Praha 6

8. listopadu, Alej Českých exulantů, Anhaltova, Antonína Čermáka, Bachmačské náměstí, Bělohorská, Březovského, Bubenečská, Buzulucká, Cukrovarnická, Čínská, Čs. armády, Dělostřelecká, Diskařská, Divoká Šárka, Drnovská, Eliášova, Evropská, Fetrovská, Flemingovo náměstí, Generála Píky, Goetheho, Hládkov, Horoměřická, Huberova, Charlese de Gaulla, Jaselská, Jednořadá, Jenečská, Jugoslávských partyzánů, K cíli, K Červenému vrchu, K Letišti, K Tuchoměřicům, Kafkova, Kamýcká, Keplerova, Kladenská, Korunovační, Krupkovo náměstí, Kyjevská, Libocká, Lišanská, Litovická, Lotyšská, Lysolajské údolí, Macharovo náměstí, Mařákova, Milady Horákové, Mládeže, Moravanů, Morávkův park, Muchova, Myslbekova, Na Babě, Na Hanspaulce, Na hutích, Na Kocínce, Na luzích, Na Malovance, Na Míčánce, Na Ořechovce, Na Pískách, Na Valech, Na Zátorce, Nad Kajetánkou, Nad lávkou, náměstí Českého povstání, náměstí Interbrigády, náměstí Padlých, náměstí Svobody, Nebušická, Neherovská, Norbertov, Papírenská, Park Generála Lázaro Cárdenase, Paťanka, Patočkova, Pelléova, Pilotů, Pod Baštami, Pod Hřbitovem, Pod kaštany, Pod Paťankou, Pod vyhlídkou, Podbabská, Rooseveltova, Řečického, Říčanova, Sibeliova, Sportovců, Studentská, Suchdolská, Sukova, Šárecká, Šlikova, Technická, Tejnka, Terronská, Thákurova, Tuchoměřická, Tychonova, U laboratoře, U Matěje, U páté baterie, U Vizerky, U Vojenské nemocnice, U Vojtěšky, Uralská, V Sedlci, V Šáreckém údolí, V. P. Čkalova, Václavkova, Vaníčkova, Ve Struhách, Velflíkova, Verdunská, Vítězné náměstí, Vodňanského, Wuchterlova, Za Pohořelcem, Za Strahovem, Západní, Zelená, Zikova, nezařazeno

Hrob Rudolf Brachtl

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vojtěch Stráník, 04.09.2013
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
P.P.L.K. RUDOLF BRACHTL V.V.
AKAD. MALÍŘ
*18.II.1892 †31.III.1981
Poznámka:

Brachtl Rudolf: *18.2.1892 Postřelmov, okr. Zábřeh. Bydliště: Praha. Zaměstnání: kand. profesor kreslení. RU armáda: záznam o zranění ve Verlustliste Nr. 143 ze 17.3.1915, kdy je veden jako EinjFreiw., IR. Nr. 97, 12. Komp. V době pobytu v ruském zajetí: Fähnr. i. d. Res., IR. Nr. 97. 14. Komp. Zajetí: 10.6.1916, Černovice. Přihlášení do legií: 14.7.1917 Carycin Saratov. Zařazení do legie: 1.9.1917. Legie: Čs. legie v Rusku. Útvar: 6. stř. pluk. Hodnost: podporučík. Zařazení do druhé legie: 3.4.1918. Legie: Čs. legie ve Francii. Útvar: 21. p. pluk. Hodnost v době převelení: vojín. Zařazení do třetí legie: 30.9.1918. Legie: Čs legie v Itálii. Útvar: 35. p. pluk. Hodnost v době převelení: poručík, poslední hodnost: kapitán. Služba v legii od 14.7.1917 do 31.12.1919. Po válce zůstal činný ve vojenské službě až do konce první republiky, poté se znovu aktivně věnoval malířství - vystavoval s SVU, v letech 1942 - 1943 obeslal výstavy pořádané kulturní radou. Ve své malířské tvorbě se věnoval především portrétní tvorbě.
(zdroj: VÚA, https://www.infosumperk.cz/, Oö landesbibliothek, http://legie100.com/krev legionare/)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'41.52'' E14°22'0.33'' (vchod na hřbitov)
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Arno Glaser

Hrob Václav Černý

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vojtěch Stráník, 04.09.2013
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
VOJÍN
VAŠÍK ČERNÝ
* 30.X.1949 †3.III.1970
TRAGICKY ZAHYNUL.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°05'41.52'' E14°22'00.33'' (vchod na hřbitov)
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Hrob Václav Kulhánek

