Praha 5

Pomník Jan Baloun

Autor: Josef Kareš, 16.09.2011
Umístění: Praha 5, Plzeňská 401/02, Motol, 150 m pod klubovnou v prostoru hřiště Golf-club
Nápis:
JAN
BALOUN
*24.12.1925 +6.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20171
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš

Pomník Antonín Kopecký

Autor: Josef Kareš, 16.09.2011
Umístění: Praha 5, Plzeňská 401/02, Motol, 150 m západně od klubovny, v lese, za areálem Golf-club
Nápis:
ANTONÍN KOPECKÝ Z KOŠÍŘ
21 ROKŮ STÁR
PADL 6.5.1945

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20170
Souřadnice: N50°3'43.81'' E14°20'12.12''
Pomník přidal: Josef Kareš
Doplnění informací: Jan Kincl
Příprava dat: Jiří Porteš

Pomník Jožka Jabůrková - místo je zrušené

Autor: Vladimír Štrupl, 28.10.2015
Umístění: Praha 5, Plzeňská, roh ulic Plzeňská a Podbělohorská
Nápis:
zrušený pomník
Poznámka:

Jožka Jabůrková (rozená Řehořová), *16. dubna 1896 Vítkovice, + 31. července 1942 Ravensbrück) byla československá levicová novinářka a spisovatelka. Od roku 1931 pražská zastupitelka KSČ. Těsně po vzniku Protektorátu byla zatčena nacisty a uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla nakonec i umučena.
Narodila se jako nemanželská dcera švadleně Anežce Řehořové. Matka, která ji vychovávala v katolickém duchu, záhy zemřela. Svoji dceru zanechala ve skrovných majetkových poměrech; tyto vzpomínky na dětství Jožku Jabůrkovou ovlivnily na celý její život. Za první světové války pracovala ve Vítkovických železárnách a později ve vítkovické nemocnici. Po válce se odstěhovala do Prahy, kde se zapojila do sociálně demokratického a později komunistického dění.
Od mládí pracovala v tělovýchovném hnutí; vstoupila do řad sociálně demokratické mládeže a do Dělnické tělovýchovné jednoty. Byla cvičitelkou, náčelnicí a vychovatelkou. Po rozkolu ve Svazu DTJ se zapojila do komunisticky orientované Federace dělnických tělovýchovných jednat. Podílela se na organizaci významné maninské spartakiády v roce 1921. Studovala krátce v Moskvě na tamním tělovýchovném institutu. Po léta se usilovně věnovala práci mezi ženami a mládeží. Uplatnila přitom své literární nadání, stala se vedoucí redaktorkou ženského časopisu Rozsévačka. Psala o životě v Praze, o zájmech a problémech žen, poukazovala na možnost řešení nezaměstnanosti, věnovala se potřebám dětí. Dotýkala se všech hlavních sociálních otázek, reagovala na nebezpečí války. Pod jejím vedením Rozsévačka organizovala akce ve prospěch trpících děti ve Španělsku i na pomoc německým antifašistům prchajícím do Československa. Stala se spisovatelkou, napsala několik knih, např. dětskou Evička v zemi divů.
V roce 1931 byla zvolena do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátce KSČ. Své sociální cítění projevovala i zde. Žádala zřizování jeslí, mateřských škol, stravoven a hřišť, účinnou zdravotní péči pro děti dělníků a nezaměstnaných, vybudování levných moderních bytů pro sociálně slabé rodiny. Stavěla se důsledně proti projevům fašismu a upozorňovala na jeho nebezpečí. Usilovala o vytvoření jednotné národní protifašistické fronty.
V noci z 15. na 16. března 1939 byla však zatčena a později uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla jednou z prvních českých vězeňkyň.
Hned na počátku své internace navázala kontakty s antifašistkami různých zemí, hlavně s německými, které byly v táboře vězněny již po řadu let. Pomáhala jak mohla, pracovala mezi ženami do poslední chvíle svého života. V rámci možností se snažila ulehčit i utrpení otřesených lidických žen. Zemřela 31. července 1942 po těžkém mučení, po kterém byla ponechána bez pomoci v táborovém vězení.

Bronzovou postavu Jožky Jabůrkové v nadživotní velikosti realizovala sochařka Věra Merhautová v letech 1960 až 1965.V roce 1965 byl pomník slavnostně odhalen v Praze-Košířích v malém parčíku u křižovatky ulic Plzeňská a Podbělohorská. Na žádost restituentky pozemku, na kterém stál, byl pomník v roce 1992 (bez vědomí autorky sochy) odstraněn a převezen do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Zde setrval až do léta 2002, kdy byla socha Jožky Jabůrkové znovuodhalena na Olšanských hřbitovech.
Na základě života a smrti Jožky Jabůrkové vznikl původní scénář Jaromíry Kolárové k filmu Zastihla mě noc režiséra Juraje Herze. Pramen: wikipedia.org


Souřadnice: N50°4'4.33'' E14°20'20.72'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 18.09.2004
Umístění: Praha 5, Plzeňská 102/217, Motol, vozovna DP-ED Motol, na budově
Nápis:
Z VAŠÍ SMRTI – NAŠE SVOBODA

HILDENBRANTOVÁ MARIE * 1.6.1902 - + 7.5.1945
HÁJEK JOSEF * 19.6.1898 - + 15.5.1945
JINDRA FRANTIŠEK * 20.9.1898 - + 5.5.1945
NEUBAUER BEDŘICH * 24.2.1912 - + 5.5.1945
MAREK KAREL * 12.3.1902 - + 14.4.1945
SKÁLA FRANTIŠEK * 21.12.1886 - + 5.5.1945

ZAMĚSTNANCI E.P. VOZ. MOTOL.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20169
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Obětem 2. světové války

Autor: Vladimír Štrupl, 20.02.2005
Umístění: Praha 5, Plzeňská 233/6, Smíchov, napravo od hl. vchodu do Obch. centra
Nápis:
…PRO NÁŠ ŽIVOT, PRO NAŠI PRÁCI, UMÍRALI.
1939-1945

Umučeni a popraveni:

Dupač František, Fiala Václav, Křepčík Václav, Lerch Jindřich, Lípa Otakar, Mikeska Josef, Poláček Antonín, Sedláček Karel, ing., Steiner Antonín, Ševčík Josef, Wahl Karel, dr., Zacpal Josef, Zachariáš František, Padli na barikádách:, Fořt Jan, Hrdlička František, Jirsa František, Kašek Oldřich, Krampera Viktor, Přibil František, Prokůpek Jiří, Samec Jaroslav, Svoboda Bedřich, Šimsa Vojtěch, Špotz Otakar, Vaněk Eduard, Vidomus Jaroslav

Prsť ze stalingradského bojiště
Poznámka:

Deska dříve vsazena do uliční fasády budovy závodu TATRA (ČKD Praha) původně Ringhofferovy továrny.
Po demolici závodu TATRA a úpravě secesní čelní zdi byla deska restaurována a umístěna poblíž u nákupního centra Anděl(nádoba z prstí ze stalingradského bojiště nebyla nově pod desku instalována). (zdroj databáze CEVH MO ČR)


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20088
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní deska Slávinka Kampová

Autor: Vladimír Štrupl, 28.08.2014
Umístění: Praha 5, Plzeňská, na rohu Košířského námestí
Nápis:
TO JEST TEN MÁJ, JEJŽ VYKOUPILAS
SVOU VLASTNÍ KRVÍ, DRAHÁ
A UMÍRAJÍC ŠEPTALAS POSVÁTNÁ
JMÉNA – HRADČANY A PRAHA.
VŠAK OČI ZHASLY TVÉ
A NEVIDĚJÍ JIŽ SLÁVU,
CO OZÁŘILA SLAVNÝ HRAD
A TVOU MILOVANOU PRAHU.
NAŠE NADANÁ

SLÁVINKA KAMPOVÁ

KTERÁ NÁM BYLA ULOUPENA NACISTICKÝM VRAHEM
7. KVĚTNA VE VĚKU 14 LET.
Poznámka:

další foto v příloze - stav před opravou sloupku


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-32326
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pamětní desky Obětem 1. a 2. světové války

Autor: Josef Kareš, 16.05.2011
Umístění: Praha 5, Plzeňská 168/27, Sokol Smíchov, v budově
Nápis:
PAMÁTCE BRATRŮ ZHYNULÝCH
VE SVĚTOVÉ VÁLCE V L.
1914 – 1919

K. ALBRECHT, V. BIŇOVEC, V. BOHÁČEK, A. BOUŠKA, J. DUDEK, J. HAUSER, E. HAVRDA, J. HODYS, J. HORA, M.HORA, M. HOUŽVIČKA, J. JANDA, F. JANOVSKÝ, F. KLOMÍNEK, V. KOLIAZ, K. LADMAN, V. MALEC, DR. J. MALINA, V. MALIČKÝ, I. MILUTINOVIČ, B. NESMĚRÁK, B. NOVOTNÝ, F. PIRNER, J. PIŠTĚK, J. POKORNÝ, O. POLÁČEK, V. PŘÍHODA, F. ŘAPEK, K. SCHEUBA, J. SLÁDEK, J. SVOBODA, O. SVOBODA, J. SÝKORA, F. ŠIMDA, B. ŠPLÍCHAL, J. ŠPRDLÍK, A. TÁBORSKÝ, J. VEVERKA, V. VITOUŠEK, A. ZACH, V. ZBUZEK

Nebyla marnou oběť Vaše bratři.
Jí vděčně vzpomíná svobodný Čech!

PAMÁTCE NAŠICH OBĚTÍ
DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
1939 – 1945

JOSEF BIDLO, PŘEM. BOŠEK, JAR. BUCHAR, KAREL BUKOVIČ, JOS. ČEFELÍN, EL. DOLEŽALOVÁ, JUDr OLD. ELIÁŠ, JOS. FONTAN, ALEX. HELCL, KAREL HIRŠL, RUD. HORÁČEK, VRAT. HOŠEK, VL. HOŠKOVÁ, Č. JANEČKA, JUDr J. V. KELLER, JUDr JAR. KOSE, ARCH LEV KRČA, P. MARUŠIÁK, RUDA MAŘÍK, LAD. MOULÍK, JUDr J. NÁJEMNÍK, JOSEF PAUL, F. PECHÁČEK, JOSEF PIPEK, ZDENĚK PUŽEJ, JOS. REINISCH, KAREL RIND, ING K. SEDLÁČEK, OT. SLAVÍČEK, P. SOUKENÍK, JUDr J. SVOBODA, O. SVOBODOVÁ, JAR. TREGLER, ALEŠ TŮMA, KAREL ŠIMEK, W. PAULINY, JIŘÍ VANIŠ, M. VRŠOVSKÝ

JEJICH PAMÁTKA NÁS SÍLÍ
PROTO NIKDO Z NICH NEZEMŘEL NADARMO

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0005-20087, CZE0005-21802
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Porteš
Příprava dat: Aleš Zahradníček

Pamětní deska Jindřich Vaníček

Autor: Marek Lanzendorf, 26.11.2022
Umístění: Praha 5, Plzeňská 168/27, Smíchov, Sokolovna, fasáda budovy
Nápis:
PAMÁTCE BRATRA
DRA JINDRY VANÍČKA
NÁČELNÍKA
ČESKOSLOVENSKÉ OBCE SOKOLSKÉ
A SVAZU SLOVANSKÉ SOKOLSTVO
*1.I.1862 +2.VI.1934
Poznámka:

Po vzniku ČSR se zapojil do budování československé branné moci jako přednosta výchovného odboru Ministerstva národní obrany. Podílel se na vzniku názvosloví a organizaci tělocvičných, jazykových a praktických škol pro vojáky. V červnu 1919 vydal společně s Josefem Scheinerem výzvu všem členům Sokola, aby podpořili boj Československé armády proti Maďarům na Slovensku. Organizoval odvod branců a 5. června promluvil na Masarykově nádraží ke sboru 379 mužů, kteří odtud odjeli přes Brno do Bratislavy.
(zdroj: https://www.databazeknih.cz/zivotopis )


Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf

Hrob vojáků německé armády

Autor: Vladimír Štrupl, 27.06.2010
Umístění: Praha 5, Plzeňská 30/233, hřbitov u krematoria Motol
Nápis:
HIER RUHEN UNBEKANNTE
DEUTSCHE SOLDATEN
Poznámka:

Překlad: Zde odpočívají neznámí němečtí vojáci


Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20908
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Aleš Zahradníček

Hrob František Kriegel

Autor: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc., 04.12.2007
Umístění: Praha 5, Plzeňská 30/233, Lesní hřbitov u krematoria Motol
Nápis:
MUDr. FRANTIŠEK KRIEGEL
10.4.1908 - 3.12.1979
Poznámka:

František Kriegel (10. dubna 1908 – 3. prosince 1979)
Ve 30. letech bojoval jako člen Interbrigád ve španělské občanské válce jako lékař. Dosáhl zde hodnosti majora, a po porážce republikánů odešel v roce 1939 v řadách Červeného kříže do Číny napadené Japonskem.


Souřadnice: N50°3'53.4'' E14°19'25.1''
Pomník přidal: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.
Příprava dat: Martin Brynych