Praha 5

Bieblova, Butovická, Butovická 510/10a, Dienzenhoferovy sady, Drtinova, Duškova, Fráni Šrámka, Grussova, Habartovská, Hlubočepská, Holečkova, Janáčkovo nábřeží, Jindřicha Plachty, Jinonická, K Barrandovu, Ke Smíchovu, Klamovka, Kováků, Kříženeckého náměstí, Křížová, Kukulova, Lesnická, Lipová alej, Matoušova, Mělnická, Mošnova, Musílkova, Na Cihlářce, Na Doubkové, Na Farkáně III, Na Hřebenkách, Na Neklance, Na Skalce, Na Srpečku, Na Šumavě, Na Václavce, Na Zlíchově, Nádražní, náměstí 14. října, náměstí Kinských, náměstí Pod Lipou, Naskové, Nepomucká, Pavla Švandy ze Semčic, Pechlátova, Peroutkova, Plaská, Plzeňská, Pod Habrovou, Pod Klikovkou, Pod Kotlářkou, Pod Žvahovem, Preslova, Prosluněná, Radlická, Slávy Horníka, Souběžná III, Strakonická, Stroupežnického, Štefánikova, Švédská, Tůmova, U Kostela, U Mrázovky, U Nikolajky, U Pernikářky, U Santošky, U Smíchovského hřbitova, V Cibulkách, V Úvalu, Vavřinecká, Višňovka, Vítězná, Vrázova, Vrchlického, Výmolova, Walterovo náměstí, Xaveriova, Zahradníčkova, Zborovská, Žvahovská, nezařazeno

Kameny zmizelých - Ella Párová

Autor: Jiří Padevět, 01.11.2022
Umístění: Praha 5, Janáčkovo nábřeží 86/7, v chodníku vpravo před vchodem
Nápis:
ZDE ŽILA
ELLA PÁROVÁ
ROZ. MÜNZOVÁ
NAR. 1891
DEPORTOVÁNA 1941
DO TEREZÍNA
1943 DO OSVĚTIMI
ZAVRAŽDĚNA
Poznámka:

Ella Párová byla do Ghetta Terezín deportována 22.12.1942 transportem Ck, do Auschwitz Birkenau 5.10.1943 transportem Dn/a.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/112539-ella-parova/ )


Souřadnice: N50°4'24.64'' E14°24'34.32''
Pomník přidal: Jiří Padevět

‹ ›

Kameny zmizelých - rodiny Pickova a Bondyova

Autor: Jiří Padevět, 23.07.2024
Umístění: Praha 5, Janáčkovo nábřeží 479/37, v chodníku vlevo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA
BONDYOVÁ
ROZ. PICKOVÁ
NAR. 1897
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA 21.2.1942

ZDE ŽILA
VALERIA PICKOVÁ
NAR. 1876
DEPORTOVÁNA 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚNA 17.2.1942

ZDE ŽIL
EDUARD BONDY
NAR. 1926
DEPORTOVÁN 1941
DO LODŽE
ZAVRAŽDĚN 18.2.1942

ZDE ŽIL
ALFRED PICK
JG. 1886
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO MAJDANKU
ZAVRAŽDĚN

ZDE ŽILA
FRANTIŠKA PICKOVÁ
ROZ. WIENOVÁ
NAR. 1889
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO MAJDANKU
ZAVRAŽDĚNA

ZDE ŽILA
GERTA PICKOVÁ
NAR. 1921
DEPORTOVÁNA 1942
DO TEREZÍNA
1942 DO MAJDANKU
ZAVRAŽDĚNA
Poznámka:

Františka Bondyová, Valeria Picková a Eduard Bondy byli do ghetta v Lodži deportováni 31.10.1941 transportem D.
Alfred Pick, Františka Picková a Gerta Picková byli do Ghetta Terezín deportováni 7.5.1942 transportem At, odtud 9.5.1942 transportem Ax do Sobiboru.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/144130-frantiska-bondyova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/144123-eduard-bondy/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/144648-valeria-pickova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/113034-alfred-pick/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/113254-frantiska-pickova/ , https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/113267-gerta-pickova/ )