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vojtěch Stráník, 04.09.2013
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
VÁCLAV KULHÁNEK
PADL ZA SVOBODU 9.5.1945
V STÁŘÍ 25 ROKŮ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0006-53844
Souřadnice: N50°5'41.52'' E14°22'0.33'' (vchod na hřbitov)
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob František Otáhal

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vojtěch Stráník, 04.09.2013
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
FRANTIŠEK OTÁHAL
DŮST. ČSL. ARM
*6.1.1905 †29.11.1988

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°05'41.52'' E14°22'00.33'' (vchod na hřbitov)
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Alois Merxbauer

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vojtěch Stráník, 04.09.2013
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
ALOIS MERXBAUER
Poznámka:

- pod jménem je vybroušený kus nápisu, velmi pravděpodobně "legionář" či "ruský legionář"
- databáze legionářů VÚA Praha uvádí ruského legionáře totožného jména ze Střešovic


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°05'41.52'' E14°22'00.33'' (vchod na hřbitov)
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Hrob Alois Veselý

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 21.07.2006
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
ALOIS VESELÝ
*9.2.1875 +7.5.1945
Poznámka:

Uveden v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:

*10.2.1875, bydliště: Praha XIII Strašnice, Radešovická 385, padl 9.5.1945 v Praze II, Weberova 1


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Hrob Vojta Beneš

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 20.08.2017
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
VOJTA BENEŠ
*11.5.1878 +20.11.1951
Poznámka:

Vojta Beneš též Vojtěch Beneš, *11. května 1878 v Kožlanech, *20. listopadu 1951 v South Bend v USA, byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Byl bratrem prezidenta Edvarda Beneše.
Maturoval na učitelském ústavu v Praze. V období let 1897-1908 byl pedagogem na obecné škole v Čakovicích, od roku 1908 učil na měšťanské škole v Brandýse nad Labem. V letech 1911-1914 pracoval na českých krajanských školách v USA. Krátce před začátkem první světové války se vrátil do vlasti. V létě roku 1915 ale opět odjel do USA. Zapojil se do československého odboje a agitoval ve prospěch zahraničního exilu mezi krajany. Do Československa se vrátil roku 1919.
V letech 1919-1920 zastával funkci ředitele měšťanské školy v Brandýse nad Labem, v období let 1920-1922 byl okresním školním inspektorem v Praze a od roku 1922 do roku 1925 zemským školním inspektorem v Čechách. Působil jako místopředseda Československé obce legionářské. Byl též předsedou Zemského ústředí péče o mládež v Čechách a funkcionářem Svazu československého učitelstva, přičemž v letech 1928-1932 byl jeho předsedou. Angažoval se v přípravě reformy československého školství.
Během druhé světové války opět odešel do USA. Po válce ještě zasedal v letech 1946-1948 v Ústavodárném Národním shromáždění. Během únorového převratu roku 1948 vyzýval svého bratra Edvarda k razantnějšímu postoji ke komunistickému tlaku. V březnu 1948 rezignoval na poslanecký post a odešel opět do exilu.
Po smrti byly jeho ostatky převezeny do Prahy a uloženy do hrobky na Střešovickém hřbitově v Praze 6.
Zdroj: Wikipedia.org


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'41.98'' E14°22'3.48'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Emil Filla

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 20.08.2017
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
EMIL FILLA
ČESKÝ MODERNÍ MALÍŘ
*3.IV.1882 +6.X.1953
Poznámka:

