Spolek pro vojenská pietní místa

Hrob Vladimír Vaňek

Umístění: Roma, protestantský hřbitově (CimiteroAcattolico di Roma)
Poznámka:

S vojenskou historií 1. i 2. československého odboje úzce souvisí i osobnost V. Vaňka, bývalého československého vyslance v Itálii, pohřbeného v Římě. Vladimír Vaněk (1895 – 1965) se v době vypuknutí 1. světové války nacházel na ruském území a zde v roce 1914 vstoupil de České družiny, československé vojenské jednotky zřízené v rámci ruské armády. V jejích řadách se osvědčil v bojích na frontě i jako zpravodajský důstojník, když například přešel frontu a dostal se až do Prahy, kde předal Karlu Kramářovi poselství od vedoucích představitelů čs. odboje v Rusku. Následně se mu podařilo přejít frontu zpět na ruskou stranu V roce 1916 byl vyslán Československou národní radou do západní Evropy, kde se mu mimo jiné v Římě podařilo dosáhnout ze strany italských úřadů povolení, které umožnilo vytvořit na italském území první organizační struktury československého protirakouského odboje.

Do roku 1920 sloužil v československých legiích a v československé armádě, poté zahájil působení v diplomatických službách. Za 2. světové války nejprve pracoval ve Stockholmu (místo jeho posledního předválečného diplomatického přidělení) pro exilovou československou vládu. Od roku 1944 působil na osvobozeném území jižní Itálie jako československý Chargé d´Affaires. V letech 1945-46 byl prvním československým vyslancem v postfašistické Itálii. V prosinci roku 1948 odešel se svou rodinou do italského exilu, kde mimo jiné pracoval i pro české krajanské organizace. Je pohřben v Římě na protestantském hřbitově (CimiteroAcattolico di Roma).

Souřadnice: N41°53'35.95'' E12°28'58.55'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: PhDr. Ing. Jozef Špánik
Příprava dat: Martin Brynych

Válečný hrob vojáků z 1. světové války

Umístění: Roma, chrám Santa Maria dell´Anima, ležící poblíž náměstí piazza Navona, krypta
Poznámka:

V chrámu Santa Maria dell´Anima vznikla v roce 1937 krypta, která je společným hrobem celkem 456 rakousko – uherských zajatců, kteří zemřeli v letech 1918 a 1919 v Římě a v okolí na následky zranění a nemocí. V roce 1953 byla kaple nad kryptou upravena do současné podoby, připomínající památku zde pohřbených rakousko – uherských obětí 1. světové války.

Podle neúplného seznamu má celkem 269 zde pohřbených vojáků z celkového počtu 456 vazbu na tehdejší rakousko-uhersko. Z tohoto seznamu se podařilo identifikovat 14 jmen vojáků, pocházejících ze současného území ČR.

Josef Fiedler, narozen 24.4. 1895 v okolí Šluknova, zemřel 14.10. 1918, zajat v Madoni 29.9. 1917, internován v Cassin, pěší pluk číslo 57

Friedrich (Bedřich) Kuliš, narozen 6.9. 1891, zemřel 23.12. 1918 v Mte. S.Paolo, Ostia

Jan Nekvapil, narozen 1899 ve Vojkovicích – Hustopeč, zemřel v Římě 28.7. 1918

Karel Měřička, narozen v Sušici 14.5. 1892, zemřel 25.7. 1918, zajat v Nova Ves (Slovinsko), internován v Padule, pěší pluk číslo 102 (odvodní okres Benešov)

Adolf Neubauer, narozen v Tachově 1894, zajat 19.5. 1917 Monte Kuk (Slovinsko), internován v Portici, zemřel 30.5. 1918, zeměbranecký pěší pluk číslo 6

Václav Pricha (Průcha), narozen 21.2. 1872, Chotěšov, okres Stříbro, zemřel 17.10. 1918 v Římě, zajat 19.5. 1917 Monte Kuk (Slovinsko), zeměbranecký pěší pluk číslo 6

Vincenc Riedel, narozen 8.1.1889 v Kraslicích, zemřel v Římě 14.10. 1918

Richar Rupe, narozen 13.11. 1895 v zaniklé obci Leopoldovy Hamry (okres Sokolov), zemřel 20.1. 1919 v Římě, zajat 22.8. 1918 u Jelenik (Slovinsko), internován v Cassino

Josef Sýkora, narozen 1890 v Milkovicích, zemřel v Římě 17.1. 1919

Štěpán Sistewan, narozen 16.12. 1874 v obci Veselka, zemřel 26.7. 1919 v Římě

Gustav Schneider, narozen 25.11. 1885, zemřel 5.12. 1918, zajat 3.11. 1916, internován v Porto Ercole, pěší pluk číslo 92 (odvodní okres Chomutov)

August Vogl, narozen 29.12. 1888 v okolí Sokolova, zemřel 10.9. 1917, zajat srbskou armádou u Bělehradu 15.12. 1914, po srbské evakuaci zajatců přes Albánii internován na ostrově Asinara, pěší pluk číslo 73 (odvodní okres Cheb)

Adalbert Prolicz, narozen 1878 v Rudníku (okres Trutnov), zemřel 27.10. 1918 v Římě

Johann Haider, narozen 5.5. 1891, zemřel 25.10. 1918, internován v Grosseto, zeměbranecký pěší pluk číslo 25 (odvodní okres Kroměříž)

Souřadnice: N41°53'35.95'' E12°28'58.55'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: PhDr. Ing. Jozef Špánik
Příprava dat: Martin Brynych

Pamětní deska na památku vzniku Československých legií

Umístění: Roma, Benátské náměstí (piazzaVenezia)
Poznámka:

Dne 24. května 1918 slavnostně převzal generál M. R. Štefánik z rukou tehdejšího italského předsedy vlády V.E. Orlanda u symbolického Oltáře vlasti na Benátském náměstí v Římě (piazzaVenezia) bojovou zástavu Československých legií v Itálii. Poté následovala slavnostní přísaha a přehlídka příslušníků československých jednotek. Při této příležitosti byla pravděpodobně poprvé v zahraničí zahrána píseň „Kde domov můj“ ve funkci oficiální státní hymny. V roce 2004 byla na památku této události péčí Velvyslanectví SR vztyčena pamětní deska na reprezentativní historické budově, ve které se v současné době nachází ústředí pojišťovny AssicurazioniGenerali. Každoročně se zde koná společný vzpomínkový akt, organizovaný zastupitelskými úřady SR a ČR.

Pomník přidal: PhDr. Ing. Jozef Špánik
Příprava dat: Martin Brynych

Hrob Jan Čaloun

Umístění: Roma, náměstí piazzaleVerano, vojenská část římského hřbitova
Poznámka:

Ve vojenské části římského hřbitova na náměstí piazzaleVerano (SacrarioMilitarenelcimiteroMonumentaledelVerano) je pohřbenJan Čaloun, podporučík Československých legií v Itálii (v Československé armádě evidován jako poručík), narozený dne 14. prosince 1883 (Sedlec), zemřel dne 25. října 1918 v nemocnici Porta Furba na onemocnění dýchacích cest. Hrob se dochoval až do současnosti, ačkoliv toto pohřebiště bylo poškozeno bombardováním v roce 1943.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, ITA365
Pomník přidal: PhDr. Ing. Jozef Špánik
Příprava dat: Martin Brynych