Praha 1

Pamětní deska Marie Birmová

Autor: Vladimír Štrupl, 28.05.2005
Umístění: Praha 1, U Lužického semináře, u vchodu do Vojanových sadů
Nápis:
MARIE BIRMOVÁ
OBĚŤ NĚMECKÝCH OKUPANTŮ
VE DNECH REVOLUCE
+ 5.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20497
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska manželů Jana a Marie Sigmundových

Autor: Vladimír Štrupl, 21.07.2004
Umístění: Praha 1, U Nemocenské pojišťovny 4
Nápis:
ZDE PADLI V BOJI O PRAHU
MANŽELÉ JAN A MARIE
SIGMUNDOVI
5.V.1945
ČEST JEJICH PAMÁTCE!

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20465
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Otto Majzr

Autor: Vladimír Štrupl, 17.04.2006
Umístění: Praha 1, U Obecního dvora 796/1
Nápis:
ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
OTTO MAJZR
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír a Diana Štruplovi, 20.05.2007
Umístění: Praha 1, U Prašného mostu, Jelení příkop
Nápis:
NA VĚČNOU PAMĚŤ JEDENADVACETI BOJOVNÍKŮM
7.-8.V. MCMXLV
JIŘÍ DUŠEK, BOHUMIL WOLMUT, HEŘMAN SCHILLING, MIROSLAV SOMMER, FERDINAND VESELÝ, KAREL MÜNDL, JOSEF STRAŠÍK, JINDŘICH PALENÍČEK, FRANTIŠEK KUS, RUDOLF DVOŘÁK, OLDŘICH ZEMEK
Poznámka:

Sloup ze sliveneckého mramoru zakončený dlouhým bronzovým jehlancem podle návrhu Otto Rothmayera stojí v Jelením příkopě v blízkosti Prašného mostu, nedaleko Stájového dvora.
V Jelením příkopě bylo v souvislosti s pražským povstáním popraveno 21 (převážně) mladých lidí, kteří byli zatčeni skupinou SS v okolí Míčovny v Královské zahradě.


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'30.22'' E14°23'56.36''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Lenka Šimčíková, 20.09.2013
Umístění: Praha 1, U Prašného mostu, u vchodu do Královské zahrady
Nápis:
VĚRNI ZŮSTANEME
KAREL MÜNDEL, MIROSLAV SOMMER, FERDINAND VESELÝ, JIŘÍ DUŠEK, RUDOLF DVOŘÁK, FRANTIŠEK KÚS, JINDŘICH PÁLENÍČEK, HEŘMAN SCHILLING, JOSEF STRAŠÍK, BOHUMIL WOLMUT ,OLDŘICH ZEMEK,
A 10 DALŠÍCH NEZNÁMÝCH
PADLI 7.-8. KVĚTNA 1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20488
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Oběti 2. světové války

Autor: Petr Hroník, 30.04.2012
Umístění: Praha 1, U Prašného mostu, Hradčany, na 11. sloupu (směrem od Pražského hradu) oplocení objektu Ministerstva obrany ČR
Nápis:
ZDE PADL ZA VLAST
5. 5. 1945
NEZNÁMÝ HRDINA

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0006-21710
Pomník přidal: Petr Hroník

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 16.05.2011
Umístění: Praha 1, U Půjčovny 4/953, Nové Město
Nápis:
ZDE PADLI 5.V.1945
ZA KVĚTNOVÉ IDEÁLY
KAREL MILEC
FRANT. CIKÁN
ČEST JEJICH PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20449
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Jaroslav Hlaváček

Autor: Vladimír Štrupl, 03.04.2006
Umístění: Praha 1, U Radnice 2/1, v budově Magistrátu HMP
Nápis:
ZDE PADL V BOJI O RODNÉ
MĚSTO PRAHU
JAROSLAV HLAVÁČEK
* 16.VII.1903 + 6.V.1945
ČEST JEHO PAMÁTCE.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20478
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Pavel Tigrid

Autor: Vladimír Štrupl, 16.01.2016
Umístění: Praha 1, U starého hřbitova 3/248, na rohu zdi kolem domu
Nápis:
V TÉTO ULICI V DOMĚ č. 3
ŽIL V LETECH 1993-2003
NOVINÁŘ A POLITIK
PAVEL TIGRID
(1917-2003)
VYDAVATEL EXILOVÉHO
ČASOPISU SVĚDECTVÍ.
VÝZNAMNĚ PŘISPĚL
K PÁDU KOMUNISMU
A OBNOVĚ DEMOKRACIE
V NAŠÍ ZEMI.
Poznámka:

Pavel Tigrid (rozený Pavel Schönfeld; 27. října 1917 Praha – 31. srpna 2003 Héricy, Seine-et-Marne, Francie) byl významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Svůj pseudonym „Tigrid“ odvodil od řeky Tigridu, jako vzpomínku na hodiny zeměpisu a dějepisu na základní škole v Semilech.
Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za druhé světové války působil v Londýně. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBC [3] a úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgre. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem konvertoval ke katolické víře.[zdroj?]
Bezprostředně po konci války se v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací Kopeckého, který ho chtěl umístit do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem.[zdroj?] Po návratu do ČSR se také poznává s Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla Terezie Brzková, známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s Československou stranou lidovou. Byl šéfredaktorem časopisu Obzory, který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti krutému zacházení s Němci.[zdroj?] Díky možnosti zřídit pro lidovce druhé periodikum, založil časopis Vývoj.
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v Berlíně, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O únorovém převratu se dozvěděl v Mnichově, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice. Po odchodu do mnichovské emigrace byl v roce 1951 pověřen vedením rozhlasu Svobodná Evropa (SE). Rozhlas měl vysílat pro všechny komunistické země, avšak Československé vysílání bylo první, jakožto zkušební. Roku 1952 odešel s manželkou do USA, kde se živil jako číšník, stejně jako za války v Londýně. V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník Svědectví, s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil roku 1960 do Paříže. V Paříži se stýkal s člověkem z prostředí KSČ, který do Paříže vyvážel důležité interní informace. V Paříži se také poprvé setkává s Václavem Havlem. Až do konce svého života byl spolupracovníkem SE, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a sarkasmem. Představiteli KSČ byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.
Ve vysílání Svobodné Evropy se věnoval různým publicistickým žánrům, projevům, komentářům k dobovému tisku a k dobovým událostem (například k procesu s Rudolfem Slánským a k procesu s Miladou Horákovou).
Po Sametové revoluci působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla, na jehož pozvání se vrátil do Československa 28. prosince, a od roku 1992 jako ministr kultury první Klausovy vlády, jmenovaný za KDU-ČSL.
V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát životně důležité léky.
Deska byla odhalena 25.10.2007.
(Zdroj: Wikipedia)


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska generál Karel Janoušek

Autor: Vladimír Štrupl, 28.05.2005
Umístění: Praha 1, U Železné lávky 127/4
Nápis:
V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1945-1948 A OD ROKU 1964 DO SVÉ SMRTI ARM. GEN. IN MEMORIAM A AIR MARSHAL RAF
RNDr. KAREL JANOUŠEK
* 1893 + 1971
NOSITEL BRITSKÉHO ŘÁDU KCB INSPEKTOR ČS. ZAHRANIČNÍHO LETECTVA V LETECH 1948-1960 NEZÁKONNĚ VĚZNĚN
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl