Praha 1

17. listopadu, Alšovo nábřeží, Anenské náměstí, Anežská, Bartolomějská, Betlémská, Bílkova, Biskupská, Bolzanova, Břehová, Celetná, Diskařská, Dlouhá, Dušní, Elišky Krásnohorské, Haštalská, Havlíčkova, Hellichova, Hradčanské náměstí, Hroznová, Husova, Hybernská, Chotkova, Jáchymova, Jánský Vršek, Jilská, Jindřišská, Jiřská, Josefská, Jungmannova, Kaprova, Kapucínská, Karlova, Karmelitská, Karoliny Světlé, Keplerova, Klárov, Klimentská, Konviktská, Kozí, Kožná, Králodvorská, Křemencova, Křížovnická, Křížovnické náměstí, Letenská, Loretánské náměstí, Maiselova, Malé náměstí, Malostranské náměsti, Maltézské náměstí, Mariánské Hradby, Mariánské náměstí, Masarykovo nábřeží, Masarykovo nádraží, Melantrichova, Mezibranská, Michalská, Mikulandská, Míšeňská, Na baště svatého Tomáše, Na Františku, Na Můstku, Na Perštýně, Na Poříčí, Na Příkopě, Na Rejišti, náměstí Curieových, náměstí Franze Kafky, náměstí Jana Palacha, náměstí Miloše Formana, náměstí Republiky, Národní, Navrátilova, Nerudova, Opletalova, Ovocný trh, Panská, Pařížská, Petrská, Petřínské sady, Platnéřská, Politických vězňů, Pražský hrad, Pštrossova, Revoluční, Růžová, Rybná, Řásnovka, Říční, Senovážná, Senovážné náměstí, Skořepka, Smetanovo nábřeží, Sněmovní, Spálená, Staré zámecké schody, Stárkova, Staroměstské náměstí, Strahovská, Šeříková, Široká, Školská, Štěpánská, Těšnov, Thunovská, Týnská, U Bruských kasáren, U Lanové dráhy, U Lužického semináře, U Nemocenské pojišťovny, U Obecního dvora, U Prašného mostu, U Půjčovny, U Radnice, U starého hřbitova, U Železné lávky, Újezd, Úvoz, V Kolkovně, Václavské náměstí, Valdštejnská, Valdštejnské náměstí, Valentinská, Velkopřevorské náměstí, Vinohradská, Vítězná, Vodičkova, Vojtěšská, Vrchlického sady, Všehrdova, Washingtonova, Zlatnická, Železná, Žitná, nezařazeno

Kameny zmizelých - Robert a Irma Kohnovi

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Josef Kareš, 17.06.2011
Umístění: Praha 1, Haštalská 11/790, Staré město
Nápis:
ZDE BYDLEL
ROBERT KOHN
NAR. 1880
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V SOBIBORU

ZDE BYDLELA
IRMA KOHNOVÁ
ROZ. ROUBÍČKOVÁ
NAR. 1863
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V SOBIBORU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Socha Tomáš Garrique. Masaryk

Autor: Vladimír Štrupl, 01.10.2019
Umístění: Praha 1, Havlíčkova 1014/2, Masarykův salonek
Poznámka:

Autorem sochy je Jan Štursa.
Salonek bývá otevřený při zvláštních příležitostech, například ve Dnech evropského dědictví nebo Dnech české státnosti (28.10.).


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 01.05.2009
Umístění: Praha 1, Havlíčkova 1028/5, budova Milenium Plaza
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME

Karel Bláha z Kunratic 27.letý 5.V.1945
Jan Paprskář z Prahy II. 60.letý 5.V.1945
Jidřich Dachovský z Prahy II 34.letý 5.V.1945
Jaroslav Pařík z Prahy II. 27.letý 5.V. 1945
Josef Fránek z Prahy X. 38.letý 5.V. 1945
Antonín Peřina z Prahy X. 63.letý 5.V.1945
Josef Hála z Prahy III. 30.letý 6.V.1945
Stanislav Pokoj ze Struhařova 34.letý 5.V.1945
Josef Hláska ze Zlosyně 50.letý 5.V.1945
Jaroslav Pokorný z Uhřiněvse 59.letý 5.V.1945
Jaroslav Král z Hor.Litvínova 36.letý 5.V.1945
Josef Přenosil z Křince 38.letý 5.V.1945
Václav Mencel z Prahy II. 35.letý 5.V.1945
Jaroslav Řehák z Prahy II. 18.letý 5.V.1945
Neznámý vojín
Josef Vávrů z Modřan 21.letý 5.V.1945
Rudolf Vondráček z Prahy XI. 38.letý 5.V.1945

Věnovala III.jednota Svazu bojovníků za svobodu v Praze 3

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-55399
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní desky Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 01.06.2006
Umístění: Praha 1, Havlíčkova, Masarykovo nádraží, vestibul
Nápis:
NA PAMĚŤ
STATISÍCŮ CHLAPCŮ A DĚVČAT
DEPORTOVANÝCH ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
NA NUCENÉ PRÁCE DO NĚMECKA
A JÍM OKUPOVANÝCH ZEMÍ.
SVAZ NUCENĚ NASAZENÝCH,
1998

JAROSLAV DOLEŽÁLEK 8.4.1928
JINDŘICH HOLEC 31.12.1924
JINDŘICH LÉBR 9.11.1928
MILOŠ SATRÁN 7.2.1930
ZEMŘELI JSTE PROTO, ABYCHOM MY LÉPE ŽILI.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Ivan Faltus

Autor: Vojtěch Stráník, 08.06.2012
Umístění: Praha 1, Havlíčkova 1043/11, za domovními dveřmi (volně přístupné)
Nápis:
NA PAMĚŤ
IVANA FALTUSE
ÚŘEDNÍKA FY. MANNESMANN.
POLOŽIL 5.V.1945 ŽIVOT ZA VLAST

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20455
Pomník přidal: Vojtěch Stráník

Pamětní deska vyhnaným občanům

Autor: Milan Lašťovka, 12.11.2015
Umístění: Praha 1, Havlíčkova, Masarykovo nádraží, ve vstupu do odjezdové haly Masarykova nádraží vpravo
Nápis:
V dramatických dnech podzimu roku 1938
přijížděly na toto nádraží vlaky s lidmi,
kterým teror sudetoněmeckých henleinovců
a nastolené nacistické pořádky po mnichovské dohodě
znemožnily život v jejich domovech v pohraničí.
Do vnitrozemí tehdy uprchlo téměř
370 000 československých občanů - Čechů, Židů
a protinacisticky smýšlejících Němců.
Nezapomeneme na skutky příznivců nacismu,
nezapomeneme na utrpení těch, kteří našli odvahu
se jim postavit, nebo se stali jejich obětí.
Národ, který nezná svoji historii,
je odsouzen prožít ji znovu.

Centrum české historie o.p.s.
2015
Poznámka:

pamětní deska byla slavnostně odhalena dne 12.11.2015 za účasti zástupce pořádající společnosti Centrum české historie, o.p.s., předsedy senátu Milana Štěcha, předsedy FŽNO Tomáše Krause, předsedy ČSBS, starosty městské části Praha 1 p. Lomeckého a zástupců válečných veteránů, Skauta a Sokola.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'15.78'' E14°25'58.32''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: CEVH, 01.01.1111
Umístění: Praha 1, Hellichova 22, v budově školy
Nápis:
UČITELŮM A ŽÁKŮM ŠKOLY - OBĚTEM NACISMU
1938 - 1945
Prof. VOJTĚCH ČÍŽEK
Prof. ALOIS KAMENICKÝ
BORIS BALZAR
JAN ELEDER
ZDENĚK BOŘEK - DOHALSKÝ
ThDr. ANTONÍN BOŘEK - DOHALSKÝ
VÁCLAV ENGELMÜLLER
PETR FAFEK
BOHUMIL IMRAMOVSKÝ
STANISLAV KINDL

JAROMÍR MÁRA
JOSEF MATĚJOVEC
RNDr. VÁCLAV MRKOS
VLADIMÍR NÁPRSTEK
KAREL OKTÁBEC
RUDOLF RIEGL - HNĚVSA
Ing. FRANTIŠEK STOČES
MUDr. VLADISLAV VANČURA
GABRIEL VONDRÁČEK
JIŘÍ JUKL
KAREL JAROŠ
JAROMÍR DUBSKÝ
VÁCLAV HLAVÁČEK
VÁCLAV MICHALÍČEK

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20460
Souřadnice: N50°5'3.28'' E14°24'18.31''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Pomník Tomáš Garrigue Masaryk

Autor: Marek Lanzendorf, 09.07.2017
Umístění: Praha 1, Hradčanské náměstí
Nápis:
TGM

1850
1937

TOMÁŠ G. MASARYK
1. president
ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pamětní deska Jan G. Wiener

Autor: Marek Lanzendorf, 15.12.2018
Umístění: Praha 1, Hroznová 494/10, hotel U Zlatých nůžek, na rohu ulic Na Kampě (494/6) a Hroznová
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL
JAN G. WIENER
NAVIGATOR
311 (CZECHOSLOVAK) SQ. RAF
26.5.1920-24.11.2010
Poznámka:

Jan Wiener, * 26. května 1920 v Hamburku , + 24. listopadu 2010 v Praze). Letec RAF z druhé světové války a politický vězeň komunistického režimu.

Narodil se do česko-německé židovské rodiny, kde chodil do gymnázia Johanneum a poté, co se dostal k moci Hitler, se celá rodina přestěhovala do Prahy, kde také dospíval. Jeho nejoblíbenější činností byl fotbal a hlavně box, ve kterém vynikal. Kvůli fotbalu také – otcovu přání navzdory – odmítl složit náboženskou zkoušku dospělosti Bar micva, čehož posléze litoval a udělal si ji až ve svých sedmdesáti letech.

Při všeobecné mobilizaci v roce 1939, ačkoliv ještě nebyl plnoletý, se přihlásil do armády. Jakožto Žid byl po roce 1939 perzekvován. Nakonec se jemu a jeho otci (nikoliv však matce, která v roce 1942 zahynula v terezínské Malé pevnosti) podařilo dostat povolení k vystěhování. Tento "úspěch" však předcházela událost, která ovlivnila jeho život. Sebevražda otce, u které byl přítomen. Následoval útěk z obsazené Jugoslávie v roce 1941 přes Itálii do Svobodné Francie. Zatčen cestou na nádraží v Janově. Vězněn v italském internačním táboře pro cizince. Po invazi spojenců na Sicílii a na jih Itálie (1943) se mu podařil opakovaný pokus o útěk z tábora. Přes Afriku se dostal d o Velk&e acute; Británie a zde vstoupil do čs. zahraniční armády.

V letech 1943-1945 působil u 311. čs. bombardovací peruti RAF jako navigátor. Po roce 1948 byl pro "protilidový postoj a protistátní spiknutí" označen za "západního britského agenta", byl zatčen a na více než pět let uvězněn v pracovním táboře u Kladna. Po Stalinově smrti byl v roce 1953 propuštěn a v r. 1965 emigroval do USA.

Po r. 1989 se vrátil do Československa, kde působil jako jeden z poradců prezidenta Václava Havla. Žil střídavě v Lennoxu v Massachusetts a v Praze, od 90. let vyučoval historii a holocaust na několika univerzitách, napsal knihu o atentátu na Reinharda Heydricha a jeho životní osudy byly zachyceny v několika dokumentárních filmech. Roku 2001 byl vyznamenán Medailí Za zásluhy I. stupně.

Zemřel na podzim 2010 a na základě svého přání byl jeho popel roztroušen na několika místech ve světě, např. na Starém židovském hřbitově v Praze, nad kanálem La Manche, v arizonské poušti či v Jeruzalémě.
(zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Doplnění informací: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 14.11.2011
Umístění: Praha 1, Husova 11/243, Staré Město, Státní prokuratura, v budově
Nápis:
OBĚTI NACISTICKÉ PERSEKUCE
ZAMĚSTNANCŮ FINANČNÍ PROKURATŮRY
V PRAZE 1939 – 1945

JUDR JAROSLAV BLECHA
JUDR KAREL DVOŘÁK
JUDR VOJTĚCH FELIX
JUDR JOSEF MACHEK
ALOIS PORGES

ČEST VAŠÍ PAMÁTCE !
VZPOMÍNÁME A NEZAPOMENEME !
5. V. 1946

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček