Moravské setkání 2009
Po loňské premiéře, jsem se pod tlakem některých členů spolku rozhodl i v letošním roce uspořádat výjezdní zasedání na Moravě, konkrétně v mé rodné obci, v Hruškách na Břeclavsku.
Termín byl dohodnut už koncem minulého roku na 4. – 6. dubna 2009. V pátek v odpoledních a večerních hodinách se všichni zúčastnění sjeli na místo konání. Po ubytování na zdejším Kulturně společenském centru probíhala neformální část zasedání.
Při sobotní snídani jsem zúčastněné seznámil s programem na zbývající dva dny. Prvním bodem byly dva pietní akty u pomníků v Hruškách. Po desáté hodině jsme se nejprve přemístili k obecnímu úřadu k pomníku rudoarmějce, kde jsem v krátkosti představil události, které se staly před 64 lety. Poté následovalo samotné položení květin a uctění památky padlých Rudoarmějců. Podobný pietní akt obec už dlouho nezažila, jestli kdy vůbec. Dvojice členů spolku, kteří se účastnili misí a mají právo nosit uniformu stáli čestnou stráž u pomníku, další uniformovaný pokládal květiny. Vše proběhlo bez nejmenších problémů, jak už je u vojáků zvykem, celý pietní akt vypadal efektně a zároveň důstojně.
Poté jsme se přesunuli k základní škole, kde proběhl další pietní akt a položení květin u pomníku obětí první světové války. Při té příležitosti jsem vzpomenul, že na stránkách projektu mapování vojenských pietních míst, mají vedle sebe místo voják Rakousko – Uherska s legionářem, Rudoarmějec s příslušníkem Wehrmachtu, zahraniční letci, partyzáni, vězňové koncentračních táborů i oběti náletů, zkrátka všichni, kdo zemřeli v souvislosti s nějakým ozbrojeným konfliktem.
Jediným, zato velkým nedostatkem pietních aktů byla, přesto, že jsem konání akce avizoval v Hrušeckém zpravodaji naprostá absence občanů naší obce, světlou výjimkou byl místostarosta obce ing. Slatinský.
Po skončení pietních aktů nám pan místostarosta poděkoval za naši činnost, společně jsme si postěžovali na nezájem občanů a řešili možnost spolupráce Spolku s obcí při oslavách 65. výročí osvobození obce v příštím roce.
Z Hrušek vyrazila kolona vozidel do Břeclavi, která byla dalším bodem programu. Připravil jsem prohlídku několika zajímavých míst ve městě a jeho okolí, pro příznivce hry geocaching, kterých ve spolku není málo současně i možnost hledání a odlovení několika keší.
První zastávkou byla boží muka o které se zpívá v písničce „Za Starů Breclavů“, následovala návštěva židovského hřbitova, Bořího lesa, kde jsem vzpomněl na dlouholetou historii zbrojního průmyslu v této lokalitě, kratičká návštěva Rakouska a návrat do ČR. Hodně času jsme strávili v Poštorné u farního kostela, který svým vzhledem všechny zaujal.
Z Poštorné jsme se přesunuli na Pohansko. Ten den Klub vojenské historie Břeclav ve spolupráci s městem zahajoval sezónu a poprvé v tomto roce pro veřejnost otevřel bunkry pohraničního opevnění. Při té příležitosti odhalil u Lípy svobody před zámečkem Pohansko pamětní desku k 90. výročí založení naší republiky. U této desky jsme položili při pietním aktu květiny. Následně jsme využili nabídky členů KVH Břeclav a prohlédli si jimi ošetřovaný řopík.
Z Pohanska jsme se přesunuli do Mikulova, prohlédli jsme si město a jeho pamětihodnosti, mezi které mimo jiné patří i hřbitůvek obětí války z roku 1866, z potěšením jsem mohl konstatovat, že i když většina obyvatel Mikulova vůbec netuší o jeho existenci, tak se jeho stav od loňského roku podstatně změnil k lepšímu. Kéž by všechny obce a zainteresované osoby vždy postupovali tak, aby žádné další VPM nezanikla a nechátrala, je to kus naší historie, ať už vzpomínají na jakoukoliv událost.
Sobotní večer už patřil oficialitám. Probírali jsme záležitosti okolo Spolku, plány do budoucna i zážitky z dnešního dne.
Nedělní ráno bylo ve znamení příprav odjezdu k domovům v celé ČR, ale i na Slovensko, protože účastí kolegy a člena spolku Ferdinanda Vrábela PhDr. Se jednalo o setkání vskutku mezinárodní.
Odjezdem z Hrušek však ještě vše neskončilo. První zastávkou byl pomník s tankem T 34 u Staroviček, zde jsem nastínil události, které se zde staly, i něco málo o Bratislavsko – Brněnské operaci.
Ze Staroviček jsme se přesunuli na místo největší tankové bitvy na Moravě a zřejmě také poslední tankové bitvy druhé světové války v Evropě, do Ořechova. Při návštěvě hřbitova padlých Rudoarmějců a pomníků obětí válečných konfliktů z řad obyvatel Ořechova a okolních akcí jsme položili poslední květiny a přesunuli se do nedalekého Army parku.
V bývalé posádce PVO (protovzdušné obrany), která chránila město Brno jsme si prohlédli celý areál, muzeum i vystavenou techniku.
Teprve zde jsme okolo nedělního poledne celé výjezdní zasedání ukončili a rozjeli se všemi směry k domovu.