Praha 3

Baranova, Biskupcova, Boleslavská, Bořivojova, Čajkovského, Čáslavská, Fibichova, Habrová, Hájkova, Havlíčkovo náměstí, Hradecká, Husitská, Chlumova, Izraelská, Jana Želivského, Jeseniova, Kaplířova, Koldínova, Kolínská, Koněvova, Korunní, Kouřimská, Krásova, Kunešova, Libická, Loudova, Lucemburská, Luční, Na Balkáně, Na Vlastním, Nad Ohradou, náměstí Jiřího z Lobkovic, náměstí Winstona Churchila, Olšanská, Ondříčkova, Orebitská, Písecká, Prokopova, Prokopovo náměstí, Přemyslovská, Radhošťská, Řehořova, Řipská, Sauerova, Seifertova, Siwiecova, Slezská, Škroupovo náměstí, Šrobárova, Štítného, U Kněžské louky, U Nákladového nádraží, U Památníku, Velehradská, Viklefova, Vinohradská, Vlkova, vrch Vítkov, Za Žižkovskou Vozovnou, Zelenky - Hajského, Žerotínova, Žižkovo náměstí

Pamětní deska Věruška Svatoňová

Autor: Vladimír Štrupl, 30.08.2007
Umístění: Praha 3, Řehořova 959/11
Nápis:
NA TOMTO MÍSTĚ
POLOŽILA ŽIVOT PRO VLAST
VĚRUŠKA SVATOŇOVÁ
ROZ. FRANCOVÁ
*28.VIII.1921 +8.V.1945
ČEST JEJÍ PAMÁTCE
Poznámka:

Uvedena v seznamu padlých a zemřelých ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 v knize J. Marka, I. Pejčocha, J. Plachého a T. Jakla - Padli na barikádách (VHÚ Praha, 2015) s těmito doplňujícími či odlišnými údaji:
Věra Svatoňová, v domácnosti, bydliště: Praha XI, Ochranovská 11 (dnes Řehořova), padla v Ochranovské ulici na Žižkově


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-20826
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Kameny zmizelých - Emil, Jana, Arnošt, Lilly a Egon Tellerovi

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 19.08.2018
Umístění: Praha 3, Řipská 27/1677, napravo od vchodu, v chodníku
Nápis:
ZDE ŽIL
EMIL TELLER
NAR. 1873
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1944
TAMTÉŽ

ZDE ŽILA
JANA TELLEROVÁ
NAR. 1888
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA


ZDE ŽIL
ARNOŠT TELLER
NAR. 1911
DEPORTOVÁN 1941
DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚN
TAMTÉŽ


ZDE ŽILA
LILLY TELLEROVÁ
NAR. 1912
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA

ZDE ŽIL
EGON TELLER
NAR. 1907
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 1942
V MAJDANKU

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 5 VPM
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Přemysl Pitter

Autor: Vladimír Štrupl, 24.06.2017
Umístění: Praha 3, Sauerova 1836/2, deska je umístěna na Milíčově domě
Nápis:
ZDE ŽIL A PŮSOBIL
ZAKLADATEL
ÚTULKU PRO DĚTI
PŘEMYSL PITTER
1932-1951
Poznámka:

Přemysl Pitter, *21. června 1895, Praha-Smíchov, +15. února 1976, Curych. Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pracovník.
Založil Milíčův dům na Žižkově (dnes Mateřská škola Milíčův dům).
V mládí se naučil a později v mírovém hnutí podporoval i mezinárodní jazyk esperanto.
V roce 1964 jej Jad vašem prohlásil Spravedlivým mezi národy.
Na počátku první světové války se jako dobrovolník přihlásil do armády. Zde prožil velké duchovní obrácení a stal se pacifistou a zbožným křesťanem. Tehdy slíbil Bohu, že jestli přežije, zasvětí zbytek svého života péči o děti a potřebné lidi. Za dezerci byl odsouzen k trestu smrti, kterému ale unikl. Z války se vrátil s onemocněním malárie a během léčby se stal vegetariánem.
Během 20. a 30. let 20. století se Pitter intenzivně věnoval propagaci pacifistických myšlenek, za což byl opakovaně soudně trestán a jím řízené spolky byly sledovány.
Na přelomu 30. a 40. let vystupoval proti antisemitismu a ve Sbratření publikoval články na obranu Židů. Za druhé světové války i přes přísný zákaz navštěvoval a podporoval židovské rodiny a jejich děti, za což byl vyslýchán gestapem, kde otevřeně přiznal, že Židům pomáhá, ale zatčen nebyl. Mnoho jeho spolupracovníků však skončilo v koncentračních táborech, někteří se odtamtud už nevrátili.
Po osvobození byl jmenován členem sociální komise České národní rady a zorganizoval akci Zámky (1945–1947): ve státem zkonfiskovaných zámcích Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice a penzionu Ládví zřídil ozdravovny, kde se zotavovaly židovské děti vracející se z koncentračních táborů. Později Pitter, který ostře kritizoval nelidské zacházení, kterého se Češi dopouštěli ve svých koncentračních táborech na Němcích, zahrnul do svého úsilí i německé děti, které z těchto táborů odvážel, což mu vyneslo značné potíže, nenávist ze strany řady Čechů, vyloučení ze sociálně-zdravotní komise a dokonce obvinění ze strany ředitelství národní bezpečnosti.
Po únorovém převratu začal být Pitter i se svými spolupracovníky pronásledován. Olze Fierzové, která odjela do Švýcarska na pohřeb své sestry, již nebyl povolen vstup do země. Na Milíčův dům byla státem uvalena nucená správa, byly omezeny jeho výchovné funkce a v roce 1951 musel Pitter odejít z funkce jeho ředitele. Od roku 1950 navíc musel čelit setrvalému zájmu Státní bezpečnosti. Dne 26. srpna 1951 proto s pomocí Fierzové a přátel uprchl do západního Německa.
V Německu začal spolupracovat s BBC a Svobodnou Evropou (později ještě s římským rozhlasem). Od roku 1952 do roku 1962 poskytoval z pověření Světové rady církví pastorační a sociální služby běžencům v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Jeho zásluhou je nám zachován „Husův dům" a byl postaven pomník na historickém místě upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského v Kostnici. Byl jedním z hlavních iniciatorů uchování těchto významných míst, jedním z organizátorů jak peněžních sbírek, tak hledání nejen finančních prostředků mezi emigrantskými i německými příznivci, ale i při zakoupení domu a místa pro pomník.
Ocenění:
1964 – Spravedlivý mezi národy
1973 – Záslužný kříž I. třídy Spolkové republiky Německo (za pomoc německým dětem)
1975 – Čestný doktorát teologie univerzity v Curychu
1976 – Medaile od sudetoněmecké evangelické Johannes Mathesius Gesellschaft (in memoriam)
1991 – Řád TGM I. třídy in memoriam
Zdroj: Wikipedia.org
V Praze 3 je po něm pojmenována ulice.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Tomáš Sehnalík, 02.02.2012
Umístění: Praha 3, Seifertova 571/5, vlevo od vchodu do domu
Nápis:
ZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20824
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Tomáš Sehnalík, 02.02.2012
Umístění: Praha 3, Seifertova 571/5, vpravo od vchodu do domu
Nápis:
ZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20821
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Tomáš Sehnalík, 02.02.2012
Umístění: Praha 3, Seifertova 823/9
Nápis:
ZDE PADL 5.5.1945
NEZNÁMÝ BOJOVNÍK
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-21521
Pomník přidal: Tomáš Sehnalík

Pamětní deska František Kubla

Autor: Josef Kareš, 15.04.2011
Umístění: Praha 3, Seifertova 30/623, Žižkov
Nápis:
ZDE PADL 5. 5. 1945
FRANTIŠEK KUBLA
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0003-20819
Pomník přidal: Jiří Porteš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Miroslav Šlajer

Autor: Josef Kareš, 08.05.2011
Umístění: Praha 3, Seifertova 21/988
Nápis:
ZDE PADL 7.5.1945
MILOSLAV
ŠLAJER
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0003-20822
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pomník Ryszard Siwiec

Autor: Vladimír Štrupl, 24.06.2017
Umístění: Praha 3, Siwiecova 2428/2, před budovou Ústavu pro studium totalitních režimů
Nápis:
(nápis na čele pomníku)
RYSZARD SIWIEC
1909-1968

VOJÁK AK - POLSKÉ
ZEMSKÉ ARMÁDY

UPÁLIL SE NA PROTEST
PROTI VSTUPU VOJSK
VARŠAVSKÉ SMLOUVY
NA ÚZEMÍ
ČESKOSLOVENSKA

VE JMÉNU PRAVDY
PŘINESL NEJVYŠŠÍ OBĚŤ

(nápis na levém boku)
RYSZARD SIWIEC
1909-1968

BYŁY ŻOŁNIERZ
ARMII KRAJOWEJ

W AKCIE SPRZECIWU
WOBEC WKROCZENIA WOJSK
UKŁADU WARSZAWSKIEGO
NA TERYTORYUM
CZECHOSŁOWACJI
DOKONAŁ SAMOSPALENIA.

W IMIĘ PRAWDY
ZŁOŻYŁ NAJWYŻSZĄ OFIARĘ

(nápis na pravém boku)
RYSZARD SIWIEC
1909-1968

POLISH HOME ARMY
SERVICEMAN

COMMITED A SUICIDE
BE THE ACT OF SELF-IMMOLATION
TO PROTEST AGAINST
THE WARSAW PACT
TROOPS INVASION
OF CZECHOSLOWAKIA.

SACRIFICIED HIS LIFE
IN THE NAME OF THE TRUTH
Poznámka:

V roce 2001 prezident ČR Václav Havel posmrtně vyznamenal R. Siwiece Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. stupně. Jeho rodina odmítla 4. září 2003 přijmout vyznamenání od polského prezidenta Aleksandra Kwaśniewského z postkomunistické strany Svaz demokratické levice. V roce 2006 byl R. Siwiec vyznamenán také slovenským prezidentem Ivanem Gašparovičem, a to Řádem bílého dvojkříže třetí třídy. V prosinci 2008 byla po Siwiecovi pojmenována ulice na pražském Žižkově, v níž má své sídlo Ústav pro studium totalitních režimů. V této ulici byl 20. srpna 2010 hrdinovi odhalen pomník, jehož autorem je polský umělec Marek Moderau.
Více informací zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ryszard_Siwiec


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Anna Jirásková

Autor: Josef Kareš, 01.05.2011
Umístění: Praha 3, Slezská 1900/93, Vinohrady
Nápis:
ANIČKA JIRÁSKOVÁ
*24. SRPNA 1901
+23. ČERVNA 1942
POPRAVENA NACISTY
Poznámka:

Zde žila snacha spisovatele Aloise Jiráska, která byla popravena za spolupráci s Juliem Fučíkem a se členy Národně revolučního výboru inteligence.
Její byt se stal střediskem ilegálních schůzek a útočištěm pronásledovaných, J. Fučík se o ní zmiňuje ve své Reportáži psané na oprátce.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Doplnění informací: Vladimír Štrupl
Příprava dat: Jiří Porteš