Brno

Absolonova, Adamovská, Antala Staška, Antonína Slavíka, Antonínská, Arne Nováka, Balbínova, Bartošova, Barvičova, Bašného, Bašty, Bayerova, Bednářova, Beethovenova, Běhounská, Benešova, Berkova, Besední, Bílého, Biskupská, Bosonožské náměstí, Botanická, Božetěchova, Bratislavská, bratří Čapků, Bubeníčkova, Burešova, Burianovo náměstí, Cejl, Cupákova, Čápkova, Černopolní, Černovičky, Denisovy sady, Dlážděná, Dlouhá, Domažlická, Dominikánská, Dominikánské náměstí, Dornych, Drobného, Dukelská třída, Elišky Přemyslovny, Erbenova, Evropská, Faměrovo náměstí, Francouzská, Fryčajova, Gajdošová, Geislerova, Gellnerova, Gorazdova, Gorkého, Grohova, Hamry, Hanácká, Haškova, Havelkova, Havlíčkova, Havránkova, Heinrichova, Hilleho, Hlavní, Hlinky, Holzova, Horova, Hrázní, Hroznová, Hudcova, Húskova, Husova, Hviezdoslavova, Hybešova, Ivanovické náměstí, Jakubské náměstí, Jamborova, Jana Broskvy, Jánská, Jaselská, Jezuitská, Jihlavská, Jiráskova, Josefská, Joštova, K Dálnici, Kaleckého, Kalvodova, Kamínky, Kapucínské náměstí, Karáskovo náměstí, Klácelova, Kladivova, Klimešova, Klobásova, Klobouček, Kníničská, Kobližná, Koliště, Komenského náměstí, Komínská, Konečného, Konečného náměstí, Körnerova, Kostelní zmola, Kotlářská, Kounicova, Kovárenská, Králova, Kristenova, Krondlova, Křenová, Křídlovická, Křivánkovo náměstí, Křížkovského, Kudelova, Kuklenská, Labská, Lány, Lazaretní, Lerchova, Lesnická, Lidická, Lužánecká, Lužova, Mácova, Malinovského náměstí, Masarykova, Masná, Mášova, Matlachova, Medlánecká, Mendlovo náměstí, Merhautova, Měšťanská, Milady Horákové, Minská, Mlýnská, Mlýnské nábřeží, Mojžíšova, Mokrohorská, Moldavská, Moravské náměstí, Mozartova, Mučednická, Myslínova, Na návsi, Nad Topoly, Nádražní, náměstí Karla IV, náměstí 28. dubna, náměstí 28. října, náměstí 3. května, náměstí Míru, náměstí Odboje, náměstí SNP, náměstí Svobody, Neumannova, Nezamyslova, Nopova, Obilný trh, Obřanská, Ondrova, Orlí, Ostrovačická, Palackého náměstí, Palackého třída, Panská, Pastviny, Pekárenská, Pekařská, Petrská, Pionýrská, Pisárecká, Plotní, Plynárenská, Pohankova, Ponávka, Poříčí, Poštovská, Požární, Pratecká, Příční, Přízova, Purkyňova, Radnická, Rašínova, Rebešovická, Renneská, Revoluční, Riegrova, Rooseveltova, Rosická, Rotalova, Rudišova, Ruský vrch, Rybkova, Rybnická, Říční, Řipská, Sedláčkova, Sedlákova, Sirotkova, Slovanské náměstí, Smetanova, Sokolova, Sokolská, Solniční, Soukopova, Staré náměstí, Stejskalova, Stromovka, Střední, Sušilova, Svatoplukova, Šaumannova, Šeránkova, Šilingrovo náměstí, Šimáčkova, Šlapanická, Špilberk, Štefánikova, Štěpánská, Štolcova, Šumavská, Tábor, Táborská, Terezy Novákové, Tichého, Točná, Tolstého, Tomanova, Tomešova, Trávníky, Trnkova, třída Kapitána Jaroše, třída Kpt. Jaroše, Tumaňanova, Tůmova, Tuřanské náměstí, Tvrdého, U Hájovny, U Křivé Borovice, U Křížku, U zoologické zahrady, Údolní, Úlehle, Uzavřená, V Pískách, Václavská, Vančurova, Vážného, Veleckého, Veslařská, Veveří, Vídeňská, Vítězná, Vlhká, Vodova, Volejníkova, Voříškova, Vranovská, Vrchlického sad, Všetičkova, Výpravní, Výspa, Výstaviště, Vyšehradská, Wainerovo náměstí, Weissova, Wurmova, Zahradnická, Zahradníkova, Zámecká, Zeiberlichova, Zelný trh, Zemědělská, Zoubkova, Zubatého, Žampachova, Žilkova, Živného, Žižkova, nezařazeno

Pamětní deska František Šauman

Autor: Vladimír Šustáček, 25.08.2021
Umístění: Brno, Šaumannova čp. 1805, k.ú. Židenice, na boční části nárožního domu (roh Šaumannovy a Balbínovy ulice)
Nápis:
FRANTIŠEK ŠAUMAN
1895 – 1942
POŠTOVNÍ ÚŘEDNÍK
UMUČEN V OSVĚTIMI
PRO ÚČAST V ODBOJI PROTI FAŠISMU

ČEST JEHO PAMÁTCE !

SVAZ
PROTIFAŠISTICKÝCH
BOJOVNÍKŮ
Poznámka:

František Šauman, poštovní úředník
(původní příjmení Schaumann, v roce 1930 změněno na Šauman)
*1.10.1895 Brno-Židenice, +4.4.1942 Osvětim
Zúčastnil se bojů 1. světové války v Itálii, kde v roce 1918 vstoupil do čs. legie. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové skupiny, která ničila německou vojenskou poštu. Gestapem zatčen 21.9.1941 s celou skupinou. Byli vězněni v Brně, Šauman byl odtud převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel. Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam a Pamětním odznakem II. národního odboje in memoriam.
Pamětní deska na Šaumannově ulici osvětluje přejmenování ulice od září 1946, i když k tomuto místu neměl jmenovaný žádný blízký vztah (bydlel v jiné části Židenic).
Jméno Františka Šaumana se nacházelo také na pamětní desce obětem okupace z řad zaměstnanců pošty v budově bývalého Ředitelství pošt a telegrafů na Kounicově ulici 26 (deska tam již není a její osud není znám).
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=167)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-34057
Souřadnice: N49°12'11.3'' E16°38'45.8''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Encyklopedie dějin města Brna, archiv
Umístění: Brno, Šeránkova 1/01, ve vstupní chodbě proti schodišti
Nápis:
PAMÁTCE PADLÝCH A ZEMŘELÝCH
UČITELŮ NAŠÍ ŠKOLY OBECNÉ
VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914-1918

NA ITALSKÉM BOJIŠ. PADL 12. VII. 1916
UČITEL JOŽA ŠOC

ÚTRAPAMI VÁLEČNÝMI
ZEMŘEL 9. VI. 1918
ŘÍDÍCÍ UČITEL J. SLABÝ

CTĚTE JEJICH PAMÁTKU

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39289
Souřadnice: N49°12'38.37'' E16°34'57.03'' (budova školy)
VPM přidal: Encyklopedie dějin města Brna

‹ ›

Pamětní deska Velen Fanderlik

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013
Umístění: Brno, Šilingrovo náměstí 3/4, Brno - střed
Nápis:
ZDE ŽIL
JUDr. VELEN FANDERLÍK
*11.2.1907 - +2.2.1985
STAROSTA JUNÁKA
SKAUTSKÝ SPISOVATEL
ZAKLADATEL SKAUTINGU
V BRNĚ
ČLEN ZAHRANIČNÍ ARMÁDY
VŮDCE EXILOVÝCH SKAUTŮ
SLOUŽIL VĚRNĚ SVÉ VLASTI
V KAŽDÉ DOBĚ
Poznámka:

