Praha 3

Baranova, Biskupcova, Bořivojova, Čajkovského, Čáslavská, Fibichova, Habrová, Hájkova, Havlíčkovo náměstí, Hradecká, Husitská, Chlumova, Izraelská, Jana Želivského, Jeseniova, Koldínova, Kolínská, Koněvova, Korunní, Kouřimská, Krásova, Kunešova, Libická, Loudova, Lucemburská, Luční, Na Balkáně, Na Vlastním, Nad Ohradou, náměstí Jiřího z Lobkovic, náměstí Winstona Churchila, Olšanská, Ondříčkova, Orebitská, Písecká, Prokopova, Prokopovo náměstí, Přemyslovská, Radhošťská, Řehořova, Řipská, Sauerova, Seifertova, Siwiecova, Slezská, Škroupovo náměstí, Šrobárova, Štítného, U Kněžské louky, U Památníku, Velehradská, Viklefova, Vinohradská, vrch Vítkov, Za Žižkovskou Vozovnou, Zelenky - Hajského, Žerotínova, Žižkovo náměstí

Hrob Ferdinand Niemetz

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov
Nápis:
Ferdinand
Niemetz
K.u.K. Major a. D.
Geb.20.10.1818 gest.19.3.1898.

Ruhe sanft!

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Gustav Houška

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov, část 009, oddělení 2, č. hrobu 66
Nápis:
RODINA HOUŠKOVA

STAVITEL
GUSTAV HOUŠKA
KAPITÁN PĚŠ. PL. V. V.
*11.8.1892 †4.10.1951
Poznámka:

Gustav (Dmitrij) Houška:
*11.8.1892 (Hřešihlavy, okr. Zbiroh), †4.10.1951
Bydlištěm na Žižkově, v okrese Praha. Sloužil u 88. pěšího pluku Rakousko-uherské armády v hodnosti vojína. Dne 31.12.1914 byl v hodnosti vojína 88. c.k. pěšího pluku zajat. Místo zajetí Janovice. Následně si dne 24.2.1916 podal v Taškentu přihlášku do legií. V červnu (24.) téhož roku byl zařazen do Československého vojska - legie v Rusku v hodnosti četaře 1. střeleckého pluku. Zde sloužil až do roku 1920, kdy skončil v legiích v hodnosti nadporučíka 1. střeleckého pluku a dále pokračoval ve službě v Československé armádě. Dosáhl hodnosti kapitána.
V civilním životě vychodil obecnou i měšťanskou školu. Dále dosáhl odborného stavitelského vzdělání. Pracoval jako stavbyvedoucí. Hlásil se k pravoslavnému náboženskému vyznání.
(zdroje: http://www.vuapraha.cz/fallensoldierdatabase , http://legie100.com/krev-legionare/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Ladislav Schönbach

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: David Kosina, 23.10.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, I. obecní hřbitov
Nápis:
RODINA SCHÖNBACHOVA

KAPITÁN MIL. PLUKU Č. 3
LADISLAV SCHÖNBACH
PRAŽSKÝ MĚŠŤAN A MAJITEL POHŘEBNÍHO ÚSTAVU
*1.5.1875 †9.1.1923.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: David Kosina

Hrob Stanislav Zuvač

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy)
    • Olšanské hřbitovy, Praha 3, Jana Želivského

      Olšanské hřbitovy jsou rozlohou 50,17 ha největším pražským pohřebištěm. Sestávají z deseti zádušních a dvou obecních hřbitovů, přičemž nejstarší dva hřbitovy (I. a II.) byly dávno zrušeny.
      V r. 1999 na nich bylo evidováno 112 000 pohřbených. Pohřbených od samého začátku pohřbívání zde však bylo mnohem víc – odhaduje se, že za dobu existence hřbitovů zde byly pohřbeny asi dva miliony mrtvých!
      Hřbitovy mají 110 000 pohřbívacích míst, je zde 200 kaplových hrobek, 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, kolem zdí 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

      Na II. obecním hřbitově (Praha 3 – Žižkov, Jana Želivského) se nachází tato čestná vojenská pohřebiště:
      I. sv. válka
      - šachtové hroby vojáků z let 1914-1918
      - čestný hrob bývalých příslušníků rakousko-uherské maríny (symbolický hrob byl zřízen v letech 1935-1937 Sdružením bývalých námořníků)
      - čestný hrob příslušníků bývalého 102. benešovského pěšího pluku (postaven nákladem Sdružení příslušníků 102. pěšího pluku v letech 1935-1937. Na pomníčku jsou uvedena jména bojišť I. sv. války, kde vojáci pluku bojovali)
      - hrob Josefa Kudrny (záložní vojín 102. pěšího pluku, v r. 1915 údajně pozvedl zbraň na důstojníka a byl odsouzen voj. soudem k trestu smrti zastřelením. popraven 7. května 1915 nad voj. cvičištěm v Praze - Motole)
      - hroby popravených ruských a italských legionářů (krom dvou až tří hrobů exhumovaných ostatků starodružiníků z Ruska se zde nachází asi třicet hrobů s ostatky ital. legionářů, které sem byly převezeny a pietně uloženy 24.6.1921)
      - ossarium (je zde uloženo 2 500 očíslovaných malých rakví s ostatky vojáků, zemřelých v pražských voj. nemocnicích v letech 1914-1918)
      - hroby v dáli (symbolické hroby Pražanů padlých v I. sv. válce, jejichž ostatky nebyly převezeny do vlasti. Na zdi sousedící s Židovským hřbitovem jsou tabulky se jmény padlých, příslušností k druhu zbraně a místem, kde voják padl)
      - čs. rudoarmějci (z let 1917-1920)


      II. sv. válka
      - válečný hřbitov Commonwealthu (pohřebiště se nachází podél sev. části X. hřbitova a II. obec. hřbitova. Je zde celkem 264 hrobů, ve kterých je pochováno 198 Britů, 9 Kanaďanů, 2 Australané, 14 Novozélanďanů, 19 Jihoafričanů, 1 Ind a 9 Poláků, 13 obětí nebylo identifikováno. Je zde mj. 6 námořníků a 39 letců. Na každém pomníčku je jméno a rozlišovací emblém podle druhu zbraně, ve středu hřbitova je kříž v podobě meče a ve výklenku kapličky v severní zdi je uložen seznam britských válečných hřbitovů.
      - čestné pohřebiště rudoarmějců (bylo zřízeno v r. 1945 a je zde pochováno 429 sov. vojáků padlých při osvobození Prahy. Pohřebišti dominuje pomník od sochaře Jaroslava Brůhy a architekta Karla Beneše)
      - pohřebiště obětí Pražského povstání – barikádníků (navazuje vých. od pohřebiště rudoarmějců. V průčelí pod pomníkem jsou pohřbeni příslušníci Svobodovy armády – 1. čs. arm. sboru v SSSR)
      - pohřebiště Bulharů padlých ve II. sv válce (při severní zdi)
      - pomník čs. západním letcům
      - pohřebiště Ruské osvobozenecké armády (ROA - Vlasovci) bylo r. 1993 poblíž ruské kaple pietně označeno pravoslavným křížem nad hroby 187 neznámých Vlasovců. Je zde pohřben i gen. V.I. Bojarskij a M.I. Šapovalov a něm. major Karl-Ludwig Ottendorf, kteří padli v květnu 1945.
      Vedle pohřebiště rudoarmějců se nachází pomník, věnovaný ruským carským důstojníkům, kteří zemřeli na následky zranění z bitev u Drážďan a Chlumu v r. 1813.

      Zdroj: Kovařík, Petr – Klíč k pražským hřbitovům, Praha, NLN, 2001.
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Pavel Šmejkal, 09.11.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddělení VIII., sekce 5
Nápis:
STANISLAV ZUVAČ
*1906 +1962

DO TÉTO ŠKOLY CHODIL
MALŠICKÝ RODÁK
STANISLAV EMANUEL ZUVAČ
*8.9.1906 +23.11.1962
DŮSTOJNÍK ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY
ROTNÝ ZÁPADNÍ ARMÁDY
ČLEN PARAŠUTISTICKÉHO VÝSADKU POTASH
VĚZEŇ KONCENTRAČNÍHO TÁBORA FLÖSSENBURG
ZEMŘEL NA NÁSLEDKY VÁLEČNÝCH ÚTRAP
Poznámka:

Rotný Stanislav Zuvač, parašutista z Velké Británie, člen výsadku Potash.
Další deska na hrobě deska - byla zřejmě umístěná na škole v Malšicích, kde se narodil.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Pavel Šmejkal

Hrob Vladimír Lepař

Autor: Petr Kudláček, 12.07.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, hřbitov IV
Nápis:
VĚREN BOHU
VĚREN NÁRODU
VĚREN SVÝM

VLADIMÍR LEPAŘ
POL. PILOT PORUČÍK
*1890 +1919
Poznámka:

Pilot por. Vladimír Lepař a mechanik čet. Čestmír Čížek zahynuli při letecké nehodě u Milevska. Datum nehody je v různých dokumentech uváděno různě, a to od 25. do 27.11.1919. Více na stránkách Wikipedie; v článku Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%A9_nehody_vojensk%C3%BDch_stroj%C5%AF_%C4%8Cesk%C3%A9_a_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky )

V Lidových novinách vyšel 28.11.1919 článek: Černý den naší aviatiky. Praha 27.11. Národní listy oznamují: Z Milevska na Táborsku došla dnes zpráva, že sřítilo se tam letadlo a jeho posádka zahynula. Jak jsme zjistili, byli to letecký poručík Vladimír Lepař a četař Žáček (správně Čížek). Lepař byl zjevem velmi populárním v našich aviatických kruzích. V aviatice byl činný již leta. Byl první Čech, který poznal loopingy, seznámiv se zemřelým Pégoudem za jeho pobytu v Praze. Přiměl ho, aby ho vzal sebou při letu kdesi v Německu. Povolán byv na vojnu byl činný jako letec a zůstal jím i v naší republice. Při neštěstí těchto dvou ubožáků nezůstalo. V zápětí přišla druhá zpráva. U Tábora, patrně v týž den, postihlo neštěstí druhé letadlo, ve kterém byli vojenský letec Provazník a provázející ho mechanik. Motor brzy po startu začal vynechávat a za chvíli vzplanul karburátor. Pilot v lesnatém kraji našel jediné místečko, které se mu zdálo příhodným k přistání. Bohužel byla to močálovitá půda, do které se letadlo zarylo. Bližší podrobnosti tohoto dvojnásobného neštěstí se vyšetřují. Je těžko pronášet předčasné domněnky a úsudky o příčinách neštěstí. O pohřbu dosud nebyly učiněny žádné dispozice. Všichni 4 nešťastníci budou převezeni do Prahy a asi společně pohřbeni. Jak se dále oznamuje, byli tito letci pověřeni, aby do Prahy dopravili cizí letadla, která byla nucena přistáti na naší půdě. Letadla pocházejí z Německa a měla být vzdušnou cestou dopravena na Ukrajinu.
Další článek vyšel v lidových novinách 29.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamuje, že mechanik pilota Provazníka není mrtev, nýbrž je v nemocnici, kde dosud nenabyl vědomí. Jako příčina neštěstí uvádí se hustá mlha v den neštěstí, v druhé řadě pak naprostá novost těchto letadel našim letcům. Oběti neštěstí budou převezeny do Prahy a pohřeb jejich bude se konat asi v pondělí.
Další článek vyšel v lidových novinách 30.11.1919: K aviatickému neštěstí v Jižních Čechách se oznamují další podrobnosti. Neštěstí, jak se zdá, způsobeno bylo mlhou. Svědkové vyprávějí, že letadlo nápadně dlouho kroužilo v blízkosti místa startu. Viděli také jeho pád, který se stal o půl jedné odpoledne a přispěchali na místo, aby letcům přispěli. Poručík Lepař zemřel na místě, mechanik Čížek při odvážení. Podle tohoto líčení je jasno, že řidič kroužil, aby se v mlze orientoval a naklonil letadlo aby viděl na zem, při čemž klouzl po pravém křídle, což se právě u těchto aparátů snadno stává. Při malé výšce namohl však letadlo srovnati a sřítil se. Tomuto způsobu pádu nasvědčuje okolnost, že pravá strana je roztříštěna, kdežto levá a zadek je neporušen. Letadla jsou skutečně vyrobena v německých továrnách L.W.G. a byla určena pro Ukrajinu. Lepař a Provazník budou pohřbeni v Praze, Čížek v Brandýse.
V knize po zavátých stopách - historie svazu letců ČR, na str. 56 je uvedeno: Krutou daň, při které zájmové sdružení přejmenované na Svaz čs. pilotů ztratilo své další tři členy. Tím prvním v pořadí nebyl nikdo jiný, než iniciátor a první předseda Kroužku čs. pilotů poručík Vladimír Lepař. Po návratu československých letců ze zájezdu a výcviku ve Francii nastoupil por. Lepař službu u smíšené letky na pražském letišti ve Kbelích. Koncem listopadu 1919 přišel veliteli letky rozkaz k přelétnutí dvou letadel L.V.G., zanechaných před časem na poli v Jižních Čechách, do Prahy. K provedení úkolu byli vysláni čtyři letci: poručík Lepař s mechanikem Čížkem a polní pilot V. Provazník se svým mechanikem. Po příchodu na místo nalezli oba letouny ve velmi zuboženém stavu. Přesto se zkušené čtveřici podařilo uvést stroje do chodu a připravit k odletu. Ten byl, s nadějí na zlepšení počasí, určen na 27. listopadu 1919. Ale ani toho dne se počasí nezlepšilo a por. Lepař a mechanik Čížek se rozhodli vydat na cestu i za daných povětrnostních podmínek. Úspěšně odstartovali a zamířili na Prahu. Viditelnost nebyla dobrá, a proto letěli podle toku Vltavy. Když se přiblížili k Milevsku a hustá mlha je přitlačila až na 50 metrů nad zemi, rozhodli se let přerušit. Kroužili proto nad vrcholky stromů a hledali vhodné místo k přistání. To konečně objevili asi půl druhého kilometru jihozápadně o Milevska. Chystali se přistát ze zatáčky, jenomže letadlo L.V.G. ztratilo rychlost a sklouzlo po křídle k zemi. V. Lepař i Čížek nepřežili.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Petr Kudláček

