Spolek pro vojenská pietní místa zařadil do databáze památek dalších 5000 položek
Spolek pro vojenská pietní místa zařadil do databáze památek dalších 5000 položek
Spolek pro vojenská pietní místa, který zabývá mapováním památek na naši vojenskou historii, dosáhl další hranice, kdy do své databáze zařadil již více než 45000 válečných hrobů a vojenských pietních míst.
V dubnu 2015 mohl náš Spolek oznámit překročení hranice 40000 zaevidovaných památek a nyní máme za sebou tento další posun.
Především je nezbytné hned v úvodu upozornit na častý omyl. Válečným hrobem nemusí být pouze místo s ostatky, ale může to být i jiná hmotná památka. Například pomník, pamětní deska či kenotaf.
Po tomto krátkém úvodu by se mohlo zdát, že získat informaci o počtu válečných hrobů v zemi, které se války vyhýbají již více než 70 let by neměl být problém. Opak je však pravdou. I v dnešní době stále neexistuje úplná databáze všech těchto památek.
Pokusme se alespoň nastínit, o jak velký počet památek by se mělo jednat.
Před 1. světovou válkou se území dnešní České republiky odehrálo nemalé množství různých šarvátek až po regulérní války, které za sebou zanechaly nepřehlédnutelné množství válečných hrobů
a podobných vojenských pietních míst. Počínaje třeba Husitskými válkami, přes Třicetiletou válku, Sedmiletou válku, Napoleonské války a Prusko-rakouskou válku.
Právě Prusko-rakouskou válka přinesla vedle značného počtu obětí i masivní výstavbu památek v podobě pomníků a válečných hrobů. Jedná se o více než 1400 památek.
První světová válka svým rozsahem překonala do té doby známé konflikty. Nejen počtem účastnících se států, ale i počtem obětí. Při sčítání válečných hrobů na území tehdejšího Československa bylo zjištěno, že celkem na 5 493 hřbitovech je celkem 171 385 hrobů s cca 203 160 ostatky. Současně se zjistilo, že existuje celkem dalších 63 478 neupravených hrobů s 119 192 ostatky.
Rozsahem ještě ničivější druhá světová válka znamenala pro naše území další vlnu válečných hrobů a památek. Podle různých pramenů se jedná o více než 373 000 obětí. Jde o umučené v koncentračních táborech, výsleších, domácím odboji, oběti pracovního nasazení, oběti náletů a vojáky na východní i západní frontě. V tomto počtu je i přibližně 250 000 obětí rasové persekuce židovských obyvatel.
Čísla s počty obětí všemožných válek a konfliktů se postupem času stále dopřesňují a pro mapování vojenských pietních míst jsou vodítkem. Přesto je však patrné, že na území bývalého Československa je nezbytné zmapovat lokality k více než půl milionu obětí.
Pochopitelně jedna osoba může být uvedena na mnoha památkách, naopak některé oběti nemají dosud vůbec žádnou hmotnou památku, připomínající konec její životní pouti.
Navíc nelze vynechat ještě nezanedbatelné množství vojenských památek na období po druhé světové válce s vazbou na tzv. Studenou válku, rok 1968 ale i úmrtí našich vojáků v průběhu vojenské služby. Novodobé operace Armády České republiky již mají také více než 20 obětí.
Navíc bylo v průběhu času z různých příčin mnoho památek zničeno či významně pozměněno.
I to jsou všechno fakta, které je třeba zjistit a zaevidovat.
Jinak řečeno, více než desetileté úsilí Spolku pro vojenská pietní místa znamená databázi, kde je více než 45000 památek, což je několik set tisíc jmen. U necelých 2000 jmen se již podařilo vytvořit krátký medailonek s informacemi o jednotlivé oběti či osobnosti našich vojenských dějin.
V České republice existuje ještě Centrální evidence válečných hrobů, kde je v současné době zaevidováno bezmála 36000 památek. Tuto databázi spravuje Ministerstvo obrany za součinnosti krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností.
O Spolku pro vojenská pietní místa
Spolek pro vojenská pietní místa vznikl v roce 2007 jako zastřešující instituce pro projekt mapování vojenských pietních míst, které provádí stále se zvětšující okruh nadšenců již od roku 2006. V současné době se do mapování zapojilo bezmála 800 osob. Členská základna Spolku je včetně sympatizantů a čestných členů bezmála 40 osob.
Spolek pro vojenská pietní místa je zcela nepolitické a nestranné sdružení zájemců o vojenskou historii. Jako svůj hlavní cíl si dal zmapovat památky na vojenskou historii na území se vztahem k naší vlasti a to ve vše dějinných obdobích. Nestranností se myslí především fakt, že v žádném případě neposuzujeme historické události na památce zaznamenané, ale památku prostě zaneseme
do databáze. Vlastní historické bádání tak přenecháváme druhým. Je to obdobný způsob, jako například kdy jsou na jednom místě památky na vojáky pruské i rakouské ze společné války,
tak i u nás jsou v databázi vedle sebe vojáci Rudé armády, příslušníci domácího odboje i vojáci německých ozbrojených sil, vojáci Císaře Pána i legionáři, příslušníci Pohraniční stráže i osoby, které zahynuli při přechodu státní hranice. Prostě jen zmapujeme všechny oběti, tak aby nakonec bylo jasné, kolik lidí v naší vlasti vlastně kdy a případně jak zahynulo v souvislosti s ozbrojeným konfliktem.
Pro některé je možná tato metoda kontroverzní, mnozí se domnívají, že některé památky by neměly vůbec existovat. Ale ignorováním jejich existence se nikdy nezjistí rozsah událostí. Jestli památka
už existuje (případně v minulosti existovala), stojí za to ji zaznamenat.
Závěrem je třeba konstatovat, že výsledkem více než desetiletého úsilí Spolku pro vojenská pietní místa je rozsáhlá databáze, zahrnující více než 45000 památek na naši vojenskou minulost. Přesto jak naznačují výše uvedená čísla je to stále pouze malá část.
Uvítáme proto každou pomoc s rozšiřováním naší databáze. Jen díky ochotným přispěvatelům se nám podařilo najít mnoho již zapomenutých lokalit, nebo dokonce zničených památek. Najdete-li chvilku, vše potřebné pro zapojení se do Projektu mapování vojenských pietních míst naleznete zde.
Nikdo nebude zapomenut – nic nebude zapomenuto!
Zdroje: PhDr. Vališ Zdeněk, Válečné hroby, http://virtually.cz/archiv.php?art=11022, http://www.valecnehroby.army.cz, www.vets.cz, www.army.cz, Československé oběti 1938-1945 (Tomáš Krystlík).