Praha 1

Pamětní deska Vít Kremlička

Autor: Jiří Padevět, 31.01.2022
Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Nápis:
JE ŠTĚSTÍM
V NAŠÍ ZEMI ŽÍT
A NEŠTĚSTÍM
TO ŠTĚSTÍ MÍT

VÍT KREMLIČKA

VIKTOR KARLÍK HLASY Z PODZEMÍ 2013
Poznámka:

Spisovatel a hudebník Vít Kremlička byl zakladatelem několika undergroundových hudebních skupin a samizdatových periodik.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADt_Kremli%C4%8Dka , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska J. H. Krchovský

Autor: Jiří Padevět, 31.01.2022
Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Nápis:
ODNIKUD NIKAM JDU,
NESEJDE NA SMĚRU...
ASI TO OBRÁTÍM,
NEŽ SE ZAS NASERU

J. H. KRCHOVSKÝ

VIKTOR KARLÍK HLASY Z PODZEMÍ 2013
Poznámka:

Básník a hudebník J. H. Krchovský byl odpůrcem komunistického režimu a přispěvatelem řady samizdatových periodik.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/J._H._Krchovsk%C3%BD , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Ivan Martin Jirous

Autor: Jiří Padevět, 31.01.2022
Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Nápis:
KAŽDÝ SVÉHO
ŠTĚSTÍ STRŮJCE
VLAKVEDOUCÍ
I STROJVŮDCE

IVAN M. JIROUS

VIKTOR KARLÍK HLASY Z PODZEMÍ 2013
Poznámka:

Básník a výtvarný teoretik Ivan Martin Jirous byl jednou z hlavních postav českého undergroundu a odpůrcem komunistického režimu, který ho několikrát uvěznil. Byl signatářem Charty 77.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Martin_Jirous , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Andrej Stankovič

Autor: Jiří Padevět, 31.01.2022
Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Nápis:
KDO SE LIŠÍ,
TEN JE SVIŇÁK.

ANDEJ STANKOVIČ

VIKTOR KARLÍK HLASY Z PODZEMÍ 2013

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Egon Bondy

Autor: Jiří Padevět, 31.01.2022
Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Nápis:
MY ŽIJEME V PRAZE
TO JEST TAM
KDE JEDNOU ZJEVÍ SE
DUCH SÁM

EGON BONDY

VIKTOR KARLÍK HLASY Z PODZEMÍ 2013
Poznámka:

Básník a filozof Egon Bondy patřil mezi zásadní postavy undergroundu a protikomunistické intelektuální rezistence, ale také byl konfidentem Státní bezpečnosti.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Egon_Bondy , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Ivo Vodseďálek

Autor: Jiří Padevět, 31.01.2022
Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Nápis:
OPILOST
JE JISTÁ
TROUFALOST

IVO VODSEĎÁLEK

VIKTOR KARLÍK HLASY Z PODZEMÍ 2013
Poznámka:

Básník a výtvarník Ivo Vodseďálek byl od komunistického převratu v roce 1948 aktivní v literárním undergroundu a samizdatu.
(zdroj: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1155 , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Petr Kabeš

Autor: Jiří Padevět, 31.01.2022
Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Nápis:
Z OMÍTKY DOMŮ TADY
PADAJÍ SLOVA.
HAŠENÉ VÁPNO

PETR KABEŠ

VIKTOR KARLÍK HLASY Z PODZEMÍ 2013
Poznámka:

Básník Petr Kabeš byl signatářem Charty 77.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Kabe%C5%A1 , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Zbyněk Hejda

Autor: Jiří Padevět, 31.01.2022
Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Nápis:
MĚJTE SE DOBŘE,
ULICE,
MĚJTE SE DOBŘE,
CHODCI NOCI,
MĚJTE SE DOBŘE,
NEHYNOUCÍ
NOCI ULICE.

ZBYNĚK HEJDA

VIKTOR KARLÍK HLASY Z PODZEMÍ 2013
Poznámka:

Básník Zbyněk Hejda byl činný v samizdatu a byl signatářem Charty 77.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyn%C4%9Bk_Hejda , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Pavel Tigrid

Autor: Vladimír Štrupl, 16.01.2016
Umístění: Praha 1, U starého hřbitova 3/248, na rohu zdi kolem domu
Nápis:
V TÉTO ULICI V DOMĚ č. 3
ŽIL V LETECH 1993-2003
NOVINÁŘ A POLITIK
PAVEL TIGRID
(1917-2003)
VYDAVATEL EXILOVÉHO
ČASOPISU SVĚDECTVÍ.
VÝZNAMNĚ PŘISPĚL
K PÁDU KOMUNISMU
A OBNOVĚ DEMOKRACIE
V NAŠÍ ZEMI.
Poznámka:

Pavel Tigrid (rozený Pavel Schönfeld; 27. října 1917 Praha – 31. srpna 2003 Héricy, Seine-et-Marne, Francie) byl významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Svůj pseudonym „Tigrid“ odvodil od řeky Tigridu, jako vzpomínku na hodiny zeměpisu a dějepisu na základní škole v Semilech.
Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za druhé světové války působil v Londýně. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBC [3] a úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgre. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem konvertoval ke katolické víře.[zdroj?]
Bezprostředně po konci války se v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací Kopeckého, který ho chtěl umístit do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem.[zdroj?] Po návratu do ČSR se také poznává s Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla Terezie Brzková, známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s Československou stranou lidovou. Byl šéfredaktorem časopisu Obzory, který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti krutému zacházení s Němci.[zdroj?] Díky možnosti zřídit pro lidovce druhé periodikum, založil časopis Vývoj.
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v Berlíně, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O únorovém převratu se dozvěděl v Mnichově, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice. Po odchodu do mnichovské emigrace byl v roce 1951 pověřen vedením rozhlasu Svobodná Evropa (SE). Rozhlas měl vysílat pro všechny komunistické země, avšak Československé vysílání bylo první, jakožto zkušební. Roku 1952 odešel s manželkou do USA, kde se živil jako číšník, stejně jako za války v Londýně. V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník Svědectví, s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil roku 1960 do Paříže. V Paříži se stýkal s člověkem z prostředí KSČ, který do Paříže vyvážel důležité interní informace. V Paříži se také poprvé setkává s Václavem Havlem. Až do konce svého života byl spolupracovníkem SE, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a sarkasmem. Představiteli KSČ byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.
Ve vysílání Svobodné Evropy se věnoval různým publicistickým žánrům, projevům, komentářům k dobovému tisku a k dobovým událostem (například k procesu s Rudolfem Slánským a k procesu s Miladou Horákovou).
Po Sametové revoluci působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla, na jehož pozvání se vrátil do Československa 28. prosince, a od roku 1992 jako ministr kultury první Klausovy vlády, jmenovaný za KDU-ČSL.
V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát životně důležité léky.
Deska byla odhalena 25.10.2007.
(Zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska generál Karel Janoušek

Autor: Vladimír Štrupl, 28.05.2005
Umístění: Praha 1, U Železné lávky 127/4
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1945-1948 A OD ROKU 1964 DO SVÉ SMRTI ARM. GEN. IN MEMORIAM A AIR MARSHAL RAF
RNDr. KAREL JANOUŠEK
* 1893 + 1971
NOSITEL BRITSKÉHO ŘÁDU KCB INSPEKTOR ČS. ZAHRANIČNÍHO LETECTVA V LETECH 1948-1960 NEZÁKONNĚ VĚZNĚN
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl