Praha 1

17. listopadu, Alšovo nábřeží, Anenské náměstí, Anežská, Bartolomějská, Benediktská, Betlémská, Betlémské náměstí, Bílkova, Biskupská, Bolzanova, Břehová, Celetná, Diskařská, Dlouhá, Dušní, Elišky Krásnohorské, Haštalská, Havlíčkova, Hellichova, Hrad III. nádvoří, Hradčanské náměstí, Hroznová, Husova, Hybernská, Chotkova, Jáchymova, Jánský Vršek, Jilská, Jindřišská, Jiřská, Josefská, Jungmannova, Kanovnická, Kaprova, Kapucínská, Karlova, Karlův most, Karmelitská, Karoliny Světlé, Keplerova, Klárov, Klimentská, Konviktská, Kozí, Kožná, Králodvorská, Křemencova, Křížovnická, Křížovnické náměstí, Letenská, Lodecká, Loretánská, Loretánské náměstí, Maiselova, Malé náměstí, Malostranské náměsti, Maltézské náměstí, Mariánské Hradby, Mariánské náměstí, Masarykovo nábřeží, Melantrichova, Mezibranská, Michalská, Mikulandská, Míšeňská, Na baště svatého Tomáše, Na Františku, Na Můstku, Na Perštýně, Na Poříčí, Na Příkopě, Na Rejišti, nábřeží Edvarda Beneše, náměstí Curieových, náměstí Franze Kafky, náměstí Jana Palacha, náměstí Miloše Formana, náměstí Republiky, náměstí U svatého Jiří, náměstí Václava Havla, Náprstkova, Národní, Navrátilova, Nekázanka, Nerudova, Novotného lávka, Opletalova, Ostrovní, Ovocný trh, Panská, Pařížská, Petrská, Petřínské sady, Platnéřská, Pohořelec, Politických vězňů, Pražský hrad, promenáda Raoula Wallenberga, Pštrossova, Revoluční, Růžová, Rybná, Rytířská, Řásnovka, Řeznická, Říční, Salvátorská, Senovážná, Senovážné náměstí, Skořepka, Smetanovo nábřeží, Sněmovní, Soukenická, Spálená, Staré zámecké schody, Stárkova, Staroměstské náměstí, Strahovská, Šeříková, Široká, Školská, Štefánikův most, Štěpánská, Štupartská, Těšnov, Thunovská, Týnská, U Bruských kasáren, U Kasáren, U Lanové dráhy, U Lužického semináře, U Nemocenské pojišťovny, U Obecního dvora, U Prašného mostu, U Půjčovny, U Radnice, U Sovových mlýnů, U starého hřbitova, U Železné lávky, Újezd, Úvoz, V Kolkovně, Václavské náměstí, Valdštejnská, Valdštejnské náměstí, Valentinská, Ve Smečkách, Velkopřevorské náměstí, Vinohradská, Vítězná, Vladislavova, Vodičkova, Vojtěšská, Voršilská, Vrchlického sady, Všehrdova, Washingtonova, Wilsonova, Zlatnická, Železná, Žitná, nezařazeno

Pamětní deska Alois Eliáš

Autor: Josef Kareš, 16.02.2012
Umístění: Praha 1, Valdštejnská 154/10
Nápis:
ALOIS ELIÁŠ
ARMÁDNÍ GENERÁL IN MEMORIAM
29.9.1890 – 19.6.1942
ZDE UMÍSTIL UTAJENÝ OSOBNÍ
VOJENSKÝ ŠTÁB,
JEHOŽ PROSTŘEDNICTVÍM
UDRŽOVAL KONTAKTY S VOJENSKOU
ODBOJOVOU ORGANIZACÍ
OBRANA NÁRODA
NA PŘÍKAZ REINHARDA HEYDRICHA
BYL POPRAVEN
JAKO JEDINÝ PŘEDSEDA VLÁDY
V NACISTY OKUPOVANÉ EVROPĚ

GENERAL
ALOIS ELIÁŠ
29.9.1890 – 19.6.1942
executed
as the only Prime Minister in Nazi
occupied Europe.
had used this palace
to liaise with the resistance group
of Czechoslovak Army officers
„Nation´s Defence“

Souřadnice: N50°5'26.34'' E14°24'26.82'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

‹ ›

Busta T. G. Masaryk

Autor: Jiří Padevět, 23.11.2023
Umístění: Praha 1, Valdštejnská 17/3, před jednacím sálem Senátu Parlamentu ČR
Nápis:
T. G. MASARYK ZASLOUŽIL SE O STÁT

ZÁKON NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ č. 22/1930 Sb.
O ZÁSLUHÁCH T. G. MASARYKA

Souřadnice: N50°5'24.2'' E14°24'19.58'' (střed paláce)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Františka Plamínková

Autor: Vladimír Štrupl, 12.02.2012
Umístění: Praha 1, Valdštejnské náměstí 4, I. nádvoří Valdštejnského paláce
Nápis:
FRANTIŠKA PLAMÍNKOVÁ
5.2.1875 – 30.6.1942
ČESKÁ POLITIČKA, ORGANIZÁTORKY HNUTÍ ZA ŽENSKÁ PRÁVA.
OD ROKU 1925 ČLENKA SENÁTU NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ. POPRAVENA ZA HEYDRICHIÁDY.
Poznámka:

Pamětní deska byla slavnostně odhalena 23. září 2008.
Vzpomenuta je dále na pamětní desce v Praze 1, Staroměstské nám. 932/6. V r. 1992 byla vyznamenána in memoriam Řádem T.G. Masaryka III. tř.
Foto na vyžádání laskavě poskytla Mgr. V.Husáková, Kancelář Senátu - oddělení vztahů s veřejností


Souřadnice: N50°5'23.1'' E14°24'18.9'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Josef Nestával

Autor: Vladimír Štrupl, 14.05.2019
Umístění: Praha 1, Valentinská 22/12
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL PRÁVNÍK A POLITIK
VĚZEŇ DVOU TOTALITNÍCH REŽIMŮ
JUDr. JOSEF NESTÁVAL
ODSOUZENÝ DVAKRÁT K DOŽIVOTNÍMU TRESTU VĚZENÍ:
ZA PROTINACISTICKÝ ODBOJ V DUBNU 1942 V BERLÍNĚ
A ZA PROTIKOMUNISTICKÝ ODBOJ VE VYKONSTRUOVANÉM PROCESU S MILADOU HORÁKOVOU V ČERVNU 1950 V PRAZE
"Za svou pravdu jsem vždy čestně, třeba tvrdě bojoval a dovedl vyhrát, dokáži i prohrát.
To je riziko veřejné činnosti"
/V den svého výslechu před soudem 1.6.1950/
Poznámka:

Josef Nestával, 14. 12. 1900 v Praze, + 1. 4. 1976 v Praze.
právník, národněsocialistický politik a člen národněsocialistické „politické šestky“. Nejstarší ze sedmi dětí, z nichž se však dospělosti dožily jen čtyři. Otec Antonín pracoval jako dělník, později získal místo zřízence v Krasoumné jednotě. V roce 1915 padl na italské frontě, což život rodiny značně poznamenalo. Když v jedenácti letech Josef nastoupil na Akademické gymnázium v Praze, musel si přivydělávat kondicemi. V listopadu 1918 se jako středoškolák přihlásil do Stráže svobody, v roce 1919 se účastnil bojů na Slovensku. Od října 1919 studoval na Právnické fakultě UK v Praze, byl činný ve studentském spolkovém životě – jako jeden z předáků Klubu čs. socialistického studentstva byl místostarostou právnického spolku Všehrd. Po absolvování PF UK pracoval krátce jako konceptní úředník, v letech 1931–1934 byl tajemníkem předsednictva ČSNS a zástupcem generálního tajemníka. V roce 1934 v důsledku vnitrostranických neshod odešel do praxe, stal se právním referentem Ústředí nemocenských pojišťoven. Angažoval se i ve sportu, sedmnáct let hrál aktivně fotbal, byl členem výboru Čs. fotbalové asociace a také předsedou fotbalového klubu Viktoria Žižkov. Za druhé republiky byl funkcionářem Strany národní jednoty, od března 1939 byl referentem správní komise pražského magistrátu. Po okupaci se zapojil do odbojového hnutí (skupinu vedl pražský primátor Otakar Klapka), udržoval styky s předsedou protektorátní vlády gen. Aloisem Eliášem a s členy vojenské organizace ON, především pplk. Josefem Balabánem. Podílel se na organizaci Civilní protiletecké obrany, která měla hrát důležitou roli v protinacistickém povstání, zaměstnával na pražském magistrátu propuštěné důstojníky. Byl zdrojem důležitých informací pro odboj, protože se stal vysokým funkcionářem Národního souručenství. V červenci 1940 byl gestapem zatčen a v březnu 1942 v Berlíně lidovým soudem odsouzen k trestu doživotní káznice. Osvobozen byl až v květnu 1945 na Mírově. Po válce nepřijal nabízenou funkci generálního tajemníka ČSNS a působil jako ředitel Ústředního svazu nemocenských pojišťoven a člen rady pražského národního výboru. Komunisté ho považovali za příslušníka levice a v únoru 1948 mu nabídli členství v Ústředním akčním výboru Národní fronty, to však odmítl, byl „vyakčněn“ a ve Svazu pojišťoven zůstal jako řadový referent. V létě 1948 ho z pověření P. Zenkla kontaktovala M. Horáková, aby se ujal vedení ČSNS v ilegalitě. Posléze s několika spolupracovníky vytvořil národněsocialistickou „politickou šestku“. Členové tohoto orgánu se snažili reagovat na politickou situaci vzniklou po únoru 1948. Na jednotlivých schůzkách předkládali návrhy hospodářské, politické či církevní povahy. Projednávala se rovněž pomoc postiženým rodinám politických vězňů nebo zřizování krajských důvěrníků ČSNS v ilegalitě. Jejich veškeré snahy směřovaly ke zdárnému chodu země po změně režimu. V září 1948 se J. Nestával spolu s M. Horákovou zúčastnil schůzky na faře ve Vinoři u Prahy, kde se národní socialisté sešli s nezávislými sociálními demokraty a lidovci. Josef Nestával byl zatčen 8. listopadu 1949. Vyšetřovatelé StB ho původně vybrali jako vedoucího činitele tzv. Direktoria čs. odboje – počátkem roku 1950 byla do čela postavena M. Horáková a Nestával byl označen za její pravou ruku. Souzen byl ve dnech 31. května až 8. června 1950 v rámci monstrprocesu „dr. Horáková Milada a spol.“. V čele senátu Státního soudu stanul JUDr. Karel Trudák. Prokuraturu zastupovali JUDr. Josef Urválek, JUDr. Jarmila Brožová, plk. JUDr. Juraj Vieska a JUDr. Jiří Kepák. Státní soud v Praze odsoudil J. Nestávala pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu těžkého žaláře na doživotí, k peněžitému trestu ve výši 50 000 Kčs, konfiskaci celého jmění a ztrátě občanských práv na dobu deseti let. Prošel věznicemi na Mírově, v Leopoldově a ve Valdicích, všude na něj byli nasazeni konfidenti StB. Podmínečně propuštěn byl 12. listopadu 1963. Poté pracoval manuálně, nejdéle jako noční hlídač. V roce 1968 chtěl obnovit předúnorovou ČSNS, ale záměr se nezdařil. Plně rehabilitován byl v roce 1990.
(zdroj: www.ustrcr.cz )


Souřadnice: N50°5'14.75'' E14°24'59.94'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

‹ ›

Kameny zmizelých - Marie Basch a rodina Feldmannova

Autor: Jiří Padevět, 26.10.2021
Umístění: Praha 1, Ve Smečkách 1596/25, v chodníku vpravo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽILA
MARIE BASCH
NAR. 1865
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA

ZDE ŽILA
JANA FELDMANN
NAR. 1868
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO TREBLINKY
ZAVRAŽDĚNA

ZDE ŽIL
JUDR. RUDOLF
FELDMANN
NAR. 1870
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO TREBLINKY
ZAVRAŽDĚN
Poznámka:

Marie Basch byla do Ghetta Terezín, kde 31.10.1942 zemřela, deportována 2.7.1942 transportem AAl, č. 179. Manželé Feldmannovi byli do Ghetta Terezín deportováni 2.7.1942 transport AAl, do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byli zavražděni, odjeli 22.10.1942 transportem Bx, č. 1469.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/75709-marie-baschova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/83573-jana-feldmannova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/83598-rudolf-feldmann/ )


Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Souřadnice: N50°4'46.05'' E14°25'37.88''
Pomník přidal: Jiří Padevět

‹ ›

Lennonova zeď

Autor: Jiří Padevět, 04.05.2022
Umístění: Praha 1, Velkopřevorské náměstí, Lennonova zeď
Nápis:
LENNON WALL
PRAGUE 1
CZECH REPUBLIC

Pamětní místo
Memorial place

Tato zeď ohraničuje sídlo Maltézského řádu,
které je na tomto místě od roku 1158.
Od 60. let se na ní objevovaly vzkazy
proti tehdejšímu režimu. od roku 1980
k nim přibyly kresby tváře Johna Lennona,
vnímaného jeho symbol volnosti a svobody.
V listopadu 2019, u příležitosti 30. výročí pádu
komunistického režimu v Československu,
byla Lennonova zeď prohlášena pamětním místem.

This wall surrounds the seat of Malthese Order,
which has been here since 1158.
In 1960s, messages against then regime
started appearing on it. From 1980,
the face of John Lennon, perceived as a symbol
of freedom, was drawn here, too.
In November, 2019, on the occasion
of the 30th anniversary of the fall of the communist
regime in Czechoslovakia, this Lennon Wall
was declared a memorial place.

Poznámka:

Lennonova zeď byla i přes soustavnou snahu Státní bezpečnosti její využití znemožnit jedním z mála míst, kde bylo během komunistického režimu možno projevit svoje názory.
(zdroj: http://www.pametnimista.usd.cas.cz/praha-1-lennonova-zed/ )


Souřadnice: N50°5'10.41'' E14°24'24.47'' (střed zdi)
Pomník přidal: Jiří Padevět

‹ ›

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 06.06.2012
Umístění: Praha 1, Vinohradská 1/612, Vinohrady, Státní opera, depozitář
Nápis:
S.K.NEUMANN
ŽIVÝM A MOUDRÝM
VĚRNI JSME TU
PŘEDEVŠÍM JEHO SKÁLE
V KOLE KVĚTŮ -
POSLEDNÍ BUDUJEME VĚTU
SVÉ PRAVDY NAD LŽÍ.

IN MEMORIAM ČS. DIVADELNÍKŮ
ZAHYNULÝCH ZA FAŠISTICKÉ OKUPACE
A ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY 1939/45

Souřadnice: N50°4'38.21'' E14°27'6.55'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Marie Pinkasová

Autor: Vladimír Štrupl, 23.02.2006
Umístění: Praha 1, Vítězná 56/10
Nápis:
ZDE PADLA
V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
MARIE PINKASOVÁ
ČEST JEJÍ PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20459
Souřadnice: N50°4'51.46'' E14°24'27.79'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Vladislav II. Jagellonský

Autor: Jiří Padevět, 18.10.2022
Umístění: Praha 1, Vladislavova 1978/26
Nápis:
Vladislav II. Jagellonský
(1.3.1456 - 13.3.1516)

Český, od roku 1490 i Uherský král. Za jeho vlády byl
vydán zákoník Vladislavské zřízení zemské. V místě se
nacházelo od poloviny 13. století židovské pohřebiště.
Poznámka:

Vladislav II. Jagellonský byl českým králem od roku 1471 do roku 1516.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladislav_Jagellonsk%C3%BD )


Souřadnice: N50°4'53.76'' E14°25'16.66''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 16.05.2011
Umístění: Praha 1, Vodičkova 26/696, Nové Město, v průjezdu domu
Nápis:
NA VĚČNOU PAMĚŤ
HRDINŮM, KTEŘÍ PADLI
V BOJI ZA OSVOBOZENÍ
PRAHY
ZDE V DOMĚ
DNE 5. KVĚTNA 1945
FRANT. KRAIF, ING. SVOBODA,
VÁCL. FIŠER, JAR. TOMEŠ,
JAN SAMEC, VÁCLA FOŘT
NIKDY NEZAPOMENEME

+ 5.V.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20457
Souřadnice: N50°4'47.93'' E14°25'23.95'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

‹ ›