Praha 2
Pamětní deska Obětem 2. světové války
VĚRNI ZŮSTANEME
OBĚTÍ HRDINŮ ŽIJE VLAST
VÁCLAV FAFEJTA 26 LET ČALOUNÍK
VLADIMÍR FIŠER 43 LET CUKRÁŘ
JIŘÍ JAROŠ 21 LET KONSTRUKTÉR
FRANT. KLIMEŠ 61 LET HOSTINSKÝ
FRANT. MACHÁČEK 23 LET ZÁMEČNÍK
JIŘÍK MIKA UČEŇ 15 LET
ADOLF PETROVSKÝ 44 LET MALÍŘ
JAN ŠÍMA ÚŘEDNÍK 23 LET
MIRKO VOHRNA 21 LET STUDENT
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'49'' E14°26'41.9''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska rodina Víchova
1938-1945
ZDE ŽILI A ZA OSVOBOZENÍ
REPUBLIKY PRACOVALI
REDAKTOR V.J. VÍCH
S CHOTÍ JOŽKOU
POPRAVENI 2.IX.1942 V PLÖTZENSEE
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18118
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Kameny zmizelých - Alois Sojka-Sokolovič
- + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
Německý termín „Stolperstein“ je složenina ze slov, která znamenají „zakopnout, škobrtnout“ a „kámen“. Volně tedy Stolpersteine lze přeložit jako „Kameny, které Vás přimějí k zastavení“ nebo „Kameny zmizelých“.
Účel projektu Kameny zmizelých spočívá zejména v uctění a připomenutí památky obětí nacistické genocidy za druhé světové války.
Zavražděným Židům, Romům, homosexuálům, fyzicky handicapovaným a Svědkům Jehovovým se prostřednictvím kostek s popisky individualizujícími každou z obětí a její osud dostává trvalé památky.
Kostky jsou umísťovány na ulicích evropských měst na chodníku před domem, v němž nacisty zavražděný člověk naposledy bydlel. Kostky zde tvoří součást dlažby a stávají se ve veřejném prostoru stálou připomínkou zločinu, který byl nacisty a jejich pomahači spáchán.
V České republice ja tato akce zaštítěna Českou unií židovské mládeže. Více o projektu a dalších kamenech ve světě na http://www.stolpersteine.com/ - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
ZDE ŽIL
ALOIS
SOJKA-SOKOLOVIČ
NAR. 1894
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 21.12.1942
V OSVĚTIMI
Narozen v Praze. Novinář a publicista, tajemník Matice národních jednot, redaktor časopisu Slovan, pořadatel Sborníku národních a socialistických písní.
(zdroj: https://www.prijmeni.cz/ )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Pamětní deska Jiří z Poděbrad
GEORGIUS REX BOHEMIAE
Jiří z Kunštátu a Poděbrad vlastním jménem Jiřík z Kunštátu a Poděbrad (23. dubna 1420 – 22. března 1471 Praha) byl od roku 1458 po zvolení českou šlechtou až do smrti roku 1471 český král. Stal se jediným českým panovníkem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Po něm vládli již pouze králové z cizích dynastií.
Roku 1434 se pravděpodobně jako čtrnáctiletý zúčastnil bitvy u Lipan na straně umírněných kališníků a katolíků.
Jiří z Poděbrad byl původně hejtmanem Boleslavského kraje. Už v této době se sblížil s představitelem panského stavu Hynkem Ptáčkem z Pirkenštejna, po jehož smrti převzal vedení celého panského seskupení. Zaujal vůdčí postavení v kališnickém táboře. Mezitím se znovu aktivovala katolická opozice, Jiří vytušil nebezpečí a v roce 1448 přepadl Prahu a zmocnil se jí.
V roce 1452 v duchu programu namířeného proti radikálním kališníkům dobyl Jiří Tábor, čímž zlikvidoval tábority jako politickou a náboženskou skupinu. Prohlásil se za správce království a pokoušel se o obnovu českého království, rozvráceného husitskou revolucí.
Pohřben byl v královské hrobce v chrámu sv. Víta v Praze.
(zdroj: Wikipedia )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Pomník bratří Čapků
JOSEF ČAPEK
1897-1945
KAREL ČAPEK
1890-1938
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Busta Anna Letenská
A. LETENSKÁ
POPRAVENA V MAUTHAUSENU
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18121
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Hrob vojáka Rudé armády - místo je zrušené
bez nápisu
Podle dochovaného archivního snímku (který nemáme k dispozici) byl přesně v místě, kde dnes stojí plastika dívky, v květnu 1945 pohřben padlý sovětský voják.
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Souřadnice: N50°4'30.44'' E14°26'14.03''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Vzpomínková lavička válečných veteránů č. 19
KDYBYS BYL JEDINÝ, KDO MŮŽE ČI UMÍ UDĚLAT, CO JE TŘEBA, MUSÍŠ TO UDĚLAT…
11. LISTOPAD – DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ – DĚKUJEME – NEZAPOMENEME
WWW.MILITARYMUZEUM.CZ – 019
Horní citát užíval Jiří REGI Schams (nadpraporčík Jiří Schams, * 22. září 1972 v Praze, + 7. ledna 2015 v Praze), přezdívaný Regi, byl příslušníkem Útvaru speciálních operací Vojenské policie Armády České republiky, válečný veterán.
Vlčí mák je celosvětový symbol Dne Válečných veteránů, pět je jich na připomínku tragického dne 8. července 2014, kdy v Afghánistánu zahynuli po sebevražedném útoku čtyři naši vojáci a pátý podlehl následkům těžkých poranění v ČR.
Poslední nápis 11. listopad je Den válečných veteránů, který se uctívá po celém světě.
Každá lavička má svoje evidenční číslo a dekret majitele, dále bude uvedena v seznamu míst laviček.
(zdroj: www.militarymuzeum.cz )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Busta Alois Rašín
ALOIS RAŠÍN
18.10.1867 - 18.2.1923
Alois Rašín (*18. října 1867 v Nechanicích, +18. února 1923 v Praze), byl český a československý politik a ekonom, jeden z odsouzených v procesu s Omladinou, účastník 1. odboje, jeden z mužů 28. října, první československý ministr financí a funkcionář Československé národní demokracie. Při atentátu v roce 1923 byl smrtelně zraněn.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Ra%C5%A1%C3%ADn )
Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Pomník Obětem 1. světové války
PRAHA SVÝM VÍTĚZNÝM SYNŮM
OPUSTÍŠ-LI MNE, NEZAHYNU,
OPUSTÍŠ-LI MNE, ZAHYNEŠ.
TERRON, VOUZIERS, CHAMPAGNE
ZBOROV, BACHMAČ, VOLHA
1914-1918
DOSS ALTO, PIAVE, DOBRUDŽA
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-36959
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
