Spolek pro vojenská pietní místa

Kenotaf Antonín Zděnek Jirásek

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, V.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část V.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 22.03.2024

Kenotaf Alexej Olenin

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov)
  • .
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 16.05.2024

Kenotaf Evžen Štern a hrob Jan Štern

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov)
  • .
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 16.05.2024

Evžen Štern (7.5.1889 – 12.11.1942)
Po německé okupaci byl perzekvován z rasových důvodů, navíc aktivně spolupracoval s odbojovou organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme. Také se stal terčem ve vlajkařském tisku. Zatčen byl 3. července 1942. Nejprve byl uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně a poté v koncentračním táboře v Mauthausenu, kde zahynul.

Jan Štern (1.11.1924 – 21.8.2012), novinář, publicista a básník.
V mládí prošel útrapami pracovních nacistických táborů Klein Stein a Osterode, odkud utekl.
Aktivně se účastnil Pražského povstání v květnu 1945, kdy bránil Hlavní poštu v Jindřišské ulici v Praze.
V roce 1948 se jako člen Ústředního akčního výboru vysokých škol podílel na poúnorových čistkách v profesorském sboru.
Významně se angažoval v Pražském jaru, kvůli této své činnosti byl v roce 1969 z Práce vyhozen. Působil poté u Vodních zdrojů nejprve jako čerpač, od 1975 jako technický úředník.
V roce 1986 mluvčím Charty 77. Podílel se na redakci exilových Listů, vydávaných Jiřím Pelikánem v Římě, a na jejich ilegální distribuci v Československu.
Byl spoluzakladatelem Hnutí za občanskou svobodu (HOS) a také jedním ze zakladatelů Československého helsinského výboru v listopadu 1988. V roce 1989 se angažoval v Občanském fóru.
(zdroj: Wikipedia)

Kenotaf Jaroslav Hrdlička

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov)
  • .
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 20.05.2024

*27.4.1895, v první světové válce desátník 8. zemského pluku, zajat 7.7.1915 v Lublinu, 10.8.1916 zařazen v hodnosti vojína do 8. střeleckého pluku čs. legií v Rusku. Do vlasti se vrátil 23.7.1920 v hodnosti poručíka.
1918 – 1938 důstojník z povolání – vojenský lékař
28.6.1942 popraven v Táboře za schvalování atentátu na Heydricha. Popel rozprášen na hřbitově v Českých Budějovicích.
(zdroj: https://legie100.com/krev-legionare/24894/)

Kenotaf rodina Ledererova

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov)
  • .
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 20.05.2024

Bedřich Lederer, deportován 10. 8. 1942 do Terezína a 15. 12. 1943 do Osvětimi
Růžena Ledererová, deportována 10. 6. 1942 do Ujazdówa
(zdroj: https://www.pamatnik-terezin.cz/)

Kenotaf Oleg Olžič-Kandiba

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov)
  • .
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 29.05.2024

Otec byl ukrajinský spisovatel a básník, působil jako kulturní atašé v Uhrách a Rakousku, v roce 1923 se rodina odstěhovala do Prahy, kde Oleg studoval střední školu a archeologii na Karlově univerzitě. Byl členem ukrajinského nacionalistického hnutí.
V letech 1938-1939 se aktivně podílel na činnosti krátkodobého státního útvaru – Podkarpatské Ukrajiny – a na jeho ozbrojeném boji proti maďarským okupantům. Byl zatčen vojáky maďarské armády a strávil tři dny ve vězení, propuštěn na žádost maďarských vědců. V letech 1941-1942 legálně žil v okupovaném Kyjevě.
Dne 25. května 1944 byl zatčen gestapem. Byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Zemřel při dalším výslechu v noci z 9. na 10. června 1944 umučen gestapáckou trojkou (Wolf, Wirsing, Schulz).
(výběr z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Ольжич,_Олег)

Kenotaf Maxim Slavinskyj

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, II. obecní hřbitov)
  • .
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 29.05.2024

Ukrajinský politik, diplomat, publicista, básník a překladatel.
Byl stoupencem federalizace Ruska, organizátorem Sdružení ukrajinských zastánců pokroku v Sankt-Petěrburgu, členem Ukrajinské radikálně-demokratické strany. Po vyhlášení Ukrajinského státu (Hetmanát) zastupoval zájmy ukrajinských úřadů v Petrohradu. Za vlády direktoria Ukrajinské lidové republiky (ULR) byl ministrem práce a od roku 1919 vedoucím diplomatické mise ULR v Československu.
Po zániku ULR zůstal v ČSR, byl profesorem na ukrajinských vysokých školách.
Československé státní občanství nezískal, celou dobu měl tzv. Nansenův pas – mezinárodně uznávaný doklad uprchlíka.
Za války byl opakovaně vyslýchán gestapem, ale nebyl zatčen.
8. července 1945 byl zatčen v Praze orgány sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš a násilně zavlečen do Sovětského svazu. Několik měsíců nato zemřel během vyšetřování v Lukjanovské věznici v Kyjevě. Bylo mu 77 let.
(zdroje: https://cechoslovacivgulagu.cz/historie_represi_obeti_zavleceni_maxim_slavinsky.html, https://hrbitovy-adopce.cz/cv/cv_16216805741.pdf)

Kentotaf Hermine a Sigmung Demnerovi

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VIII.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VIII.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 07.06.2024

Zikmund Demner *26. 05. 1880 a Hermína Demnerová *29. 08. 1889 bydleli ve Frýdku-Místku, 18.9.1942 deportováni do Terezína a 12.10.1944 do Osvětimi, zahynuli.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/)

Kenotaf Metoděj Doležel

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VIII.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VIII.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 07.06.2024

Kenotaf Josef Ganz

• + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VIII.)
  • Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, část VIII.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: František Nový, 07.06.2024

Zahynul v Osvětimi 24. 02. 1943
(zdroj: https://www.holocaust.cz/)