Toto místo je počítáno jako 6 VPM
Souřadnice: N50°4'40.98'' E14°24'28.91''
Pomník přidal: Jiří Padevět

‹ ›

Pamětní deska František a Milka Pecháčkovi

Autor: Jiří Porteš, 23.05.2009
Umístění: Praha 5, Jindřicha Plachty 810/3
Nápis:
ZDE ŽILI A BYLI ZATČENI
FRANTIŠEK PECHÁČEK,
VYNIKAJÍCÍ SOKOLSKÝ PRACOVNÍK,
ZEMSKÝ VELITEL ODBOJOVÉ ORGANIZACE "JINDRA"
A JEHO CHOŤ
MILKA PECHÁČKOVÁ
umučeni v koncentračním táboře v Mauthausenu, obětovali životy za svobodu národa
Družstvo "STŘED" v Praze
Poznámka:

Sokol František Pecháček
František Pecháček byl od roku 1939 jedním z vůdců řídící sokolský odboj. V rámci ilegální organizace JINDRA zastával funkci zemského velitele pro Čechy.
Zatčen v červenci 1942. V lednu 1943 stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Ihned po převozu do koncentračního tábora Mauthausen, nedaleko rakouského Lince, ho těžce zranila služební doga dozorce Georga Bachmayera. Dne 3. února 1944 byl František Pecháček zavražděn v mauthausenské plynové komoře.
Ještě předtím, když byl vyzván, aby opustil svou celu, v klidu ustlal svůj kavalec a místním kamarádům, spoluvězňům řekl:
"Tak bratři nazdar. Vím, že jdu na smrt, ale vůbec se nebojím. Statečný muž umírá jen jednou a jenom zbabělec stokrát."
Statečný sokol odešel z cely a už ho nikdo nikdy neviděl...
(zdroj: https://www.facebook.com/druhasvetovacom )


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20073
Souřadnice: N50°4'15'' E14°24'35''
Pomník přidal: Jiří Porteš

Kameny zmizelých - Albert Ehrlich

Autor: Jiří Padevět, 18.04.2023
Umístění: Praha 5, Jindřicha Plachty 1162/20, v chodníku vlevo od vchodu
Nápis:
ZDE ŽIL
ALBERT EHRLICH
NAR. 1870
DEPORTOVÁN 1942
DO TEREZÍNA
ZAVRAŽDĚN
V TREBLINCE
Poznámka:

Albert Ehrlich byl do Ghetta Terezín deportován 13.7.1942 transportem AAq, do vyhlazovacího tábora Treblinka 19.10.1942 transportem Bw.
(zdroj: https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/81660-albert-ehrlich/ )


Souřadnice: N50°4'14.35'' E14°24'25.06''
Pomník přidal: Jiří Padevět

‹ ›

Pamětní deska Edith Stein

Autor: Vladimír Štrupl, 29.05.2017
Umístění: Praha 5, Jinonická 760/22
Nápis:
EDITH STEIN
S. TEREZIE BENEDIKTA OD KŘÍŽE
1891 - 1942
Poznámka:

