Brno
Pomník T. G. Masaryk
Umístění: Brno, Rybnická, Brno-Nový Lískovec, v parku u zastávky MHD RaisovaPoznámka:
Pomník byl zřízen z iniciativy zakladatelů novolískoveckého Občanského fóra, kteří s tímto návrhem přišli na schůzce 20.1.1990. Návrh řešení a začlenění památníku do vhodného prostoru zajistili architekti Karel Volavý a Jan Keith. Pro pomník byla použita bronzová busta prezidenta Masaryka v nadživotní velikosti, kterou vytvořil sochař Ladislav Majerský (1900–1965) a která byla po dobu normalizace důmyslně ukryta v zahradním sklípku Ing. Františka Volavého. Žulové obklady dodal Kamenoprůmysl Mrákotín. Renovaci busty provedl Ing. arch. Karel Volavý, který také provedl rytí nápisů do žulového obkladu.
Památník byl odhalen dne 7.3.1990 ke 140. výročí narození prezidenta Masaryka. Slavnostního shromáždění se zúčastnilo velké množství občanů. Vlastní odhalení pomníku provedla akademická malířka Oldřiška Keithová, politická vězeňkyně totalitní moci po roce 1948.
Památník postupně podléhal povětrnostním vlivům, proto byl v roce 2008 opraven. Na nový žulový obklad byly také vyryty původní nápisy.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=663)
Souřadnice: N49°10'55.3'' E16°33'44.11''
VPM přidal: Vladimír Šustáček
Pamětní nápis Josef II.
Umístění: Brno, Říční, lavičky v parku, blízko lávky přes řeku Svitavu, část Maloměřice1785 návštěva císaře Josefa II.
v Cacovickém mlýně...
od té doby se zde mlelo
obilí pro vojsko.
Cacovický vodní mlýn patřil od roku 1325 spolu s později zaniklou vsí Cacovice pod ženský cisterciácký klášter, roku 1884 prošel přestavbou. V dubnu 1981 mlýn vyhořel.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cacovick%C3%BD_ml%C3%BDn )
Souřadnice: N49°13'14.96'' E16°38'26.63''
VPM přidal: Petr Lacko
Příprava dat: Jana Šindlerová
Pamětní deska Ondřej Veselý
Umístění: Brno, Řipská 8, Brno – SlatinaV TOMTO DOMĚ ŽIL
ONDŘEJ VESELÝ
*28. XII. 1897
RUSKÝ LEGIONÁŘ
LISTONOŠ
MÍSTNÍ OSVĚTOVÝ
PRACOVNÍK
ZA ODBOJOVOU ČINNOST
BYL POPRAVEN
18.XI.1944
VE FLOSSENBÜRGU
ZŘÍZENO V ROCE 2009 PÉČÍ
SLATINSKÉHO HISTORICKÉHO KLUBU
S PODPOROU ÚMČ BRNO – SLATINA
Veselý Ondřej, nar. 30.12.1897, Brno – Slatina. V RU armádě sloužil u 17. praporu polních myslivců. Zajat 21.7.1916, Styr. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 19.7.1916, zařazen jako desátník k 1. střeleckému pluku. Demobilizován 2.2.1920. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-40172
Souřadnice: N49°10'34.39'' E16°40'44.22'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Viliam Debnár
Umístění: Brno, Sedláčkova, blízko nákupního střediska v Nové LíšniV TĚCHTO MÍSTECH BYL
21. SRPNA 1968
ZASTŘELEN
VILIAM DEBNÁR
* 9. 11. 1938
Viliam Debnár,* 9.11.1938 – † 21.8.1968 Brno,oběť vstupu spojeneckých vojsk v srpnu 1968,
příčina úmrtí: zastřelen
bydliště: Hostěnice,
vyznamenání a pocty: Čestný odznak Julia Fučíka in memoriam,
zaměstnání: elektrikář v Zetoru Brno
V první den okupace odjel Debnár z Hostěnic, aby přivezl pětiletého synka Viliama, který trávil léto s tetou na chatě na Sykovci.Při zpáteční cestě před Závody kuličkových ložisek v Líšni jej vojáci chtěli zastavit, nereagoval dost rychle na jejich příkaz. Tříštivé kulky jej zasáhly do zad a na místě usmrtily, malý chlapec za pokračující střelby zůstal v autě s mrtvým otcem. Teprve později se mu podařilo vyběhnout a najít útočiště v blízké cihelně, z nervového otřesu se dlouho nemohl vzpamatovat.
více o osobě uvedeno zde:
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3755
Kniha: Oběti okupace Československo 21.8.-31.12.1968
Vydavatel : ústav pro studium totalitních režimů
Autoři:M.Bárta,L.Cvrček, P.Košický, V.Sommer.
Vydání první, rok 2008 uvádí
Viliam DEBNÁR
* 9.55.1938 Pukanec, okr.Levice (Slovensko)
+ 21.8.1968 Brno
České národnosti. Bytem Hostěnice, okr.Brno-venkov,ženatý, jeden syn. Zaměstnán jako elektrikář n.p.Závod kolečkových ložisek (ZKL) Brno.
Usmrcen v autě střelbou sovětského vojína na kraji Brna. V roce 1991 byl na místě tragické střelby odhalen V.Debnárovi bronzový pomník ve tvaru československé vlajky, umístěný na kamenné podložce. V klínu vlajky je vyryt text:"V těchto místech byl 21.8.1968 zastřelen Viliam Debnár"
Pohřeb V.Debnára se konal 28.srpna v brněnském krematoriu a podle vzpomínek vdovy, tam nebyl nikdo, oni se všichni tak strašně báli - nejezdili autobusy, Hostěnice byly odtržené od Brna- my jsme tam jeli v autě - byla tam jen rodina a pár kamarádů ze Zetoru - málo lidí - většinou z Brna nebo Zetoru - ale z Hostěnic nikdo ... rodina, pár Kamarádů a náhodných lidí - v Brně v krematoriu - tam stály tanky, všechno hlídali vojáci"
Ústřední výbor Čs.svazu mládeže v září 1968 vyznamenal J.Debnára in memoriam čestným odznakem Julia Fučíka a zápisem do knihy cti ÚV ČSM. (opravdu v knize je uvedeno J!)
Vdova měla velké finanční problémy, zůstal jí rozestavěný dům a půjčky, pomohla jí rodina a přátelé, kolegové manžela udělali sbírku. O své těžké situaci napsala dopisy prezidentu a ministru práce a sociálních věcí. List prezidentovi zůstal zcela bez odezvy, ministerstvo odpovědělo, že jí byl již přiznán vdovský a sirotčí důchod v celkové výši 1401 Kčs měsíčně, a nemá tedy nárok na další finanční vyrovnání.
Fotografie Viliama Debnára - zdroj kniha Oběti okupace Československo 21.8.-31.12.1968 (ISBN 97880872110104)
Souřadnice: N49°12'9.83'' E16°40'5.74'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Jan Kincl
Kameny zmizelých - Zdeněk Krejčí
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
JUDr. ZDENĚK KREJČÍ,
NAR. 4.11.1903
ZATČEN 30.9. 1941,
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 14.4.1942
V OSVĚTIMI
Souřadnice: N49°12'4.03'' E16°34'41.38'' - přibližná pozice dle adresy
VPM přidal: Zbyněk Šachl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Sirotkova 36, ve vstupní hale školní budovy vpravoČEST PAMÁTCE
UČITELŮ ZDEJŠÍ ŠKOLY,
KTEŘÍ BYLI ZA NACISTICKÉ OKUPACE
UMUČENI NEBO POPRAVENI.
I ONI OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY
ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST NÁS VŠECH.
EMIL KLÍMA
FRANTIŠEK KOLAŘÍK
KAREL SIROTEK
JAROSLAV SKRYJA
KAREL SOCHOR
NORBERT TOMEK
ARNOŠT TRTÍLEK
NEZAPOMENEME
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39290
Souřadnice: N49°12'37.15'' E16°34'56.25'' (budova školy)
VPM přidal: Encyklopedie dějin města Brna
Pamětní kámen Jan Hus a Lípa Svobody
Umístění: Brno, Slovanské náměstí, okraj oválného parku s lípovou álejí,kámen u paty stromu, část Královo Pole1415 1915
500 UPÁLENÍ
MISTRA JANA HUSA
Kámen je replikou původního kamene s kalichem, který se při rekonstrukci parku v roce 2006 ztratil. Nový pamětní kámen byl osazen v roce 2009 k lípě, též zvané Husově lípě, která byla zasazena 6.10.1918.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=907 )
Souřadnice: N49°13'22.37'' E16°35'24.92''
VPM přidal: Jana Šindlerová
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Slovanské náměstí 2, Brno – Královo Pole, levý vchod do budovy školyZA NACISTICKÉ OKUPACE V LETECH 1939 – 1945
BYLI UMUČENI VLASTENCI – UČITELÉ TÉTO ŠKOLY
EDUARD BERKA *19.1.1909 - +24.1.1945 VRATISLAV
FRANTIŠEK HUTAR *18.3.1890 - +3.2.1942 MAUTHAUSEN
FRANTIŠEK RYŠÁNEK *3.8.1896 +23.5.1943 OSVĚTIM
ADOLF GAJDUŠEK *4.5.1897 - +7.5.1945 PRAHA
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-53562
Souřadnice: N49°13'24.83'' E16°35'26.27''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Slovanské náměstí 7, Brno – Královo Pole, vestibul školy1939 – 45
ŽIVOT ZA SVOBODU NÁRODA OBĚTOVALI NAŠI
PROFESOŘI
JAN GAJDOŠ, ARNOŠTA BARBAŠOVÁ
ŽÁCI
DUŠAN BAŠTA, FELIX BAAS, STANISLAV BAAS, LUBOMÍR BAŠTÁŘ, SVATOPLUK BESEDA, KAREL ČECH, JOSEF DŘEVÍKOVSKÝ, ZDENĚK KOŽELUHA, JAROSLAV KRON, JAN MOJŽÍŠ, KAREL PRETZNER, ILJA RACEK, KAREL STEINER, JAN VONDRUŠKA, VILÉM WEISS, EMIL VAŠEK, PAVEL REISS
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-53553
Souřadnice: N49°13'22.27'' E16°35'29.85''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Pomník Jean Maria Melon Roger Valhubert
Umístění: Brno, Smetanova, Brno - Veveří, Tyršův sadHRDINNÉMU GENERÁLU
ROGERU VALHUBERTOVI
PADLÉMU V BITVĚ U SLAVKOVA
2.PROSINCE 1805
AU BRAVE GENERAL
ROGER VALHUBERT
TOMBE DANS LA BATAILLE D´ AUSTERLITZ
LE 2.DECEMBRE 1805
Pamětní deska na počest brigádního generála Valhuberta, na pravděpodobném místě jeho skutečného hrobu. Původní místo po zrušení hřbitova již není přesně známo. (zdroj databáze CEVH MO ČR)
Jean Marie Melon Roger Valhubert (*22. 10. 1764 Avranches dep. Manche +6. 12. 1805 Brno).
Původem šlechtic se stal stoupencem Velké francouzské revoluce. K rodovému jménu Roger ještě přidal Valhubert. Do armády vstoupil v 17 letech. V roce 1793 byl zajat při obležení Quesney a vězněn v Uhrách. Po návratu byl v roce 1797 jmenován velitelem 28. řadového pluku. V bitvě u Marenga byl lehce zraněn. V lednu 1803 dostal diplom Čestného řádu s Čestným kordem a v srpnu byl jmenován generálem 66. a 68. řadového pluku. 11. února 1804 byl pasován na rytíře Čestné legie. Ve slavkovské bitvě bojoval proti vojákům knížete Bagrationa. Výbuchem granátu utrpěl těžké zranění, na jehož následky zemřel v domě v Brně na dnešní České ulici. Na bývalém Městském hřbitově, tam kde je dnes Tylův sad, byl pohřeben. Dnes tam stojí novodobý památník z roku 1969, připomínající jeho úmrtí. Památník má i na náměstí ve svém rodném městě.
(zdroj http://www.frantisekkopecky.estranky.cz/clanky/clanky/claparede--valhubert-a-bagration-bojovali-o-santon-.html)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-32474
Souřadnice: N49°12'9.96'' E16°36'9.26''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

