Fanderlík Velen, JUDr, osobní číslo Z; F-2085, nar. 11.2.1907. Odveden 9.2.1940, Marseille, Francie. (zdroj databáze VÚA Praha)
podrobnosti viz http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_SOVF_clanek03.htm; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=75


Souřadnice: N49°11'32.22'' E16°36'20.28''
VPM přidal: Ing. Petr Tichý
Doplnění informací: Ing. František Jedlička

‹ ›

Pamětní deska Jan Zahradníček

Autor: Petr Lacko, 10.12.2025
Umístění: Brno, Šilingrovo náměstí 283/1, zeď secesního domu, roh s ul. Biskupská
Nápis:
V LETECH 1946 - 1948 SÍDLILA
V TOMTO DOMĚ REDAKCE REVUE
PRO KŘESŤANSKOU KULTURU
AKORD
V NÍŽ PŮSOBIL ČESKÝ BÁSNÍK
JAN ZAHRADNÍČEK
1905 - 1960

SPOLEČNOST
ODKAZU BÁSNÍKA
J. ZAHRADNÍČKA
MĚSTO BRNO
Poznámka:

Jan Alois Zahradníček se narodil dne 17.1.1905 v obci Mastník jako dvanáctý z 19 dětí Tomáše Zahradníčka a jeho ženy Antonie. Byl spisovatel, básník, novinář, překladatel, literární kritik a redaktor. Jeho katolická a protikomunistická tvorba jej přiváděla do ostrého konfiktu s levicovými autory. Po únorovém převratu byl vyloučen za svazu Československých spisovatelů a posléze odsouzen k 13 letům vězení. Kruté veznění vedlo ke zhoršení jeho podlomeného zdraví, neboť již od dvou let byl invalida, jelikož spadl z půdy a poranil si páteř. Krátce po propuštění z vězení dne 7.10.1960 ve věku 55 let zemřel. Komunistický režim jej vyškrtl z učebnic a z historie české literatury.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Zahradn%C3%AD%C4%8Dek )


Souřadnice: N49°11'32.49'' E16°36'20.96''
VPM přidal: Jana Šindlerová

‹ ›

Pamětní deska Josef Kratochvil

Autor: Vladimír Šustáček, 07.08.2025
Umístění: Brno, Šilingrovo náměstí 265/2, k.ú. Brno-město, boční zeď budovy hotelu do Biskupské ulice
Nápis:
V TOMTO DOMĚ BYDLEL V LETECH 1920-1936
UNIV. PROF. PhDr. JOSEF KRATOCHVIL
SENÁTOR – SPISOVATEL – ČESTNÝ OBČAN MĚSTA BRNA
ZAKLADATEL ČESKÝCH ŠKOL V ZAHRANIČÍ
Poznámka:

Josef Kratochvil (ne Kratochvíl) byl významným učitelem, spisovatelem, vysokoškolským pedagogem a skautským funkcionářem.
V roce 1934 dokončil studium na Učitelském ústavu v Brně. Následně studoval na Učilišti útočné vozby ve Vyškově a na vojenské škole v Hranicích na Moravě. V roce 1938 byl v rámci vojenské služby odvelen na Podkarpatskou Rus, kde se zúčastnil bojů s Maďary. Po německé okupaci vstoupil do Obrany národa, za války působil ve skautské Zpravodajské brigádě. Na přelomu let 1944-45 odešel přes Slovensko do SSSR, byl začleněn do 3. praporu I. československé tankové brigády (jako četař aspirant), zúčastnil se bojů o Moravskou Ostravu.
Od roku 1948 Josef Kratochvil působil jako agent-chodec, věnoval se zpravodajské činnosti a převáděl lidi do západního Německa. V roce 1951 definitivně opustil republiku. V exilu pokračoval ve zpravodajské práci – pro zpravodajskou organizaci gen. Moravce a po jejím rozpuštění pro zpravodajskou službu americké armády. Spolupodílel se na zakládání exilové Masarykovy univerzity, spolu s dalšími ochotnými exulanty zakládal Československé dálkové školy v exilu po celé Evropě i v zámoří. Byl povolán jako ministr školství do exilové vlády.
Josef Kratochvil působil také ve skautském hnutí. V roce 1954 byl jmenován evropským náčelníkem Československých Junáků – Skautů v exilu. Po smrti Velena Fanderlika v roce 1985 (pamětní deska: Šilingrovo náměstí 257/4) se stal světovým náčelníkem exilových skautů.
Pamětní deska Josefu Kratochvilovi byla slavnostně odhalena 17.9.2009 za účasti představitelů města Brna. Autory desky jsou Ing. arch. Viktor Rudiš a akad. sochař František Navrátil.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna:
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=827
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=2503)


