Autor: Wikipedia (kolem 1940)
prof. PhDr. Ing. Josef Kratochvil
* 31.12.1914 (Pozořice)† 26.5.2001 (Kemnath, Bavorsko, SRN)
Josef Kratochvil byl významným učitelem, spisovatelem, vysokoškolským pedagogem a skautským funkcionářem. Ve skautském hnutí a jako autor knih a časopisů pro mládež působil pod pseudonymem J. K. Baby.
Narodil se v Pozořicích, okres Vyškov (dnes Brno-venkov), na panství knížat z Liechtensteina, jako syn křesťanského filozofa PhDr. Dr. Josefa Kratochvíla a Anežky Simonidesové z rodu svobodných pánů Honlů. Jeho otec, soukromý docent dějin filozofie a teologie na Univerzitě Karlově v Praze, byl spolupracovníkem prezidenta T. G. Masaryka; se spisovatelem Karlem Čapkem spoluzakládal Ligu na ochranu Židů (po Čapkově smrti byl jejím předsedou) a pro své ochranářské postoje vůči Židům zemřel v roce 1940 na následky výslechů na gestapu.
Josef Kratochvil prožil mládí pod vlivem svého otce filozofa; setkával se se společností kněží, biskupů, opatů, univerzitních profesorů, politiků, spisovatelů, umělců atd. Již v dětském věku se zapojil do skautského hnutí. V Pozořicích se seznámil s ředitelem lesního hospodářství knížat z Liechtensteina, Josefem Žalmanem (ten bydlel – jako zaměstnanec knížecí rodiny – ve vile knížat v Pozořicích, nyní ulice Malé Lipky 146). Žalman jako myslivec a spisovatel měl na Josefa dobrý vliv – vedl ho k bližšímu poznání přírody a měl zásadní vliv na jeho pozdější knihy o přírodě.
Josef absolvoval gymnázium v Brně na Křenové ulici, v roce 1934 dokončil studium na Učitelském ústavu v Brně a v letech 1934-37 pracoval jako učitel. Následně studoval na Učilišti útočné vozby ve Vyškově a na vojenské škole v Hranicích na Moravě.
V roce 1938 byl Josef Kratochvil v rámci vojenské služby odvelen na Podkarpatskou Rus, kde působil jako velitel čety u 4. roty obrněných automobilů, pluk útočné vozby 2. Zúčastnil se bojů s Maďary, na trvalou dovolenou byl vyřazen 31.3.1939.
Po německé okupaci vstoupil do Obrany národa, kterou v Brně spoluzaložil (s generálem Všetičkou) jeho bratranec, štábní kapitán Jaroslav Gardavský-Honl. Za války působil také ve skautské Zpravodajské brigádě. Na přelomu let 1944-45 odešel na výzvu svého strýce generála Jana Kratochvíla z Protektorátu přes Slovensko do SSSR. Byl začleněn jako zpravodajec do 3. praporu I. československé tankové brigády (v hodnosti četař aspirant), zúčastnil se bojů o Moravskou Ostravu. Z armády odešel jako podporučík.
Po osvobození se vrátil do Brna, kde navázal na předválečná studia na Masarykově univerzitě – dostudoval filozofii, pedagogiku a historii, dále na Vysoké škole zemědělské ukončil vzdělání lesního inženýra, aktivně se věnoval skautům.
Od roku 1948 Josef Kratochvil působil jako agent-chodec, věnoval se zpravodajské činnosti a převáděl lidi do Rakouska a západního Německa. Svoji činnost maskoval vědeckým výzkumem na Šumavě a na Lednicku. V roce 1951 definitivně opustil republiku. V exilu pokračoval ve zpravodajské práci – pro zpravodajskou organizaci gen. Moravce a po jejím rozpuštění pro zpravodajskou službu americké armády. Pracoval v uprchlických táborech, kde se staral o československé uprchlíky. Od roku 1954 přednášel na Svobodné ukrajinské univerzitě v Mnichově – tam získal docenturu a profesuru, v roce 1975 byl zvolen do funkce děkana. Spolupodílel se na zakládání exilové Masarykovy univerzity. Spolu s dalšími ochotnými exulanty zakládal Československé dálkové školy v exilu po celé Evropě i v zámoří. V roce 1985 byl jmenován senátorem Panevropského parlamentu. Byl povolán jako ministr školství do exilové vlády.
Josef Kratochvil po celý život působil ve skautském hnutí. V roce 1954 byl jmenován členem Náčelnictva Československých Junáků – Skautů v exilu a vedoucím (náčelníkem) pro Evropu. Po smrti Velena Fanderlika v roce 1985 se stal světovým náčelníkem českých exilových skautů.
Napsal řadu knih: o přírodě, pro mládež, s junáckou tématikou, cestopisné reportáže, odborné publikace a učebnice Čs. dálkové školy, naučná díla z oboru zoopsychologie a zoosociologie. Byl editorem několika časopisů s filozofickou a skautskou tématikou, do řady dalších časopisů přispíval.
Po převratu v roce 1989 začal opět navštěvovat Československo. Zemřel v květnu 2001 v Německu. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, skupina 28, hrob 77.
Vyznamenání a pocty:
– Pamětní odznak SOPVP č. 1615 (Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých)
– Pamětní odznak II. národního odboje č. 6213
– Řád M. R. Štefánika v exilu
– Dík a uznání ministra obrany za účast v boji za osvobození č. 86180
– Veterans of Foreign Wars of the United States
– Medal of Honor of our Order
– jmenován čestným občanem statutárního města Brna (2000)
– Vyznamenání Za zásluhy o stát I. třídy in memoriam (2001)
Skautská vyznamenání
– Junácký válečný kříž za vlast 1939–1945
– Řád sv. Václava – Zlatý kříž za odboj
– Řád čestné lilie v trojlístku – Zlatý stupeň
– Svojsíkova medaile
– Řád Stříbrné šipky
– Skautská láska
Zdroje (mimo informací z desek):
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2503
Jan a Sabina Kratochvilovi: PROFESOR JOSEF KRATOCHVIL, 128 stran (65 dvojstran), Muzeum českého a slovenského exilu 20. století, Brno, 2016 (publikace v elektronické podobě dostupná ke stažení z odkazu výše)
Wikipedia – https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Kratochvil_(pedagog%29
VPM:
pamětní deska - Pozořice, okres Brno - venkov
pamětní deska - Brno, okres Brno - město
pamětní deska - Brno, okres Brno - město
Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.