Emil František Josef Filla, *3. dubna 1882 v Chropyni, +7. října 1953 v Praze, byl český kubistický malíř, grafik a sochař.
Dětství prožil v Brně, kde také absolvoval obchodní školu a pracoval jako úředník pojišťovny. Práce úředníka jej však naprosto nenaplňovala a proto po několika měsících odešel do Prahy.
Od roku 1903 studoval v Praze Akademii výtvarných umění. Školu však opustil po třech letech kvůli konvenčním metodám a náplni výuky a spolu s několika spolužáky se rozhodl hledat novou cestu.
Těsně před první světovou válkou odešel do Paříže, ale po jejím vypuknutí musel dramaticky prchnout do Holandska. Vedle intenzívní malířské tvorby se v tomto holandském období soustředil také na práci v českém odboji, v tzv. české Maffii. Mimo jiné vyvolával zprávy, psané neviditelným inkoustem, které mu do Holandska posílali domácí odbojáři. Vyvolané zprávy předával dál.
Po válce působil jako velvyslanecký rada v Holandsku, brzy se však vrátil do Československa a pracoval na ministerstvu zahraničí. Podobně jako před téměř dvaceti lety této úřednické práce po několika měsících zanechal a opět se intenzivně pustil do malování. Vzrůstající nebezpečí nacismu ve druhé polovině 30. let ho vedlo k aktivní účasti na akcích, jež před nacismem varovaly. Pochopitelně na toto nebezpečí reagoval i umělecky. Vytvořil proto cykly zápasů Héraklových, českých a slovenských lidových písní (Bude vojna, bude, Člověk a smrt, Válka, 1939), a především cyklus Boje a zápasy, v nichž spolu zápasí zvířata (Tropická noc, Kůň napadený lvem, Bílá noc, 1938).
Hned v první den 2. sv. války (napadení Polska) byl spolu s řadou dalších významných osobností (mj. s Josefem Čapkem) nacisty zatčen a uvězněn v koncentračním táboře v Dachau a později v Buchenwaldu. V koncentračním táboře nemaloval, ale napsal tam řadu teoretických textů a dokonce několik básní. Na rozdíl od mnoha dalších vězení přežil a hned v roce 1945 mu byla uspořádána v Mánesu výstava, na níž byla uvedena dosud nevystavovaná díla z let 1938-1939, vesměs z okruhu Bojů a zápasů.
V roce 1945 byl jmenován profesorem nově založené Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Protože však v Buchenwaldu prodělal šest infarktů a jeho zdraví bylo těžce podlomené, trvalo ještě rok, než se pustil do jakékoli práce. V malbách i grafikách navázal na předválečné cykly a intenzivně se věnoval zátiší. Třikrát se vrátil k tématu Buchenwaldu (Osvobození Buchenwaldu, 1947).
Roku 1998 mu byl in memoriam propůjčen Řád T. G. Masaryka III. třídy. Ve druhém patře chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska stálou expozici, která Fillu připomíná.
Zdroj: Wikipedia.org


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'41.98'' E14°22'3.48'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Josef Větrovec

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 20.08.2017
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, Střešovický hřbitov
Nápis:
JOSEF VĚTROVEC
ČESKÝ HEREC
*5.3.1922 +11.2.2002
Poznámka:

Josef Větrovec, *5. března 1922 v Plzni, +11. února 2002 v Praze, byl český herec a divadelní ředitel.
Vyučil se modelářem a zámečníkem v plzeňské Škodovce. Během války organizoval odbojovou činnost, v roce 1943 byl gestapem zatčen a vězněn až do jejího konce nejprve v Plzni, pak v Terezíně a nakonec v koncentračním táboře v Buchenwaldu. S divadlem ale začal jako ochotník již před válkou ve své rodné Plzni. Po válce zde profesionálně působil jako herec v Divadle J. K. Tyla od roku 1946 až do roku 1960, kde vytvořil celou řadu pozoruhodných rolí. Od roku 1960 až do roku 1990 byl členem souboru pražského Divadla E. F. Buriana, v letech 1973-1988 pak jeho ředitelem.
Byl velmi dobrým dabérem, nezapomenutelné zůstalo jeho vynikající dabování známého francouzského herce Jeana Gabina. Spolupracoval s českým i slovenským filmem, rozhlasem a televizí, za svou hereckou práci a politickou angažovanost získal celou řadu ocenění, např. tituly zasloužilý umělec (1973), národní umělec (1983) a Řád práce (1978).
Zdroj: Wikipedia.org


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'41.98'' E14°22'3.48'' (střed hřbitova)
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Blažena Pincová

  • + o skupině VPM (P-06, Střešovický hřbitov)
    • Hřbitov vybudován r. 1900. Rozloha 0,61 ha, na osmi odděleních se nachází 21 hrobek a 1 100 urnových hrobů.
      zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Jouda, 07.08.2019
Umístění: Praha 6, Cukrovarnická 131, hrob 5-20
Nápis:
BLAŽENA PINCOVÁ
*1.I.1901 - +5.V.1945
Poznámka:

uvedena v knize Padli na barikádách /Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945/. Autoři: Jindřich Marek (vedoucí autorského kolektivu), Tomáš Jakl, Vladimír Jouda, Petr Matějček, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý, Vladimír Štrupl. Vydalo MO ČR – VHÚ Praha, 2020, 2. doplněné a rozšířené vydání, ISBN 978-80-7278-797-5) s těmito doplňujícími údaji:

bydliště Praha XVIII Břevnov 306, Šlikova 50, zabita při náletu něm. letců v místě bydliště.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Jouda
Příprava dat: Vladimír Štrupl