• Menu

  • Úvod
  • Spolek
  • O projektu
  • Statistika VPM
  • Badatelna
  • Ostatní
  • Vaše dotazy
  • Poradna
  • Geocaching
  • Mapa
  • Monument
  • Publikace

• Odkazy

  • Naše bannery
  • Seznam odkazů
  • ČSOL Český Brod
  • Starý web

•  

  
  
  
  
  

8. výroční setkání a 7. ročník semináře k problematice mapování vojenských pietních míst

8. výroční setkání a 7. ročník semináře k problematice mapování vojenských pietních míst

Setkání a seminář se konalo v Praze, v klubovně ČsOL v hotelu Legie dne 30.listopadu 2013. Vlastní akce začala prezentací v 10 hodin.

Úvodního slova a pozice moderátora semináře se ujal předseda jednoty ČsOL Český Brod bratr Přerovský.

Je třeba také zmínit fakt, že naše jednání zaznamenal štáb korejské televize pro svůj dokument. Předseda jednoty jim předal náš pamětní odznak na památku jejích zájmu o Československé legionáře.

Vzhledem k nemoci předsedy Spolku první prezentaci v jeho nepřítomnosti, ale jím vypracovanou provedl Martin. Týkala se toho nejdůležitějšího v činnosti Spolku a tím je mapování VPM. Dozvěděli jsme se kolik VPM již máme (přes 32 000), jak probíhá překlápění dat ze starého na nový web (překlopeno je přes 86% dat), proč nám počet VPM klesá (vlivem rozdílnosti metodologií mapování památek a určitých zmatečných počtů v Brně, kde jsou pravděpodobně započítání osoby jako VH u nás dojde k poklesu zařazených míst o více než 1000 položek, jen tak se sladí realita se statistikou, tolik míst prostě v Brně není – mrtvých pochopitelně ano). A v neposlední řadě jsme se dozvěděli kdo je nejpilnější admin/překlapěč. Tak jako loni jím je pan František Jedlička.

Druhá prezentace se týkala věčných diskusí na téma „válečný hrob“ vs „vojenské pietní místo“. Přítomným byl objasněn výklad zákona o vh, povinnosti obcí, krajů a MO v oblasti evidence. Naše nakonec úspěšná akce s pokusem jak obcím pomoci  a dohledáním VH, na jejímž nakonec zdárném konci má hlavní zásluhu náš předseda a pan Vetrák z MO. Malým stínem tohoto úspěchu je fakt, že daná obec si naše data přivlastnila oříznutím našich autorských práv z fotografie. Což jistě toto nemalé město uvede do stavu, jak to má zákon rád. Součástí prezentace bylo i zahájení diskuse k našemu pokusu o návrh změny zákona o válečných hrobech, kdy je z našeho pohledu nezbytné doplnit toto:

–          jasně definovat co je a co není válečný hrob, současná definice je velmi volná a vede k nejasným výkladům

–          konečné stanovisko při nejistotě zda místo je či není vh musí být odňato MO a svěřeno nezávislému institutu (tedy ne například VHU, ale např. komisi vzniklé ze zástupců organizací se vztahem k historii i mapování, VHU pochopitelně může být v takové komisi)

–          musí se stanovit termíny do kdy musí být co v zákoně učiněno, tedy do kdy dopředu se musí požádat o změnu vh, do kdy musí úřady činit – jistá obdoba termínů jako je u vedení evidence vh

–          krajské úřady se nám v celém procesu vedení evidence vh jeví jako nadbytečné

–          musí se vytvořit jasná odpovědnost za vedení evidence vh, tedy ne pouze počátečního stavu, ale průběžné vedení evidence, včetně péče o vh a následně pochopitelně sankce za něčinnost v této oblasti

V následné diskusi zaznělo, že existuje velmi rozdílný přístup obcí k mapování a evidenci vh. Někde je přístup vynikající a tam by neškodila jakási publicita jako poděkování, alespoň děkovný dopis. Naopak někde je situace velmi zlá a tak by publicita neuškodila také. Vzhledem k rozsáhlému přehledu našich adminů se nejhorší stav jeví v příhraničních obcích, kdy není nemalé množství lokalit zavedeno do databáze.

V rámci prezentací databází vh i vpm zazněla většinou pozitivní slova. Na adresu naší databáze vpm však zaznělo, že je třeba zvýšit kontrolu zařazovaných památek (mnohdy se stává, že data jsou z více stran památky, než pouze z čelní a část dat pak uniká). Klesá nám občas kvalita fotografií. V budoucnu bude nezbytná ještě alespoň jedna revize našeho webu ohledně čísel z CEVH (anebo vymyslet ve shodě s MO vzájemné předávání aktualizovaných údajů o úpravách u čísel CEVH). A pochopitelně velký zájem ze zahraničí nás asi donutí, alespoň o částečné cizojazyčné mutace našeho projektu.

Dalším návrhem je doplňovat ještě více informací do poznámek k jednotlivým vpm, jsou-li alespoň trochu dostupné. Naši čtenáři jsou stále náročnější a náročnější. K tomu pochopitelně patří fakt, že bychom měli maximalizovat naši snahu identifikovat legionáře jejichž databáze je již k dispozici.

A pro usnadnění práce je nezbytné po vložení nového vpm, jehož lokalita byla určena na základě sekce „tipy na vpm“ toto místo z tipů odstranit. Pochopitelně zazněl nápad, zda by toto nešlo zautomatizovat v rámci administrace, takže nápad pro našeho programátora.

Dalším bodem semináře byla dobrá zpráva, že díky podpoře ČsOL se podaří opravit již třetí místo v Mělnickém Vtelnu. Jedná se o pomníček, který bude příští rok slavnostně znovu odhalen. Je také nezbytné připomenout, že za touto neúnavnou snahou stojí Vladimír, který tak nemá za sebou obnovu jednoho či dvou pomníčků, ale už rovnou třech.

Krátká prezentace byla zaměřena na formy našeho PR v médiích, tedy naše weby a FB profily. Lze konstatovat, že význam Facebooku roste a daří se nám přes něj získávat nové zájemce o baši činnost i náměty na další lokality. Stejně tak i význam naší „novinařiny“ není zanedbatelný, byť závěr roku patřil spíše reakcím na náhlou smršť jednoho novináře a doufejme, že uragán nepřesností je již za námi a laická veřejnost nebude zase nějaký ten čas matena zavádějícími informacemi.

Marek měl velmi zajímavou prezentaci o Arlingtonském hřbitově v USA. Historie tohoto místa od jeho vzniku z dob občanské války do současnosti je stejně fascinující jako jeho rozloha (2, 53 km²). Nemalý důraz je také kladen na úctu k veteránům a vojáků své země, tolik běžné pro vyspělé státy.

Posledním bodem našeho semináře bylo vyhodnocení soutěže Liga přispěvatelů, 4. ročníku

1.  místo – 859,0 VPM  –  Lenka Šimčíková

2. místo –  821,5 VPM  –  Vladimír Štrupl

3. místo –  326,0 VPM  –  Ladislav Barabás

4. místo –  176,0 VPM  –  Skýpala Marek

5. místo –  164,0 VPM  –  Kareš Josef

 

Přítomným byly ceny předány, ostatním budou zaslány. V budoucnu však pro zjednodušení plánujeme pro nepřítomné výherce udělovat pouze pamětní list spolku s odznakem a diplom za místo v soutěži (takže se výhercům vyplatí se na nás dojet podívat).

 Zapsal: Martin

Na Olšanech konečně klid

Na Olšanech konečně klid

Ruská strana v rámci XI. zasedání Česko-ruské společné mezivládní komise pro válečné hroby dne 23. října 2013 informovala české partnery o úplném a zdárném zakončení rekonstrukce sovětských válečných hrobů na Olšanském hřbitově v Praze.

Je to vítaná zpráva po sérii obvinění adresovaných právě k tomuto významnému vojenskému pietnímu místu. Články měly i hrozivé nadpisy jako „Ruská ambasáda zdevastovala Národní kulturní památku“

Toto místo si klid a úctu zaslouží.

Více k tématu:

http://www.pomortzeff.com/cz/story/soviet/

http://praha.idnes.cz/oprava-pohrebiste-padlych-ruskych-vojaku-na-olsanech-pde-/praha-zpravy.aspx?c=A130423_1920651_praha-zpravy_eb

http://www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/clanky-a-reporty/z-cinnosti-csol/aktualne/853-xi-zasedani-cesko-ruske-spolecne-mezivladni-komise-pro-valecne-hroby

http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/xi–zasedani-cesko-ruske-spolecne-mezivladni-komise-pro-valecne-hroby-90730/

http://www.prague-express.cz/ruscz/26144-2013-01-27-11-36-40.html

http://prague-express.cz/news-main/23896-43-.html

http://www.pomortzeff.com/actual/report/2012/olsany/

http://prague-express.cz/ruscz/23529-2012-11-15-10-30-46.html

http://ffeztromop.livejournal.com/50145.html

 http://ffeztromop.livejournal.com/30835.html

http://ffeztromop.livejournal.com/57037.html

 http://ffeztromop.livejournal.com/63724.html

 http://www.newsru.nl/readarticle.php?article_id=995

http://www.newsru.nl/readarticle.php?article_id=1185

http://peopleandwar.ru/forum/viewtopic.php?f=315&t=3850&view=print

 http://vsr.mil.by/2013/08/23/prazhskie-blogery-byut-trevogu/

 http://www.czechtoday.eu/den-pobedi/vechnaya-slava-pavshim-krasnoarmeytsam.html

 

Péče o válečné hroby vojáků Rudé armády je běh na dlouhou cestu

Péče o válečné hroby vojáků Rudé armády je běh na dlouhou cestu

Péče o válečné hroby vojáků Rudé armády musí být jednou z priorit v dané problematice. Nejde ani tak o fakt, že máme s Ruskou federací podepsánu Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů (Soglašenie meždu Pravitelstvom Češskoj Respubliki i Pravitelstvom Rossijskoj Federacii o vzaimnom soderžanii voennych zachoronenij) č.1999-11-11 251/1999 a vedou se pravidelná zasedání Česko-ruské společné mezivládní komise pro válečné hroby. Jde především o to, že Rudá armáda pocítila při osvobozování naší vlasti největší ztráty na svých vojácích.

Blíží se prosinec a je na místě si připomenout jeden malý úspěch na němž se podílel náš Spolek a především náš čtenář Bohumil Toms.

V Prachaticích se nacházel pomník osvobození, který mimo jiné zahrnoval vzpomínku na vojáka RA Ondreje Čikova, který na konci války (10. 9 1944) zemřel  na následky postřelení při jeho útěku ze zajateckého tábora v Pasově. Další osobou z pomníku byla neznámá žena z pochodu smrti z koncentračního tábora Ravensbrück. Pomník zde stál desítky let, avšak rok 2008 se mu stal osudným. Snažili jsme se zjistit proč byl na toto pietní místo poslán bagr a oficiální stanovisko nás uzemnilo. Zdůvodnění likvidace pomníku byla tato: „Památník osvobození v ulici SNP v Prachaticích byl odstraněn vlastníkem, Městem Prachatice, na základě usnesení Zastupitelstva města Prachatice, a to z důvodu nevyhovujícího stavu památníku z hlediska jeho malých estetických kvalit, neprováděné údržby a chybějícímu přínosu pro okolí.“

Osud přinejmenším dvou obětí již nesplňoval jistě vysoké estetické kvality příslušné radnice. Jediné, čeho jsme následně dosáhli bylo přenesení pamětních desek z pomníku na místní hřbitov.

I v tomto však místní úřady překonaly naše očekávání a desky byly umístěny na pomník obětí z 1. světové války. K přenosu došlo právě na konci roku 2008, tedy vlastně máme malé výročí neveselé zápletky.

A proč o tom vlastně stále psát? Památky jsou likvidovány dnes a denně. A nejen hroby vojáků RA nejsou ještě všechny zmapovány a zapsány obcemi do oficiálních databází. A to je to co nás trápí i vtomto případě. Desky z pomníku sice byly přiloženy k zaevidovanému válečnému hrobu z 1. světové války na hřbitově, ale do databáze CEVH byly doplněny až s odstupem času.

Voják RA Ondrej Čikov jistě nebojoval ve válce za naše osvobození, abychom nakonec nenašli dostatek úcty k jeho oběti.

Je pět let dost dlouhá doba pro zapsání jednoho jména? Snad ano. Doufám, že v roce 2018, tedy v desetileté vzpomínce na toto ostudné zničení památky nebudu muset psát totéž.

 

Text: Martin Brynych, fotografie: Martin Brynych, Bohumil Toms, MO-CEVH

 

Více k této problematice:

http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1522-prachatice/

http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-prachatice/prachatice.html

http://www.vets.estranky.cz/clanky/badatelna-zmizela-vpm/bad_zmiz_2008_2605_prachatice.html

http://www.vets.estranky.cz/clanky/spolek-mvpm/komunikace-s-obcemi.html

http://www.valecnehroby.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=178541&mt=Prachatice&st=0&

 

Fotografie z Prachatic, jak šel čas…..

 

Jenom marný pokus nebo humbuk

Jenom marný pokus nebo humbuk

Není tomu dávno, co se v médiích objevily velmi rozdílné počty evidovaných válečných hrobů. Těm co se o problematiku opravdu zajímají bylo více méně jasné, že asi došlo k záměně pojmů. Jelikož jsem patřil k těm co se snažili upozornit na tento pro laiky velký a ne zcela pochopitelný rozdíl, dostalo se mi vysvětlení, že je to nejspíš vina novinářů.

