Brno

Absolonova, Adamovská, Antonínská, Arne Nováka, Balbínova, Barvičova, Bednářova, Beethovenova, Bosonožské náměstí, Botanická, Božetěchova, Bratislavská, Bubeníčkova, Burešova, Burianovo náměstí, Cejl, Čápkova, Denisovy sady, Dominikánské náměstí, Evropská, Fryčajova, Gajdošová, Gellnerova, Gorazdova, Grhova, Grohova, Hanácká, Havelkova, Hlavní, Horova, Hrázní, Húskova, Hviezdoslavova, Hybešova, Ivanovické náměstí, Jakubské náměstí, Jamborova, Jánská, Jiráskova, Joštova, Kapucínské náměstí, Kladivova, Klimešova, Kníničská, Komenského náměstí, Konečného, Kostelní zmola, Kotlářská, Kounicova, Králova, Kristenova, Křenová, Křivánkovo náměstí, Lány, Lazaretní, Lesnická, Lidická, Mácova, Malinovského náměstí, Mášova, Matlachova, Mendlovo náměstí, Merhautova, Mikuláškovo náměstí, Milady Horákové, Minská, Mokrohorská, Moravské náměstí, Myslínova, Na návsi, Nádražní, náměstí Karla IV, náměstí 28. dubna, náměstí 28. října, náměstí 3. května, náměstí SNP, Nezamyslova, Nopova, Obřanská, Ondrova, Orlí, Ostrovačická, Palackého náměstí, Palackého třída, Petrská, Pisárecká, Pohankova, Poříčí, Pratecká, Rašínova, Rebešovická, Rebešovská, Revoluční, Rooseveltova, Rosická, Rybkova, Řipská, Sedláčkova, Sedlákova, Slovanské náměstí, Smetanova, Sokolova, Staré náměstí, Stejskalova, Stromovka, Svatoplukova, Šilingrovo náměstí, Šimáčkova, Štěpánská, Štolcova, Šumavská, Táborská, Tolstého, Trnkova, třída Kapitána Jaroše, Tumaňanova, Tuřanské náměstí, U Hájovny, Údolní, Úlehle, Uzavřená, V Pískách, Vančurova, Veleckého, Veveří, Vídeňská, Vítězná, Vlhká, Výpravní, Výspa, Weissova, Zámecká, Zeiberlichova, Zelný trh, Zemědělská, Zoubkova, Žampachova, Žilkova, Žižkova, nezařazeno

Hrob Alois Klein

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a
Nápis:
KLEIN
+16.4.1945
KOUN. KOLEJE
Poznámka:

Alois Klein, nar. 9.12.1911, partyzán. (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12380
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Obětí 2. světové války

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a
Nápis:
2 NEZNÁMÍ PARTYZÁNI
+16.4.1945
KOUN. KOLEJE
Poznámka:

3 náhrobní desky se stejným textem; CEVH: CZE-6203-12381, CZE-6203-12384, CZE-6203-12386
Zatčení byli postřílení podle zásad tzv. Sonderbehandlung, tj. bez soudního řízení. Popravováni byli ranou do týla. Zastřelené odváželi bez označení do krematoria, později je též zakopávali do země. U všech se nepodařilo zjistit jména.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=862)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, dle seznamu
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

‹ ›

Hrob Oběti 2. světové války

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a
Nápis:
NEZNÁMÝ PARTYZÁN
+16.4.1945
KOUN. KOLEJE
Poznámka:

Zatčení byli postřílení podle zásad tzv. Sonderbehandlung, tj. bez soudního řízení. Popravováni byli ranou do týla. Zastřelené odváželi bez označení do krematoria, později je též zakopávali do země. U všech se nepodařilo zjistit jména.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=862)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12382
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Petr Fjodorovič Zakrucenko

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a
Nápis:
ZAKRUCENKO
PETR FJODOROVIČ
*8.1917 +16.4.1945
KOUN. KOLEJE
Poznámka:

