Praha 2

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 21.09.2011
Umístění: Praha 2, Polská 1533/1, Vinohrady, Reigrovy sady, sokolovna Sokola Královské Vinohrady, vstupní hala
Nápis:
ČLENŮM SOKOLA KRÁLOVSKÉ VYNOHRADY,
KTEŘÍ OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY V BOJI
PROTI NACISMU

DIV. GEN. HUGO VOJTA (1885 – 1941),
VEDOUCÍ ČINITEL OBRANY NÁRODA
A VELITEL JEJÍHO ZEMSKÉHO VELITELSTVÍ
V ČECHÁCH

L. BARTL, J. BRABEC, R. CÝREK, J. ČAPEK, F. DUCHÁČEK, J. DUŠKA, J. DVOŘÁK, V. FELBER, S. FRIŠ, K. HELMICH, V. HORA, D. CHARVÁT, V. CHOCHOLÍN, B. JOKL, K. KABELKA, O. KOLBABA, A. LEDERER, K. MANSFELD, A. MATĚJÍČEK, J. MITLÖHNER, J. NEBESKÝ, B. PICK, V. PRAŽÁK, V. ROZMARA, J. SOJKA, A. SOJKA-SOKOLOVIČ, A. SUDÍK, V. ŠESTÁK, J. ŠKALDA, . F. ŠMEJKAL,

8.5.2005

Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Miroslav Vohrna

Autor: Ing. Mojmír Churavý, 01.10.2019
Umístění: Praha 2, Polská 2400/1a, v budově Sokola Královské Vinohrady, na odpočívadle na hlavním schodišti mezi 1. a 2. patrem
Nápis:
5. 5. 1945 ZDE PADL
V BOJI O SOKOLOVNU
dorostenec
MIROSLAV VOHRNA
Poznámka:

V publikaci: SOKOL KRÁLOVSKÉ VINOHRADY (Památné historické období 1887 - 1948) z dochovaných pramenů zpracoval Luděk Jirsák (Příspěvek k 115. výročí vzniku Sokola Královské Vinohrady), Tělocvičná jednota Sokol Praha - Královské Vinohrady; 2001; PŘÍSPĚVEK K 115. VÝROČÍ VZNIKU SOKOLA KRÁLOVSKÉ VINOHRADY se v této souvislosti v kapitole (strany 229, 230): „Osvobození a vstup do nové sokolovny“ – ZÁCHRANA SOKOLOVNY píše:
"Když vypuklo v Praze 5.května 1945 povstání, bylo prvou starostí odvážných bratří obsadit sokolovnu, zbavit ji od nezvaných hostů a zabránit příp. úmyslným či nahodilým škodám. .... V sokolovně byl tehdy německý vojenský lazaret s ozbrojenou ostrahou, která byla rozhodnuta hájit své dočasné sídlo do posledního dechu a pálit po každém, kdo se odváží k budově jen trochu přiblížit. .... Bratr Jan Komár, cvičitel a pozdější místonáčelník, přispěchal k sokolovně na rozhlasovou výzvu. Stál pod schodištěm na rohu Budečské a tehdejší Nerudovy (dnes Polské) ulice. Jedinou jeho zbraní, kterou narychlo vzal z domova bylo kladivo. Ostřelovač pálil na něj z okna ve 2. patře sokolovny pokaždé, když se snažil postoupit k budově. Když střelba na okamžik utichla, Komár se rozhodl k svrchovaně riskantnímu útoku. Vyběhl po schodišti, kladivem rozbil sklo ve vstupních dveřích, proklestil si cestu ke schodišti, když přemohl v rozhodujícím okamžiku kdo z koho překvapenou stráž ve vestibulu. Jeho jedinou myšlenkou v té chvíli bylo zneškodnit nebezpečného ostřelovače ve 2. patře. Rozběhl se po hlavním schodišti vzhůru a k němu se připojil další bojovník mladičký Miroslav Vohrna, který krátce po Komárovi vnikl do budovy rozbitými dveřmi. Oba se dostali až na podestu bezprostředně pod druhým patrem a před střelbou ostřelovače se snažili krýt zalehnutím na schodišti. Bohužel ani v této poloze nebyli dostatečně před střelbou chráněni a pro Vohrnu se stal tento okamžik posledním v jeho kratičkém životě. Komár stačil ustoupit a rozhodl se zaútočit na ostřelovače z opačné strany. Cestou u stráže vestibulu vzal ruční granát a přes tehdejší šatny a po zadním schodišti se dostal k severovýchodnímu vstupu do velkého sálu. Spolu s ním doběhl ke vstupu další odvážlivec Ivan Podhorský, který se stal svědkem neuvěřitelné události. Ostřelovač postřehl nebezpečí, které mu hrozilo, a střelbou bránil oběma útočníkům vstoupit do sálu. Marně. Jakmile výstřely na okamžik ustaly, Komár neohroženě vběhl do sálu a vrhl granát úhlopříčně přes celý sál na ostřelovače stojícího u vchodu na galerii, zasáhl jej a granát byl neúprosný. (Nutno podotknout, že Komár vyhrál v třicátých letech dvacátého století vojenský divizní závod ve vrhu granátem hodem přes 80 m.)"


Centrální evidence válečných hrobů: není evidován
Pomník přidal: Ing. Mojmír Churavý