Brno
Kenotaf Jaroslav Poledník
RODINA
POLEDNÍKOVA
JAROSLAV
POR. LETECTVA
* 31.1.1920 + 3.1.1941
PADL V BOJI ZA SVOBODU SVÉ VLASTI
V ANGLII
Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) působil u 311. čs. peruti RAF jako střelec bombardovacího letounu. Dne 23.10.1941 (datum na kenotafu je chybné) zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=824)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'6.55'' E16°42'12.39''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kenotaf Ladislav Kocourek
Poznámka:
Ladislav Kocourek zahynul při výcviku u 57. operační výcvikové jednotky RAF – jím pilotovaný Spitfire AR222 se 17.3.1943 srazil s dalším letounem a oba piloti zahynuli.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3710)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'5.08'' E16°42'13.06''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kenotaf Jaroslav Ondráček
RODINA ONDRÁČKOVA
JAROSLAV
* 14. 2. 1897 + 21. 12. 1941
Jaroslav Ondráček
*14.2.1897 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †21.12.1941 Mauthausen
Byl posledním předválečným starostou obce Líšně. Byl zatčen 16.5.1941 v rámci akce proti příslušníkům KSČ před napadením SSSR a 30.9.1941 odsouzen stanným soudem v Brně pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti k předání gestapu a zabavení veškerého majetku. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Na jeho počest byla pojmenovaná ulice v Brně-Líšni (Ondráčkova, od 25.9.1946).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3694)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'2.75'' E16°42'12.78''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kameny zmizelých – Josef Fikr
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE SE NARODIL
ČSL. LEGIONÁŘ
PROTINACISTICKÝ ODBOJÁŘ
JOSEF FIKR
NAR. 25. 10. 1858
ZASTŘELEN VOJÁKY SS
6. 4. 1945
V KÁZNICI STEIN
MĚSTA KREMS
Josef Fikr (*25.10.1885, rok narození na kameni je chybný)
Byl četařem 14. zeměbraneckého pěšího pluku rakousko-uherské armády. V srpnu 1914 byl zajat. Do čs. legie v Rusku byl zařazen 20.9.1917 (6. střelecký pluk, vojín), konec v legiích 13.11.1920 (poslední útvar: samostatná telegrafní rota, poslední hodnost: desátník).
Za nacistické okupace se zapojil do odboje v Obraně národa, podílel se na zajišťování přechodů do zahraničí. Gestapem byl zatčen 15.3.1940, vězněn v Brně na Špilberku, odsouzen v Norimberku k osmi letům káznice za velezradu, trest si odpykával ve Steinu (Stein an der Donau, předměstí města Krems). Zde se na samém konci války stal obětí masakru, při kterém příslušníci SS postříleli 386 vězňů.
Vězni postřílení na nádvoří káznice ve Steinu byli pohřbeni do masového hrobu přímo v káznici. V roce 1950 byla provedena jejich exhumace, některé vězně se podařilo identifikovat podle známek s čísly (mezi nimi byl i Josef Fikr). Ostatky vězňů byly převezeny na Ústřední hřbitov města Vídně a zde uloženy do společného hrobu. Památku masakru v káznici Stein připomíná pomník na hřbitově ve Steinu.
Kámen zmizelého byl Josefu Fikrovi odhalen 6.4.2021 před jeho rodným domem.
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1915)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'37.4'' E16°41'47.83''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Pomník Louis de Souches
LOUIS
RADUIT
DE SOUCHES
POLNÍ MARŠÁL
CÍSAŘSKĚ ARMÁDY
*16.8.1608 +12.8.1682
VELITEL OBRANY
PŘI ŠVÉDSKÉM
OBLÉHÁNÍ BRNA
1645
Jean-Louis Raduit de Souches (16. srpen 1608, La Rochelle – 12. srpen 1682, Jevišovice) byl jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války.
Jako protestant francouzského původu nejprve bojoval na straně hugenotů u svého rodného města La Rochelle. Poté odešel z Francie a vstoupil do řad švédské armády. Tu však nakonec pro neshody s nadřízenými opustil a přidal se na stranu rakouských Habsburků (1642). V březnu roku 1645 jej císař Ferdinand III. jmenoval velitelem Brna. Pod jeho velením brněnská posádka čítající pouhých 1 500 mužů (skuteční vojáci představovali jen jednu třetinu z nich) dokázala zdánlivě nemožné, když udržela město proti 28 000 mužů generála Torstensona (obléhání trvalo od 3. května do 23. srpna 1645). Po tomto obrovském úspěchu jeho kariéra strmě stoupala. Stal se nejdříve generálmajorem (1646) a posléze maršálem a velitelem císařských vojsk na Moravě (1648). Konec života prožil na svých rozsáhlých moravských statcích, kterými ho habsburští císařové obdarovali. Na základě přání uvedeného v závěti, kterou sepsal 14. srpna 1675, byly jeho ostatky uloženy v kostele sv. Jakuba v Brně. Projekt jeho hrobky vypracoval kolem roku 1717 významný brněnský architekt Mořic Grimm.
Na památku jeho úspěchu při obraně Brna je na Špilberku umístěna jeho busta, a to na bastionu napravo za branou od hlavní přístupové cesty z Husovy ulice.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'40.85'' E16°36'3.23''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Kameny zmizelých – Alois Bauer
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
ALOIS BAUER
NAR. 23. 5. 1926
ZATČEN GESTAPEM
POPRAVEN
14. 4. 1945
V BRNĚ
KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH
Tento kámen zmizelého byl odhalen 7.4.2019. Ve stejný den byl odhalen kámen také Vladimíru Blažkovi (bratranci Aloise Bauera). Vladimír Blažka a Alois Bauer provedli 7.2.1945 v Brně atentát na SS Hauptsturmführera Augusta Gölzera (tzv. zapomenutý brněnský atentát).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1810)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'38.4'' E16°36'8.5''
Pomník přidal: Vladimír Šustáček
Kameny zmizelých - Oběti holocaustu
ZDE ŽILA
GRETA PIOWATÁ
ROZ. ROTHSCHILDOVÁ
NAR. 1896
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA
ZDE ŽILA
ROSA ROTHSCHILDOVÁ
ROZ. POLLAKOVÁ
NAR. 1866
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
PŘEŽILA
ZDE ŽILA
ELSA PIOWATÁ
ROZ. ROTHSCHILDOVÁ
NAR. 1890
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽIL
SIGMUND PIOWATÝ
NAR. 1879
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
V OSVĚTIMI
ZDE ŽIL
KURT PIOWATÝ
NAR. 1911
UPRCHL 1939
PŘEŽIL
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková
Pamětní deska Bohumil Sláma
VZPOMEŇTE OBĚTI
POKROKOVÉHO
UČITELE BOHUMILA SLÁMY,
KTERÝ PADL V BOJI
ZA NAŠI SVOBODU.
ZA ÚČAST V ODBOJI
BYL UMUČEN NACISTY
DNE 10. SRPNA 1944.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34048
Souřadnice: N49°11'19.74'' E16°38'8.88''
Pomník přidal: Zdeněk Farkaš
Pamětní deska Albert Havlík
ALBERT HAVLÍK
5.4.1892 – 10.8.1952
PRVNÍ DLOUHOLETÝ STAROSTA
SOKOLA BRNO VI.
VÝZNAMNÝ UČITEL A POLITIK
UMUČEN ZA VĚRNOST IDEÍM
KOMENSKÉHO, TYRŠE A MASARYKA.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'19.74'' E16°38'8.88''
Pomník přidal: Zdeněk Farkaš
Pomník Obětem 2. světové války
1939 – 1945
ČEST A SLÁVA
PADLÝM A UMUČENÝM
HRDINŮM 2. ODBOJE
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°12'49.03'' E16°35'47.47''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
