Praha 1

17. listopadu, Alšovo nábřeží, Anenské náměstí, Anežská, Bartolomějská, Betlémská, Bílkova, Biskupská, Bolzanova, Břehová, Celetná, Diskařská, Dlouhá, Dušní, Elišky Krásnohorské, Haštalská, Havlíčkova, Hellichova, Hradčanské náměstí, Hroznová, Husova, Hybernská, Chotkova, Jáchymova, Jánský Vršek, Jilská, Jindřišská, Jiřská, Josefská, Jungmannova, Kaprova, Kapucínská, Karlova, Karmelitská, Karoliny Světlé, Keplerova, Klárov, Klimentská, Konviktská, Kozí, Kožná, Králodvorská, Křemencova, Křížovnická, Křížovnické náměstí, Letenská, Loretánské náměstí, Maiselova, Malé náměstí, Malostranské náměsti, Maltézské náměstí, Mariánské Hradby, Mariánské náměstí, Masarykovo nábřeží, Masarykovo nádraží, Melantrichova, Mezibranská, Michalská, Mikulandská, Míšeňská, Na baště svatého Tomáše, Na Františku, Na Můstku, Na Perštýně, Na Poříčí, Na Příkopě, Na Rejišti, náměstí Curieových, náměstí Franze Kafky, náměstí Jana Palacha, náměstí Miloše Formana, náměstí Republiky, Národní, Navrátilova, Nerudova, Opletalova, Ovocný trh, Panská, Pařížská, Petrská, Petřínské sady, Platnéřská, Politických vězňů, Pražský hrad, Pštrossova, Revoluční, Růžová, Rybná, Řásnovka, Říční, Senovážná, Senovážné náměstí, Skořepka, Smetanovo nábřeží, Sněmovní, Spálená, Staré zámecké schody, Stárkova, Staroměstské náměstí, Strahovská, Šeříková, Široká, Školská, Štěpánská, Těšnov, Thunovská, Týnská, U Bruských kasáren, U Lanové dráhy, U Lužického semináře, U Nemocenské pojišťovny, U Obecního dvora, U Prašného mostu, U Půjčovny, U Radnice, U starého hřbitova, U Železné lávky, Újezd, Úvoz, V Kolkovně, Václavské náměstí, Valdštejnská, Valdštejnské náměstí, Valentinská, Velkopřevorské náměstí, Vinohradská, Vítězná, Vodičkova, Vojtěšská, Vrchlického sady, Všehrdova, Washingtonova, Zlatnická, Železná, Žitná, nezařazeno

Pamětní deska Bohuslav Kotrouš

Autor: Vladimír Štrupl, 24.06.2004
Umístění: Praha 1, Štěpánská 796/44
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
BOHUSLAV KOTROUŠ Z PRAHY VIII.
42. LETÝ 5.V.1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Marie Zádková

Autor: Vladimír Štrupl, 24.03.2006
Umístění: Praha 1, Štěpánská 650/23
Nápis:
ZDE PADLA DNE
5. KVĚTNA 1945
MARIE ZÁDKOVÁ
ČEST JEJÍ PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20483
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 02.06.2011
Umístění: Praha 1, Štěpánská 22/614, Nové Město, Akademické gymnázium, v budově u schodiště
Nápis:
Muži a chlapci, co jste dali městu,
to bude věčně s tímto městem stát.
Jaroslav Seifert

IN MEMORIAM OBĚTEM FAŠISMU
Z ŘAD ABSOLVENZŮ AKADEMICKÉHO GYMNASIA
1939 - 1945

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Dorren Warriner

Autor: Vladimír Štrupl, 17.05.2019
Umístění: Praha 1, Štěpánská 623/40, nalevo od hlavního schodiště do hotelu Alcron
Nápis:
DORREN WARRINER *1904 +1972
Poznámka:

Doreen Warriner, *16. března 1904, Warwickshire, Anglie, +17. prosince 1972; (celým jménem: Doreen Agnes Rosemary Julia Warrinerová) byla iniciátorkou záchranných transportů lidí ohrožených nacistickým režimem. Na těchto záchranných operacích se podíleli také Marie Schmolková, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Bill Barazetti.
Vyrůstala na farmě. Studovala na univerzitě v Oxfordu a na Londýnské ekonomické škole (LSE). V roce 1930 ji (ještě jako univerzitní studentku) zájem o ekonomiku zemědělství ve střední Evropě (chtěla na toto téma psát svoji diplomovou práci) přivedl do Československa. V době Mnichovské dohody (29. září 1938) vyučovala na univerzitě v Londýně, psala knihy, chystala se na pracovní pobyt do Karibiku, ale události v Československu ji přiměly k tomu, že opustila svoji vědeckou kariéru a místo na zahraniční stáž odcestovala letecky 13. října 1938 do Prahy. Neměla sice žádnou přesnější představu o tom, „co dělat“ – byla vedena jen přáním „něco dělat“. Československo se stalo místem, kam se uchýlili uprchlíci z Německa a také zde byli ti, kteří i s rodinami odešli ze Sudet (po jejich záboru). Od jedné britské dobrovolnické organizace měla Doreen Warrinerová menší finanční částku a původně zamýšlela, že ji využije k nákupu jídla a přikrývek. Během objíždění uprchlických táborů ale záhy zjistila, že pouhá potravinová pomoc nebude postačovat, protože těmto lidem jde o život. Začala sestavovat seznamy těch, kteří by měli odejít do bezpečí mimo Československo. V Britském výboru pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia (BCRC) začala Warrinerová pracovat od prosince 1938 a navázala spolupráci s diplomaty z britského velvyslanectví v Praze, kteří předkládali seznamy uprchlíků londýnským vládním úřadům. Warrinerová také opatřovala britská víza jakož i polská tranzitní víza. Od ledna 1939 organizovala i převoz dětí a v této aktivitě byla závislá na práci Nicholase Wintona. Warrinerová osobně jezdila s vlaky převážejícími uprchlíky, kteří se dál do Británie dostávali buď letecky z Polska anebo lodní dopravou z polských přístavů. Zpět do Československa se Warrinerová většinou vracela letecky. Krátce po vzniku protektorátu se Warrinerová dostala do hledáčku gestapa a v dubnu 1939 musela opustit Prahu i území protektorátu. Ve své činnosti pokračovala v Británii, kde pracovala na ministerstvu válečného hospodářství a později řídila oddělení potravinové pomoci (tu organizovala UNRRA) pro obnovu Jugoslávie. V roce 1941 byl Doreen Warrinerové udělen Řád britského impéria (OBE). Po skončení druhé světové války se Warrinerová vrátila do akademického prostředí a stala se profesorkou na Londýnské univerzitě. Tady pracovala v oddělení slovanských studií. Zemřela na infarkt dne 17. prosince 1972, byla pochována na malém hřbitově ve vesnici Bloxham do rodinného hrobu. Na náhrobku je nápis: „Jejich naděje je nesmrtelná, naplněná svobodou a přátelstvím“.
Málo známou skutečností je fakt, že Doreen Warrinerová zachránila asi šestkrát více lidí než tomu bylo při všeobecně známých tzv. dětských transportech.
Posmrtně byly v roce 1984 publikovány její paměti ze zimy 1938/1939.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena 29. dubna 2019. Hotel Alcron totiž sloužil v roce 1939 skupině zachránců jako zázemí pro jejich organizaci záchranných operací. Autorem pamětní desky je český architekt, herec a spisovatel David Vávra.
(zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pomník obětem kolektivizace

Autor: Marek Lanzendorf, 04.09.2020
Umístění: Praha 1, Těšnov 65/17, před budovou Ministerstva zemědělství ČR, vedle nájezdu na Hlávkův most
Nápis:
OBĚTEM KOLEKTIVIZACE ZEMĚDĚLSTVÍ

Motto:
A přijde kosa sečná
na trávu, na člověka,
však naše zem je věčná
a naše hrouda čeká.

Selské písně
Josef Václav Sládek

Během své vlády v letech 1948 - 1989 se komunistická moc a její přisluhovači pokusili zcela zlikvidovat český selský
stav a násilím kolektivizovali venkov. Mnoho sedláků bylo popraveno, tisíce uvězněno, rodiny násilím vystěhovány
ze svých domovů, děti vyloučeny ze škol, majetky rozkradeny a zdevastovány. Pachatelé těchto zločinů nebyli nikdy
potrestáni.
Po r. 1989 jejich následovníci vraceli ukradené majetky jen velmi neochotně a často na jejich neoprávněném držení
založili své podnikání. Přesto dnes moderní soukromí farmáři opět hospodaří na více než 25 procentech české půdy.

Český sedlák žije a nikdy nezapomene na utrpení svých předků!
Asociace soukromého zemědělství ČR 2004

sochař Jiří Plieštik
architekti Tomáš Novotný Zuzana Mezerová
mistr kovář Petr Podzemský
Poznámka:

Na vybudování pomníku byla vypsána veřejná finanční sbírka, na které se během roku a půl sešlo od 750 dárců přes 1,1 milionu korun. Pro vysokou uměleckou hodnotu díla se na této akci rozhodl významně podílet také magistrát města Prahy, který citlivou úpravou celého pozemku zajistil důstojné okolí pomníku.

Samotnému vybudování pomníku předcházelo značné úsilí spojené s vyřízením stavebního povolení, neboť pomník se nachází v chráněné městské zóně a v blízkosti řady důležitých staveb. Nejpříhodnější lokalitou k umístění se stalo prostranství před budovou ministerstva zemědělství v Praze Těšnově. Výběrová komise složená z významných architektů, historiků i zástupců kulturní obce vybrala, v umělecké soutěži z řady došlých návrhů, jednomyslně námět akademického sochaře Jiřího Plieštika. Ten představil sochu jako symbolický trs rašícího osení spoutaného ostnatým drátem. Jeho návrh velmi přesně vystihuje podstatu procesu páchaného komunistickou zvůli v druhé polovině 20. století na sedlácích. Šest metrů vysoké osení z nerezové oceli rostoucí i přes spoutání ostnatým drátem, symbolizuje nezlomnou sílu selského stavu čerpající ze vztahu k půdě a přírodě.

Slavnostní odhalení se uskutečnilo 23. května 2004 za účasti nejen řady významných představitelů pravicového politického spektra, poslanců, zástupců zájmových sdružení soukromých zemědělců i široké nezemědělské veřejnosti, ale především za účasti dosud žijících postižených sedláků a bývalých politických vězňů. Právě pro ně budiž tento pomník alespoň částečnou satisfakcí.
(zdroj: https://www.asz.cz/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Milan Lašťovka, 13.02.2015
Umístění: Praha 1, Těšnov 65/17, ve dvoraně Ministerstva zemědělství, napravo a nalevo od vchodu proti sobě
Nápis:
(deska vlevo)
V LETECH 1938 - 1945
OBĚTOVALI ŽIVOTY ZA SVOBODU REPUBLIKY
TITO ZAMĚSTNANCI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ
ODBORU PRO POZEMKOVOU REFORMU

BÍŽA BOHUMIL
ING FROLÍK FRANTIŠEK
INF JUREK LEOPOLD
JUDR KLAPKA OTAKAR
ING KONEČNÝ VLADIMÍR
PANÝREK RUDOLF
ING POLÁK JOSEF
ING PRUSENOVSKÝ KAREL
ING TAUSK VÍTĚZSLAV
TICHÝ FLORIÁN
NOSEK JOSEF MÍSTOPŘEDSEDA SPÚ

ČEST JEJICH PAMÁTCE

(deska vpravo)
JAROSLAV SEIFERT:
VŠAK NAŠI MRTVÍ ŽIJÍ V NÁS.
MLUVÍME ŘEČÍ JEJICH,
TOU ŘEČÍ, JEJÍŽ SLADKÝ HLAS
ŽIVIL NÁS V BEZNADĚJÍCH...

ZAMĚSTNANCI MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ - PADLÍ ZA SVOBODU VLASTI
V LÉTECH 1939 - 1945
ING. C. FRANTIŠEK BEDNÁŘ
JIŘÍ BERAN
RUDOLF BRABEC
VÁCLAV ČERNÍK
ING. JAROSLAV ČÍŽKOVSKÝ
TOMÁŠ ŠOUREK
RUDOLF DVOŘÁK
JUDR. OTAKAR FRANKENBERGER
??? ČERNOŠEK
JAROSLAV HALLER
JUDR. BOHUMÍR HANOUSEK
EMIL JIRÁK

EMANUEL HELEBRANT
KAREL HOLOUBEK
FRANTIŠEK KOUBA
JUDR. JAROSLAV KO....
ING.ZDENĚK KRČÁL
VÁCLAV KROPÁČEK
LADISLAV KŘÍŽ
ANTONÍN KUKULA
JAROSLAV LINHART
ING. VÁCLAV MÁCHA
JUDR. KAREL MALINSKÝ
ING. JAN MAZANEC

ING. ANTONÍN PROKEŠ
BOHUMÍR PROKOP
OTAKAR SRB
OTAKAR SYNEK
ING. VOJTĚCH TESAŘ
ING. BOHUMIL TICHOTA
ING. VÁCLAV TOPOL
JUDR. LUDVÍK VANĚK
FRANTIŠEK VOJTEK
ANTONÍN VOLÁK
ING. FRANTIŠEK ZOBAN
JOSEF VOŠAHLÍK
ČEST JEJICH PAMÁTCE
5.V.1945
Poznámka:

- některé jména jsou špatně čitelná


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Kameny zmizelých - Olga Gehorsamová

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Marek Lanzendorf, 07.10.2020
Umístění: Praha 1, Těšnov 1699/3, chodník
Nápis:
ZDE ŽILA
OLGA GEHORSAMOVÁ
NAR. 1891
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA 20.1.1943
V OSVĚTIMI
Poznámka:

Olga Gehorsamová, narozena 18. 11. 1891. Poslední bydliště před deportací Praha II. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha II, Těšnov 3. Transport Cc, č. 70 (20. 11. 1942, Praha-Terezín). Transport Cq, č. 998 (20. 1. 1943, Terezín-Osvětim). Zahynula.
(zdroj: www.holocaust.cz )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Pomník Winston Churchill

Autor: Ivo Šťastný, 01.05.2006
Umístění: Praha 1, Thunovská
Nápis:
VE VÁLCE ROZHODNOST,
V PORÁŽCE VZDOR,
VE VÍTĚZSTVÍ VELKODUŠNOST,
V MÍRU DOBRÁ VŮLE

CHURCHILL

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°05'20.78'' E14°24'10.06''
Pomník přidal: Ivo Šťastný

Kameny zmizelých - Artur Lasch

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Lenka Šimčíková, 20.09.2013
Umístění: Praha 1, Thunovská 197/17, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE ŽIL
ARTUR LASCH
NAR. 1881
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V OSVĚTIMI

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Lenka Šimčíková

Kameny zmizelých - Benjamin Rosenstein

  • + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
    • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)

      Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
      Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
      Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
      Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.

      V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/
    • Zobrazit všechna VPM ve skupině
Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2010
Umístění: Praha 1, Týnská 626/9, v chodníku před vchodem do domu
Nápis:
ZDE BYDLEL
BENJAMIN
ROSENSTEIN
NAR. 1886
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
Poznámka:

Benjamin Rosenstein narozen 14. 12. 1886. Poslední bydliště před deportací Praha I. Adresa/místo registrace v Protektorátu Praha I, Týnská 9. Transport AAv, č. 906 (30. 7. 1942, Praha-Terezín). Transport Bb, č. 781 (20. 8. 1942, Terezín-Riga). Zahynul.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/ )


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Marek Lanzendorf