á | a | b | c | č | d | ď | e | f | g | h | ch | i | j | k | l | ł | m | n | o | p | r | ř | s | ś | š | t | ť | u | ú | v | w | z | ž (vše)
Autor: náhrobní deska

generálmajor in memoriam Jindřich Breitcetl

* 15.7.1913 (Líšeň – dnes městská část Brno-Líšeň)
† 21.8.1943 (Biskajský záliv)

Jindřich Breitcetl se již při odvodu v září 1931 rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Nastoupil do školy pro důstojníky v Olomouci a v Uherském Hradišti, v letech 1932-1934 pokračoval ve studiu na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. K 1.7.1934 byl vyřazen v hodnosti poručíka pěchoty a jmenován velitelem čety u Hraničářského praporu ve Frývaldově (od roku 1947 Jeseníku). Po třech měsících služby požádal o přeložení do Prostějova, kde absolvoval aplikační letecký kurz a získal jako poručík pěchoty i kvalifikaci leteckého pozorovatele. V červenci 1935 se stal důstojníkem letectva z povolání.
K výkonu služby nastoupil na Slovensku u pozorovací letky v Nitře. Absolvoval kurz létání v noci pro pozorovatele, mechanický kurz a tříměsíční pilotní výcvik u cvičné letky v Piešťanech. V dubnu 1938 byl povýšen na nadporučíka letectva, ustanoven pobočníkem velitele 4. peruti Leteckého pluku č. 3 a jmenován pilotem letcem. V době zářijové mobilizace v roce 1938 působil u 64. zvědné letky na letišti Tri Duby u Zvolena ve funkci nižšího důstojníka.

V červenci 1939 přešel z Protektorátu přes Slovensko do polského Krakova, kde se soustřeďovali dobrovolníci pro rodící se čs. zahraniční odboj. Odtud na konci července odplul do Francie. Po vypuknutí války prošel ve Francii několikerým školením na různých základnách. Na podzim roku 1939 se zúčastnil výcviku na základně v Tours, kde probíhal výcvik pilotů, pozorovatelů a palubních střelců, především pro bombardovací letectvo. V prosinci absolvoval střelecký výcvik na základně v Cazaux. V lednu 1940 se ve výcvikovém středisku v Chartres přeškoloval na stíhače. V dubnu 1940 byl přeložen do Châteauroux k výcviku na pilota bitevních letounů. Bojového nasazení se nedočkal, neboť Francie kapitulovala.
V červnu 1940 odplul s dalšími čs. vojáky z Bordeaux do města Falmouth ve Velké Británii. Zprvu pobýval v Československém Depotu v Cosfordu a 29.7. se spolu s dalšími letci přesunul na leteckou základnu v Honingtonu. Byl přijat do RAF a získal nejnižší britskou důstojnickou hodnost Pilot Officer (poručík letectva).
Dne 2.8.1940 se stal příslušníkem právě založené 311. československé bombardovací perutě a nastoupil k dalšímu intenzivnímu výcviku. Osádka, jejímž velením byl pověřen P/O Breitcetl, prodělala výcvik v průběhu srpna a září1940, 26.9. se osádka přesunula k operační části perutě na základnu East Wretham v hrabství Norfolk. Ke svému prvnímu náletu nad Evropu vzlétl P/O Breitcetl v noci z 8. na 9.10.1940, bombardoval továrnu a loděnice v Brémách.
Jeho 24. let (15.–16.5.1941) doprovázely nepříjemné komplikace. Breitcetl, již v hodnosti F/Lt (Flight Lieutenant – nadporučík letectva), tehdy pilotoval letoun Wellington při náletu na Hannover. Už cestou k cíli měl vážné technické problémy s pravým motorem, ale přesto pokračoval v akci. Nad Hannoverem odhodil bomby a pouze na jeden motor se dokázal s celou osádkou v pořádku vrátit na základnu. Tento statečný výkon byl později zmíněn při udělení vyznamenání DFC.
Od 3.7. do 20.8. 1941 vykonával Jindřich Breitcetl v hodnosti S/Ldr (Squadron Leader – major letectva) funkci velitele letky B 311. perutě. V noci 1.9.1941 po provedeném náletu na Kolín nad Rýnem Breitcetl úspěšně dovršil předepsaného limitu 200 operačních hodin. Po povinném krátkém odpočinku nastoupil jako instruktor u Čs. operační výcvikové letky No. 1429 COTF (Czech Operational Training Flight). Další více než rok strávil při organizování výcviku nových osádek pro 311. bombardovací peruť. Nejdříve vykonával (od 16.12.1941) funkci velitele letky základního výcviku ITF (Initial Training Flight), od 24.4.1942 velel celé Československé výcvikové operační jednotce, a to až do 1.2.1943. Dne 24.9.1942 bylo S/Ldr Jindřichu Breitcetlovi uděleno vysoké britské vyznamenání DFC (Distinguished Flying Cross – Záslužný letecký kříž).
Na konci roku 1942 se Čs. operační výcviková jednotka pod vedením S/Ldr Breitcetla přesunula na základnu Thornaby on Tees v hrabství North Yorkshire. Stěhování proběhlo kvůli tomu, že výcviková jednotka již neměla být podřízena Velitelství bombardovacího letectva (Bomber Command), ale Velitelství pobřežního letectva (Coastal Command). V době působení „třistajedenáctky“ u Coastal Command byl S/Ldr Breitcetl 1.2.1943 jmenován v hodnosti W/Cdr (Wing Commander – podplukovník letectva) velitelem celé 311. bombardovací perutě. Tato volba nebyla náhodná – Jindřich Breitcetl splňoval kritéria pro funkci velitele perutě nejen na základě absolvovaného vzdělání, ale především proto, že měl vynikající výsledky jak v bojové činnosti, tak i při práci instruktora. Kromě toho prokázal nadprůměrné velitelské schopnosti – „třistajedenáctka“ pod jeho velením patřila k nejlepším perutím Coastal Command.