Zatčení byli postřílení podle zásad tzv. Sonderbehandlung, tj. bez soudního řízení. Popravováni byli ranou do týla. Zastřelené odváželi bez označení do krematoria, později je též zakopávali do země. U všech se nepodařilo zjistit jména.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=862)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12383
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Ivan Jefremovič a neznámý partyzán

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a
Nápis:
IVAN JEFREMOVIČ
A
1 NEZNÁMÝ PARTYZÁN
+16.4.1945
KOUN. KOLEJE
Poznámka:

Zatčení byli postřílení podle zásad tzv. Sonderbehandlung, tj. bez soudního řízení. Popravováni byli ranou do týla. Zastřelené odváželi bez označení do krematoria, později je též zakopávali do země. U všech se nepodařilo zjistit jména.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=862)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12385
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Jindřich Čadílek a Karel Bartošek

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/02, hrob č. 54
Nápis:
JINDŘICH ČADÍLEK
*4.5.1905 +4.8.1943

KAREL BARTOŠEK
*10.10.1900 +4.8.1943

VÍDEŇ
Poznámka:

Jindřich Čadílek, *4.5.1905 Brno – †4.8.1943 Vídeň, pamětní deska: Kounicova 26/01
Karel Bartošek, *7.5.1905 Kojetín – †4.8.1943 Vídeň bydliště Brno-Husovice, Horní čtvrť 44, pamětní deska Kounicova 26/01; pamětní deska Rotalova-Elgartova (park) 0/01
Společná poprava zaměstnanců poštovního úřadu Brno 2; společně popraveni dále Josef Fritz, Karel Hájek, Petr Hipp, Bohumil Jindra, Andělín Lindner, Josef Nejezchleba, Josef Nimráček.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3197; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3196)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12387
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Obětí 2. světové války

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/02, hrob č. 53
Nápis:
KAREL HÁJEK
*4.11.1905 +4.8.1943
BOHUMIL JINDRA
*16.7.1906 +4.8.1943
ANDĚLÍN LINDNER
*10.6.1901 +4.8.1943
JOSEF NIMRAČEK
*11.1.1902 +4.8.1943
JOSEF NEJEZCHLEBA
*3.1.1907 +4.8.1943
VÍDEŇ
Poznámka:

Karel Hájek, *4.11.1905 Diváky, okr. Břeclav – †4.8.1943 Vídeň, bydliště Brno, U linie 5, (dnes Celní), pomocný zaměstnanec pošty, pamětní deska Kounicova 26/01
Bohumil Jindra, *16.7.1906 – †4.8.1943 Vídeň, bydliště Křenovice u Brna, odborný dělník pošty, pamětní deska Kounicova 26/01
Andělín Lindner, *10.6.1901 Velká Bíteš, okr. Žďár nad Sázavou – †4.8.1943 Vídeň, poštovní úředník, pamětní deska Kounicova 26/01
Josef Nimráček, *11.1.1902 Skála – †4.8.1943 Vídeň, poštovní tajemník, pamětní deska Kounicova 26/01
Josef Nejezchleba, *3.1.1907 Vícemilice, okr. Vyškov – †4.8.1943 Vídeň, poštovní adjunkt, pamětní deska Kounicova 26/01
Poštovní skupina působila zprvu v rámci ON, později se zde projevoval vliv PVVZ a částečně KSČ. Skupina zabavovala zásilky německých vojáků a jejich obsah byl předáván rodinám zatčených apod.
Po zatčení Rudolfa Holého v září 1942, člena poštovní skupiny, který se zdržoval v ilegalitě, byla činnost odhalena a větší část členů skupiny byla v listopadu 1942 zatčena. Karel Hájek, člen poštovní skupiny Pravda vítězí, byl zatčen 19. 11. 1942.
Společná poprava zaměstnanců poštovního úřadu Brno 2; společně popraveni dále Jindřich Čadílek, Josef Fritz, Petr Hipp, Karel Bartošek.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3198; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3200; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3201; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3203; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3202)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12367
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hrob Petr Hipp a Josef Fritz

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/02, hrob č. 52
Nápis:
PETR HIPP
*14.6.1889 +4.8.1943
JOSEF FRITZ
*24.5.1904 +4.8.1943
VÍDEŇ
Poznámka:

Petr Hipp, *14.6.1889 Brno – †4.8.1943 Vídeň, poštovní úředník, člen Sokol Brno II, pamětní deska Francouzská 87/02, pamětní deska Kounicova 26/01
Josef Fritz *24.5.1904 Brno-Řečkovice – †4.8.1943 Vídeň, poštovní tajemník, pamětní deska Kounicova 26/01, pomník Palackého náměstí 0/02, pomník Řečkovice - hřbitov 0/01
Společná poprava zaměstnanců poštovního úřadu Brno 2, společně popraveni dále Jindřich Čadílek, Karel Hájek, Bohumil Jindra, Andělín Lindner, Josef Nejezchleba, Josef Nimráček, Karel Bartošek.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=3199; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=873)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12368
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

Hroby Obětí 2. světové války

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/01, hroby číslo 55 až 68
Nápis:
JOSEF VOJTEK
*8.2.1919
+21.4.1945
MEDLÁNKY

JAROSLAV VÁLEK
*19.1.1925
+21.4.1945
MEDLÁNKY

VIKTOR GROSSMANN
*17.7.1925
+21.4.1945
MEDLÁNKY

ALOIS ZELENÝ
*20.5.1917
+21.4.1945
MEDLÁNKY

FRANTIŠEK ŽEMLIČKA
*9.1.1912
+21.4.1945
MEDLÁNKY

MIROSLAV VYČESAL
*5.6.1907
+21.4.1945
MEDLÁNKY

KAREL DRÁBÍK
*10.3.1904
+21.4.1945
MEDLÁNKY

RUDOLF BRABLENEC
*16.4.1913
+21.4.1945
MEDLÁNKY

Ing. ADOLF ZOBÁČ
*23.7.1911
+21.4.1945
MEDLÁNKY

ADOLF DRBAL
*20.4.1906
+21.4.1945
MEDLÁNKY

LADISLAV MANN
*16.6.1904
+21.4.1945
MEDLÁNKY

FRANTIŠEK HUŇAŘ
*2.9.1910
+21.4.1945
MEDLÁNKY

KAREL ŠVEJDA
*16.4.1929
+21.4.1945
MEDLÁNKY

BEDŘICH POMP
*22.10.1923
+21.4.1945
MEDLÁNKY
Poznámka:

