích: 5. nemocnice. První hodnost: vojín. Poslední: kapitán. Konec v legiích: 14.8.1920. Po válce služba v ČSA. Plukovník zdravotní služby, lékař J. K. Kessler byl 4.8.1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za napomáhání nepříteli a přípravu k velezradě (odbojová organizace Obrana národa) a 8.4.1943 v Berlíně – Plötzensee popraven.
(zdroj: VÚA, http://legie100.com/krev-legionare/, https://www.ustrcr.cz/uvod/popraveni-plotzensee/ )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21507
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Arno Glaser

Pomník vojáku Rudé armády

Autor: Vojtěch Stráník, 26.08.2014
Umístění: Praha 6, Vaníčkova, Břevnov, při cestě z Malovanky na Strahov po levé straně, před odbočkou na parkoviště u Strahovského stadionu
Nápis:
bez nápisu

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0006-41450
Souřadnice: N50°4'59.3'' E14°23'16.6''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Vojtěch Stráník

Pamětní deska Karel Šindelář

Autor: Vladimír Štrupl, 23.04.2005
Umístění: Praha 6, Ve Struhách 989/6, Bubeneč
Nápis:
ZDE PADL ZA VLAST
V KVĚTNU 1945
KAREL ŠINDELÁŘ
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito údaji:
*11.2.1917, +6.5.1945, úředník, bydliště: Praha XIX, Ve Struhách č. p. 102, padl v Praze XIX


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-20960
Pomník přidal: Vladimír Štrupl