I když práce velitele perutě znamenala spoustu administrativní práce, účastnil se Breitcetl dál i bojových akcí. K poslednímu operačnímu letu na palubě bombardéru Wellington nastoupil 6.5.1943. V dubnu 1943 velitelství Coastal Command rozhodlo o vyzbrojení osádek 311. perutě moderními čtyřmotorovými bombardéry Consolidated B 24 Liberator. Termín přeškolení a přezbrojení stanovilo na červen a červenec 1943. Po tuto dobu byla jednotka vyjmuta z operační činnosti. Na konci května 1943 se celá „třistajedenáctka“ přemístila na základnu v Beaulieu v hrabství Hampshire, kde byly pro mohutné Liberatory lepší podmínky než na základně v Talbenny (především delší startovací a přistávací dráhy, které velkým bombardérům vyhovovaly lépe).
Po několika měsících výcviku na nových letounech se jednotka opět vrátila k operační činnosti. Podle rozkazu z velitelství byly na sobotu 21.8.1943 nařízeny první dva protiponorkové hlídkové lety na bombardérech Liberator B 24.
Nejdříve odstartoval z letiště Liberator pilotovaný velitelem perutě W/Cdr Jindřichem Breitcetlem, DFC. Zbývající místa na palubě zaujali druhý pilot F/Lt František Fencl, navigátor F/O Eduard Pavelka, radiotelegrafisté/střelci P/O Emilián Mrázek, F/Sgt Michal Pizúr, Sgt Josef Felkl a dva palubní střelci F/Sgt Jozef Halada a W/O Vilém Jakš. V pořadí druhý vzlétl k protiponorkovému průzkumu území Biskajského zálivu Liberator, jemuž velel S/Ldr Václav Korda, DFC. Obě osádky se ve večerních hodinách vracely na základnu, když se jim dostalo varování rádiem, že v blízkém prostoru operují nepřátelská letadla. Breitcetlův Liberator však na tuto zprávu neodpověděl. Poslední známá pozice letounu byla přibližně 220 km západoseverozápadně od Brestu, tj. asi 110 km jihozápadně od ostrovů Scilly (N49°00′ W07°15′). Na základě pozdějšího prostudování německých záznamů o čase a zeměpisné poloze došlo ke střetu Čechoslováků s nepřítelem a odehrál se nerovný souboj velkého a neobratného bombardéru s přesilou hbitých německých stíhaček – skupinou dálkových stíhačů Messerschmitt Bf 110 G-2.
311. peruť po přeškolení na nová letadla a návratu k operační činnosti tak ztratila kompletní osádku hned při první bojové akci. Na místech pilotů přitom došlo den před akcí k dodatečně ke změně. Jindřich Breitcetl, přestože nebyl k tomuto operačnímu letu určen, rozhodl se jít příkladem a sám nařídil, že nový Liberator při první protiponorkové patrole bude pilotovat on sám. Považoval za povinnost velitele jednotky zahájit bojovou činnost. Stal se jediným ze všech osmi čs. velitelů 311. bombardovací perutě, který padl při operačním letu v leteckém souboji s nepřítelem.

Breitcetl absolvoval u 311. perutě při působení u Bomber Command celkem 46 operačních letů v délce 208 hodin – 44 letů v rámci operačního turnusu (z toho 41 jako velitel letadla) na cíle jako Brémy, Kolín nad Rýnem, Hannover, Boulogne a Brest, další dva lety během působení u výcvikové jednotky. Jedná se o nejvyšší počet uskutečněných operačních letů ze všech letců „třistajedenáctky“, kteří se objevili na pozici velitele letadla při činnosti u Bomber Command. U Coastal Command vykonal dalších 8 operačních letů (z toho pět jako velitel letadla) v celkové délce 61 hodin 38 minut. Kromě funkce velitele perutě zastával W/Cdr Breitcetl v době od 11.8.1943 do 17.8.1943 i pozici velitele celé základny v Beaulieu.

Řády a vyznamenání:
– Československý válečný kříž 1939 (čtyřikrát: 16.4, 21.6., 25.7. a 7.10.1941)
– čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem (udělena 6.3.1941)
– čs. vojenská medaile Za zásluhy, I. stupeň
– Pamětní medaile Československé armády v zahraničí
– čs. vojenský řád Za svobodu, I. stupeň (udělen 11.11.1949, in memoriam)
– United Kingdom Distinguished Flying Cross (DFC – Záslužný letecký kříž, udělen 24.9.1942)
– War Medal (Válečná medaile)
Jiné pocty:
– povýšen na majora letectva in memoriam (26.10.1946)
– podplukovník letectva in memoriam (1947)
– plukovník in memoriam od 1. 6. 1991 (rozkaz MNO ČSFR č. 0103 ze dne 29.5.1991
– generálmajor in memoriam (1992)
– pojmenovaná ulice: Breitcetlova (Brno-Líšeň, od 28.9.1948)
– pojmenovaná ulice: Breitcetlova (Praha 14 – Černý Most, od roku 1991)

Kromě VPM níže je jméno Jindřicha Breitcetla uvedeno také na pamětní desce odhalené v klubovně československého Národního domu v Londýně (originál je uložen ve VHÚ) a v pamětní knize československých letců v chrámu St Clement Danes v Londýně.

Zdroje (mimo informací z desek):
https://fcafa.com/2016/03/04/jindrich-breitcetl/
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1838
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_Breitcetl
https://www.praha14.cz/zivot-na-praze-14/uvod-o-praze-14/letci-v-nazvech-ulic-cerneho-mostu/genmjr-i-m-jindrich-breitcetl-dfc/
https://cesky.radio.cz/archiv-vydal-svedectvi-o-tom-jakym-zpusobem-a-kde-presne-tragicky-zahynuly-8060238

VPM:
kenotaf - Brno, okres Brno - město
památník - Runnymede, stát Velká Británie
pamětní deska - Ivančice, okres Brno - venkov
pomník - Praha 1, okres Praha 1
pomník - Brno, okres Brno - město
pomník - Praha 6, okres Praha 6


Vaše komentáře, připomínky, návrhy či doplnění zasílejte prosím na monument@vets.cz.