Praha 1
Pamětní deska Jan Masaryk
Umístění: Praha 1, Loretánské náměstí 101/5, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, nádvoří Černínského paláceCentrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pamětní deska Julie Nováčková
Umístění: Praha 1, Maiselova 42/19ZDE PADLA
V KVĚTNOVÉ REVOLUCI 7.5.1945
JULIE NOVÁČKOVÁ
VE VĚKU 51. LET.
ČEST JEJÍ PAMÁTCE!
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20482
Souřadnice: N50°5'24.3'' E14°5'7''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Václav Schurrer
Umístění: Praha 1, Maiselova 96/16ZDE PADL V PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ
VÁCLAV SCHÜRRER
ČEST JEHO PAMÁTCE.
Václav Schürrer padl 7.5.1945, v Praze má mnoho potomků a rozsáhlou rodinu (zanechal po sobě manželku a 7 dětí). Informace - Radek, 11.9.2009
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0001-20498
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Poděkování Izrale ČR za voj. pomoc
Umístění: Praha 1, Maiselova 250/18PODĚKOVÁNÍ
ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE
ZA POMOC V OSVOBOZENECKÉ VÁLCE
IZRAELE V ROCE 1948, PŘI VÝCVIKU LETCŮ,
VÝSADKÁŘŮ A PŘÍSLUŠNÍKŮ LETECKÝCH
A POZEMNÍCH VOJSK A ZA DODÁVKY
ZBRANÍ A VOJENSKÉ TECHNIKY
SDRUŽENÍ BÝVALÝCH VOJÁKŮ HAGANAH
IN DEFERENCE
TO THE CZECHOSLOVAK REPUBLIC
FOR HER SUPPORT DURING THE WAR
OF INDEPENDENCE OF ISRAEL IN 1948,
IN TRAINING PILOTS, PARATROOPERS
AND OTHER MEMBERS OF THE AIR
AND LAND FORCES, AND FOR THE DELIVERY
OF ARMS AND MILITARY EQUIPMENT
ASSOCIATION OF THE VETERANS OF THE HAGANAH
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'22.9'' E14°25'6.4''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Kameny zmizelých - rodina Bergmannova
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE BYDLEL
ALOIS BERGMANN
NAR. 1899
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V BARANOVIČI
ZDE BYDLELA
RŮŽENA BERGMANNOVÁ
NAR. 1931
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V BARANOVIČI
ZDE BYDLELA
BEILA BERGMANNOVÁ
NAR. 1897
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚNA
V BARANOVIČI
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Toto místo je počítáno jako 3 VPM
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Arnošt Lustig
Umístění: Praha 1, Malé náměstí 138/4ARNOŠT LUSTIG
21.12.1926–26.02.2011
KROB VÁCLAV 2011
Arnošt Lustig, český židovský spisovatel a publicista světového významu, autor celé řady děl s tématem holokaustu.
Pocházel z rodiny malého obchodníka. Narodil se v Praze-Libni, kde s rodiči a sestrou Hanou bydlel na Královské třídě čp. 428 (Sokolovská) a po čase na Královské čp. 137. Zde také vychodil obecnou školu a začal studovat na reálce, ze které však byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen (jako Žid), poté se vyučil krejčím. 13. listopadu 1942 byl poslán do Terezína; později poznal i další koncentrační tábory, Osvětim a Buchenwald. V dubnu 1945 jako zázrakem uprchl z transportu smrti z Buchenwaldu do Dachau, a ukrýval se až do konce války v Praze. Během holokaustu přišel téměř o celou svoji rodinu, což jej hluboce poznamenalo, a tak se jeho díla už od prvních povídkových souborů zabývají právě tematikou Židů a druhé světové války.
Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd, začal také přispívat do novin a časopisů. Roku 1948 odjel do Izraele jako zpravodaj Lidových novin v izraelsko-arabské válce, po návratu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu, kde se velmi spřátelil a stal žákem F. R. Krause. Poté byl vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, byl i scenáristou Čs. filmu (Barrandov): napsal mj. scénář podle své novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou.
V průběhu padesátých a šedesátých let vystřídal několik zaměstnání. Byl členem Komunistické strany Československa.
V srpnu 1968 trávil Arnošt Lustig se svou rodinou a dalšími novináři a umělci dovolenou v Itálii. Zde se ráno 22. srpna dozvěděl o invazi vojsk Varšavské smlouvy v Československu. Do Prahy se už se ženou a dětmi nevrátili. Nejdříve odjeli do Jugoslávie, kde působil v záhřebském filmovém studiu, poté žili v Izraeli, v roce 1970 se nakonec usadili v USA, kde Lustig od roku 1973 přednášel film, literaturu a scenáristiku na Americké univerzitě ve Washingtonu. V roce 1978 byl na washingtonské American University jmenován profesorem. V roce 1995 se stal šéfredaktorem české verze časopisu Playboy.
Zemřel v Praze na rakovinu.
(zdroj: Wikipedia)
Autorem pamětního medailonu s reliéfem hlavy je Václav Krob.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pomník Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče - místo je zrušené
Umístění: Praha 1, Malostranské náměstibez nápisu
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Spolek pro VPM
Pamětní deska Metod Vymetal
Umístění: Praha 1, Malostranské náměsti 18/6METOD VYMETAL
* 1895 + 1945
ČLEN ODBOJOVÉ SKUPINY
„KAPITÁN NEMO“
BOJEM NÁRODA
K LEPŠÍMU MÍRU LIDSTVA
1939 - 1945
Metod Vymetal se narodil 5. srpna 1895 ve Slaném jako syn hudebního skladatele Ladislava Aloise Vymetala.
Absolvoval reálnou školu, z níž pak pokračoval ve studiu na pražském technickém učení, kde dosáhl inženýrského titulu. Vedle toho se však i plně věnoval hudbě a navštěvoval pražskou konzervatoř. Byl žákem Václava Talicha. Hudební vzdělání si rozšířil i studiem v Paříži. Věnoval se sborovému zpěvu jako zpěvák i dirigent, byl zván k řízení orchestrů doma i v zahraničí.
Do svého zatčení dirigoval více než 400 koncertů a nacvičil necelých 300 nových sborů. Byl držitelem rytířského řádu bulharského, lotyšského a rumunského, čestného diplomu mezinárodní výstavy v Paříži a čestného pěveckého odznaku Pěvecké obce československé (POČ).
Po zatčení gestapem 29. června 1943 byl umístěn ve věznici na Pankráci, odkud byl 1. října 1943 přemístěn do terezínské Malé pevnosti, aby byl o 14 dní později deportován do věznice v Budyšíně.
Zahynul v závěru války ve věznici v Drážďanech během velkého náletu angloamerického letectva na toto město v únoru 1945.
(zdroj: https://www.pspu.cz/clanky/historie-sboru/metod-vymetal--1895-1945-/ )
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0001-20500
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Lichtenštejnský palác
Umístění: Praha 1, Malostranské náměstí 258/13, vpravo od vchoduLICHTENŠTEJNSKÝ PALÁC ČP. 258 - III
VZNIKL JAKO KNÍŽECÍ REZIDENCE V PRVNÍ POLOVINĚ
17. STOLETÍ SPOJENÍM NĚKOLIKA STŘEDOVĚKÝCH DOMŮ, KTERÉ
POSTUPNĚ PROŠLY RENESANČNÍMI A BAROKNÍMI PŘESTAVBAMI.
V ROCE 1791 DOSTAL PALÁC U PŘÍLEŽITOSTI KORUNOVACE CÍ-
SAŘE LEOPOLDA II. SVOU KLASICISTNÍ PODOBU. BĚHEM LET DO-
CHÁZELO KE ZMĚNÁM MAJITELŮ I FUNKCE PALÁCE / 1742 VRCHNÍ
POŠTOVNÍ ÚŘAD, 1850 STÁTNÍ VOJENSKÁ SPRÁVA /. V LETECH
1990 - 1993 PROVEDL REKONSTRUKCI PRO HUDEBNÍ FAKULTU
AMU METROSTAV A. S. PODLE PROJEKTU ARCH. PAVLA KUPKY.
Pamětní deska uvádí existenci Státní vojenské správy, ale neuvádí, že během nacistické okupace bylo v budově velitelství Wehrmachtu.
(zdroj: KNIHA PADEVĚT, Jiří: Průvodce protektorátní Prahou, Academia, Praha 2013)
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'17.42'' E14°24'7.66''
Pomník přidal: Jiří Padevět
Pamětní deska František II. Rákóczi
Umístění: Praha 1, Malostranské náměstí 3/26ZDE BYDLEL PO DOBU SVÝCH STUDIÍ V LETECH 1691 - 1692
FERENC RÁKÓCZI II.
1676 - 1735
VŮDČÍ OSOBNOST MAĎARSKÉHO BOJE
ZA NEZÁVISLOST UHER V LETECH 1703 - 1711
ITT LAKOTT TANULMÁNYAI EVEIBEN 1691 - 1692 KÖZÖT
II. RÁKÓCZI FERENC
1676 - 1735
AZ 1703 - 1711 ÉVI MAGYARORSZÁGI
FÜGGETLEMSÉGI HARC VEZETÖJE
František II. Rákóczi byl vůdcem protihabsburského povstání.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_II._R%C3%A1k%C3%B3czi )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°5'17.87'' E14°24'13.33''
Pomník přidal: Jiří Padevět