Seznam obětí společné popravy 15 osob na hřbitově v Medlánkách):
Marie Podsedníková (nenalezena v databázi CEVH MO ČR, hrob na hřbitově v Židenicích nezmapován)
CZE-6203-38639 Josef Vojtek
CZE-6203-38638 Jaroslav Válek
CZE-6203-38637 Viktor Grossmann
CZE-6203-38635 Alois Zelený
CZE-6203-38634 František Žemlička
CZE-6203-38633 Miroslav Vyčesal
CZE-6203-38632 Karel Drábík
CZE-6203-38631 Rudolf Brablenec
CZE-6203-38627 Ing. Adolf Zobáč
CZE-6203-38622 Adolf Drbal
CZE-6203-38621 Ladislav Mann
CZE-6203-38620 František Hunař
CZE-6203-38619 Karel Švejda
CZE-6203-38607 Bedřich Pomp
Marie Podsedníková, roz. Gattermayerová, *20.6.1908 Kyjov – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Hybešova 10, hrob Brno-Židenice
Josef Vojtek, *8.2.1919 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Úvoz 14, pokrývač, hrob č. 67
Jaroslav Válek, *19.1.1925 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, elektrotechnik, hrob č. 66
Viktor Grossmann, *17.7.1925 Brmo – †21.4.1945 Brno-Medlánky, strojní zámečník, hrob č. 65
Alois Zelený, *20.5.1917 Znojmo – †21.4.1945 Brno-Medlánky, prodavač, hrob č. 64
František Žemlička, *9.10.1912 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, úředník, hrob č. 63
Miroslav Vyčesal, *5.6.1907 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Bezručova 19, knihař, hrob č. 62
Karel Drábík, *10.3.1904 Brno – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Bezručova 19, pražič kávy, hrob č. 61
Rudolf Brablenec, *16.4.1913 Velké Pavlovice, okr. Břeclav – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Maloměřice, Těsná, vrchní číšník, hrob č. 60
Ing. Dr. Adolf Zobáč, *23.7.1911 Lhota, okr. Nové Město na Moravě – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Maloměřice, ulice V úzkých (dnes Těsná), vzdělání Státní reálka v Novém Městě na Moravě (1930 maturita), 1930–1934 Česká vysoká škola technická v Brně, odbor chemického inženýrství; Doktor technických věd in memoriam; zaměstnání 1938–1945 asistent ústavu analytické chemie, resp. chemické technologie Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v Brně, hrob č. 59
Adolf Drbal, *20.4.1906 Ostašov, okr. Znojmo – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Maloměřice, Těsná, stolař, hrob č. 58
Ladislav Mann, *16.6.1904 Dolní Kounice, okr. Brno-venkov – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Maloměřice, V úzkých, účetní; hrob č. 57; jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války na hřbitově v Dolních Kounicích
František Huňař, *2.9.1910 Frýdek, okr. Frýdek-Místek – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno-Židenice, Slevačská 15, řezník, hrob č. 56
Karel Švejda, *16.4.1929 – †21.4.1945 Brno-Medlánky, hrob č. 55
Bedřich Pomp, *22.10.1923 Krnov – †21.4.1945 Brno-Medlánky, bydliště Brno, Úvoz 9, úředník, hrob č. 46 (původně č. 68)
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4917; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4913; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4912; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4907; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4915; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4916; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4914; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4905; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4904; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1868; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4906; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4909; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4908; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4911; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4910)
Incident na nádraží v Brně 20. 4. 1945
Na nákladním nádraží ve směru trati na Břeclav stálo na kolejích několik vagonů naložených cukrem, z nichž si brněnští občané z okolí přišli nabrat tuto poživatinu.
Hlídající maďarští a němečtí vojáci občany sice zaháněli, ale výrazněji nezasáhli. Celá záležitost by zřejmě proběhla bez incidentu, kdyby nezasáhl německý občan Ignác Grégr. Nedaleko svého bydliště na Křídlovické ulici uviděl na ulici lidi, kteří si nosili cukr, a za pomoci příslušníků Wehrmachtu, kteří byli ubytováni na Křídlovické 55, je začal zadržovat - 8 zadržených osob bylo předáno gestapu, které je vyslýchalo, část jich večer propustilo. Ve vazbě zůstalo 5 lidí, k nim přibyli další zadržení (všichni byli umístěni v budově služebny gestapa).
Protože se v posledních dnech před osvobozením Brna očekával boj o město, ustanovila řídící úřadovna gestapa v Brně, Veveří č. 70, tzv. stanný soud, který měl potrestat bez milosti každého, kdo by byl přistižen při narušování klidu v týlu fronty.
21. 4. 1945 zasedání stanného soudu a poprava v Medlánkách
Zasedání stanného soudu (Veveří 70 – posluchárna právnické fakulty)a poprava v Medlánkách
Zatčení z předchozího dne byli odsouzeni stanným soudem k trestu smrti, který byl týž den vykonán na střelnici v Medlánkách.
Stanný soud: SS Hauptsturmführer Hugo Römer, předseda
přísedící: kriminální komisaři Franz Schauschütz a Hans Koch a vrchní kriminální sekretář Scheuringer
tlumočil kriminální asistent Franz Schwarz
obžalovaní: Rudolf Brablenec, Karel Drábík, Adolf Drbal, Viktor Grossmann, František Huňař, Ladislav Mann, Bedřich Pomp, Karel Švejda, Jaroslav Válek, Josef Vojtek, Miroslav Vyčesal, Alois, Zelený, ing. Adolf Zobáč, František Žemlička a jediná žena, Marie Podsedníková
Jednání soudu probíhalo v bývalé posluchárně č. II právnické fakulty, zčásti dopoledne, zčásti odpoledne.
Ve funkcích přísedících a žalobců se střídali uvedení vedoucí oddělení gestapa. Po výslechu obžalovaných se konala krátká porada o vině a trestu, poté předseda soudu přečetl právoplatný a okamžitě vykonatelný rozsudek trestu smrti. Místem výkonu byla určena střelnice v Medlánkách. O provedení popravy byla vydána vyhláška.
Do Medlánek bylo nákladním autem eskortováno všech 15 odsouzených, osobními auty přijeli příslušníci gestapa (mj. komisaři Franz Schauschütz, Kurt Leischke, vrchní kriminální sekretář Sigfried Pribyl, Trittner, Schwarz, Wachtl, Jurak a další). Ještě před jejich příjezdem byl sovětskými válečnými zajatci vykopán hrob (oběti měly svázány ruce dozadu a byly stříleny ve dvou skupinách: musely sestoupit do hrobu, lehnout si a takto byly zastřeleny; pouze Marie Podsedníková byla střelena Trittnerem nad hrobem, kam poté spadla). Hrob byl zasypán těmi, kteří jej vykopali.
Průběh popravy byl rekonstruován na základě poválečného jednání Mimořádného lidového soudu v Brně s příslušníky gestapa, kteří se akce účastnili.
23. 11. 1945 úřední exhumace obětí poprav v Medlánkách
30. 11. 1945 společný pohřeb obětí z Medlánek
Rudolf Brablenec v této souvislosti zatčen
Ignác Grégr německý občan, který incident vyvolal; *29.12.1884 – † 3.8.1945 Brno, německý penzista, který způsobil v dubnu 1945 tragédii - odsouzení 15 osob stanným soudem a jejich zastřelení v Medlánkách. Odsouzen Mimořádným lidovým soudem 23.8.1945 k trestu smrti a týž den popraven. Jeho manželka Berta, která se na zadržování lidí podílela, po osvobození uprchla a nikdy nebyla zadržena.
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=1495)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-38639, CZE-6203-38638
Toto místo je počítáno jako 14 VPM
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