Svatá Terezie Benedikta od Kříže, rodným jménem Edith Stein *12. října 1891 ve Vratislavi, tehdy německé části Slezska, v rodině ortodoxních židů. Byla katolická filosofka a řeholnice, členka řádu bosých karmelitek.
K hluboké víře a řeholnímu životu se propracovala od ortodoxního judaismu přes ateismus.
V roce 1904 odmítla židovskou víru a stala se ateistkou. Po maturitě vystudovala germanistiku a historii na univerzitě ve Vratislavi.
V roce 1921 konvertovala ke katolicismu (velký vliv na ni měla četba vlastního Života svaté Terezie od Ježíše). Pokřtěna byla 1. ledna 1922, poté se vzdala asistentského místa u Husserla a odešla učit na dívčí školu ve Špýru, kterou vedly dominikánky (1922–1932). Ve volném čase studovala katolickou filosofii a překládala do němčiny spisy sv. Tomáše Akvinského. V roce 1932 nastoupila na Institut pedagogiky, ale již o rok později musela pod tlakem nacistické vlády a jejích protižidovských zákonů místo opustit. Tehdy posílá dopis papeži Piu XI., v němž předpovídá osud Židů v Německu a prosí jej, aby se jich zastal.
V roce 1934 vstoupila k bosým karmelitkám a přijala řeholní jméno Terezie Benedikta od Kříže.
Vzhledem k rostoucímu tlaku proti Židům v Německu zemi v r. 1939 opustila a usadila se v karmelitánském klášteře v nizozemském Echtu.
V roce 1940 bylo Nizozemsko dobyto a obsazeno Německem a Židům nastaly krušné časy. Křesťanským církvím v čele s katolíky se ještě podařilo dojednat výjimky z některých perzekucí a transportů pro pokřtěné Židy, když protesty proti jednání se Židy jako celkem selhaly, a pokoušely se dojednat jejich vycestování mimo Němci ovládaný prostor. Veškerá jednání ale zkrachovala, když nizozemští biskupové vystoupili s veřejně čteným prohlášením, ve kterém ostře odsoudili rasistické základy nacismu a vyzvali věřící, aby podpořili Židy. Nacisté zareagovali tak, že přerušili jednání o vycestování, pozatýkali všechny pokřtěné Židy a odeslali je do vyhlazovacích táborů. Byly mezi nimi i Edith Steinová a její sestra Rosa. Edith během přesunu a krátkého pobytu v koncentračním táboře zorganizovala péči o děti, které byly odloučeny od svých matek nebo se o ně zničené matky nedokázaly postarat.
+ 9. srpna (pravděpodobně) 1942 zahynula v plynové komoře KT Auschwitz-Birkenau společně se stovkami dalších pokřtěných Židů z Nizozemska, jejichž přednostní vyhlazení bylo pomstou za společné veřejné prohlášení nizozemských katolických biskupů a vůdců protestantských církví, kteří v něm odmítli pronásledování Židů a vyzvali věřící k tomu, aby jim pomáhali.
Blahoslavenou byla prohlášena 1. května 1987, kanonizována 11. října 1998. 1. října 1999 byla prohlášena spolupatronkou Evropy.
(Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Terezie_Benedikta_od_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe )
Její pomník stojí např. v rodné Vratislavi, Kolíně nad Rýnem, v Hamburku, v Kasselu, v Aylesford Carmelite Priory v Kentu, ve Stella Maris Monastery v Haifě v Izraeli aj.
Je vzpomenuta i na dvou poštovních známkách Německé pošty.
Další informace např. zde:
https://www.youtube.com/watch?v=rK2IoADDi8k
http://kehilalinks.jewishgen.org/Wroclaw/Edith_Stein.html


Souřadnice: N50°3'49.46'' E14°22'35.87'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

‹ ›

Pomník Bohumil Hovorka

Autor: Jiří Porteš, 01.09.2009
Umístění: Praha 5, K Barrandovu, u vstupu do zahrádkářské kolonie ZO ČZS Barrandov
Nápis:
BOHUMIL HOVORKA
PADL V BOJI O PRAHU
8.5.1945
Poznámka:

Bohumil Hovorka se narodil 10.8.1913 v Českých Budějovicích. Základní vojenskou službu ukončil s hodností desátník v záloze. Pracoval jako dozorce finanční stráže.
5.5.1945 se v uniformě a se zbraní (kterou získal od svého známého) přihlásil na Policejním komisařství v Braníku.
8.5.1945 byl vyslán s několika dalšími barikádníky zlikvidovat ostřelovače (vojáky SS a patrně civilní osoby), kteří stříleli z vil v prostoru Barrandov. Skupina se pohybovala v polích na Barrandově směrem k vilám (tehdejší název U Višňovky).
Tam, kde dnes stojí pomník, byl zasažen do hlavy střelou dum-dum a na místě zemřel. Spolu s ním padl údajně ještě jeden člen skupiny - barikádník Vlček.
Bohumil Hovorka byl nejprve pohřben ve společném hrobě Národních hrdinů v Podolí, potom bylo jeho tělo přeneseno na Čestné pohřebiště padlých v květnové revoluci 1945 na hřbitov v Praze 4, Braník, Vrbova 1795.
Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam.
Více informací na webových stránkách osady http://www.zahradkari.cz/zo/barrandov/index.php?str=1733


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-32503
Souřadnice: N50°2'7.54'' E14°23'30.91''
Pomník přidal: Jiří Porteš

Pomník Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Jouda, 07.01.2020
Umístění: Praha 5, K Barrandovu, nad ulicí K Barrandovu, ve slepé ulici pod bývalou restaurací Terasy
Nápis:
PADLI ZA PRAHU
A ŘEKA ŠEPTÁ JEJICH JMÉNA
JAKO PŘÍSAHU

Bena Jan 1905, Beránek Miroslav 1924, Bergman Stanislav 1904, Bil Ondrej 1912,
Bohata František 1906, Bošek Přemysl 1912, Brabec Vladislav 1918, Bouzek Karel 1925,
Brumlík Antonín 1916, Bud Karel 1917, Bulva František 1907, Bůžek Václav 1909,
Černík Antonín 1872, Diviš Emanuel 1899, Doubrava Jan 1925, Florián Jaroslav 1908,
Fořt Jan 1924, Fridrich Přemysl 1921, Gróf Václav 1868, Grünwald Zdeněk 1897,
Hamr Miroslav 1925, Havlík Jaroslav 1914, Hemiš Miloslav 1920, Heidler Karel 1924,
Heidler Karel 1894, Hendl Bohumil 1907, Horký Josef 1888, Hovorka Bohumil 1913,,
Hrdlička František 1888, Hyška Vladimír 1927, Jaroš Karel 1894, Jedlička Josef 1907,
Kaštánek Antonín 1906, Kellner František 1913, Kestřánek Josef 1904, Klabík Josef 1890,
Kocourek František 1889, Kocourek Jiří 1930, Kouba Václav 1900, Kouba Karel 1925,
Králíček Josef 1907, Kűhnel Karel 1915, Leopoldová Vlasta 1897, Liška Josef 1896,
Loubek Čeněk 1888, Loukota František 1919, Macháček Jaroslav 1916, Majer František 1893,
Malý Otakar 1904, Merhaut František 1913, Mošna František 1902, Mrkáček Josef 1898,
Mrva Václav 1911, Nehasil Karel 1916, Novotný Josef 1930, Novotný Josef 1904,
Novotný Vojtěch 1909, Pavlovič Antonín 1912, Pfeifer Josef 1891, Pilař Jan 1914,
Plátek Antonín 1920, Port Josef 1914, Pospíšil František 1900, Pravda František 1908,
Pýcha Jindřich 1908, Řezáč František 1893, Röder Theodor 1901, Řezníček Jaroslav 1901,
Seeman Antonín 1881, Sirotek Jiří 1928, Skřivan Jaroslav 1922, Sloup Vladimír 1911,
Sluka Josef 1907, Smolík Václav 1903, Sobotka Petr 1908, Sova Václav 1915,
Stejskal Václav 1908, Stránský Antonín 1896, Stružková Anděla 1912, Svára Ludvík 1917,
Šára Bohuslav 1916, Škarda Ludvík 1906, Šimo Ivan 1919, Špaček František 1910,
Špindler Vojtěch 1906, Tlapák Jan 1908, Toužimský Adolf 1895, Ulrich Václav 1912,
Waldheger Josef 1884, Valouch František 1895, Valouch Dominik 1907, Vaňata Josef 1892,
Velký Josef 1902, Vidomus Jaroslav 1900, Vitáček Ilja 1921, Vojta Jindřich 1923,
Vorel Rudolf 1891, Vosáhlo Svatoslav 1914, Vysušil František 1909, Zálešák František 1903,
Zdich Václav 1904, Zich Jan 1900, Žížala Oldřich 1909

V Pražském povstání 1945 bylo v katastru Hlubočep 168 padlých a obětí
Poznámka:

Deska nahrazuje pomníčky, které byly odstraněny při stavbě Barrandovského mostu a silnice vedoucí směrem na Plzeň.
Kovová deska byla v minulosti ukradena. Následně nahrazena plastovou. I ta deska není v současné době na svém místě – byla také odcizena.
Původně evidováno v databázi CEVH MO - CZE-0005-20099, v roce 2020 evidence zrušena.
Fotografie v příloze - různá období a stav pomníku (roky 2004, 2008).


Souřadnice: N50°2'19.8'' E14°24'13''
Pomník přidal: Jiří Porteš
Doplnění informací: Vladimír Štrupl

‹ ›

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Diana Štruplová, 13.03.2007
Umístění: Praha 5, Ke Smíchovu, Slivenec, náves
Nápis:
Nápis na podstavci ústředního pomníku:
1914 1918

Nápis na pomníku vlevo:
1914-1918
J. BLAŽEK, J. BRUNCLÍK, J. DIVIŠ, G. EKSTEIN, V. FEŘTL, J. FILE, J. HANZLÍK, B. KOCOUREK, J. KRÁL, J. LESÁK, A. MORSTEIN, J. MORSTEIN, V. MORSTEIN, A. NOVÁK, J. NOVÁK, F. NOVOTNÝ, V. NOVÝ, F. RŮŽIČKA, F. ROŽEMBERK, A. SKOČDOPOLE, F. TICHÝ, J. TICHÝ, V. VRANÝ, V. VOLF, F. JIRÁK, J. MRÁZ, J. STUDECKÝ, J. ŠTIPL, J. VLASÁK, F. ZYKA, J. ZYKA, V. VÁLA

Nápis na pomníku vpravo:
1939-1945
RŮŽENA KOŤÁTKOVÁ, JOSEF KOSTŘÁBEK, JOSEF PANÝREK, JOSEF MESKÁŘ, JAROSLAV HOURA, VÁCLAV POKORNÝ
Poznámka:

V roce 2013 bylo doplněno jméno V. Vály.
Václav Vála byl obecním strážníkem ve Slivenci a padl v rakouském Bruku nad Murou v roce 1917.


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20186
Souřadnice: N50°1'12.89'' E14°21'18.99''
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Doplnění informací: Pavel Vála

‹ ›

Pamětní desky Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 06.03.2011
Umístění: Praha 5, Klamovka 2051, Smíchov
Nápis:
OBĚTEM
DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY 1939 – 1945

BRATŘI :
JOSEF BABIČKA, RUDOLF KAREL, VLADIMÍR NOVÁK, JUDR. LUDVÍK CIGNA, ČENĚK KLEKNER, KAREL PĚKNÝ, VÁCLAV JIRÁSEK, MUDR. L. MUSÍLEK, VÁCLAV VITINGER, BEDŘICH NOVÁK
DOROSTENCI :
JAROSLAV JIRÁSEK, JAROSLAV METELEC

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20105
Souřadnice: N50°4'14.81'' E14°22'39.32'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Josef Kareš, 06.03.2011
Umístění: Praha 5, Klamovka 2051, Smíchov
Nápis:
PAMÁTCE BRATŘÍ PADLÝCH VE SVĚTOVÉ VÁLCE :

BEDŘICH BOROVIČKA, FRANTIŠEK KODET, JINDŘICH SVOBODA, JINDŘICH ČERMÁK, MAURIC KUBĚNKA, VÁCLAV ŠMEJKAL, JOSEF HAUSER, EMANUEL KOBÍK, ANTONÍN ZAZVONIL, JOSEF HEVEROCH, VÁCLAV MALÝ, BOHUSLAV ZELER, KAREL HLADÍK, JAN MARTIN, FRANTIŠEK ZELER, JOSEF HRNČÍŘ, KAREL MARTINŮ, JOSEF ZELER

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-26273
Souřadnice: N50°4'14.81'' E14°22'39.32'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Aleš Zahradníček