Brno
Kenotaf František Pokorný
Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 33-34RODINA
POKORNÝCH
FRANTIŠEK
*2.10.1894 - †10.10.1915
student, sokol, do první světové války byl povolán 8.10.1914, padl 3.10.1915 (podle sokolské kroniky zůstal v roce 1916 nezvěstný), bylo mu pouhých dvacet let
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )
Pokorný František: podle matriky IR. Nr. 8, kde sloužil u 8. Komp. v hodnosti tit.Zugsf. zemřel v k. k. MobResSpit. Nr. 1/7 4.10.1915, Wladymir Wolynski (dnes Volodymyr-Volynskyj, Ukrajina) na úplavici. Téhož dne na místě pohřben.
(zdroj: VHÚ)
Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Doplnění informací: A. Glaser
Kenotaf František Křehlík
Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 3VZPOMÍNKA NA
P. THDR. FRANTIŠKA
KŘEHLÍKA
*23.11.1907 - +13.8.1982
INICIÁTORA STAVBY KOSTELA
VE SLATINĚ
POCHOVÁN V NĚTÍNĚ
během druhé světové války Křehlík také spolupracoval s protinacistickým odbojem, dále byl v roce 1958 vzat do vyšetřovací vazby a obviňován ze spolupráce s knězem Janem Dokulilem, který se v letech 1950–1957 ukrýval v okolí Velkého Meziříčí před zatčením, Křehlíkovi bylo konkrétně kladeno za vinu, že Dokulilovi přes své známé posílal jídlo a peníze, Dokulila se podařilo zatknout až v srpnu roku 1957 a následovala perzekuce jeho skutečných či domnělých podporovatelů, režimu rovněž vadila Křehlíkova značná obliba u jeho farníků, od vězení nakonec oblíbeného kněze zachránila prezidentská amnestie, státní moc jej však nechtěla nechat zcela bez postihu, na brněnskou kapitulní konzistoř byl proto vznesen požadavek, aby byl Křehlík odstraněn z Brna, konzistoř nátlaku podlehla a František Křehlík byl s účinností od 15. září 1958 z Brna přeložen až do Pavlic blíže hranic s Rakouskem
(zdroj informací: https://cs.wikipedia.org )
Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Kenotaf Ondřej Veselý
Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 238-239RODINA VESELÁ
ONDŘEJ
1897 - 1944
v rakousko-uherské armádě sloužil u 17. praporu polních myslivců, zajat: 21.7.1916, Styr. do čs. legie v Rusku zařazen v červenci 1916, 1. střelecký pluk, desátník, konec v legiích 2.2.1920, poslední útvar: 1. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník, po návratu z první světové války vykonával svou původní profesi malíře pokojů, když v době hospodářské krize nemohl najít zaměstnání, přihlásil se do služeb pošty, jako listonoš ve Slatině v době okupace zadržoval udání na gestapo, po prozrazení činnosti uvězněn v Brně, popraven v koncentračním táboře Flossenbürg, vyznamenání a pocty: Čs. válečný kříž 1914–1918, Čs. revoluční medaile, Spojenecká medaile, pamětní deska na domě na ul. Řípská č.p. 346/8, Brno- Slatina
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )
Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Kenotaf Jindřich Šmaha
Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 214-215JINDŘICH
ŠMAHA
+1.2.1917
VE STÁŘÍ 42.R.
foto vojáka v uniformě, uveden na pomníku obětem 1. světové války před hřbitovem
Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Kenotaf Antonín Komárek
Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 278-279ANTONÍN KOMÁREK
1884 - 1914
Antonín Komárek, *11.7.1886 Brno-Ivanovice (datum narození potvrzeno v matrice) – + 14.9.1914 Krakov (Polsko), do první světové války nastoupil hned na první výzvu 1.8.1914 na východní frontu, zemřel již v září téhož roku, nikdy se nedozvěděl, že dítě, které manželka Anna v době jeho odchodu do války čekala, byla dcera Antonie (uvedeni též na náhrobku), příčina úmrtí: v nemocnici na následky válečných útrap
(zdroj informací: https://encyklopedie.brna.cz/ )
Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Kenotaf Maxmilián Vlček
Umístění: Brno, Šlapanická, Brno-Slatina, skupina 1, hrob č. 139-140VZPOMÍNKA NA
MAXMILIÁNA VLČKA
*10.10.1883
PADL NA ITAL. BOJIŠTI
13.12.1916.
foto vojáka v uniformě
Souřadnice: N49°10'36.66'' E16°41'32.59'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla
Upomínka útoku Švédských vojsk
Umístění: Brno, Špilberk, park Špilberk, u dětského hřiště16 15/8 45
Replika poslední dělové koule
vystřelené při památném útoku
Švédů na Brno. Originál je
pravděpodobně uložen někde ve
zdech pevnosti Špilberk.
La réplique du dernier boullet
de canon tiré durant l´attaque
légendaire des Suédois á Brno.
Original devrait probablement
gésir quelque part dans les
murs de la forteresse Spilberk.
Věnováno ze sbírek
historického sdružení C.A.N.I.S.
Obléhání Brna (3.5.- 23.8.1645) byla významnou událostí poslední fáze třicetileté války. Brněnská posádka, tvořená 500 vojáky a tisícovkou obyvatel Brna, ubránila město proti asi 28 tisícům vojáků generála Lennarta Torstensona.
(zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Obléhání_Brna_(1645) )
Souřadnice: N49°11'45.46'' E16°35'44.89''
VPM přidal: Jana Šindlerová
Pomník Louis de Souches
Umístění: Brno, Špilberk, Brno - ŠpilberkLOUIS
RADUIT
DE SOUCHES
POLNÍ MARŠÁL
CÍSAŘSKĚ ARMÁDY
*16.8.1608 +12.8.1682
VELITEL OBRANY
PŘI ŠVÉDSKÉM
OBLÉHÁNÍ BRNA
1645
Jean-Louis Raduit de Souches (16. srpen 1608, La Rochelle – 12. srpen 1682, Jevišovice) byl jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války.
Jako protestant francouzského původu nejprve bojoval na straně hugenotů u svého rodného města La Rochelle. Poté odešel z Francie a vstoupil do řad švédské armády. Tu však nakonec pro neshody s nadřízenými opustil a přidal se na stranu rakouských Habsburků (1642). V březnu roku 1645 jej císař Ferdinand III. jmenoval velitelem Brna. Pod jeho velením brněnská posádka čítající pouhých 1 500 mužů (skuteční vojáci představovali jen jednu třetinu z nich) dokázala zdánlivě nemožné, když udržela město proti 28 000 mužů generála Torstensona (obléhání trvalo od 3. května do 23. srpna 1645). Po tomto obrovském úspěchu jeho kariéra strmě stoupala. Stal se nejdříve generálmajorem (1646) a posléze maršálem a velitelem císařských vojsk na Moravě (1648). Konec života prožil na svých rozsáhlých moravských statcích, kterými ho habsburští císařové obdarovali. Na základě přání uvedeného v závěti, kterou sepsal 14. srpna 1675, byly jeho ostatky uloženy v kostele sv. Jakuba v Brně. Projekt jeho hrobky vypracoval kolem roku 1717 významný brněnský architekt Mořic Grimm.
Na památku jeho úspěchu při obraně Brna je na Špilberku umístěna jeho busta, a to na bastionu napravo za branou od hlavní přístupové cesty z Husovy ulice.
Souřadnice: N49°11'40.85'' E16°36'3.23''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pamětní deska polským odbojářům
Umístění: Brno, Špilberk, Brno - Špilberk, u vstupu do katakombW WIĘZIENIU SZPILBERG
V LATACH 1839 – 1848 CIERPIELI
CZOŁOWI REWOLUCIONIŚCI POLSCY
WALCZĄCY
O NIEPODLEGŁĄ I DEMOKRATYCZNĄ POLSKĘ.
CZEŚĆ ICH PAMIĘCI.
TABLICE TĘ WMUROWANO W ROKU 1960
Původní deska byla na zeď při vchodu do kasemat umístěna v roce 1960. V roce 2020 byla vytvořena nová deska, která překryla původní desku. Na nové pamětní desce bylo ponecháno datum původního odhalení v roce 1960.
Nová deska neobsahuje pasáž týkající se vězněných za 2. světové války. To však neodpovídá historické skutečnosti – na Špilberku byli přinejmenším v době od září 1939 do června 1940, kdy Špilberk sloužil jako věznice brněnského gestapa, vězněni také polští političtí vězni, preventivně zatýkaní jako nepřátelé Velkoněmecké říše.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=343)
Překlad nápisu:
Ve vězení Špilberk v letech 1839 – 1848 trpěli čelní polští revolucionáři, bojující za nezávislé a demokratické Polsko. Čest jejich památce. Tato deska byla instalována v roce 1960.
Původní nápis z roku 1960:
W KAZAMATACH SZPILBERGU
W LATACH 1839-1848 CIERPIELI
CZOLOWI REWOLUCIONIŚCI POLSCY
WALCZĄCY
O NIEPODLEGŁĄ I DEMOKRATYCZNĄ POLSKĘ.
W LATACH 1940-1944 WIĘZNIENI TU BYLI
I MORDOWANI PRZEZ NIEMIECKICH FASZYSTÓW
BOJOWNICY POLSCY
CZEŚĆ ICH PAMIĘCI
TABLICE TĘ WMUROWANO W R. 1960
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-55049
Souřadnice: N49°11'40.86'' E16°36'1.83''
VPM přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Vladimír Šustáček
Pamětní deska maďarským vlastencům
Umístění: Brno, Špilberk, hrad Špilberk, mezihradbí, na zdi před vstupem do kazematA MAGYAR HAZAFIAKNAK,
AKIK A VÁR BÖRTÖNÉBEN SZENVEDTEK
A NEMZETI FÜGGETLENSÉGÉRT ÉS A HALADÁSÉRT.
A MAGYAR NÉP – 1964.
MAĎARSKÝM VLASTENCŮM,
KTEŘÍ TRPĚLI V HRADNÍ VĚZNICI
ZA NÁRODNÍ NEZÁVISLOST A POKROK.
MAĎARSKÝ LID – 1964.
Pamětní deska maďarským vlastencům, vězněným na Špilberku v 18. a 19. století, byla odhalena v roce 1964.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=344)
Souřadnice: N49°11'40.93'' E16°36'1.55''
VPM přidal: Vladimír Šustáček





























