Brno
Pomník vojákům Rudé armády
chybí
V roce 2013 byla provedena na náklady Četnické stanice Bílovice nad Svitavou o.s. kompletní obnova pietního místa a okolí.
Další foto v příloze - stav před obnovou.
Autory původního pomníku byli Mojmír Kysela st. a Jaroslav Klíma. Byly na něm nápisy "Tato cesta bylá úzká fašistům, když je po ní hnala Rudá armáda 26. IV. 1945" a stejný nápis v azbuce jako v Řečkovicích. (KVH Litobratřice)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: KVH Litobratřice
Doplnění informací: Josef Šlezinger
Pomník Obětem 1. a 2. světové války
OBĚTEM
1914 – 1918
1939 – 1945
Lidé bděte!
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°13'13.85'' E16°33'27.88''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pomník Leopold Šrom
IN MEMORIAM
LEOPOLD ŠROM
PPLK. LETECTVA PILOT ČSA
NOSITEL ŘÁDU RUDÉ HVĚZDY,
ŘÁDU SLOV. NÁR. POVSTÁNÍ I. TŘ.
6. VÁLEČNÝCH KŘÍŽŮ
A 3. MEDAILÍ ZA CHRABROST.
*8.9.1917 CHRLICE
LETADLO VZLÉTLO A UŽ NEPŘISTÁLO.
+11.10.1968 PRAHA – RUZYNĚ.
CYRANO:
... PŘIPRAVILI JSTE MNE O VAVŘÍNY A RŮŽE.
PŘESTO JE JEDNA VĚC, JIŽ SOTVA KDO VZÍT MŮŽE.
S NÍŽ DNES, AŽ SETMÍ SE BLANKYTNÁ OBLOHA,
HLUBOCE SMEKAJE PŘEDSTOUPÍM PŘED BOHA,
S TOU VĚCÍ BEZ POSKVRN A OBESTŘENOU TŘPYTEM
ŠEL JSEM VŽDY NAVZDOR VŠEM VPŘED S ČISTÝM ŠTÍTEM.
L. P. 1968.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Vacek
Pomník Louis de Souches
LOUIS
RADUIT
DE SOUCHES
POLNÍ MARŠÁL
CÍSAŘSKĚ ARMÁDY
*16.8.1608 +12.8.1682
VELITEL OBRANY
PŘI ŠVÉDSKÉM
OBLÉHÁNÍ BRNA
1645
Jean-Louis Raduit de Souches (16. srpen 1608, La Rochelle – 12. srpen 1682, Jevišovice) byl jeden z nejschopnějších vojevůdců třicetileté války.
Jako protestant francouzského původu nejprve bojoval na straně hugenotů u svého rodného města La Rochelle. Poté odešel z Francie a vstoupil do řad švédské armády. Tu však nakonec pro neshody s nadřízenými opustil a přidal se na stranu rakouských Habsburků (1642). V březnu roku 1645 jej císař Ferdinand III. jmenoval velitelem Brna. Pod jeho velením brněnská posádka čítající pouhých 1 500 mužů (skuteční vojáci představovali jen jednu třetinu z nich) dokázala zdánlivě nemožné, když udržela město proti 28 000 mužů generála Torstensona (obléhání trvalo od 3. května do 23. srpna 1645). Po tomto obrovském úspěchu jeho kariéra strmě stoupala. Stal se nejdříve generálmajorem (1646) a posléze maršálem a velitelem císařských vojsk na Moravě (1648). Konec života prožil na svých rozsáhlých moravských statcích, kterými ho habsburští císařové obdarovali. Na základě přání uvedeného v závěti, kterou sepsal 14. srpna 1675, byly jeho ostatky uloženy v kostele sv. Jakuba v Brně. Projekt jeho hrobky vypracoval kolem roku 1717 významný brněnský architekt Mořic Grimm.
Na památku jeho úspěchu při obraně Brna je na Špilberku umístěna jeho busta, a to na bastionu napravo za branou od hlavní přístupové cesty z Husovy ulice.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'40.85'' E16°36'03.23''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička
Pomník Obětem 1. světové války
Památce
ALOISE SCHAUMANNA
BERNARDA SRBY
a padlých vojínů ve světové válce
věnuje
FRANT. SCHAUMANN
a
MARIE
L.P.1918
Pomník postaven obřanským rodákům v roce 1918 manželi Františkem a Marií Schaumannovými. Byl věnován rodičům manželů Schaumannových - František jej věnoval otci Aloisovi Schaumannovi, Marie (roz. Srbová) pak svému tatínkovi Bernardu Srbovi.
Dále je pomník dedikován padlým vojákům I. světové války.
Záznam o vysvěcení kříže z obřanské farní kroniky: „S povolením nejdůst. bisk. konsistoře čís. 3220 ze dne 27. června 1918 posvěcen nový kříž Františka a Marie Šaumanových čís. 8 z Obřan, na Soběšské"
Bernard Srba byl členem Obřanské Omladiny a zakladatelem obřanského sboru dobrovolných hasičů, jehož se stal i čestným členem. V kronice SDH Brno-Obřany je záznam o jeho pohřbu konaném 7.2.1915.
Pomník byl od r. 1956 opakovaně poničen (asi 4x), proto byla později z kříže preventivně sejmuta postava ukřižovaného Krista.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°14'25.4'' E16°38'12.5''
Pomník přidal: Pavel Oršulík
Doplnění informací: Petr Vachůt
Pomník Vlastislav Kroupa
ZAKLADATELI ODDÍLU JUNÁKA V BRNĚ - LÍSKOVCI,
ORGANISÁTORU ODBOJE "HNUTÍ SLOVANSKÉ DOMOVINY",
ABITURIENTU OBCHODNÍ AKADEMIE
REDAKTORU LIDOVÝCH NOVIN,
VLASTISLAVU
KROUPOVI
NAROZENÉMU 3. BŘEZNA 1920 V BOSONOHÁCH
A POPRAVENÉMU VE VRATISLAVI 27. DUBNA 1944
ZA ILLEGÁLNÍ ČINNOST "H S D",
ZA PŘISPĚNÍ JEHO RODIČŮ, POSTAVILI TENTO POMNÍK
JUNÁCI ZE STARÉHO LÍSKOVCE.
ÚRYVEK Z JEHO POSLEDNÍHO DOPISU:
UMÍRÁM JAKO VOJÁK LEPŠÍHO ZÍTŘKA. LITUJI, ŽE
NEMÁM JEŠTĚ JEDEN ŽIVOT, KTERÝ BYCH MOHL
OBĚTOVAT SVÉ DRAHÉ VLASTI.
VRATISLAV 27. DUBNA 1944.
ČEST BUDIŽ JEHO PAMÁTCE!
Pomník s mramorovou deskou byl odhalen v létě 1946.
V roce 1989 byla spolubojovníky V. Kroupy přidána malá bronzová deska s nápisem: "Aby živí nezapomněli a mrtvých nebylo zapomenuto. Věnují spolubojovníci. Odhaleno k 40. výročí V. Kroupy"
V roce 2003 zjištěno odcizení této bronzové desky.
(zdroj: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=417 , www.turistika.cz )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-53429
Pomník přidal: David Kosina
Pamětní deska Obětem 2. světové války
ZDE BOJOVALI A UMÍRALI
PROTIFAŠISTIČTÍ BOJOVNÍCI
ZA SVOBODU ČLOVĚKA
1939 - 1945
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'40.24'' E16°36'04.18''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pamětní deska polským odbojářům
W KAZAMATACH SZPILBERGU
V LATACH 1839 – 1848 CIERPIELI
CZOLOWI REWOLUCIONIŚCI POLSCY
WALCZACY
O NIEPODLEGLA I DEMÓKRATYCZNA POLSKE.
W LATYCH 1940 – 1944 WIEZNIENI TU BYLI
I MORDOWANI PRZEZ NIEMIECKICH FASZYSTÓW
BOJOWNICY POLSCY
CZEŚĆ ICH PAMIECI.
TABLICE TE WMUROWANO W R. 1960
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°11'40.24'' E16°36'04.18''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Pamětní deska vojákům Rudé armády
ZDE PADLI V KVĚTNU 1945
VOJÁCI RUDÉ ARMÁDY
Nikolaj Iljič TARASENKO
Sergej Bassareb MOLA
ČEST JEJICH PAMÁTCE
Po skončení války se do lesů kolem Soběšic vypravila komise zajišťující nevybuchlou munici a zbraně. Ve strži pod chatou Lovu Zdar byli nalezeni dva ruští vojáci, které jako jedny z mála známe jménem. Jedná se o poddůstojníka, 19ti letého Nikolaje Iljiče Tarasenka a Sergeje Bassareba Molu. Oba byli nejprve pohřbeni na místě a posléze převezeni na centrální pohřebiště do Řečkovic k zámku.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°15'01.98'' E16°36'30.84''
Pomník přidal: Josef Šlesinger
Hrob rod. Jiránkova, kenotaf Jan Pulpytel
RODINA
JIRÁNKOVA
VLASTISLAV JIRÁNEK 17.IV.1923 – 13.II.1943 ZEMŘEL NÁSLEDKEM ÚTRAP VĚZENÍ PRO LÁSKU K VLASTI
MARIE JIRÁNKOVÁ 6.III.1893 – 1.VII.1942 POPRAVENA PRO ČINNOST V ODBOJI PROTI NĚMECKÝM OKUPANTŮM
JAN PULPYTEL 4.VII.1900 – 15.IX.1944 ŠTKP. ZAHRANIČNÍ ARMÁDY PADL ZA VLAST U DUKLY
Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°10'37.09'' E16°41'32.08''
Pomník přidal: Petr Vacek
Doplnění informací: Ing. František Jedlička