Praha 2

Albertov, Americká, Anglická, Anny Letenské, Apolinářská, Balbínova, Bělehradská, Belgická, Benátská, Blanická, Botičská, Boženy Němcové, Budečská, Čelakovského sady, Čiklova, Dudova, Francouzská, Fügnerovo náměstí, Gorazdova, Hlavova, Horská, Chodská, Chopinova, Italská, Jana Masaryka, Ječná, Jenštejnská, Jugoslávská, Karlovo náměstí, Kateřinská, Ke Karlovu, Koperníkova, Korunní, Krkonošská, Lazarská, Legerova, Libušina, Lípová, Londýnská, Lumírova, Lužická, Lužická 1701/38, Malá Štěpánská, Mánesova, Mikovcova, Moravská, Myslíkova, Na Bojišti, Na Folimance, Na Slovanech, Na Slupi, Na Smetance, Na Švihance, Na Výtoni, Na Zderaze, náměstí Jiřího z Poděbrad, náměstí Míru, náměstí Pod Emauzy, Oldřichova, Palackého náměstí, Plavecká, Pod Zvonařkou, Podskalská, Polská, Rašínovo nábřeží, Rejskova, Resslova, Rumunská, Římská, Sekaninova, Slavíkova, Slezská, Slovenská, Sokolská, Šafaříkova, Škrétova, Štulcova, Šumavská, Trojanova, Trojická, Tyršova, U Kanálky, U nemocnice, Uruguayská, Václavská, Viničná, Vinohradská, Vratislavova, Wenzigova, Wilsonova, Záhřebská, Žitná

Pamětní deska 17. listopadu

Autor: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc., 23.04.2007
Umístění: Praha 2, Albertov 6/2038, budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
Nápis:
KDY - KDYŽ NE TEĎ ?
KDO - KDYŽ NE MY ?
17.11.1989

Souřadnice: N50°4'8.7'' E14°25'30''
Pomník přidal: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc., 23.04.2007
Umístění: Praha 2, Albertov 6/2038, budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, přízemí, naproti vrátnici
Nápis:
PADLÍ ZA VLAST
PROF. DR. FRANTIŠEK ULRICH
20.10.1941
SOUKR. DOC. DR. RADIM NOVÁČEK
14.2.1942
SOUKR. DOC. DR. JAN AUERHAN
1942
Poznámka:

V rámci opravy budovy byla v létě 2012 deska trvale přemístěna z prvního patra do přízemí, naproti vrátnici (Stráník, 2012)


Souřadnice: N50°4'7.43'' E14°25'24.35'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.
Doplnění informací: Vojtěch Stráník

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 06.06.2011
Umístění: Praha 2, Albertov 4/2018 II, Nové Město, Purkyňův ústav, na chodbě v přízemí
Nápis:
VZPOMÍNÁME
DOC. MUDR, VLADIMÍRA BERGAUERA
ADOLFA HEJTMANA
MUST. EVŽENA KLINGERA

Souřadnice: N50°4'7.43'' E14°25'24.35'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska 17. listopad 1989

Autor: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc., 22.11.2014
Umístění: Praha 2, Albertov 2049/7, lékařská fakulta
Nápis:
17.11.1989 - 17.11.2014

25. výročí sametové revoluce
a průvodu studentů pražských vysokých
škol z Albertova na Národní třídu
dne 17. listopadu 1989.

Věnováno památce všech statečných
občanů naší země, kteří se nebáli
projevit svůj názor a bojovali
za svobodu a demokracii.

Desku 17. listopadu 2014 společně odhalili prezidenti:
České republiky Miloš Zeman
Polské republiky Bronislaw Komorowski
Spolkové republiky Německo Joachim Gauck
Maďarska János Áder
Slovenské republiky Andrej Kiska

Souřadnice: N50°4'7.43'' E14°25'24.35'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.

Kameny zmizelých - rodina Benischova

Autor: Jiří Padevět, 29.06.2023
Umístění: Praha 2, Americká 655/19, v chodníku vpravo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽILA
OLGA BENISCHOVÁ
ROZ. KLINGEROVÁ
NAR. 1891
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA

ZDE ŽIL
EMANUEL BENISCH
NAR. 1879
DEPORTOVÁN 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚN
Poznámka:

Manželé Benischovi byli do ghetta v Lodži deportováni transportem C, vypraveným z Prahy 26.10.1941.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/143241-olga-benischova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/143240-emanuel-benisch/ )


Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°4'21.62'' E14°26'16.41''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pametní deska s bustou Jan Štursa

Autor: Vladimír Štrupl, 20.04.2008
Umístění: Praha 2, Anglická 27/1219, na rohu domu směrem na nám. Míru
Nápis:
ZDE ŽIL
1916-1925
JAN ŠTURSA
ČESKÝ SOCHAŘ
Poznámka:

