123. setkání
Filed under: zapisy ze spolku
123. setkání
Již 123. sraz Spolku pro VPM a jeho příznivců se konal ve středu 6. února 2019 v Praze, jako obvykle v restauraci U Bronců za účasti Ondry, Martina, Honzina, Marka a Jirky.
1)kdo ještě neměl, zaplatil členský příspěvek,
2)Honzin nás seznámil s námětem na vznik „menší“ muzeální expozice s vazbou novodobé veterány a současné zahraniční operace. Místo si zatím necháme offline, ale bude fajn, pokud naši členové a příznivci začnou prohrabovat archivy. Zájem je o fotky, příběhy, a nějaké ty maličkosti jako nášivky, odznaky, medaile. Honzin např. dá i uniformu, atd. Časem se to vše doladí a něco spácháme.
3)Martin informoval o setkání veteránů na jednom kraji a o tom jak nepochodil s hroby tamtéž. Jen aby nebyly zbytečné diskuse co se vlastně stalo. Dobrá zpráva je, že už se to nebude opakovat,
4)Jirka upozornil na opakující se chyby v přípravě JzP. Dávejme si na to pozor, týkalo se hlavně Martina.
V březnu se uvidíme 6.3. na stejném místě.
zapsal Martin
121. setkání
Filed under: zapisy ze spolku
121. setkání
121. setkání účastníků projektu se konalo ve středu 6. prosince 2018 v Praze, v restauraci U Bronců, v obvyklém čase
Účastnili se: František, Jiří, Marek, Tomáš, Martin a Honzin.
Jirka představil zpravodaj Prahy 15 Hlasatel, kde Vladimír J. propaguje aktivity našeho spolku, konkrétně známé odběry krve.
Martin přítomné seznámil s velmi smutným osudem dvou válečných hrobů novodobých válečných veteránů v bývalé Jugoslávii.
Všem, vše nejlepší do Nového roku.
Zapsal: Martin.
118. setkání
Filed under: zapisy ze spolku
118. setkání
118. setkání účastníků projektu se konalo ve středu 6. června 2018 v Praze, v restauraci U Bronců, v obvyklém čase.
Účastnili se: Jiří, Honza, Martin, Marek L., Aleš.
1) Jirka rozdělil objednaná trika 1918 – 1939.
2) Proběhne akce „Pojďte darovat krev se Spolkem pro vojenská pietní místa č. 3“. Konat se bude v pátek 15. 6. v Thomayerově nemocnici.
3) Probrali jsme obsah značného množství dotazů z poslední doby. Naprostá většina se týká zájmu o památky na 1. světovou válku ve spojení s oslavami 100 let od konce této války. Problémem je, že existuje mnoho dotací, darů a podobných pobídek, které roztočily kola badatelů, kteří se vojenské nebo historické problematice normálně vůbec nevěnují. A podle toho také dotazy vypadají. V podstatě se dá konstatovat, že ne zrovna malá část tazatelů ve skutečnosti po našem spolku chce sestavit podklady pro své knihy, reportáže nebo vystoupení v médiích. A to je zcela mimo naše časové možnosti a zpravidla i mimo náš prostor na síti. Jinak řečeno, 9 z deseti tazatelů nechápe, že „jen“ mapujeme památky a komparační analýzy výstavby památek, cenová zhodnocení, zmapování osudů padlých z nějaké oblasti apod. prostě dělají jiné instituce. Smutným faktem také je nepřehlédnutelný zájem tazatelů o „nějaký problém“. Tedy kam si jít vyfotit nějaký poničený pomník, kde se o něco někdo špatně stará, apod. Skoro to vypadá, že většina chystaných článků má obsahovat nějaké kritické okénko ve stylu „tady by to chtělo přidat“.
4) Roman Janas se podílí na přípravě knihy Jesenicko ve stínu hákového kříže. Kdo má zájem podpořit tento projekt, může se zapojit na webu startovač (https://www.startovac.cz/projekty/jesenicko-ve-stinu-hakoveho-krize/).
5) František Trávníček chystá další knihu z edice Nezapomenutí legionářští „bráškové“, tentokrát Kloboucko. Náš spolek se bude podílet na propagaci této potřebné knížky a tím jsme se stali podporovateli Františkova projektu.
6) Nemohlo se nám vyhnout nové zlo v podobě GDPR. V podstatě jsme vše požadované již pořešili. Na mrtvé se tento nápad naštěstí nevztahuje, na webu je oznámení řešeno formou „cookies“ a u členské základny, u nichž máme email pro komunikaci, proběhlo vyrozumění.
7) Ovšem i s ohledem na GDPR musíme doplnit na web text, který byl schválen v této podobě: „Informace v poznámce u vpm nevyjadřuje stanovisko či názor spolku pro vojenská pietní místa. Jde o badatelský závěr nebo dostupnou informaci z veřejně dostupných databází a jde o stanovisko či závěr daného autora poznámky“. To je z důvodu, že občas je v poznámce ještě zmíněna žijící osoba. Sice bez osobních údajů, ale prostě pro jistotu.
8) Dlouhé téma bylo vkládání „možných“ legionářů. Tedy osob, kdy souhlasí jméno a případně datum narození s osobou v nějaké z databází legionářů, ale nesouhlasí místo pobytu. Je sice možné, že se taková osoba stěhovala, ale přesto dokud nebude jistota, že jde o stejnou osobu, bude „možný“ legionář zařazen do Badatelny a ne jako vpm.
Příští spolkové setkání je ve středu 11. 7. 2018.
Zapsal: Martin
116. setkání
Filed under: zapisy ze spolku
116. setkání
116. setkání účastníků projektu se konalo ve středu 4. dubna 2018 v Praze, v restauraci U Bronců, v obvyklém čase.
Účastnili se: František M., Martin, Jirka, Standa, Jarka a Aleš.
1) Jiří informoval pozitivních ohlasech na náš projekt a naši databázi.
2) Máme odevzdané daňové přiznání.
3) Dne 6. dubna se koná již druhé kolo akce Pojďte darovat krev se Spolkem pro vpm, opět v Thomayrově nemocnici v Praze.
4) V dubnu také jsou dvě zajímavé akce v Českém Brodě, které by nebyly bez Marka. Více informací zde: http://www.cesbrod.cz/item/ceskoslovenske-legie
Příští spolkové setkání je ve středu 2.5.2018.
Zapsal: Martin
114. setkání
Filed under: zapisy ze spolku
114. setkání
114. setkání účastníků projektu se konalo ve středu 7. února 2018 v Praze, v restauraci U Bronců, v obvyklém čase.
Účastnili se: František M., Martin, a Honzin.
1) Hlavním bodem byla tvorba poznámek (doplňujících údajů) u vpm. Tam nedošlo k žádné změně. U vpm vždy prezentujeme jasná fakta. Pokud existující informace, které je k vpm vhodné doplnit, ale není jisté, zda obsahují fakta, nebo dohad – musí to být z textu zcela jasné.
Tedy, je-li na vpm uvedeno např. J. Novák 1916 Kostelec a chci k němu doplnit, že se domnívám, že se může jednat o legionáře padlého v první světové válce, protože v databázi legionářů je uvedeno Josef Novák 5.5.1916 Lhota u Kostelce, tak v poznámce musí být uvedena tato pochybnost, např. tím, že se uvede: pravděpodobně se jedná o legionáře Josefa Nováka. Protože:
- nevíme, zda J. znamená Josef
- nevíme, zda Lhota u Kostelce znamená uvedený Kostelec
Snad je již tato věčná nejasnost jasná.
2)Je možno platit členské příspěvky převodem na účet, případně osobně na setkáních. Kdo použil při platbě variabilní symbol VS36, nechť se prosím obrátí na předsedu, nebo Honzina.
3)A chvíli jsme diskutovali i obnově a výstavbě válečných hrobů, jak jinak, než v souvislostí s pražským pomníkem Koněva.
Příští spolkové setkání je ve středu 7. 3. 2018.
Zapsal: Martin
113. setkání
Filed under: zapisy ze spolku
113. setkání
113. setkání účastníků projektu se konalo ve středu 3. ledna 2018 v Praze, v restauraci U Bronců, v obvyklém čase.
Účastnili se: Jiří, Marek L., Martin, Vladimír J. a Honzin.
1)V úvodu jsme si pochopitelně popřáli vše nejlepší k Novému roku,
2)Probrala se problematika okolo tzv. „Lip republiky“, ty jako vpm počítat nebudeme a cestou předsedy je budeme poskytovat dalšímu spolku, který je naopak sbírá.
3)Byla zopakována pravidla tvorby dat pro „Jména z pomníků“, především s ohledem na tzv. minimedailonky, tedy spojení více vpm k jedné osobě, bez většího množství doplňkového textu,
4)Vladimír J, který je šéfem akce Spolek dává krev nám ujasnil pravidla, tedy jak celá akce proběhne. Bude to 19. Ledna v nemocnici v Krči a dárci se sejdou okolo 08:30 hodin,
5)Dohodli jsme se, že nebudeme dále čekat na vyjádření jednoho zavedeného spolku, který byl snad vtažen do jedné kampaně proti našemu spolku. I přes fakt, že nám písemně vyjádření slíbili, nedodali ho. Je to smutné a bereme jejich přístup na vědomí.
Příští spolkové setkání je ve středu 7. 2. 2018.
Zapsal: Martin
Zpráva o činnosti na „Východní frontě“ v letech 2016 – 2017
Filed under: Monument
Zpráva o činnosti na „Východní frontě“ v letech 2016 – 2017
V lednu 2016 jsem uspořádal na domácí půdě besedu o 1. Světové válce. Prezentoval jsem činnost Spolku pro vojenská pietní místa, představil spolek Signum Belli 1914, ukázal možnosti pátrání po osudech padlých předků. Beseda se setkala s velkým zájmem občanů a měla i praktický dopad. Jedna rodina při úpravě rodinného hrobu nechala na pomník vytesat vzpomínku na svého padlého předka, druhá při obnově hrobu i na novém pomníku ponechala vzpomínku na padlého, z pomníku původního.
13.února se na Oravě, uskutečnilo pracovní setkání, na kterém se probíraly plány na rok 2016. Hostitelem byl, Jožo Krupa z Dolného Kubína, amatérský badatel a mecenáš obnovy vojenských hřbitovů na Východním Slovensku.
7.května se v Lednicko-valtickém areálu uskutečnil Vojenský pochod České republiky. Pochodu se účastnili členové KVH Beskydy, aby načerpali zkušenosti a navázali spolupráci s kolegy od nás. Od pátku do neděle jsem byl jejich průvodcem a překladatelem.
Ve dnech 25 až 29. května jsme vyrazili s Honzinem na východ. Zpozdil jsem odjezd, takže jsme první noc nocovali pod dominantou Spíše, na parkovišti pod Spišským hradem. Další den jsme vyrazili přes Bardějov do slovenského Zborova, kde jsme navštívili vojenský hřbitov z 1. Světové války, německý druhoválečný hřbitov i pomník prvního padlého příslušníka České družiny, Jana Šípka. Odtud jsme se přesunuli do polské Gorlice, místa velkých bojů, kde jsme se připojili k dalšímu členu českobrodské jednoty Radimu Kapavíkovy. Polsko bylo paralyzováno církevními svátky, takže z návštěvy zdejšího muzea nebylo nic. Cestou ke slovenské hranici jsme alespoň navštívili několik vojenských hřbitovů, z části projektovaných známým architektem Dušanem Jurkovičem. Včetně nově zrekonstruovaného hřbitova v Koniečné. Rok před tím jsem na tomto hřbitově našel hrob Rudolfa Talába od nás z obce a jeho pravnučka nechala hrob umístnit kříža, což popohnalo polské úřady k dokončení táhnoucích se oprav. Následoval hřbitov v Becherově, zrekonstruovaný KVH Beskydy za přispění členů naší jednoty. Po prohlídce historického centra Bardějova následoval přesun do vesničky Hostovice. Velkým překvapením bylo, když tamní starosta v Honzinovy poznal svého spolužáka z vojenské školy. Další den jsme vyrazili na Ukrajinu, vojenský hřbitov v Užhorodu jsme nenašli, ale prohlédli jsme si alespoň město a nasály tamní atmosféru. Po prohlídce hřbitovů ve slovenských Poloninách jsme se vrátili do Hostovic, kam dorazil další z členů jednoty, Jirka Vrba. Tam už probíhaly horečné přípravy akce Karpaty 1914/1915, rekonstrukce bojů z období první světové války. Nocovali jsme na bojišti, abychom se následujícího dne zhostili nejdůležitějšího úkolu a to vařit pro účastníky. Původně jsme se měli účastnit jen soutěže o nejlepší vojenské jídlo, ale „díky“ tradičnímu chaosu naše čtyři kotlíky nakonec nasytily účastníky k obědu a operativně i k večeři. Chaos byl ale plně vyvážen východňárskou pohostiností. Mimo vaření, kde jsme mimochodem ovládly všechny stupně vítězů, jsme na místě prezentovali činnost Spolku i ČSOL. Další den jsme ještě navštívili kryptu s ostatky padlých ve vedlejší obci, rozloučili se se sochou Švejka na humenském nádraží a vyrazili domů.
Do Hostovic jsem se vrátil znovu už začátkem července. Z iniciativy Jože Krupy se na vrchu Skura nad obcí, v těch dnech budovala zvonice na památku padlých, kteří při bojích na tomto místě zahynuli. Zvonice je dřevěná, došky ji pokryla parta mistrů až z Oravy. Za zvony slouží čtveřice dělových nábojnic. I tady jsem se zhostil role hlavního kuchaře.
V červenci jsem se účastnil akcí věnovaných generálu Josefu Slunskému v moravském Hlohovci a slovenské Bratislavě. Generál Slunský byl zakladatelem horských jednotek v prvorepublikové armádě.
Na konci prázdnin hostil, Jožo Krupa, na Oravě pořadatele bitvy v Karpatech. Na setkání jsme hodnotili průběh akce a plánovali další činnost.
Ke Dni válečných veteránů jsme už pošesté uspořádali pietní akt s bohoslužbou vojenského kaplana na černovírském vojenském hřbitově u Olomouce.
Hned v následujících dnech pořádal, Jožo Krupa setkání v Dolnom Kubíně k příležitosti Dne válečných veteránů. Současně Ferdinand Vrábel v tamní knihovně představil putovní výstavu Roky bojů, obětí a nadějí.
ROK 2016 SKONČIL. Ale hned v počátku roku nového jsem navštívil znovu Kubín, kam se pro tentokrát přesunula výroční schůze KVH Beskydy. Mrazy přesahující hranici dvaceti stupňů sice vyřadily z provozu všechny automobily vyjma mého, ale hodnocení roku 2016 a plánování akcí pro rok 2017 nám nezabránily.
Na podzim 2016 v Brně zahájilo činnost Komunitní centrum pro válečné veterány, kolega Kapavík měl v centru v roce 2017 několik přednášek na téma první světové války. Využil jsem toho a v březnu s jeho pomocí uspořádal besedu i pro vyznavače geokešinku, kde jsme propagovali i naši činnost.
Zbytek jara a začátek léta mě zaměstnávalo studium, ale hned po státnicích jsem uspořádal další setkání hledačů u pomníku padlých na hřbitově ve Veselí nad Moravou, kde jsme se připojili, k akci Zborovská svíce.
Dva sváteční dny v pracovním týdnu na začátku července nešlo nevyužít. Proto jsme s Jirkou Vrbou vyrazili na pětidenní inspekční cestu po vojenských hřbitovech. První noc jsme nocovali v Kubíně, abychom další den zapálili s Krupou Zborovskou svíci na hrobě generála Vašátka, jehož bratr padl v bitvě u Zborova. Navštívili jsme i hrob srbského zajatce v sousední obci, o který se i sto let od jeho smrti místní pečlivě starají. Následoval přesun na slovensko polskou hranici, ošetřit Talábův hrob na hřbitově Koniečná – Beskydek a nocleh v Bardějově. Další den začal inspekcí ve slovenském Zborově a na vojenském hřbitově v sousedním Stebníku. Po krátké schůzce s kolegy z KVH Beskydy v Humenném pak ještě inspekce na hřbitově v Papíně, který opravuje nechvalně proslulá stavební firma. Následoval nocleh v obecním bytě v Hostovicích a ranní výšlap ke zvonici, kterou jsme konečně viděli komplet hotovou. Po kontrole další Bochynovy pomsty, jak tomuto stylu rekonstrukce alá golfové hřiště říkáme v Čabalovcích a obligátní návštěvy v Havaji jsme navštívili ještě hřbitov ve Velropě, který je s téměř devíti tisíci pohřbených největším prvoválečným vojenským hřbitovem na Slovensku. Pak už jsme kormidlo otočili zpět do Kubína, kde jsme se dozvěděli další plány okolo zvonice v Hostovicích.
Poslední čtyři červencové dny jsme s Jirkou a jeho syny vyrazili na mezinárodní pracovní kemp pořádaný KVH Beskydy. Udělali jsme si malou zajížďku, abychom pod Svatým Hostýnem našli a do auta naložili vhodný kámen pro pomníček 25. Zeměbraneckého pluku, který nad Hostovicema také bojoval. Naše kroky ale vedli nejdříve do Velropu, kde jsme se následující den zúčastnili mezinárodního pracovního kempu na tamním hřbitově. Za sedm let, už byl odveden obrovský kus práce díky dobrovolníkům ze Slovenska, Polska, Maďarska i České republiky. Večer se všichni přesunuli do Hostovic, aby se další den zúčastnili pietního aktu na tamním vojenském hřbitově, otevření naučného chodníku a slavnostního vysvěcení zvoničky na bojišti. Při té příležitosti byl požehnán také základní kámen pro pomníček moravských vojáků. Na cestě domů jsme navštívili hřbitov ve Zbojném, který byl těsně před dokončením.
První srpnový týden jsem prezentoval naši činnost na akci Slovenské piesky ve vojenském výcvikovém prostoru Zahorie.
Rovnou odtud jsem se v neděli večer přesunul do Dolného Kubína, abych pomohl Jožovy Krupovy se zajištěním osazenstva Legiovlaku, který ve dnech 6 až 9 srpna do Kubína zavítal. V pondělí přijel i Jirka Vrba se syny a zástupci KVH Beskydy, aby pomohli se zajištěním akce a představili naši činnost.
V neděli 2 září jsme se účastnili ve složení Vrba, Kapavík a já akce Vojenská neděle ve strážnickém Skanzenu, kde jsme měli prezentační stánek.
Na samém konci září jsme se vydali na další ročník akce Karpaty, tentokrát do Nižné Polianky. Já dorazil jako první, tak jsem čtvrteční odpoledne a páteční dopoledne pomáhal s budováním zázemí na bojišti. Páteční odpoledne bylo ve znamení slavnostního vysvěcení zrekonstruovaného hřbitova v Mikulášovej. V sobotu probíhala bojová ukázka a doprovodné akce. Radim Kapavík komentoval průběh bitvy, Jirka Vrba obsluhoval informační stánek a já běhal už tradičně okolo kotle. K rakouskému vyznamenání za péči o vojenské hroby, tak přibyla i obhajoba vítězství, v soutěži o nejlepší vojenské jídlo.
Poslední akci, kterou členové Signum Belli, respektive českobrodské jednoty pořádali, byl Den válečných veteránů na vojenském hřbitově v Olomouci – Černovíře. Černovír je největším prvoválečným hřbitovem na Moravě, je kulturní památkou, ale jeho stav tomu neodpovídá. Tradici vzpomínkových bohoslužeb jsme tam obnovili před 7 lety, letos se s podporou grantu od Ministerstva obrany podařilo oslovit širší veřejnost, což se pozitivně odrazilo na účasti. Krátkou, ekumenickou bohoslužbu sloužil už tradičně kaplan vojenské policie.
Při této akci kolegové představili zajímavou turistickou aplikaci se zaměřením na vojenskou historii, kterou se jim podařilo vytvořit. Prozatím je vytvořena pro černovírský hřbitov a olomoucké válečné špitály. Na Slovensku pak pro bojiště okolo Stebníka, kde byl zajat pražský 28. Pěší pluk. Šablonu je však možné použít i pro další oblasti a události.
Trocha statistik nakonec. V uplynulých dvou letech se na východě podařilo členům KVH Beskydy a jejich spolupracovníkům dokončit rekonstrukci vojenských hřbitovů z období první světové války ve Zbojném, Mikulášovej, Stakčíně, Svetlicích a Rokytovcích. V Hostovicích se postavila zvonice a k ní zbudoval naučný chodník. Také práce na největším hřbitově ve Velkrope zdárně pokračují.
Každoročně je pořádán jarní pochod po stopách karpatské bitvy, bojové ukázky, množství přednášek na Slovensku, u nás i v zahraničí.
My, i slovenští kolegové se věnujeme publikační činnosti a při propagaci naší společné práce spolupracujeme s médii. Pomohli jsme ČSOL s letošním Zborovem i dalšími akcemi.
Byla vytvořena aplikace, kterou lze plnit daty a použít k propagaci míst spjatých s vojenskou historií.
V příštím roce se na „východní“ frontě uskuteční série přednášek v brněnském Komunitním centru pro válečné veterány i na dalších místech, tradiční vzpomínková akce ke Dni válečných veteránů v Olomouci. Na Slovensku je předposlední víkend v dubnu plánována akce Karpaty 1914/1915 v Medzilaborcích, různé konference a výstavy, z větších akcí se snad podaří dokončit obnovu hřbitova ve Velkrope, bude realizována další část areálu v Hostovicích a započne rekonstrukce několika dalších vojenských hřbitovů.
Petr Tichý a KVH Beskydy
Valná hromada Spolku pro vojenská pietní místa, 2017 a 12. výroční setkání a 11. ročník semináře k problematice mapování vojenských pietních míst
Filed under: zapisy ze spolku
Valná hromada Spolku pro vojenská pietní místa, 2017
12. výroční setkání a 11. ročník semináře k problematice mapování vojenských pietních míst
Setkání a seminář se konalo v Praze, v klubovně ČsOL v hotelu Legie dne 25.listopadu 2017. VH následovala po semináři.
Vlastní akce začala prezentací v 10 hodin.
Úvodního slova se ujal předseda spolku Jirka Porteš.
Prezentace dopadla nad rámec očekávání a náš Spolek se poprvé ve své historii sešel v takovém počtu, že nebylo potřeba vyhlašovat náhradní termín Valné hromady. Z 23 členů spolku dorazilo 14 a 4 předali plnou moc k zastupování.
Velkou radost nám udělali i hosté, kteří se s námi přijeli podělit o své zkušenosti, případně představit své projekty.
V úvodu je nezbytné poděkovat Československé obci legionářské, která již tradičně poskytla prostory pro konání našich akcí v sídle ČsOL.
Vlastní seminář začal blokem prezentací a diskusí:
První prezentace už tradičně patřila předsedovi a téma byla také klasické. Zařazování dat do databáze, technický proces vkládání, upřesnění co je a co již není vpm nebo válečný hrob. Jak funguje CEVH a rozdíl v našich databázích.
Součástí této prezentace byla i diskuse spojená s mapováním ulic pojmenovaných po hrdinech a obětech. Jde o dlouhodobou diskusi v našich řadách a hlasování dopadlo jako v předchozích letech. Ulice se dále mapovat nebudou. Ale tentokrát došlo k malému ústupku a ulice přímo pojmenované po obětech války nebo vojácích je možno zařadit do sekce ostatní.
V rámci této prezentace Ing. František Steklý zdůraznil, že je mnoho obětí válek na které se nedostalo místo na nějaké kamenné památce. Někde dokonce ani nevznikl pomník obětem války. V tomto směru je plně ve shodě s filozofií našeho projektu vyvolat diskusi na téma výstavby památek na tyto „zapomenuté“ oběti. Na nikoho nelze zapomenout!
Následovala Martinova prezentace o proběhlých akcích za účasti členů našeho spolku. Jde o akce vedené především PhDr. Ferdinandem Vrábelem (výstavy, prezentace, přednášky, ale i Cyklopřejezd), Ing. Františkem Jedličkou (badatelská činnost, vystoupení v Čro), Honza Kincl (oprava hrobu) a členů ČsOL za další aktivity.
Další prezentací bylo vytváření záloh dat z našeho projektu. Prakticky jde o malý návrat k památné tzv. offline verzi projektu. Stále častěji se na nás badatelé obracejí s žádostí o poskytnutí originálních dat (fotografie), případně další informace a náš stávající distribuční systém už byl pomalý. V rámci semináře tedy byla zřízena další dvě místa pro distribuci dat a uložení zálohy dat.
Seminář nemohl nereagovat na nehorázný a především lživý útok na náš spolek ze strany Blahuše, který provedl přes server security magazin. Byla vysvětlena geneze celého útoku, jednotlivé verze lží Blahuše a v krátkosti představen život a dílo té osoby.
Ing. František Steklý nám představil svoji více než zajímavou badatelskou činnost zaměřenou na 1. světovou válku na Pardubicku. Jde o obrovské množství příběhů a zajímavostí, které ukazují válku a její následky v plném obrazu. V praxi se jednalo o nejlepší prezentaci našeho letošního semináře.
Zástupce z ČsOL Hradec Králové nám představil plánovanou akci na rok 2018 v jejich režii (nechceme prozrazovat více, ale zní úžasně) a nabídl nám prostor na prezentaci naší činnosti právě v Hradeckém regionu. Lze říct, že zasel v našich řadách zájem. A především děkujeme za důvěru bratrům z Hradecka.
Následující diskusí byla oficiální číst semináře ukončena.
Následovala Valná hromada našeho spolku.
Byl schválen program s běžnou agendou (finance, volby výkonného výboru, plán na rok 2018 a diskuse).
Předseda spolku zmínil hlavní události za uplynulý rok, kde asi nejdůležitější bylo dokončení administrativy při provádění zápisu do Obchodního rejstříku, tady velký díl patří i Mgr. Vladimíru Ježkovi.
Bude aktualizován manuál pro vkladače, aby se ještě zmenšil prostor pro spory.
Spolek vzal na vědomí loňské hospodaření (17 pro, 1 se zdržel).
V rámci určení členského příspěvku na rok 2018 (400 Kč) bylo schváleno 1 odpuštění platby příspěvku (17 pro, 1 se zdržel).
Předložený rozpočet na rok 2018 byl schválen (17 pro, 1 se zdržel).
Následovala volba členů nového výkonného výboru. Byli jen tři kandidáti, současní členové. Ještě před vlastní volbou spolek vyslovil poděkování současnému výboru za jejich práci. Toto poděkování patří i pokladníkovi Honzinovi, který má práce neméně.
Výsledek voleb:
Jiří Porteš (17 pro, 1 se zdržel).
Petr Tichý (16 pro, 2 se zdrželi).
Vladimír Štrupl (16 pro, 2 se zdrželi).
Výkonný výbor byl zvolen a následnou volbou uvnitř výboru byl zvolen předseda (Jiří Porteš) a místopředsedové (Petr Tichý a Vladimír Štrupl).
Všem díky za odvahu to s námi táhnout další období.
Tímto skončila Valná hromada spolku.
Následovala výroční schůze Českobrodské jednoty ČsOL.
Předseda jednoty přednesl informaci o financích jednoty, proběhlých a plánovaných akcích.
Následovala volba dalších členů výboru jednoty.
Marek Skýpala byl zvolen tajemníkem jednoty.
Do výboru jako členové byli zvoleni: Petr Tichý a Vladimír Štrupl.
Plán rozpočtu jednoty na rok 2018 byl jednohlasně schválen.
Plán činnosti jednoty na rok 2018 byl jednohlasně schválen.
Zapsal: Martin
Filed under: zapisy ze spolku
112. setkání
112. setkání účastníků projektu se konalo ve středu 1. listopadu 2017 v Praze, v restauraci U Bronců, v obvyklém čase.
Účastnili se: Jiří, Marek L., Martin, František M, Dan ml., Aleš, Vladimír a Tomáš.
1) Martin předal do pokladny Oldův dar spolku. O Oldovi tak lze říct, že je finančním donátorem spolku.
2) Dalším tématem byla příprava na seminář a Valnou hromadu. Obě akce proběhnou tradičně v sobotu v klubovně ČsOL. Sraz organizátorů je v 9 hodin, vlastní akce začíná prezentací v 10 hodin. Průběh bude jako vždycky, zajištění akce také, opět v režii Aleše.
3) Na semináři se očekávají informace o našich aktivitách v letošním roce, našem spolku. Na Valné hromadě bude hlavním tématem volba výkonného výboru spolku. V neveřejné části se diskuse zaměří na další upřesnění definice pojmu vpm, distribuce dat a spolupráce s dalšími organizacemi a osobami.
4) Opět bylo nezbytné pochválit Markův projekt „Ztracený legionář“, protože přináší opravdu zajímavé památky ze hřbitovů na které by bylo obtížné narazit.
5) A nešlo se vyhnout tématu Blahuš. Lživý útok této osoby proti našemu spolku a následné napadání našich členů, veteránů, ČsOL a jeho výhrůžky je obtížné přejít mlčením. Takže nám tahle osoba vzala pár minut života a jistě tuto záležitost uzavřeme tak, aby nebylo poškozeno jméno a pověst spolku. Ve stručnosti lze zatím říct, že kdo se ztotožňuje se lživými útoky Blahuše proti našemu spolku (například o tom, že financujeme výstavbu sudetských pomníků, spotřebováváme peníze daňových poplatníků, atd.), nemusí počítat se spoluprací s naším spolkem.
Příští spolkové setkání je ve středu 6.12.2017.
Seminář k problematice vpm a Valná hromada Spolku je v sobotu 25. 11. 2017.
Ukázka lží, které šíří Blahuš po internetu o našem Spolku
Zapsal: Martin
Příkladné využití naší databáze vojenských pietních míst
Filed under: Monument
Příkladné využití naší databáze vojenských pietních míst
Naše čtenářka, paní Věra Chabrová se správně domnívá, že spousta mladých lidí v její čtvrti v Kladně Dubí vůbec nic o padlých neví z 1. a 2. světové války. A rozhodla se to změnit.
Ve spolupráci s radnicí tyto informace plánuje zveřejnit na nástěnce, která visí v budově radnice v naší čtvrti. Náš spolek pro takové účely pochopitelně velmi rád dává svolení k využití dat z naší databáze.
Aktivity v Kladně velmi vítáme, je třeba hrdiny a oběti všech válek neustále připomínat. Jen tak nic nebude zapomenuto a nikdo nebude zapomenut.
Děkujeme