Brno
Pomník Osvobození
Umístění: Brno, Revoluční, Brno - Tuřany, zatravněná plochaOSVOBOZENI
24.IV.1945
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°08'57.76'' E16°39'45.74''
Pomník přidal: Petr Válek
Pomník Obětem 1. a 2. světové války a komunismu
Umístění: Brno, Rooseveltova, Brno střed, před budovou Krajského souduOBĚTEM PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY 1914 - 1918
OBĚTEM NACISTICKÉHO NÁSILÍ 1939 - 1945
OBĚTEM KOMUNISTICKÉ TOTALITY 1948 - 1989
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-36952
Souřadnice: N49°11'47.01'' E16°36'44.72''
Pomník přidal: Petr Válek
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Rosická 1, na budově nádraží Brno - dolní1942 - 1945
KDO POLOŽIL ŽIVOT ZA SVOBODU, NEUMÍRÁ
V TÁBORECH SMRTI ZAHYNULI:
BOHUMIL MATOUŠEK *16.IX.1890 +3.II.1943
JOSEF RÁMEŠ *16.XI.1899 +27.IV.1942
BOHUSLAV DRAHOŠ *3.II.1899 +29.III.1942
VÁŠ ODKAZ ŽIJE V NAŠICH SRDCÍCH
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'58.28'' E16°36'55.52''
Pomník přidal: Zdeněk Farkaš
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Brno, Rosická 136/20, k.ú. Trnitá, na průčelí budovy patřící do areálu Brno-dolní nádražíZA VLAST A LEPŠÍ BUDOUCNOST
POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY
VE SLUŽBĚ V DUBNU 1945
NAŠI SPOLUPRACOVNÍCI:
ING. ČÍŽEK VÁCLAV
BEČKA LEOP.
BURIAN JOSEF
HOLEŠOVSKÝ J.
HRUBÝ JAROS.
KOBLÍŽEK BEDŘ.
KRTIČKA JOSEF
MACHALA JAN
PURKRÁBEK LAD.
Oběti uvedené na desce zemřely v poledne 16.4.1945 při náletu sovětských letců startujících z polního letiště u Lulče. Jednalo se o zaměstnance garáží nákladní a autobusové dopravy státních železnic.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1472)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39408
Souřadnice: N49°10'58.22'' E16°36'49.6''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
Umístění: Brno, Rotalova, k.ú. Husovice, park Marie Restituty (bývalý hřbitov), poblíž spojnice ulic Rotalova a Elgartova1914 - 1918
BOJOVNÍKŮM
ZA SVOBODU
1939 - 1945
PADLÍ, POPRAVENÍ A UMUČENÍ
PŘÍSLUŠNÍCI II. BOJE ZA SVOBODU
V LETECH 1939 – 1945 Z HUSOVIC
ANDĚL JOSEF, BARTOŠEK KAREL, BRADÁČEK STANISLAV, BRYCHTA FRANTIŠEK, BORKOVEC MIROSLAV, BUCHTA ALOIS, ČUBR JOSEF, DOKOUPIL ALBÍN, DVOŘÁČEK SILVESTR, HAŠEK BEDŘICH, HLAVÁČ JAN, HRSTKA JAN, JENÍČEK FRANTIŠEK, JÍNEK JOSEF, KOMÁREK JAN, KOHOUT EMIL
KOLÁČEK JOSEF, KROUPA JAN, LEDERER LEOPOLD, LIEBOLD RUDOLF, LIEBERZEIT JOSEF, LÖBENSTEIN HUGO, LYSONĚK ANTONÍN, MAJDA KAREL, MÍČEK EDUARD, NOVÁK ŠTĚPÁN, PETRŮ RUDOLF, POHANKA ROBERT, POSPÍŠIL JAROSLAV, ROTAL JAN, ROUBAL STANISLAV, SEDLÁK JOSEF
SLAVÍK MARTIN, SLAVÍK VÁCLAV, SLEZÁK JAN, SLEZÁK LUDVÍK, ŠLAPANSKÝ CYRIL, ŠLECHTOVÁ ANNA, ŠORDA PETR, TOMEK ROBERT, TUŠL JOSEF, VÍT KONRÁD, VOJTKO PAVEL, VŮDKA ŠTĚPÁN, ZELINKA JIŘÍ, DR. ZEMAN ALFRED, ZWICKER LUDVÍK, LEDERER JOSEF
Původní pomník s nápisem BOJOVNÍKŮM ZA SVOBODU, 1914-1919, 1938-1945 stál na husovickém hřbitově. Pomník byl odhalen 23.10.1949, odstraněn při zrušení hřbitova v letech 1976–1979.
Nový pomník byl odhalen v roce 1985, v roce 1995 byla vedle něj instalována deska se seznamem 48 obětí 2. světové války.
Podle jedné z obětí – Jana Rotala – je od roku 1946 pojmenovaná přilehlá ulice. Na pamětní desce bylo původně chybně uvedeno jméno ROBAL JAN, B bylo dodatečně opraveno na T.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=220; bližší informace o obětech pod odkazem „osoby na objektu“)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39546
Souřadnice: N49°12'48.89'' E16°37'44.84''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kameny zmizelých – Jan Uher
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
Poznámka:
Tento Kámen zmizelých byl odhalen 17.9.2014.
Prof. PhDr. Jan Uher byl pedagogem. Dne 20.11.1939 byl zatčen pro účast v odbojové organizaci Obrana národa. V lednu 1940 byl transportován do vězení ve Vratislavi, odtud převezen do Diez an der Lahn a do Berlína. Byl popraven v Berlíně-Plötzensee v předvečer státního svátku ČSR spolu s Jaroslavem Skryjou, Antonínem Slavíkem a Josefem Jarošem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1577)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'5.78'' E16°34'46.73''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Památný nápis z 2. světové války
Umístění: Brno, Rybkova 2, Brno - Veveří, boční stěna fakulty stavební VUT (směr do ulice Veveří).КВАРТАЛ ПРОВЕРЕН
МИН НЕТ С-И-В
А – Т - Захаров 6-5-45
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'26.02'' E16°35'31.26''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pamětní deska Ondřej Veselý
Umístění: Brno, Řipská 8, Brno – SlatinaV TOMTO DOMĚ ŽIL
ONDŘEJ VESELÝ
*28. XII. 1897
RUSKÝ LEGIONÁŘ
LISTONOŠ
MÍSTNÍ OSVĚTOVÝ
PRACOVNÍK
ZA ODBOJOVOU ČINNOST
BYL POPRAVEN
18.XI.1944
VE FLOSSENBÜRGU
ZŘÍZENO V ROCE 2009 PÉČÍ
SLATINSKÉHO HISTORICKÉHO KLUBU
S PODPOROU ÚMČ BRNO – SLATINA
Veselý Ondřej, nar. 30.12.1897, Brno – Slatina. V RU armádě sloužil u 17. praporu polních myslivců. Zajat 21.7.1916, Styr. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 19.7.1916, zařazen jako desátník k 1. střeleckému pluku. Demobilizován 2.2.1920. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-40172
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska Viliam Debnár
Umístění: Brno, Sedláčkova, blízko nákupního střediska v Nové LíšniV TĚCHTO MÍSTECH BYL
21. SRPNA 1968
ZASTŘELEN
VILIAM DEBNÁR
* 9. 11. 1938
Viliam Debnár,* 9.11.1938 – † 21.8.1968 Brno,oběť vstupu spojeneckých vojsk v srpnu 1968,
příčina úmrtí: zastřelen
bydliště: Hostěnice,
vyznamenání a pocty: Čestný odznak Julia Fučíka in memoriam,
zaměstnání: elektrikář v Zetoru Brno
V první den okupace odjel Debnár z Hostěnic, aby přivezl pětiletého synka Viliama, který trávil léto s tetou na chatě na Sykovci.Při zpáteční cestě před Závody kuličkových ložisek v Líšni jej vojáci chtěli zastavit, nereagoval dost rychle na jejich příkaz. Tříštivé kulky jej zasáhly do zad a na místě usmrtily, malý chlapec za pokračující střelby zůstal v autě s mrtvým otcem. Teprve později se mu podařilo vyběhnout a najít útočiště v blízké cihelně, z nervového otřesu se dlouho nemohl vzpamatovat.
více o osobě uvedeno zde:
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3755
Kniha: Oběti okupace Československo 21.8.-31.12.1968
Vydavatel : ústav pro studium totalitních režimů
Autoři:M.Bárta,L.Cvrček, P.Košický, V.Sommer.
Vydání první, rok 2008 uvádí
Viliam DEBNÁR
* 9.55.1938 Pukanec, okr.Levice (Slovensko)
+ 21.8.1968 Brno
České národnosti. Bytem Hostěnice, okr.Brno-venkov,ženatý, jeden syn. Zaměstnán jako elektrikář n.p.Závod kolečkových ložisek (ZKL) Brno.
Usmrcen v autě střelbou sovětského vojína na kraji Brna. V roce 1991 byl na místě tragické střelby odhalen V.Debnárovi bronzový pomník ve tvaru československé vlajky, umístěný na kamenné podložce. V klínu vlajky je vyryt text:"V těchto místech byl 21.8.1968 zastřelen Viliam Debnár"
Pohřeb V.Debnára se konal 28.srpna v brněnském krematoriu a podle vzpomínek vdovy, tam nebyl nikdo, oni se všichni tak strašně báli - nejezdili autobusy, Hostěnice byly odtržené od Brna- my jsme tam jeli v autě - byla tam jen rodina a pár kamarádů ze Zetoru - málo lidí - většinou z Brna nebo Zetoru - ale z Hostěnic nikdo ... rodina, pár Kamarádů a náhodných lidí - v Brně v krematoriu - tam stály tanky, všechno hlídali vojáci"
Ústřední výbor Čs.svazu mládeže v září 1968 vyznamenal J.Debnára in memoriam čestným odznakem Julia Fučíka a zápisem do knihy cti ÚV ČSM. (opravdu v knize je uvedeno J!)
Vdova měla velké finanční problémy, zůstal jí rozestavěný dům a půjčky, pomohla jí rodina a přátelé, kolegové manžela udělali sbírku. O své těžké situaci napsala dopisy prezidentu a ministru práce a sociálních věcí. List prezidentovi zůstal zcela bez odezvy, ministerstvo odpovědělo, že jí byl již přiznán vdovský a sirotčí důchod v celkové výši 1401 Kčs měsíčně, a nemá tedy nárok na další finanční vyrovnání.
Fotografie Viliama Debnára - zdroj kniha Oběti okupace Československo 21.8.-31.12.1968 (ISBN 97880872110104)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Jan Kincl
Kameny zmizelých - Zdeněk Krejčí
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
JUDr. ZDENĚK KREJČÍ,
NAR. 4.11.1903
ZATČEN 30.9. 1941,
DEPORTOVÁN
DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN 14.4.1942
V OSVĚTIMI
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Zbyněk Šachl