Jan Josef Štursa (* 15. 5.1880 v Novém Městě na Moravě, + 2. 5. 1925 v Praze), český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství.
Po skončení měšťanky se chtěl stát zahradníkem, avšak jeho otec si přál, aby jeho syn byl krejčí. Tento záměr však jeho otci rozmluvil jeho učitel kreslení Jan Šimek, který rozpoznal jeho mimořádný talent. Vydal se proto studovat sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kterou absolvoval roku 1898 s mimořádně dobrými výsledky.
Po škole začal pracovat v lomu v Mittelsteinu a v kamenické dílně bratří Zeidlerů v Berlíně. V práci však již v roce 1899 skončil a přihlásil se na Akademii výtvarných umění v Praze, kde úspěšně složil zkoušky a byl přijat do studií pod vedením Josefa Václava Myslbeka.
V Myslbekově ateliéru vznikaly jeho první akty. Dívčí akt Z lázně zaujal Myslbeka natolik, že ho v roce 1903 nechal odlít do bronzu a vystavit na rektorátu AVU. Akademii úspěšně absolvoval v roce 1904. Díky stipendiu Nadace Josefa Hlávky podnikl studijní cestu do Mnichova, Švýcarska, Paříže a Londýna. Od roku 1908 pak pracoval jako Myslbekův asistent na AVU, až do vypuknutí první světové války.
Za války sloužil u 81. pluku v Jihlavě, krátce na to se dostal na frontu u Haliče. Po zranění a pobytu v nemocnici se vrátil zpět do Jihlavy, kde pobýval až do roku 1916, kdy ho z vojenské služby vysvobodilo jmenování profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze po smrti Stanislava Suchardy. Na akademii zpočátku vedl medailérskou školu. V roce 1919 se stal nástupcem J. V. Myslbeka v roce 1922 se stal rektorem AVU a tuto funkci zastával až do roku 1924. V letech 1916–1925 bydlel na adrese Anglická čp. 1219/27, na fasádě domu směrem na náměstí Míru je pamětní deska s bustou.
Byl řádným členem České akademie věd a umění a členem Societé Nationale des Beaux Arts v Paříži, SVU Mánes (1905-1925) a uměleckých spolků v Mnichově a Vídni.
Dne 28. dubna 1925 se zúčastnil umístění své sochy Dar nebes a země v Moderní galerii v pražské Stromovce. Následně, sužován bolestivými příznaky rozvíjející se syfilidy, se vrátil do svého ateliéru na Akademii, kde se těžce postřelil a na následky zranění 2. května 1925 zemřel. Pohřben byl 5. května 1925 na Slavíně na Vyšehradském hřbitově. In memoriam mu byla udělena cena Grand prix na Světové dekorativní výstavě v Paříži a v roce 1926 byla na jeho počest uspořádána posmrtná souborná výstava jeho díla v Zrcadlové síni Klementina v Praze.
Jeho díla jsou součástí sbírky Karáskovy galerie. Jedná se většinou o sádrové odlitky a modely soch. Výjimkou je portrét básníka Karla Hlaváčka, který Štursa vytvořil z francouzského vápence po Hlaváčkově smrti (1906-1908).
Již od raného dětství byl nadaný kreslíř. Během studia v Hořicích vznikaly jeho sochařské prvotiny. Základním materiálem byl pro něj bronz a kámen, ke kterému přilnul již na studiích v Hořicích. Teprve až na Akademii začal krystalizovat osobitý profil jeho díla. Jeho učitel a vzor Josef Václav Myslbek byl jeho nadáním nadšen, patřil k jeho nejlepším žákům, avšak později se Myslbekovo klasické dílo dostalo do konfliktu s jeho vlastním citlivým a volným stylem tvorby. Během návštěvy Paříže roku 1904 se setkal s moderním francouzským sochařstvím (Bourdelle, Maillol) a byl silně ovlivněn díly Medarda Rossa.
V ateliéru J. V. Myslbeka vznikaly první dívčí akty. Zpočátku byl ovlivněn secesním symbolismem – usiloval o poetické ztvárňování niterního světa člověka, např. Z lázně (1903), Život uniká (1904), Puberta (1905), Melancholické děvče (1906). Později se přiklonil ke smyslovému uchopení plného tvaru zralého ženského těla např. Eva (1908), Sedící Eva (1908 až 1909), Sulamit Rahu (1910), Toileta (1910). Také byl ovlivněn kubismem - reliéf Umění pro Mánesův most.
Po první světové válce reagoval na tragické zážitky z fronty. Důkazem je jeho dílo Pohřeb v Karpatech pro které našel inspiraci z reportážní fotografie otištěné v časopise Das Neuste im Bilde z roku 1915. Postupně vytvořil Štursa mezi lety 1916-1924 několik verzí sousoší. V definitivní verzi je sousoší jako pomník padlých ve světové válce dnes umístěno v Předměřicích nad Jizerou, Frýdku-Místku a ve Štursově rodišti v Novém městě na Moravě. Dalším významným dílem reagujícím na hrůzy války byla socha s názvem Raněný z roku 1921.
Poválečná plastika Hráč na niněru (1919) předznamenávala estetiku civilismu. V podstatě neopouštěl základní východiska své zralé tvorby - hledání duchovního pojetí smyslového tvaru v bezprostředním kontaktu s viděnou realitou, které v poválečném období dospělo do polohy harmonické modelace – Dar nebes a země (1917 až 1918), Vítězství (1921).
V posledních letech svého života se věnoval převážně portrétní tvorbě. Známé jsou především portréty – Max Švabinský (1918), T.G. Masaryk (1920 až 1921), Alois Jirásek (1921), Jan Amos Komenský (1922 až 1923), Marie Hübnerová (1924), Leoš Janáček (1924), Božena Němcová (1924) a Bedřich Smetana (1924).
(zdroj: https://cs.wikipedia.org )


Souřadnice: N50°4'36.8'' E14°25'57.83'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 24.06.2004
Umístění: Praha 2, Anny Letenské 34/7
Nápis:
V TOMTO DOMĚ
SCHÁZELI SE K ODBOJOVÉ ČINNOSTI
ČLENOVÉ SKUPINY PVVZ.
ZA SVOBODU SVÉ VLASTI DALI ŽIVOT:

FRANTIŠEK ANDRŠT POPRAVEN V PRAZE 30.9.1941
RNDR. JIŘÍ BAUM + VE VARŠAVĚ R. 1944
JUDR. KAREL BONDY POPRAVEN V BRANDENBURGU 22.1.1945
GENERÁL JAROSLAV ČIHÁK + V EMIGRACI V LONDÝNĚ 30.4.1943
PROF. DR. VOJTĚCH ČÍŽEK + V MNICHOVĚ 26.6.1942
DOC. DR. JOSEF FISCHER POPRAVEN V BRANDENBURGU 19.2.1945
MILENA FISCHEROVÁ-BALCAROVÁ POPR. V RAVENSBRÜCKU 9.3.1945
INŽ. JOSEF FRIEDL POPRAVEN V DRÁŽĎANECH 8.2.1945
INŽ. JOSEF HANUŠ POPRAVEN V BRANDENBURGU 13.12.1943
ADELA HEIDRICHOVÁ + V LIPSKU 23.11.1942
GENERÁL JOSEF CHURAVÝ POPRAVEN V PRAZE 30.6.1942
PROF. VOLFGANG JANKOVEC POPRAVEN V DRÁŽĎANECH 20.12.1944
MUDR. VIKTOR KAUFMANN POPRAVEN V BRANDENBURGU 9.2.1945
JINDŘICH KRÁSA + V OSVĚČIMI 12.3.1943
BOHUMIL KUBELA + V OSVĚČIMI 20.2.1943
JUDR. RUDOLF MAREŠ POPRAVEN V PRAZE 20.10.1944
PH.DR. JAN MATZNER + V OSVĚČIMI 6.4.1943
JOSEF PEŠEK + V PRAZE 29.5.1945
PROF. JIŘINA PICKOVÁ ZASTŘELENA V OSVĚČIMI 16.11.1943
JAROSLAV POHL POPRAVEN V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE 15.4.1943
ANNA POLLERTOVÁ POPRAVENA V BERLÍNĚ V LEDNU 1945
KPT. GEN. ŠTÁBU JAN SLAVÍK + NA MÍROVĚ 30.11.1944
PH.DR.JAROSLAV ŠIMSA + V DACHAU 8.2.1945
ALOIS TOMAS POPRAVEN VE ŠTUTGARTU 31.8.1943
BOHUMÍR TRUKSA POPRAVEN VE ŠTUTGARTU 31.8.1943
INŽ. ANNA WILDOVÁ + V OSVĚČIMI 11.3.1943.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18101
Souřadnice: N50°4'36.98'' E14°26'15.22'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Kameny zmizelých - František a Petr Štěpán Witrofský

Autor: Josef Kareš, 04.10.2011
Umístění: Praha 2, Anny Letenské 34/7, v chodníku před domem
Nápis:
ZDE BYDLEL
FRANTIŠEK WITROFSKÝ
NAR. 1904
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN 9.8.1945
V DACHAU

ZDE BYDLEL
PETR ŠTĚPÁN WITROFSKÝ
NAR. 1930
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V OSVĚTIMI

Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°4'36.98'' E14°26'15.22'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pamětní deska Ladislav Polák

Autor: Vladimír Štrupl, 12.11.2006
Umístění: Praha 2, Apolinářská 441/18
Nápis:
V TĚCHTO MÍSTECH SE STAL OBĚTÍ NÁLETU DNE 14.2.1945
LADISLAV POLÁK
* 28.3.1904 V PRAZE
ČEST JEHO PAMÁTCE!
Poznámka:

na desce je uvedeno chybné datum narození, má tam být 1903
(zdroj: Filip Vojtášek)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18113
Souřadnice: N50°4'17.6'' E14°25'38.9''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Filip Vojtášek

Pamětní deska Pavel Koblasa

Autor: Vladimír Štrupl, 08.06.2005
Umístění: Praha 2, Balbínova 192/14
Nápis:
ZDE PADL 5. KVĚTNA 1945
V HRDINNÉM BOJI O ČSL ROZHLAS
PAVEL KOBLASA
ČEST JEHO PAMÁTCE

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0002-18092
Souřadnice: N50°4'36.12'' E14°26'1.36'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl