Brno

Absolonova, Adamovská, Antonínská, Arne Nováka, Balbínova, Barvičova, Bednářova, Beethovenova, Bosonožské náměstí, Botanická, Božetěchova, Bratislavská, Bubeníčkova, Burešova, Burianovo náměstí, Cejl, Čápkova, Denisovy sady, Dominikánské náměstí, Evropská, Fryčajova, Gajdošová, Gellnerova, Gorazdova, Grhova, Grohova, Hanácká, Havelkova, Hlavní, Horova, Hrázní, Húskova, Hviezdoslavova, Hybešova, Ivanovické náměstí, Jakubské náměstí, Jamborova, Jánská, Jezuitská, Jiráskova, Joštova, Kapucínské náměstí, Kladivova, Klimešova, Kníničská, Komenského náměstí, Konečného, Kostelní zmola, Kotlářská, Kounicova, Králova, Kristenova, Křenová, Křivánkovo náměstí, Lány, Lazaretní, Lesnická, Lidická, Mácova, Malinovského náměstí, Mášova, Matlachova, Mendlovo náměstí, Merhautova, Mikuláškovo náměstí, Milady Horákové, Minská, Mokrohorská, Moravské náměstí, Myslínova, Na návsi, Nádražní, náměstí Karla IV, náměstí 28. dubna, náměstí 28. října, náměstí 3. května, náměstí Odboje, náměstí SNP, Nezamyslova, Nopova, Obřanská, Ondrova, Orlí, Ostrovačická, Palackého náměstí, Palackého třída, Petrská, Pisárecká, Pohankova, Poříčí, Pratecká, Rašínova, Rebešovická, Revoluční, Rooseveltova, Rosická, Rybkova, Řipská, Sedláčkova, Sedlákova, Slovanské náměstí, Smetanova, Sokolova, Staré náměstí, Stejskalova, Stromovka, Svatoplukova, Šilingrovo náměstí, Šimáčkova, Štěpánská, Štolcova, Šumavská, Táborská, Tolstého, Trnkova, třída Kapitána Jaroše, Tumaňanova, Tuřanské náměstí, U Hájovny, Údolní, Úlehle, Uzavřená, V Pískách, Vančurova, Veleckého, Veveří, Vídeňská, Vítězná, Vlhká, Výpravní, Výspa, Weissova, Zámecká, Zeiberlichova, Zelný trh, Zemědělská, Zoubkova, Žampachova, Žilkova, Živného, Žižkova, nezařazeno

Kenotaf Drahomír Příhoda

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
VZPOMÍNKA
DRAHOMÍR PŘÍHODA
absol. reál. gym. v Brně-Husovicích,
zemřel dne 19.května 1945 jako polit. vězeň
po pochodu hladu z Gollnowa do Hamburku
v Bützowě-Meklembursko v mladém a nadějném
věku 22 let, vzdálen od své milované vlasti
a svých drahých, na které tolik vzpomínal.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Kurt a Marie Schindlerovi

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
IN MEMORIAM
KURT A MARIE
SCHINDLEROVI
1898 - 1943 1901 - 1944
LODŽ OSVĚTIM
Poznámka:

Kurt Schindler, nar. 24.12.1898, bydliště Praha II, Vladislavova 3, transport č.676 Praha - Lodž, zahynul 13.5.1943 v Lodži.
Marie Schindlerová, nar. 7.3.1901, bydliště Praha II, Vladislavova 3, 21.10.1941 transport č.677 Praha - Lodž, zahynula.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Nathan L. Hurvič

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
N. L. HURVIČ
*3.2.1891,
29.3.1945 UMUČEN
V KONCENTR. TÁBOŘE
WALDLAGER, DACHAU
Poznámka:

Narozen v Lodži - Polsko, bydliště Brno, Klecandova 25.
Gestapem byl zatčen 18. 3. 1939 pro činnost v KSČ (akce Gitter? - Menš) a umístěn ve věznici Policejního ředitelství v Brně (dodán ve 12.25 hodin, vězeňská cela č. 7, běžné číslo v Knize Policejního ředitelství 1314).
Dne 3. 4. 1939 byl „předán gestapu“ (komisař Blaha) a umístěn ve věznici na Špilberku.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=osobnosti )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Jaroslav Malíř

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
IN MEMORIAM
INŽ. JAROSLAV
+11.5.1945
MALÁ PEVNOST TEREZÍN

RODINA MALÍŘOVA

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Pavel Popela

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov - jednotlivé hroby)
    • - 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      - Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      - tato skupina obsahuje jednotlivé hroby napříč všemi hrobovými poli
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: František Mrvka, 26.04.2019
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov
Nápis:
PAVEL POPELA
*31.10.1903,
umučen v Kounicových kolejích v Brně
27.2.1942.
Poznámka:

Narozen Telnice, dětství prožil v Chrlicích, kam se rodiče přestěhovali brzy po jeho narození. Otec byl dělníkem na železnici, s manželkou měli šest dětí. Syn Pavel se vyučil u krejčovského mistra Richtra v Brně na Antonínské ulici, později pro činnost v FDTJ musel odejít a pracoval na stavebních pracích na železnici. Vojenskou službu konal u 36. pěšího pluku v Užhorodu (1923–1924).
Po návratu pracoval ve Včele Brno, do Chrlic se znovu vrátil v roce 1928, kde bydlel u rodičů. Pro politickou angažovanost získával jen příležitostnou práci (obchodní cestující, závozník), od roku 1933 získal místo expedienta v Dělnické rovnosti. Podílel se na organizování pomoci rakouským a německým emigrantům, organizoval nábor dobrovolníků na pomoc demokratickému Španělsku.
Po okupaci se zapojil do komunistického odboje, patřil k organizátorům ilegálního tisku. Po 1. září 1939, kdy jej při akci Albrecht der Erste hledalo gestapo, přešel do Prahy, kde až do podzimu 1940 spolupracoval s prvním ilegálním vedením KSČ. Poté poslán na Moravu, krátce bydlel v Cerekvi u Jihlavy, v zimě 1940–1941 se ukrýval v Heršpicích u Františka Havránka, v Milešovicích, naposled bydlel v Tvrdonicích u Břeclavi. Pracoval jako dělník na regulaci řeky u Lanžhotu, kde spolupracoval se stavbyvedoucím Ing. Aloisem Šeránkem z Brna. Gestapo přišlo na udání, že na stavbě jsou zaměstnáni lidé s falešnými doklady. Šeránek, zatčený 21. února 1942, již neměl možnost Popelu varovat.
Popela, maskovaný a s doklady na jméno Petr Pavlán, byl zatčen 26. února 1942, tvrdě vyslýchán na gestapu v Hodoníně.
Dne 27. února převezen do Brna do Kounicových kolejí, kde týž den zemřel při výslechu. V úmrtním protokolu města Brna je zapsán až 12. 3. 1942 a jako příčina smrti je v zápisu otazník, místo úmrtí Kounicovy koleje (Kaunitz Kollegium). Pavel Popela byl zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 6. 3. 1942.
(zdroj: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=osobnosti )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: František Mrvka

Kenotaf Josef Mach

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Petr Kudláček, 11.01.2021
Umístění: Brno, Vídeňská 96, Ústřední hřbitov, skupina 100, řada 7, hrob č. 379-380
Nápis:
NA OLTÁŘ VLASTI DAL TO,
CO MĚL NEJCENNĚJŠÍ -
ŽIVOT...
RTM. JAN MACH *20.12.1915 +8.3.1943
PADL V HRDINNÉM BOJI U SOKOLOVA V RUSKU
Poznámka:

Jan Mach, příslušník 1. samopalné čety 1. samostatného československého polního praporu v SSSR, padl 8.3.1943 v bitvě u Sokolova (šlo o první bojové nasazení československé vojenské jednotky v SSSR).
Jan Mach se narodil 20.12.1915 v Prostějově. Není známo, jak se dostal do SSSR, ale byl internován v táboře ve městě Oranky (500 km východně od Moskvy). Sovětsko-československá dohoda ze dne 18.7.1941 umožnila vznik čs. vojenských jednotek na území SSSR. Do stavu 1. samostatného československého polního praporu Jan Mach vstoupil mezi prvními, dne 7.2.1942 v Buzuluku.
Jan Mach byl vyznamenán Sokolovskou pamětní medailí in memoriam, Čs. Válečným křížem 1939 a povýšen do hodnosti podporučíka in memoriam.
(zdroje: https://www.mocr.army.cz/informacni-servis/sokolovo/padli/rotny-mach-jan-jan-80110/ a https://www.valka.cz/Mach-Jan-t38763 )



Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N49°9'58.12'' E16°35'49.11''
Pomník přidal: Petr Kudláček

Pamětní deska Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 05.03.2014
Umístění: Brno, Vítězná 1/02, na zdi Husova sboru
Nápis:
ZDE JEST ULOŽENA NA VĚČNOU PAMĚŤ
PRSŤ Z LEGIONÁŘSKÝCH BOJIŠŤ
ZBOROVA TERRONU DOSS ALTA DOBRUDŽE
NA NICHŽ SYNOVÉ NAŠEHO NÁRODA
UMÍRALI ZA SVOBODU VLASTI
NEBOŤ JIM BYLA MILEJŠÍ SMRT
NEŽ ŽIVOT OTROKA

PRSŤ Z KOUNICOVÝCH KOLEJÍ

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-34178
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých - Růžena Munková

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Lenka Šimčíková, 15.05.2013
Umístění: Brno, Vlhká 171/15, Zábrdovice, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽILA
RŮŽENA MUNKOVÁ
ROZ. KOHNOVÁ
NAR. 1884
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V IZBICI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých - rodina Bredova

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Lenka Šimčíková, 15.05.2013
Umístění: Brno, Vlhká 176/19, Zábrdovice, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
OTTO BREDA
NAR. 1895
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1942
V OSVĚTIMI

ZDE ŽILA
OLGA BREDOVÁ
NAR. 1900
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 1944
V OSVĚTIMI

ZDE ŽIL
MOŠE MORIC BREDA
NAR. 1923
UPRCHL 1939
PŘEŽIL

ZDE ŽIL
PAVEL BREDA
NAR. 1924
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 4 VPM
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Ivo Šťastný, 06.10.2005
Umístění: Brno, Výpravní 14, Brno – Horní Heršpice, parčík před nádražím
Nápis:
NA VĚČNOU PAMÁTKU OBĚTĚM
POVOLÁNÍ Z DOBY OKUPACE

OUJEZDSKÝ JOS. strojv. *2/7.1896 - +11/10.1944
RYCHETSKÝ JAN topič *24/12.1901 - +11/10.1944
VACEK VÁCL. strojv. *26/9.1893 - +1/4.1945
KOUCKÝ FR. strojv. *12/10.1896 - +12/4.1945
SERVIS JAR. strojv. *15/10.1899 - +11/10.1944
WEISS FRANT. dílenský *24/4.1921 - +16/10.1944
JANDA GUST. strojv. *28/10.1914 - +12/4.1945
KREJČÍŘÍK FR. topič *24/5.1898 - +1/4 1945
SCHOŘ ANT. strojv. *15/1.1908 - +12/4.1945
VOJTA FR. topič *29/3.1924 - +13/4.1945
MÁŠA STAN. učeň *31/5.1930 - +20/4 1945

ČEST JEJICH PAMÁTCE!
Poznámka:

- chyba v textu je již na pomníku (OBĚTĚM)
- Oujezdský Josef, nar. 2.7.1896, Boskovice. V RU armádě sloužil u 14. zeměbraneckého pěšího pluku jako vojí. Zajat 28.7.1915, Sokal. Do ČS legií v Rusku se přihlásil v Jekatěrinovce. Zařazen 19.4.1918 jako vojín k 11. střeleckému pluku. Demobilizován 3.2.1921. (zdroj databáze VÚA Praha)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-35105
Souřadnice: N49°09'55.26'' E16°36'20.87''
Pomník přidal: Ivo Šťastný
Doplnění informací: Ing. František Jedlička