Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Miroslav Douša

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005

*25.9.1920 Srbce, okr. Nymburk – †25.9.1944 Čremošné, okr. Martin, bydliště Brno, Průchodní 1, zaměstnání poddůstojnický čekatel pohotovostního oddílu protektorátní policie v Ostravě
Dne 12.9.1944 odjela skupina 18 příslušníků pohotovostního oddílu protektorátní policie z Moravské Ostravy-Hulvák a jejich 4 civilních průvodců pod vedením poručíka Karla Holase na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Šlo o nejpočetnější organizovanou českou skupinu, která odešla na pomoc slovenským povstalcům. Již 19. září složili přísahu v dnešních Turčianských Teplicích, kde bylo sídlo hlavního štábu četnictva evakuovaného z Bratislavy.
Při útoku německé skupiny Schill byli nasazeni do obranné linie u obce Čremošné - v krvavém boji byl střelec z kulometu Miroslav Douša zasažen do hlavy střepinami německé miny a na místě zahynul. Spolu s dalšími spolubojovníky byl pohřben 27.9 1944 v Banské Bystrici. Po válce byl exhumován a 23.4.1946 pohřben s vojenskými poctami na brněnském Ústředním hřbitově.
Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce příslušníků policejních a četnických sborů, kteří zahynuli během německé okupace 1939–1945, slavnostně odhalené 15.3. 947 v portálu tehdejší budovy ředitelství SNB v Ostravě.
Vyznamenání a pocty:
Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1945)
Riad SNP I. triedy in memoriam (1945)
Odznak československého partyzána in memoriam (1948)
Pamätná medaile SNP in memoriam (1964)
Jmenován poručíkem SNB in memoriam (24.1.1947)
(zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4985)

Hrob Libor Pavlíček

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005

*24.7.1923 Budatín – †23.7.1947 Brno, člen SNB (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4989)

Hrob Ferdinand Kořínek

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005

*28.5.1911 Ivanovice na Hané – †2.9.1947 Brno, úředník Zemského výzkumného ústavu, zapojen v odboji v Obraně národa (skupina Brno-sever), příčina úmrtí následky věznění, uveden také na pomníku Hroznová 2/01 (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4986)

Hrob Antonín Běhavý

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005

*7.12.1907 Znojmo – †6.5.1948 Brno, obchodní zástupce v důchodu, člen Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých, příčina úmrtí následky věznění (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4984)

Hrob Anfisa Šťástková

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005

*24.8.1900 – †21.7.1948, v domácnosti, příčina úmrtí následky věznění (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4990)

Hrob Jan Mareček

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ing. Petr Tichý, 25.04.2005

*31.7.1912 Drozdov, okr. Šumperk – †4.6.1945 Brno, mechanik, příčina úmrtí následky věznění (zdroj http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=4988)

Hrob major Emil Linhard

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005

Hrob vojáků Rudé armády

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005

součást pohřebiště vojáků Rudé armády

Hrob vojáků Rudé armády

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005

součást pohřebiště vojáků Rudé armády

Hrob vojáků Rudé armády

• + o skupině VPM (BM, Brno, Ústřední hřbitov)
  • 49°10'14.110"N 16°35'49.164"E (obřadní síň)
    Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96
    Historický název. Centrální hřbitov města Brna (Brünner Zentralfriedhof).
    Česká republika: plošně největší hřbitov, zabírá 56 ha, počet hrobových míst je asi 80.000 a je na něm pochováno na 400.000 zesnulých, z toho 130.000 do země, 270 žehem. Počet rozptylů se blíží 45.000 a vsypů více než 4.000.
    Ústřední hřbitov města Brna byl otevřen 3. 11. 1883 pohřbem Jiřího Šimka (1873–1883), chovance ústavu hluchoněmých v Brně. Projektantem hřbitova o tehdejší rozloze 16 ha byl prof. arch. Alois Prastdorfer, který je autorem i jeho správních budov na Vídeňské ulici č. 96 a Jihlavské, jež byly postaveny v letech 1901–1903.
    Nová obřadní síň projektovaná arch. Bohuslavem Fuchsem a Josefem Poláškem byla otevřena 3. 3. 1927 při vstupu na hřbitov z Vídeňské ulice č. 96.
    Hřbitov byl postupně rozšiřován, dosáhl zatím rozlohy více než 56 ha a stal se plošně největším hřbitovem v ČSR. Má 113 hrobových skupin, v nichž je více než 34.000 hrobů. Některé jeho skupiny mají zvláštní poslání: Čestný kruh (sk. 25e) a Čestná alej (sk. H 5) jsou vyhrazeny pro pohřby osobností významných pro město Brno, skupiny 49 a 66 jsou stará vojenská pohřebiště padlých a zemřelých vojáků v 19. století a za 1. světové války, skupina 56 je věnována obětem II. světové války z řad obětí odbojových pracovníků a sovětské a rumunské armády nejen v Brně, ale i na Moravě. Brněnská vojenská posádka má vyhrazenu skupinu 73 a ve skupině 79 jsou pohřbeni němečtí vojáci padlí za 2. světové války v Brně a Jihomoravském kraji.
    O vojenská pohřebiště pečuje Správa brněnských hřbitovů dle Ženevských dohod. Rozptylové loučky (tři) byly na ÚH otevírány postupně od 5. 6. 1964. Vsypové loučky (dvě) byly otevřeny 25. 7. 1978 a 11. 5. 2001.
    V horní části hřbitova stojí krematorium, projektované Ernstem Wiesnerem, jež bylo otevřeno 6. 4. 1930. Kolem něj a v jeho blízkosti byla téhož roku 1930 vybudována kolumbária s výklenky pro uložení uren.
    Hřbitov je zároveň velkou přírodní rezervací s mnoha vzácnými stromy a rostlinami, oživenými různou druhově četnou drobnou faunou.
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Ivo Šťastný, 25.09.2005

součást pohřebiště vojáků Rudé armády