Ale, asi jako bonus jsem byl mírně upozorněn nač takový humbuk. Vždyť přeci nejde o přece čísla, ale o udržování památky padlých vojáků i civilistů, kteří pro svou vlast položili život.

Absolutně souhlasím. I zde mám v živé paměti výrok o neschopnosti si spočítat své mrtvé. Takže všechny výroky máme ve shodě a nyní oč mi šlo.

Obec, respektive obce s rozšířenou působností mají hlavní odpovědnost za to, co se zanese do databáze válečných hrobů. Nezadá-li památku do databáze obec je již jen malá šance, že se tam takové místo dostane. A když připustíme zmatky v počtech, názvosloví či metodologii práce, co se stane? Nebudeme mít vše spočítané. Ani památky a už vůbec ne oběti (zpravidla na nich uvedené).

Je mnoho obcí, kde mají představu, že válečný hrob jest místem na hřbitově, kde se nacházejí kosterní ostatky. Je to pochopitelně omyl, válečným hrobem může být i deska na zdi radnice, či pomník na návsi před radnicí. Ale lze se divit starostovi, že nezajistí řádné zapsání památky do databáze, když je poukázání na nesoulad v pojmech a číslech humbukem?

A tak, i když to není k uvěření, věřte, že máme u nás desítky či spíše stovky míst, kde jsou památky na padlé v 1. světové válce, příslušníky SOS bránících naši hranici, 2. světové válce, umučené v koncentračních táborech, popravené, oběti náletů, vojáky německé branné moci původem ze Sudet, československé vojáky na východní i západní frontě, západní letce, bojovníky z Dukly i Slovenského národního povstání, vojáky Rudé armády padlé při osvobození, atd., atd.

A nejde jen o hroby a kenotafy na hřbitovech. Zapomíná se na pamětní desky, pomníky i památníky a to mnohdy rozměrově značné rozsáhlé stavby.

V tomto souhrnu asi nepřekvapí, že se zapomíná i na památky novodobých veteránů.

Náš Spolek bude mít za pár dní seminář k dané problematice, chystám si podklady pro svoji prezentaci a věnoval jsem chvilku na vyhledání takovýchto památek v naší databázi. Bylo by krajně nespravedlivé sem napsat obce, kde taková místa jsou, protože bych určitě ukázal prstem na některé a opomenul mnohé. Ale dovolím si napsat pár vět z daných několika narychlo nalezených památek: UMUČEN 1942, 25.12.1944 V MAUTHAUSENU, 1918 – 1941, letec RAF,  UMUČEN v OSVĚTIMI 1942,  POPRAVEN 8.12.1943, UMUČEN 5.1.1945, RUSKÝ LEGIONÁŘ, 1897 – 1940 VĚZNICE ŠPILBERK, POPRAVEN V MAUTHAUSENU, gef. 9.6.1916 in Russland., gefall. 28.11.1914, gef. 13. Sept. 1917, gefallen 19.8.1942, gefallen 29.3.1944, gefallen 25.11.1944, REQUIESCATIS IN PACE, z pomníku pouze torzo, UMER 22.februara 1918, umučeni v Osvětimi 1943, zemřeli v Osvětimi, Zahynulí v Osvětimi, umučeni v konc. táboře Osvěčimi, zahynula v konc. táboře v Polsku 1942, zemř. v Terezíně, umuč. na východě, umučena v Osvětimi 1943, 7.2.1943 v Terezíně, zemřeli v Osvětimi, zemř. v koncentračním táboře v Osvěčímě, gefallen 23.August 1941 , Zahynuli v Osvěčími 1943, gefallen 16.9.1918 bei Campolongo i. ItaL, Osvěčím 1944, GEB. 14.1.1910. GEF. 24.6.1943, 25.3.1943 IM OSTEN., PADL U DUKLY +16.9.1944, NA SLOVENSKU 7.10.1944, GEF. 29.VIII.1914 , UNSEREN TOTEN IM WELTKRIEGE 1914 – 1918, OBĚTEM VÁLEK, NA VĚČNOU PAMĚŤ VYHLAZENÍ LIDIC NACISTICKÝMI BARBARY, 1914-1918, OBĚTI NACISMU, погиб при выполнении боeвого Задания, PADL PŘI OBRANĚ VLASTI, PARTYZÁN, ČET. ZAHR. LETECTVA, UMUČEN 26.3.1945, KONCENTRAČNÍ TÁBOR MANHEIM SASKO, popraven 6.7.1944 ve Vratislavi, padl r. 1914 na ruském bojišti, NA PAMÁTKU OBĚTÍ KTERÉ PŘINESLI OBYVATELÉ MĚSTA, OSVOBOZENI 24.IV.1945, POPRAVEN 18.XI.1944 VE FLOSSENBÜRGU, po roce 1989 odtesán z podstavce., ГВ. КАП. САШИНОВ НИКОЛАЙ ФЕДОРОВИЧ, OBĚTOVÁNÍM K SVOBODĚ 1914 – 1918, Socha je všeobecně známá jako „partyzánka“., sestřelen 5.5.1943, položil svůj mladý život v boji proti oddílům SS, PADLI ABYSTE ŽILI, PADLI, ABYCHOM MY ŽILI A TVOŘILI, LEPŠÍ VESTOJE ZEMŘÍT, NEŽ NA KOLENOU ŽÍT, NÁRODU SRDCE VLASTI ŽIVOT, ВЕЧНАЙА СЛАВА ГЕРОЙАМ, TRAGICKY ZAHYNUL PŘI PLNĚNÍ ÚKOLŮ V MÍROVÉ MISI , SOVĚTSKÝ VOJÁK.

To jen z pár památek. Co položka to osud, příběh. Ale také dost možná chybějící kamínek do úplného seznamu našich hrdinů, našich obětí, naší historie na níž nikdy nesmí být zapomenuto.

 

Takže ano, udělal jsem miniaturní humbuk. Jenže co mně k tomu vede? Problematika válečných hrobů a pietních míst je upravena zákonem č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Zákon byl schválen Parlamentem České republiky dne 20. února 2004. Ano, je tomu tak, tento zákon bude v platnosti za pár neděl už DESET let. Deset let a my stále nemáme kompletní databázi.

Takže ano, dovolil jsem si upozornit, protože mně to už začíná celkem dost trápit, že se stále motáme v pojmech a památky nám mnohdy mizí před očima. A to chceme sečíst všechny památky i oběti.

Martin Brynych

Níže uvedená místa zatím nejsou v evidenci válečných hrobů, ale určitě se dočkají.

 

 

V Kolíně drží slovo

V Kolíně drží slovo

V listopadu 2012 si náš člen všiml, že byl poškozen Pomník odboje námořníků na hřbitově v Kolíně. Upozornili jsme na to Městský úřad a byli jsme ubezpečeni, že se pomníku dostane opravy. A stalo se tak. Takov příkladný přístup je vítán Pomník je jako nový.

 

 

 

75. setkání

75. setkání účastníků projektu se konalo ve čtvrtek 7. listopadu 2013 v Praze v restauraci U Bronců, v termínu obvyklého spolkového setkání.

Účastnili se: Vladimír Ježek, Martin, Vladimír Štrupl, Aleš, Petr, Vojta a Jirka.

 

1)      Vláďa Ježek na svá bedra vzal návrh úprav stanov, tak jak se celá věc odvíjí od nově nastupující občanského zákoníku. Návrh a hlasování bude součástí Valné hromady spolku, která se koná 30. listopadu

2)      Byl zpracován návrh plánu činnosti na rok 2014, mimo jiné i spolkových malých setkání U Bronců. Termíny byly tentokrát navrženy více s ohledem na všelijaké svátky, aby se zvýšili možnosti se účastnit. Navrženo je 9/1, 6/2, 6/3, 3/4, 15/5, 5/6, 10/7, 7/8, 4/9, 2/10, 6/11 a 4/12.

3)      Martin informoval o dalším článku a co mu předcházelo. Tentokrát je to k problematice, zda je vůbec  možné spočítat všechny oběti válečných konfliktů. Odpovězeno je ve vlastním článku – proč by to jako nemělo být možné?

4)      Proběhlo doladění činnosti před seminářem. Logistika tentokrát dopadla na Aleše, sraz členů je na 9:30. Mírně zpoždění nevadí, ale start je v 10 hodin.

5)      Na schůzi jednoty 30/11 se budou mimo jiné probírat i trička, kdo ví, že nepojede, už zvolna předávejte plnou moc na hlasování.

6)      Zvolna jsme začali diskutovat trošku opomenuté téma, a to změnu zákona o válečných hrobech. Ukazuje se, že například absentující sankce pro obce, kdy některé nejsou schopné a některé dokonce ochotné zavést památky do databáze jsou prostě chybou. Úředníka je třeba popohnat. Jsou desítky poctivých, pilných nadšenců a těch pár to docela kazí.

7)      V rámci diskuse o novele zákona o VH bychom pochopitelně rádi otevřeli i téma tzv. rodinných hrobů, mimochodem jen jejich inventurou můžeme dojít k plnému seznamu obětí, to jen pro vysvětlení profesionálním historikům.

8)      Vojta nás informoval o situaci okolo VPM v Brně, kde vládne celkem chaos v počtech. Tak či tak je počet nadhodnocený a i my budeme počty přepočítávat a snižovat. Přeci jen počítat jeden hrob 2x jen proto, že má dvě strany je poněkud mimo.

9)      Vojta nás také informoval o stavu pokladny a je vidět, že volba vrchního pokladníka Honzina byla více než správná. Tak má vypadat obsah kasy na konci roku, díky Honzine. Jinak řečeno, jsme na tom překvapivě dobře.

 

A toť zhruba vše, těším se na setkání na semináři a případně na následném posezení.

 

Zapsal Martin

Pátý tištěný díl z edice Knihovna je v distribuci

Tak jsme se dočkali. S velkou radostí můžeme našim příznivcům oznámit, že díky podpoře Československé obce legionářské se podařilo zajistit další díl z edice Knihovna s vojenskými pietními místy pro naše čtenáře v tištěné podobě.

Dnešní doba založená primárně na penězích jen málokdy přeje takovým věcem jako je podpora historie, vlastenectví, patriotismus. Přesto lze občas najít výjimku. Československá obec legionářská pořádá velké množství akci a vydává nemalé množství brožurek právě pro podporu takovýchto přínosných věci. A jedna z nich je právě podpora v tisku těchto brožurek s pomníky, deskami a hroby. Jednoduchá cesta jak dát zájemcům do ruky pomůcky pro regionální historii.

Tentokrát tedy máme tištěný díl pro město Kolín. Tento díl je sice v pořadí pátým tištěným, ale v něčem je přeci jen prvním. Jedná se totiž o již jednou upravené vydání, tedy druhé vydání. Tento styl je již odvozen od našeho přechodu k novému webu a novému způsobu skládání informací, tedy především doplněním čísla z CEVH (centrální evidence válečných hrobů). Tato maličkost totiž na první pohled ukazuje co je a co není oficiálním válečným hrobem „ze zákona“ a co by se ještě do evidence klidně vešlo. Z tohoto pohledu je na tom Kolín celkem dobře.

Kniha je pochopitelně doplněná i o seznam legionářů Kolína a obcí pod Kolín spadající.

Knihu bude distribuovat jak ČsOL, tak naše jednota na vhodných akcích.

 

74. setkání

74. setkání účastníků projektu se konalo ve čtvrtek 5. září 2013 v Praze v restauraci U Bronců, v termínu obvyklého spolkového setkání.

Účastnili se: Honzin, Vladimír, Martin, Vojta a Jirka.

1)      Jirka mohl oznámit, že máme 3 další samostatné vkladače.

2)      Pro členy máme výzvu o zamyšlení se jak financovat podzimní seminář k VPM, protože stávající stav je sice nakonec finančně dostatečný, ale průběh náročný a místy až nepřijatelný. Letos to ještě doklepneme (možná?) a příští rok už snad raději o dotaci „jako vždy“ žádat nebudeme. Ale to je na členskou diskusi.

3)      Martin informoval o přípravách Dětského dne v Českém Brodě, jehož se jednota a spolek účastní a jenž se koná 14. září a budeme tam mít tradiční stánek s malým překvapením.

4)      Stanovili jsme termín pro konání podzimního semináře na sobotu 30. listopadu. Místo je skoro tradiční, hotel Legie v Praze, klubovna ČsOL.

5)      Jelikož se objevují místa, kde skoro 100% není VPM (např. již mnohokrát prošlé hřbitovy), přidáme do diskusní části vedle položky „tipy na VPM“ položku „místo kde asi nic není“.

6)      Vojta nás seznámil s veselým příběhem, že konečně i on se dočkal asistence PČR při svém mapování hřbitova. Pozorný občan správně povolal k neobvyklému jevu tyto příslušníky, ale ti vše rychle pochopili. Je dobře, že si ještě lidé všímají.

Takže zase za měsíc.

Zapsal Martin

73. setkání

73. setkání účastníků projektu se konalo ve čtvrtek 1. srpna 2013 v Praze v restauraci U Bronců, v termínu obvyklého spolkového setkání.

Účastnili se: Honzin, Vladimír Ježek, Martin a Jirka.

1)      Honzin nás informoval o plánovaném sloučení schránek pro hru Geocaching na jednu společnou adresu. Ve stručnosti, všichni správci uvidí všechny informace, pro hráče se nic nemění.

2)      A jako druhý bod byla informace o cyklopřejezdu, kterou také podal Honzin.

 

Zapsal Martin

LEGIONÁŘSKÝ POMNÍK HRDINŮM

LEGIONÁŘSKÝ POMNÍK HRDINŮM

OD ZBOROVA SE VRACÍ NA SPOŘILOV

 

Myšlenka vrátit pomníky věnované památce československých legionářů a připomenutí jejich hrdinských činů za 1. světové války ožila poté, co se po roce 1989 do naší vlasti vrátila  svoboda a demokracie. Všechny památníky naší pohnuté minulosti totiž patří

na místo, kde stály! Nebýt nacistů, tak tam stojí dodnes.

Nebýt komunistů,  tak už tam dávno byly!

 

S radostí podáváme všem štědrým dárcům i všem příznivcům obnovy památníku prvního odboje na Roztylském náměstí

na Spořilově dobrou zprávu:

 

„Veřejná  sbírka na obnovu této jedinečné  vojensko-historické památky – vzácného díla sochaře legionáře bratra Karla Babky,

sochy Hrdinům od Zborova, odhalené v roce 1937,  probíhala na území České republiky v období od  5. května 2008 do 31. května 2009, kdy  úspěšně skončila.“

 

Díky bratrské spolupráci s Asociací pro obnovu legionářských tradic ANLET, která byla pověřena organizací Sbírky, a jejímu prezidentovi pplk.v.z. Ing. Jaroslavu Houškovi, se podařilo nashromáždit na bankovním účtu a na darech občanů s využitím sběracích listin velmi pěknou částku v celkové výši  107 725,- Kč.

 

Po roce od vyhlášení letákem o Veřejné sbírce na památném náměstí ruského legionáře – generála Karla Kutlvašra v Nuslích

u příležitosti oslav ukončení druhé světové války v květnu roku 2008 se díky společnému úsilí všech pořadatelů Sbírky  – ústředí odbojových a vlasteneckých organizací a občanských sdružení  a jejich místních orgánů na Spořilově: Českého svazu bojovníků za svobodu, České obce sokolské, Masarykova demokratického hnutí a Úřadu Městské části Praha 4 podařilo oslovit veřejnost nejenom na Spořilově a v Praze 4, avšak prostřednictvím těchto organizací a jejich členů i v celé Praze, celé naší vlasti i v zahraničí. Tak se o naší sbírce

ve prospěch obnovy sochy ruského legionáře od Zborova dověděli Sokolové i naši krajané v australském Sydney, právě tak jako členové Sokola Mnichov, Paříž nebo Vídeň. Velkou pomoc při vyhlášení Veřejné sbírky poskytly sdělovací prostředky jako mediální partneři, zejména noviny Městské části Praha 4  TUČŇÁK, NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ, SOKOL, KALEIDOSKOP, ČAS a ČESKÝ ZÁPAS.

 

     Náš vřelý dík za pomoc a spolupráci náleží zejména redakci  internetových SPOŘILOVSKÝCH NOVIN.

 

Na 15. zasedání Zastupitelstva Městské části  Praha 4  dne

20. června 2013  seznámili členové Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova (dále Sboru) pana starostu Pavla Caldra, zástupce starosty, další členy vedení, radní a zastupitele MČ Praha 4

s dosažením závažného kroku při obnově, jakým je zhotovení modelu repliky pomníku. Podařilo se uskutečnit po dlouhých čtyřech letech

od ukončení veřejné sbírky, a to právě díky finančním darům občanů ze Spořilova, Prahy 4 a grantu Magistrátu hlavního města Prahy

za celkovou částku  20 000,- Kč.

 

Na plenárním zasedání Zastupitelstva Prahy 4 vystoupil na toto téma v krátkém tříminutovém slově člen představenstva Sboru  Vladimír Prchlík.  V úvodu interpelace připomněl význam dějinných událostí z minulosti pro současnou i budoucí společnost. Jako aktuální příklady z nedávných dnů uvedl  18. červen 1942  jako den 51. výročí hrdinského boje  Československých parašutistů vyslaných z Velké Británie k uskutečnění atentátu na Zastupujícího Říšského protektora Reinharda Heydricha v jejich nerovném boji s nacistickou přesilou v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, 21. červen 1621 jako výroční den popravy  27. českých pánů po porážce na Bílé Hoře a blížící se 96. výročí památné bitvy u Zborova dne 2. července 2013.

 

Je výrazem našich díků a vděčnosti připomenout si právě dnes hrdinství československých legionářů a vyjádřit úctu všem hrdinům, bez nichž bychom dnes nežili ve svobodné a demokratické české společnosti. V závěru interpelace požádal všechny přítomné o plnou podporu dlouholetého úsilí o obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, který je zařazen do celostátního projektu Ministerstva obrany České republiky „LEGIE 100“ na počest stého výročí založení Československých legií v roce 1914 v Paříži.

V předsálí velkého zasedacího sálu Radnice v Nuslích byl na výstavce představen model repliky pomníku v měřítku  1:20  a další dokumenty a fotografie k veřejné sbírce občanů Spořilova a  Prahy 4.

Model repliky původního pomníku s jeho okolím vypracoval do všech podrobností umělecký sochař  Karel Holub z Prahy 8 – Kobylis. S použitím moderních zobrazovacích prostředků se tomuto významnému umělci podařilo velmi věrně a plasticky vyjádřit historický dojem této slavnostní události – sochy a jejího okolí, jež tvoří vynikající výtvarný celek. Model se těšil velké pozornosti radních a zastupitelů, kteří často svými dotazy projevovali živý zájem o tuto historickou památku, která stála od června roku 1937

na Roztylském náměstí na Spořilově . Za 2. světové války byla německými okupanty v červnu roku 1940 odstraněna a zcela zničena.

 

S plnou podporou této sbírce  na obnovu památky hrdinů

1. světové války – Československých legionářů v boji za národní samostatnost a demokracii pod vedením profesora  T.G. Masaryka jsme se setkali u nejvyšších představitelů –  předsedy a členů vlády

České republiky. Písemně vyjádřili svůj obdiv a svoji osobní plnou společenskou a morální podporu pořadatelům této Sbírky.

 

     Vyjádřili naši společnou povinnost dbát na připomenutí českých národních tradic naší slavné minulosti, bez nichž by nevznikl v roce 1918 ani samostatný svobodný a demokratický stát Československá republika.  

 

V tom spatřujeme morální vítězství společného úsilí všech těch, kteří přispěli nejenom hmotnými dary, avšak často vyjádřili své vlastenecké postoje v rozhovorech a při četných osobních setkáních členů Sboru pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova s občany Spořilova, a to bez rozdílu na jejich společenské postavení, politické přesvědčení nebo náboženské vyznání.

 

      Každý občan – dárce věnoval na tuto ušlechtilou a závažnou činnost tolik, kolik mohl a svobodně daroval. Ještě jednou vřelé díky všem dárcům. Jejich podpory si velmi vážíme a budeme i nadále velmi usilovat o brzkou obnovu Památníku obětem a hrdinům – Československým legionářům na Roztylském náměstí Spořilově.

 

Vladimír Prchlík

Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova

23.6.2013

 

————————————————————

 

Jmenovitý seznam občanů ze Spořilova a Prahy 4,

kteří  přispěli ve Veřejné sbírce na obnovu pomníku

„Hrdinům od Zborova“:

 

Miloslav Bednář

Hana Benešová-Hubičková

Františka Čápová-Hakenová

Jindřiška Činčerová

Beatrice a Milan Daňkovi

Ivana Drbalová-Krausová

Libuše Dutnarová

Stanislav Grepl

Marie Handlová

Milada Hájková-Šašková

Radek Homola

Zdena a Ilja Hilmerovi

Helena Horáková-Klimtová

Věnceslava Hrdličková-Stunová

Alena Charvátová-Mudrochová

Stanislav Jandera

Anna Kočková

Arnošt Kopal

Jitka Kosová

Květoslav Kozderka

Marie a Miloš Kubíčkovi

Marie Kůstková-Kulhánková

Ludmila a Zdeněk Nohejlovi

Jaroslav Nosek

Nováková Marie

Eva Polakovičová-Jínová

Jitka a Vratislav Preclíkovi

Marcela a Vladimír Prchlíkovi

Bohuslav Procházka

Věra Rozmajzlová-Řeháčková

Vlasta a Josef Slaninovi

Vlasta Slavíčková-Sýkorová

Zdeněk Slavíček

Milada Sojková

Evžen Stránský

Irena Šíchová

Libuše Šorejsová

Vladimír Štěpán

Dagmar Tesáková

Tomáš Töpfer

Stanislav Tuček

Milada a Vladislav Tumpachovi

Hana Vrbová

Otomar Zamrazil

Vladimír Ziegenfuss

 

 

« Předchozí stránka — Další stránka »