Souřadnice: N49°11'31.95'' E16°36'20.8''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Masařík Rostislav, 18.10.2021
Umístění: Brno, Šimáčkova
Nápis:
1939 – 1945

LIDÉ BDĚTE!
PADLI JSME – ABYSTE MOHLI SVOBODNĚ ŽÍTI.

POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
FAJMANOVÁ JOSEFA 18. 8 .1911 – 12 10. 1943
BAČOVSKÝ KAREL 27. 8. 1898 – 30. 9. 1941
KNOS RICHARD 19. 1. 1899 – 30. 9. 1941
KUČERA FRANTIŠEK 14. 8. 1902 – 30. 9. 1941
SVÁNOVSKÝ RUDOLF 5. 11. 1895 – 30. 9. 1941

PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
BREITCETL JINDŘICH MJR. LETEC 15. 7. 1913 – 21 .8. 1943
POLEDNÍK JAROSLAV POR. LETEC 31. 1. 1920 – 23. 10. 1941
BODLÁK MILAN ŠRTM. LETEC 24. 8. 1922 – 1. 1. 1945
KOCOUREK LADISLAV ŠRTM. LETEC 1. 3. 1918 – 17 3. 1943

UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
BODLÁK STANISLAV 20. 4. 1896 – 14. 4. 1943
HROMÁDKA KAREL 9. 6. 1902 – 23. 4. 1942
KOSÍK ANTONÍN 2. 5. 1894 – 7. 7. 1942
KOTULAN EDUARD 19. 3. 1880 – 1. 2. 1942
KUČERA FRANTIŠEK 22. 1. 1890 – 3. 12. 1941
LEIXNER JOSEF 20. 6. 1917 – 6. 1. 1943
MACHÁČEK VÁCLAV 23. 8. 1895 – 9. 9. 1941
MALINA JIŘÍ 31. 3. 1906 – 13. 1. 1944
ONDRÁČEK JAROSLAV 14. 2. 1897 – 21. 12. 1941
PELÍŠEK JAN 4. 5. 1888 – 7. 2.1942
PELÍŠEK JOSEF 9. 3. 1906 – 12. 3. 1942
POHANKA FRANTIŠEK 16. 7. 1902 – 22. 7. 1942
POKORNÝ ALBÍN 27. 2. 1905 – 15. 2. 1942
POPELÁK JAN 1. 1. 1920 – 23. 5. 1942
PUCHÝŘ VINCENC 4. 7. 1902 – 1. 4. 1942
SEDLÁČEK JULIUS 23. 3. 1906 – 6. 7. 1942
SEDLÁČEK STANISLAV 29. 4. 1903 – 17. 12. 1941
SEHNAL JOSEF 8. 2. 1907 – 3. 5. 1945
TRÁVNÍČEK JAN 25. 8. 1900 – 14. 5. 1944
TRNKA JAROSLAV 4. 7. 1911 – 1. 12. 1941
VERNER OTTO 1. 4. 1908 – 31. 3. 1943

ČEST JEJICH PAMÁTCE
Poznámka:

Pomník byl na místo instalován v roce 1959.

Podrobnosti o obětech (ve stejném pořadí jako na pomníku):

POPRAVENI NA PANKRÁCI A V KOUNICOVÝCH KOLEJÍCH:
Josefa Faimonová (na pomníku Fajmanová) – vzala si život po krutém mučení ve věznici v Praze na Pankráci
Karel Bačovský, Richard Knos, František Kučera, Rudolf Svánovský – popraveni v Kounicových kolejích během prvního stanného práva

PADLI V ZAHRANIČNÍM ODBOJI:
Jindřich Breitcetl (generálmajor in memoriam) – sestřelen německými dálkovými stíhači v Biskajském zálivu
Jaroslav Poledník (podplukovník in memoriam) – zahynul při cvičném letu v prostoru Cardiganského zálivu (Wales)
Miloš Bodlák (podplukovník in memoriam, na pomníku jako Milan Bodlák) – zahynul při havárii letounu na ostrově Hoy (Orkneje, Skotsko)
Ladislav Kocourek (podplukovník in memoriam) – zahynul při srážce letounů během cvičného letu (Brotherick Farm u Warkworthu, Anglie)

UMUČENÍ V KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH:
Stanislav Bodlák (otec Miloše Bodláka) – zahynul v Osvětimi
Karel Hromádka – zahynul v Mauthausenu
Antonín Kosík (na pomníku Kosik) – zahynul v Mauthausenu
Eduard Kotulán (na pomníku Kotulan) – zahynul v Mauthausenu
František Kučera – zahynul v Mauthausenu
Jindřich Leixner (na pomníku Josef) – zahynul v Osvětimi
Václav Macháček – zahynul v Terezíně
Jiří Malina – popraven v Praze na Pankráci
Jaroslav Ondráček – zahynul v Mauthausenu
Jan Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
Josef Pelíšek – zahynul v Mauthausenu
František Pohanka – zahynul v Mauthausenu
Albín Pokorný – zahynul v Osvětimi
Jan Popelák – zahynul v Mauthausenu
Vincenc Puchýř – zahynul v Mauthausenu
Julius Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Stanislav Sedláček – zahynul v Mauthausenu
Josef Sehnal – zahynul na lodi potopené při náletech Brity
Jan Trávníček – zahynul v káznici Kassel
Jaroslav Trnka – zahynul v Mauthausenu
Otto Werner (na pomníku Verner) – zahynul v Osvětimi (podle CEVH popraven)

(zdroj: Internetová encyklopedie města Brna – http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=248; bližší informace o obětech pod odkazem „osoby na objektu“)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE6203-39241
Souřadnice: N49°13'2.9'' E16°42'11.36''
VPM přidal: Masařík Rostislav
Doplnění informací: Vladimír Šustáček

‹ ›

Hrob Bohumil Král

Autor: Vladimír Šustáček, 05.02.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 4, hrob 317
Nápis:
BOHUMIL KRÁL
* 1893,     + 1915.
Poznámka:

Na náhrobku je foto vojáka v uniformě. Bohumil Král byl pěšákem u pěšího pluku č. 14. Zemřel 20.7.1915 v jihlavské nemocnici, původně byl pohřben 22.7. na městském hřbitově v Jihlavě.
(zdroj: Vojenský ústřední archiv – http://www.vuapraha.cz / Kartotéka padlých v 1. světové válce / … / Král Bohumil 001)


Souřadnice: N49°13'5.74'' E16°42'13.25''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Hrob Jakub a Jarolím Sapákovi

Autor: Vladimír Šustáček, 15.04.2022
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 1, hrob 103
Nápis:
JAKUB SAPÁK
LETEC RAF 311 PERUŤ
* 15. 4. 1916   † 6. 9. 2003

JAROLIM SAPÁK

JAROLÍM SAPÁK
* 30·9·1919   † 6·6·1996
MJR.-RAF PERUŤ 311
Poznámka:

Jakub Sapák
*25.4.1916 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.9.2003 Anglie
Sloužil jako pilot u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii. Operačně začal létat 24.4.1942 (nálet na Dunkerque). Dne 31.7.1942 havaroval při zkušebním letu u letiště v Talbenny. Při havárii byl těžce zraněn, nicméně už v září 1942 byl opět zařazen do operačních letů. Za svou činnost během války získal tato vyznamenání: Čs. medaile za chrabrost (26.10.1942), Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Medaile Star 1939-1943 (2.3.1945).
Po skončení války ještě létal u RAF. Nevrátil se do vlasti, zůstal v Anglii a působil i v Jihoafrické republice.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4066)

Jarolím Sapák
*30.9.1919 Líšeň (dnes Brno-Líšeň) – †6.6.1996 Anglie
Sloužil u 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii jako letecký mechanik-strojař. Za svou činnost za války získal tato vyznamenání: Čs. vojenská pamětní medaile (7.3.1944), Čs. vojenská medaile za zásluhy II. stupně (13.3.1945), Čs. medaile za chrabrost (6.3.1946).
Po válce se vrátil do Brna, v září 1945 propuštěn na trvalou studijní dovolenou. Studoval strojní průmyslovku, posléze pracoval u UNNRA v Norimberku. V lednu 1947 odešel zpět do Anglie, tam se usadil u Bristolu a věnoval se zdokonalování motorových systémů.
Dne 29.9.1996 byly jeho ostatky uloženy do rodinného hrobu v Brně-Líšni.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4067)

Na počest bratrů Sapákových byla pojmenována krátká ulice v Brně-Líšni (Bratří Sapáků, od 11.9.1997). Pojmenování se týká bratrů Jarolíma a Jakuba a také třetího bratra Františka, který sloužil u 311. perutě jako letištní mechanik-motorář.


Souřadnice: N49°13'6.66'' E16°42'12.96''
VPM přidal: Vladimír Šustáček

‹ ›

Hrob Jan Crha

Autor: Petr Palla, 06.09.2024
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň
Nápis:
RODINA CRHOVA
JAN
8.12.1890 - 21.9.1947
Poznámka:

narozen dne 8.12.1890 v Brně- Líšni, kde trvale bydlel, povoláním smaltovník, v době zajetí v Klementově dne 8.5.1915 sloužil u 8. pěšího pluku R-U armády v hodnosti svobodníka, dne 25.11.1917 zařazen k 7. střeleckému pluku Československých legií v Rusku v hodnosti vojína, dne 3.11.1920 demobilizován od stejného pluku v hodnosti desátníka
(zdroj informací: https://legie100.com/krev-legionare/5451/ )


Souřadnice: N49°13'4.46'' E16°42'13.43'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

‹ ›

Hrob František Vašíček

Autor: Petr Palla, 06.09.2024
Umístění: Brno, Šimáčkova, hřbitov Brno-Líšeň, skupina 5, hrob 62
Nápis:
RODINA VAŠÍČKOVA
FRANTIŠEK
1892 - 1966

FRANTIŠEK
VAŠÍČEK
17.11.1892 - 7.6.1966
Poznámka:

narozen dne 17.11.1892 v Brně- Líšni, kde trvale bydlel, povoláním smaltovník, v době zajetí v Lucku dne 6.6.1916 sloužil u 8. pěšího pluku R-U armády, dne 23.4.1918 zařazen k 3. střeleckému pluku Československých legií v Rusku v hodnosti vojína, dne 22.4.1920 ukončena činnost v legiích u stejného pluku ve stejné hodnosti
(zdroj informací: https://legie100.com/krev-legionare/129770/ )


Souřadnice: N49°13'4.46'' E16°42'13.43'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Petr Palla

‹ ›