‹ ›

Hrob Miroslav Douša

  • + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
    • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
      Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
      Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
      Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
      Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
      Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
      O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
      V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
      Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005
Umístění: Brno, Vídeňská 96, ústřední hřbitov, sk. 56a/07, hrob č. 51
Nápis:
MIROSLAV DOUŠA
*25.9.1920
+25.9.1944
ČREMOŠNÁ
Poznámka:

*25.9.1920 Srbce, okr. Nymburk – †25.9.1944 Čremošné, okr. Martin, bydliště Brno, Průchodní 1, zaměstnání poddůstojnický čekatel pohotovostního oddílu protektorátní policie v Ostravě
Dne 12.9.1944 odjela skupina 18 příslušníků pohotovostního oddílu protektorátní policie z Moravské Ostravy-Hulvák a jejich 4 civilních průvodců pod vedením poručíka Karla Holase na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Šlo o nejpočetnější organizovanou českou skupinu, která odešla na pomoc slovenským povstalcům. Již 19. září složili přísahu v dnešních Turčianských Teplicích, kde bylo sídlo hlavního štábu četnictva evakuovaného z Bratislavy.
Při útoku německé skupiny Schill byli nasazeni do obranné linie u obce Čremošné - v krvavém boji byl střelec z kulometu Miroslav Douša zasažen do hlavy střepinami německé miny a na místě zahynul. Spolu s dalšími spolubojovníky byl pohřben 27.9 1944 v Banské Bystrici. Po válce byl exhumován a 23.4.1946 pohřben s vojenskými poctami na brněnském Ústředním hřbitově.
Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce příslušníků policejních a četnických sborů, kteří zahynuli během německé okupace 1939–1945, slavnostně odhalené 15.3. 947 v portálu tehdejší budovy ředitelství SNB v Ostravě.
Vyznamenání a pocty:
Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1945)
Riad SNP I. triedy in memoriam (1945)
Odznak československého partyzána in memoriam (1948)
Pamätná medaile SNP in memoriam (1964)
Jmenován poručíkem SNB in memoriam (24.1.1947)
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4985)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-6203-12369
Pomník přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička