Praha 1
Pamětní deska Otto Majzr
ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
OTTO MAJZR
ČEST JEHO PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem 2. světové války
NA VĚČNOU PAMĚŤ JEDENADVACETI BOJOVNÍKŮM
7.-8.V. MCMXLV
JIŘÍ DUŠEK, BOHUMIL WOLMUT, HEŘMAN SCHILLING, MIROSLAV SOMMER, FERDINAND VESELÝ, KAREL MÜNDL, JOSEF STRAŠÍK, JINDŘICH PALENÍČEK, FRANTIŠEK KUS, RUDOLF DVOŘÁK, OLDŘICH ZEMEK
Sloup ze sliveneckého mramoru zakončený dlouhým bronzovým jehlancem podle návrhu Otto Rothmayera stojí v Jelením příkopě v blízkosti Prašného mostu, nedaleko Stájového dvora.
V Jelením příkopě bylo v souvislosti s pražským povstáním popraveno 21 (převážně) mladých lidí, kteří byli zatčeni skupinou SS v okolí Míčovny v Královské zahradě.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'30.22'' E14°23'56.36''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
VĚRNI ZŮSTANEME
KAREL MÜNDEL, MIROSLAV SOMMER, FERDINAND VESELÝ, JIŘÍ DUŠEK, RUDOLF DVOŘÁK, FRANTIŠEK KÚS, JINDŘICH PÁLENÍČEK, HEŘMAN SCHILLING, JOSEF STRAŠÍK, BOHUMIL WOLMUT ,OLDŘICH ZEMEK,
A 10 DALŠÍCH NEZNÁMÝCH
PADLI 7.-8. KVĚTNA 1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20488
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Oběti 2. světové války
ZDE PADL ZA VLAST
5. 5. 1945
NEZNÁMÝ HRDINA
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21710
Pomník přidal: Petr Hroník
Pamětní deska Obětem 2. světové války
ZDE PADLI 5.V.1945
ZA KVĚTNOVÉ IDEÁLY
KAREL MILEC
FRANT. CIKÁN
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20449
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pamětní deska Jaroslav Hlaváček
ZDE PADL V BOJI O RODNÉ
MĚSTO PRAHU
JAROSLAV HLAVÁČEK
* 16.VII.1903 + 6.V.1945
ČEST JEHO PAMÁTCE.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20478
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Pavel Tigrid
V TÉTO ULICI V DOMĚ č. 3
ŽIL V LETECH 1993-2003
NOVINÁŘ A POLITIK
PAVEL TIGRID
(1917-2003)
VYDAVATEL EXILOVÉHO
ČASOPISU SVĚDECTVÍ.
VÝZNAMNĚ PŘISPĚL
K PÁDU KOMUNISMU
A OBNOVĚ DEMOKRACIE
V NAŠÍ ZEMI.
Pavel Tigrid (rozený Pavel Schönfeld; 27. října 1917 Praha – 31. srpna 2003 Héricy, Seine-et-Marne, Francie) byl významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Svůj pseudonym „Tigrid“ odvodil od řeky Tigridu, jako vzpomínku na hodiny zeměpisu a dějepisu na základní škole v Semilech.
Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za druhé světové války působil v Londýně. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBC [3] a úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgre. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem konvertoval ke katolické víře.[zdroj?]
Bezprostředně po konci války se v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací Kopeckého, který ho chtěl umístit do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem.[zdroj?] Po návratu do ČSR se také poznává s Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla Terezie Brzková, známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s Československou stranou lidovou. Byl šéfredaktorem časopisu Obzory, který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti krutému zacházení s Němci.[zdroj?] Díky možnosti zřídit pro lidovce druhé periodikum, založil časopis Vývoj.
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v Berlíně, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O únorovém převratu se dozvěděl v Mnichově, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice. Po odchodu do mnichovské emigrace byl v roce 1951 pověřen vedením rozhlasu Svobodná Evropa (SE). Rozhlas měl vysílat pro všechny komunistické země, avšak Československé vysílání bylo první, jakožto zkušební. Roku 1952 odešel s manželkou do USA, kde se živil jako číšník, stejně jako za války v Londýně. V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník Svědectví, s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil roku 1960 do Paříže. V Paříži se stýkal s člověkem z prostředí KSČ, který do Paříže vyvážel důležité interní informace. V Paříži se také poprvé setkává s Václavem Havlem. Až do konce svého života byl spolupracovníkem SE, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a sarkasmem. Představiteli KSČ byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.
Ve vysílání Svobodné Evropy se věnoval různým publicistickým žánrům, projevům, komentářům k dobovému tisku a k dobovým událostem (například k procesu s Rudolfem Slánským a k procesu s Miladou Horákovou).
Po Sametové revoluci působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla, na jehož pozvání se vrátil do Československa 28. prosince, a od roku 1992 jako ministr kultury první Klausovy vlády, jmenovaný za KDU-ČSL.
V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát životně důležité léky.
Deska byla odhalena 25.10.2007.
(Zdroj: Wikipedia)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Pamětní deska generál Karel Janoušek
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1945-1948 A OD ROKU 1964 DO SVÉ SMRTI ARM. GEN. IN MEMORIAM A AIR MARSHAL RAF
RNDr. KAREL JANOUŠEK
* 1893 + 1971
NOSITEL BRITSKÉHO ŘÁDU KCB INSPEKTOR ČS. ZAHRANIČNÍHO LETECTVA V LETECH 1948-1960 NEZÁKONNĚ VĚZNĚN
ČEST JEHO PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem 1. , 2. a 3. odboje
NEZAPOMEŇME OBĚTÍ
SOKOLSKÝCH BRATŘÍ A SESTER
1. ODBOJ
2. ODBOJ
3. ODBOJ
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem komunismu
OBĚTI KOMUNISMU 1948-1989
205 486 ODSOUZENO
248 POPRAVENO
4 500 ZEMŘELO VE VĚZNICÍCH
327 ZAHYNULO NA HRANICÍCH
170 938 OBČANŮ EMIGROVALO
BRONZOVÉ SOCHY ODLILA V ROCE 2002 HVH S.R.O. UMĚLECKÁ SLÉVÁRNA HORNÍ KALNÁ TEL. 499431140
Nápis na vodorovné desce, osazené na betonovém kvádru:
POMNÍK OBĚTEM KOMUNISMU JE VĚNOVÁM VŠEM OBĚTEM, NEJEN POPRAVENÝM A VĚZNĚNÝM, ALE VŠEM, JEJICHŽ ŽIVOTY BYLY TOTALITNÍ ZVŮLI ZNIČENY
ZBUDOVÁNO ROKU 2002 PÉČÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY, MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 1, KONFEDERACE POLITICKÝCH VĚZŇŮ
AUTOR: ING. ARCH. ZDENĚK HÖLZEL, AK. ARCH. JAN KEREL, AK. SOCH. OLBRAM ZOUBEK
Nápis na svislé desce, osazené na betonovém kvádru:
THE MEMORIAL TO THE VICTIMS
OF COMUNISM IS DEDICATED TO
ALL VICTIMS, NOT ONLY THOSE
WHO WERE JAILED OR EXECUTED
BUT ALSO THOSE WHOSE LIVES
WERE RUINED BY TOTALITARIAN DESPOTISM.
THE CITY OF PRAGUE, THE MUNICIPIAL DISTRICT OF PRAGUE 1 AND THE CONFEDERATION OF POLITICAL PRISONERS BUILT THE MEMORIAL IN 2002.
AUTHORS: ARCHITECTS ZDENĚK HÖLZEL AND JAN KEREL AND SCULPTOR OLBRAM ZOUBEK
Pomník byl odhalen 22. května 2002 v ose Vítězné ulice na úpatí Petřína. Autorem je sochař Olbram Zoubek, který sousoší vytvořil ve spolupráci s ing. arch. Zdeňkem Hölzelem a ak. arch. Janem Kerelem. Pomník se skládá z monumentálního schodiště, na němž stojí sedm bronzových plastik postav, které se postupně proměňují v torza. Středem schodiště se táhne bronzový proužek, na němž je uveden počet lidí, které komunistický režim odsoudil, popravil, zabil při útěku do ciziny a přiměl k emigraci. Dne 9.11. 2003 poškodil jednu ze soch výbuch nastražené nálože.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°04'52.13'' E14°24'15.71''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