Hrob Jan Fritz

Autor: Wenda Wolf, 17.12.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské Hřbitovy, část 002 Odd. 2 hrob 75
Nápis:
JAN FRITZ
pražský měšťan, podvelitel a čestný setník
C.k. priv. měst. sboru granátníků,
majitel zlat. záslužného kříže s korunou, rytíř papež.
řádu Sv. Řehoře, majitel stříb. válečného z roku 1866.
*18 20./6. 19 +18 2./10. 97.

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Antonín Hřebík

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, V. obecní hřbitov)
Autor: Wenda Wolf, 17.12.2017
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské Hřbitovy, část 005 Odd. 10 hrob 46
Nápis:
ANTONÍN HŘEBÍK
PODPORUČÍK V.V.
*11.11.1898 +21.2.1957
Poznámka:

foto v uniformě


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob Jan Klenner

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, IV. obecní hřbitov)
Autor: Petr Švec, 16.01.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy část IV. odd. 6 hrob 450
Nápis:
z fotografie nečitelné
Poznámka:

KLENNER Jan
strážmistr st.policie, zařazen u 7. praporu SOS se sídlem ve Falknově nad Ohří.
Dne 14.9.1938, den po vyhlášení stanného práva, dostali chebští strážníci za úkol provést domovní prohlídku v budovách, kde byl předpoklad úkrytu henleinovských zbraní. V průběhu této akci došlo u hotelu Victoria v Chebu k přestřelce, při níž byl kulometnou dávkou usmrcen strážmistr Klenner. Pohřeb strážmistra se konal v Praze na Olšanech.
Momentálně se pro jeho hrob připravuje nový kříž. Hrob byl na zrušení, proto jej "vyplatila" Četnická pátrací stanice Praha a již řadu let o něj pečuje.
V Muzeu Policie ČR pak je uložena písemná pozůstalost po Janu Klennerovi, včetně služebního průkazu, který měl u sebe v okamžiku smrti.
(Zdroj: Radek Galaš, Muzeum policie)
Pohřeb Jana Klennera, foto sbírka Martin Korbel.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Martin Korbel

Hrob Stanislav Auský

Autor: Vladimír Štrupl, 21.04.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, poblíž pravoslavné kaple
Nápis:
plk. STANISLAV AUSKÝ
AUTOR POMNÍKU A KNIH O ODBOJI
*24.11.1922 +22.11.2010

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Hrob Čeněk Klos

  • + o skupině VPM (P-03, Olšanské hřbitovy, VIII. obecní hřbitov)
Autor: Wenda Wolf, 22.05.2018
Umístění: Praha 3, Jana Želivského, Olšanské hřbitovy
Nápis:
ČENĚK KLOS
STŘELEC I. ČSL.PL. J.HUSI
*21.1.1894 +27.1.1920.
Poznámka:

Část 008 odd. 11 hrob 63
Klos Čeněk: *20.1.1894 Pšovka okr. Mělník, pobytem tamtéž. RU armáda: Inft., k. k. LIR. Nr. 8. Zajetí: 4.2.1915 Mezebraboč. Datum a místo přihlášení do legií: 2.5.1916 Kazaňská gub., Paradský zavod. Zařazení do legie: 26.5.1916. Legie: Čs. legie v Rusku. První a poslední útvar v legiích: 1.stř.pl. Hodnost: vojín. Konec v legiích: 27.1.1920. Zemřel na diabetický záchvat v nemocnici v Karlíně po návratu z Ruska.
Prameny: Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1.světové války).
Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka