Praha 1

17. listopadu, Alšovo nábřeží, Anenské náměstí, Anežská, Bartolomějská, Benediktská, Betlémská, Betlémské náměstí, Bílkova, Biskupská, Bolzanova, Břehová, Celetná, Diskařská, Dlouhá, Dušní, Elišky Krásnohorské, Haštalská, Havlíčkova, Hellichova, Hradčanské náměstí, Hroznová, Husova, Hybernská, Chotkova, Jáchymova, Jánský Vršek, Jilská, Jindřišská, Jiřská, Josefská, Jungmannova, Kanovnická, Kaprova, Kapucínská, Karlova, Karlův most, Karmelitská, Karoliny Světlé, Keplerova, Klárov, Klimentská, Konviktská, Kozí, Kožná, Králodvorská, Křemencova, Křížovnická, Křížovnické náměstí, Letenská, Lodecká, Loretánské náměstí, Maiselova, Malé náměstí, Malostranské náměsti, Maltézské náměstí, Mariánské Hradby, Mariánské náměstí, Masarykovo nábřeží, Masarykovo nádraží, Melantrichova, Mezibranská, Michalská, Mikulandská, Míšeňská, Na baště svatého Tomáše, Na Františku, Na Můstku, Na Perštýně, Na Poříčí, Na Příkopě, Na Rejišti, náměstí Curieových, náměstí Franze Kafky, náměstí Jana Palacha, náměstí Miloše Formana, náměstí Republiky, Národní, Navrátilova, Nekázanka, Nerudova, Opletalova, Ovocný trh, Panská, Pařížská, Petrská, Petřínské sady, Platnéřská, Pohořelec, Politických vězňů, Pražský hrad, promenáda Raoula Wallenberga, Pštrossova, Revoluční, Růžová, Rybná, Rytířská, Řásnovka, Řeznická, Říční, Salvátorská, Senovážná, Senovážné náměstí, Skořepka, Smetanovo nábřeží, Sněmovní, Soukenická, Spálená, Staré zámecké schody, Stárkova, Staroměstské náměstí, Strahovská, Šeříková, Široká, Školská, Štefánikův most, Štěpánská, Těšnov, Thunovská, Týnská, U Bruských kasáren, U Lanové dráhy, U Lužického semináře, U Nemocenské pojišťovny, U Obecního dvora, U Prašného mostu, U Půjčovny, U Radnice, U Sovových mlýnů, U starého hřbitova, U Železné lávky, Újezd, Úvoz, V Kolkovně, Václavské náměstí, Valdštejnská, Valdštejnské náměstí, Valentinská, Ve Smečkách, Velkopřevorské náměstí, Vinohradská, Vítězná, Vodičkova, Vojtěšská, Vrchlického sady, Všehrdova, Washingtonova, Wilsonova, Zlatnická, Železná, Žitná, nezařazeno

Pamětní deska Dr.Vladimír Tůma

Autor: Vladimír Štrupl, 18.03.2006
Umístění: Praha 1, Vojtěšská 211/6
Nápis:
ČESKÝ LÉKAŘ A PŘIRODOVĚDEC
DR. VLADIMÍR TŮMA
BYL UTRACEN NĚMECKOU ZLOBOU V ŽALÁŘI NA JAŘE 1945.
EXORIARE ALIQUIS NOSTRIS EX OSSIBUS ULTOR

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: Vladimír Štrupl, 17.04.2006
Umístění: Praha 1, Vrchlického sady, u ulice Bolzanova
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Pomník Sbratření
Bronzová skupina Sbratření, dílo Karla Pokorného z r. 1947, stávala před vchodem do Hlavního nádraží. V době budování metra byla zapůjčena do budovy bývalého Federálního shromáždění. Pomník je dnes umístěn při hlavní cestě ve Vrchlického sadech u Bolzanovy ulice. Jde o kultovní sochu poválečného období, která chápána jako symbol přátelství se Sovětským svazem nebyla vítána. Zůstává však symbolem historické skutečnosti osvobození země Rudou armádou. Původně sochu objednal po návratu z koncentračního tábora občan České Třebové pro své město, kde stojí originál, zatímco pražská socha je kopií.
(Zdroj: http://web.quick.cz/qliska/pomniky.sochy.v.praze/)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Milan Lašťovka

‹ ›

Pamětní deska Václav Havel

Autor: Marek Lanzendorf, 19.02.2021
Umístění: Praha 1, Vrchlického sady, před budovou Hlavního nádraží, vedle sochy Woodrowa Wilsona
Nápis:
IN TRIBUTE TO
VÁCLAV HAVEL
1936 - 2011
PLAYWRIGHT - DISSIDENT - PATRIOT - PRESIDENT
THE AMERICAN CZECH AND SLOVAK COMMUNITIES
Poznámka:

Pamětní deska byla odhalena 17.12.2012 při příležitosti prvního výročí úmrtí Václava Havla.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

‹ ›

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 23.02.2006
Umístění: Praha 1, Všehrdova 550/1
Nápis:
ZDE PADLY V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
FRANTIŠKA ČERNÁ
JOSEFA DOUBRAVSKÁ
ČEST JEJICH PAMÁTCE.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20518
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Tomáš Jirka

Autor: Vladimír Štrupl, 03.04.2007
Umístění: Praha 1, Washingtonova 1567/25
Nápis:
ZDE PADL HRDINNOU SMRTÍ 5. KVĚTNA 1945
TOMÁŠ JIRKA
ŘIDIČ POŠTOVNÍ SPOŘITELNY
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20456
Souřadnice: N50°4'57.37'' E14°25'53.64''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pylon Jana Palacha

Autor: Vladimír Štrupl, 22.01.2020
Umístění: Praha 1, Wilsonova, u Nové budovy Národního muzea
Nápis:
bez nápisu
Poznámka:

Palachův pylon je pomník Jana Palacha stojící u budovy bývalého Federálního shromáždění v Praze. Ocelový pylon měří necelých 30 metrů, základy sahají 7 metrů do země. Navrhl ho architekt Karel Prager při navrhování komplexu Federálního shromáždění, přičemž z politických důvodů pravý účel pomníku utajil. To, že jde o pomník studenta Jana Palacha, který se na protest komunistickému režimu nedaleko dnešního pylonu upálil, bylo známo jen úzkému okruhu lidí například výtvarníků či disidentů, ale teprve v roce 2018 bylo oficiálně potvrzeno při zpětném procházení Pragerových nákresů.
Karel Prager, jeho ateliér i česká společnost byli po smrti Jana Palacha šokováni. A tak se se svým architektonickým ateliérem rozhodl, že na situaci zareaguje touto realizací. O pravém věnování ale věděli jen lidé pracující kolem Pragera (kdyby se tajemství prozradilo, nemuselo by dojít k realizaci). Původně na pylonu měla být umístěna i žulová plastika sochaře Miloslava Chlupáče nazvaná Plamen. Název byl ale úředníkům podezřelý a tak plastiku zakázali vysekat.
V dobách komunistického režimu objekt sloužil jako poutač, na které visel státní znak ČSSR a byly zde vypsány dvě věty z ústavy ČSSR.
Účel pomníku objevil v roce 2018 sochař Antonín Kašpar, který sloup restauroval. Zmínka o „Palachovu pylonu" byla v archivu v jedné z dokumentací. Instituce Národní muzeum se poté rozhodla, že pomník zrekonstruuje a dokončí ho. V září 2018 byl památník nově natřen.
(zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

‹ ›

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Marek Lanzendorf, 12.06.2017
Umístění: Praha 1, Zlatnická 1128/6, v chodbě domu - v hale
Nápis:
NENÍ MRTVÝCH, ŽIJÍ-LI VE VZPOMÍNKÁCH,
VY VŠICHNI, KTEŘÍ JSTE UMÍRALI ZA LEPŠÍ
BUDOUCNOST NÁRODA, SVĚŘILI JSTE NÁM
POKRAČOVÁNÍ VE SVÉM DÍLE.
JSTE NÁM SYMBOLEM, KTERÝ NEZRADÍME.

NA VĚČNOU PAMĚŤ:
VLADIMÍR KOČÍ, PRAHA-SPOŘILOV
KAREL BÁRTA, PRAHA VI.
JAN DVOŘÁK, PRAHA II.
EMIL FEUERSTEIN, PRAHA II.
MIROSLAV FORMAN, TŘEBECHOVICE
JAN FORMÁNEK, SLANÝ
KAREL FORMÁNEK, SLANÝ
MILOŠ KLEICH, OLOMOUC-HEJČÍN
KAREL KLIMEŠ, BRNO
RUDOLF KRÁTKÝ, UNHOŠŤ
EDUARD MACEK, PRAHA X.
VIKTOR NEUMANN, PRAHA XIX.
ZDENĚK NOVÁK, PRAHA XIX.
EDUARD LASSIG, VELKÉ POPOVICE
JOSEF SIROTEK, PRAHA V.
KAREL STEHLÍK, PRAHA I.
FRANTIŠEK TUŠER, SLANÝ
I VŠECH OSTATNÍCH UMUČENÝCH A PADLÝCH
PŘÍSLUŠNÍKŮ NAŠEHO STAVU.

SPOLEK DROGISTŮ ČESKOSLOVENSKA.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20472
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

‹ ›

Pamětní deska Jan Ebenstreit

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 1, Železná 548/1
Nápis:
ZDE PADL
5.5.1945
JAN
EBENSTREIT
ČEST JEHO
PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - Emilie Klingenberger

Autor: Jiří Padevět, 03.08.2021
Umístění: Praha 1, Železná 793/20, v chodníku vlevo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽILA
EMILIE KLINGENBERGER
ROZ.LEDEREROVÁ
NAR.1880
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Emilie Klingenberger byla deportována do Ghetta Terezín 12.5.1942 transportem Au č. 740. Odtud byla 26.10.1942 deportována transportem By č. 552 do Auschwitz Birkenau, kde byla zřejmě zavražděna bezprostředně po příjezdu. Z tohoto transportu přežilo 37 lidí z 1867 deportovaných.
https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/99495-emilie-klingenbergerova/


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'10.49'' E14°25'20.67''
Pomník přidal: Jiří Padevět

‹ ›

Pamětní deska Josef Ouředník

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 1, Žitná 606/29
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
V TOMTO DOMĚ PADL
13. ZÁŘÍ 1944
JOSEF OUŘEDNÍK
HRDINA NÁROD. ODBOJE
Poznámka:

Josef Ouředník (* 20. března 1901, + 13. září 1944) byl dlouholetý člen ČSNS, ředitel pobočky Okresní nemocenské pojišťovny a spolupracovník odbojových skupin JARO a Rada tří.
V období před druhou světovou válkou působil Josef Ouředník na místě ředitele Okresní nemocenské pojišťovny v Jaroměři a Plzni. Aktivně se podílel na rozvoji Lázní Velichovky.
Po okupaci Československa spolupracoval s Plzeňskou odbojovou skupinou V BOJ a ilegální organizací Avala – Modrý kruh. Kromě rozšiřování ilegálního časopisu V Boj organizoval podporu rodinám osob zatčených Gestapem a poskytoval úkryt odbojářům ve svém bytě v Lucemburské ulici. V roce 1941 byl pro politickou nespolehlivost přeložen do Nemocenské pojišťovny v Benešově.
Na tomto místě pokračoval ve své spolupráci s Avalou, Zpravodajskou brigádou a Českou národní radou. Jako blízký spolupracovník generála Vojtěcha Luži spolupracoval v roce 1944 na budování organizace Rady tří v Posázaví (skupina Sigma) a s pomocí Viktora Boháče v oblasti Nymburska a Poděbradska. Organizoval zpravodajskou činnost pokrývající zbrojovku Vlašim a výcvikový prostor SS Benešov; distribuci občanských průkazů a pracovních karet spolupracovníkům v ilegalitě a komunikaci mezi jednotlivými odbojovými skupinami. Ve spolupráci s Branislavem Joklem navázal spojení se slovenskou ilegální organizací Flóra. Zprávy do Lond&yacute ;nského ústředí byly podávány přes skokanské radiostanice Zdena, Milada, Diamant a amatérskou radiostanici Jarča.
V roce 1944 tiskl a rozšiřoval časopis Československý odboj a spolu s generálem Lužou a Josefem Císařem spolupracoval na vypracování programu Rady tří „Naše desatero“. V červnu 1944 zajistil přesun Vojtěcha Luži z Prahy do Říčan, kde mu Karlem Müllerem a Josefem Korešem poskytl úkryt. Zde také organizoval setkání mezi generálem Lužou a dalšími představiteli odboje (Josef Císař, JUDr. Váhala, Kpt. Jiříkovský)
Josef Ouředník byl zastřelen 13. září 1944, kdy se se zbraní v ruce bránil zatčení Gestapem v bytě Josefa Císaře.
Jeho manželka Františka Ouředníková a dcery Zdena a Jitka byly následně zatčeny a do konce války vězněny na Pankráci a v malé pevnosti Terezín.
(Zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20480
Pomník přidal: Vladimír Štrupl