Praha 5
Pomník Jan Baloun
Umístění: Praha 5, Plzeňská 401/02, Motol, 150 m pod klubovnou v prostoru hřiště Golf-clubJAN
BALOUN
*24.12.1925 +6.5.1945
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20171
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Josef Kareš
Příprava dat: Jiří Porteš
Pomník Antonín Kopecký
Umístění: Praha 5, Plzeňská 401/02, Motol, 150 m západně od klubovny, v lese, za areálem Golf-clubCentrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20170
Souřadnice: N50°3'43.81'' E14°20'12.12''
Pomník přidal: Josef Kareš
Doplnění informací: Jan Kincl
Příprava dat: Jiří Porteš
Pomník Jožka Jabůrková - místo je zrušené
Umístění: Praha 5, Plzeňská, roh ulic Plzeňská a Podbělohorskázrušený pomník
Jožka Jabůrková (rozená Řehořová), *16. dubna 1896 Vítkovice, + 31. července 1942 Ravensbrück) byla československá levicová novinářka a spisovatelka. Od roku 1931 pražská zastupitelka KSČ. Těsně po vzniku Protektorátu byla zatčena nacisty a uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla nakonec i umučena.
Narodila se jako nemanželská dcera švadleně Anežce Řehořové. Matka, která ji vychovávala v katolickém duchu, záhy zemřela. Svoji dceru zanechala ve skrovných majetkových poměrech; tyto vzpomínky na dětství Jožku Jabůrkovou ovlivnily na celý její život. Za první světové války pracovala ve Vítkovických železárnách a později ve vítkovické nemocnici. Po válce se odstěhovala do Prahy, kde se zapojila do sociálně demokratického a později komunistického dění.
Od mládí pracovala v tělovýchovném hnutí; vstoupila do řad sociálně demokratické mládeže a do Dělnické tělovýchovné jednoty. Byla cvičitelkou, náčelnicí a vychovatelkou. Po rozkolu ve Svazu DTJ se zapojila do komunisticky orientované Federace dělnických tělovýchovných jednat. Podílela se na organizaci významné maninské spartakiády v roce 1921. Studovala krátce v Moskvě na tamním tělovýchovném institutu. Po léta se usilovně věnovala práci mezi ženami a mládeží. Uplatnila přitom své literární nadání, stala se vedoucí redaktorkou ženského časopisu Rozsévačka. Psala o životě v Praze, o zájmech a problémech žen, poukazovala na možnost řešení nezaměstnanosti, věnovala se potřebám dětí. Dotýkala se všech hlavních sociálních otázek, reagovala na nebezpečí války. Pod jejím vedením Rozsévačka organizovala akce ve prospěch trpících děti ve Španělsku i na pomoc německým antifašistům prchajícím do Československa. Stala se spisovatelkou, napsala několik knih, např. dětskou Evička v zemi divů.
V roce 1931 byla zvolena do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátce KSČ. Své sociální cítění projevovala i zde. Žádala zřizování jeslí, mateřských škol, stravoven a hřišť, účinnou zdravotní péči pro děti dělníků a nezaměstnaných, vybudování levných moderních bytů pro sociálně slabé rodiny. Stavěla se důsledně proti projevům fašismu a upozorňovala na jeho nebezpečí. Usilovala o vytvoření jednotné národní protifašistické fronty.
V noci z 15. na 16. března 1939 byla však zatčena a později uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla jednou z prvních českých vězeňkyň.
Hned na počátku své internace navázala kontakty s antifašistkami různých zemí, hlavně s německými, které byly v táboře vězněny již po řadu let. Pomáhala jak mohla, pracovala mezi ženami do poslední chvíle svého života. V rámci možností se snažila ulehčit i utrpení otřesených lidických žen. Zemřela 31. července 1942 po těžkém mučení, po kterém byla ponechána bez pomoci v táborovém vězení.
Bronzovou postavu Jožky Jabůrkové v nadživotní velikosti realizovala sochařka Věra Merhautová v letech 1960 až 1965.V roce 1965 byl pomník slavnostně odhalen v Praze-Košířích v malém parčíku u křižovatky ulic Plzeňská a Podbělohorská. Na žádost restituentky pozemku, na kterém stál, byl pomník v roce 1992 (bez vědomí autorky sochy) odstraněn a převezen do depozitáře Galerie hlavního města Prahy. Zde setrval až do léta 2002, kdy byla socha Jožky Jabůrkové znovuodhalena na Olšanských hřbitovech.
Na základě života a smrti Jožky Jabůrkové vznikl původní scénář Jaromíry Kolárové k filmu Zastihla mě noc režiséra Juraje Herze. Pramen: wikipedia.org
Souřadnice: N50°4'4.33'' E14°20'20.72'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 5, Plzeňská 102/217, Motol, vozovna DP-ED Motol, na budověZ VAŠÍ SMRTI – NAŠE SVOBODA
HILDENBRANTOVÁ MARIE * 1.6.1902 - + 7.5.1945
HÁJEK JOSEF * 19.6.1898 - + 15.5.1945
JINDRA FRANTIŠEK * 20.9.1898 - + 5.5.1945
NEUBAUER BEDŘICH * 24.2.1912 - + 5.5.1945
MAREK KAREL * 12.3.1902 - + 14.4.1945
SKÁLA FRANTIŠEK * 21.12.1886 - + 5.5.1945
ZAMĚSTNANCI E.P. VOZ. MOTOL.
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20169
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Obětem 2. světové války
Umístění: Praha 5, Plzeňská 233/6, Smíchov, napravo od hl. vchodu do Obch. centra…PRO NÁŠ ŽIVOT, PRO NAŠI PRÁCI, UMÍRALI.
1939-1945
Umučeni a popraveni:
Dupač František, Fiala Václav, Křepčík Václav, Lerch Jindřich, Lípa Otakar, Mikeska Josef, Poláček Antonín, Sedláček Karel, ing., Steiner Antonín, Ševčík Josef, Wahl Karel, dr., Zacpal Josef, Zachariáš František, Padli na barikádách:, Fořt Jan, Hrdlička František, Jirsa František, Kašek Oldřich, Krampera Viktor, Přibil František, Prokůpek Jiří, Samec Jaroslav, Svoboda Bedřich, Šimsa Vojtěch, Špotz Otakar, Vaněk Eduard, Vidomus Jaroslav
Prsť ze stalingradského bojiště
Deska dříve vsazena do uliční fasády budovy závodu TATRA (ČKD Praha) původně Ringhofferovy továrny.
Po demolici závodu TATRA a úpravě secesní čelní zdi byla deska restaurována a umístěna poblíž u nákupního centra Anděl(nádoba z prstí ze stalingradského bojiště nebyla nově pod desku instalována). (zdroj databáze CEVH MO ČR)
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20088
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní deska Slávinka Kampová
Umístění: Praha 5, Plzeňská, na rohu Košířského námestíTO JEST TEN MÁJ, JEJŽ VYKOUPILAS
SVOU VLASTNÍ KRVÍ, DRAHÁ
A UMÍRAJÍC ŠEPTALAS POSVÁTNÁ
JMÉNA – HRADČANY A PRAHA.
VŠAK OČI ZHASLY TVÉ
A NEVIDĚJÍ JIŽ SLÁVU,
CO OZÁŘILA SLAVNÝ HRAD
A TVOU MILOVANOU PRAHU.
NAŠE NADANÁ
SLÁVINKA KAMPOVÁ
KTERÁ NÁM BYLA ULOUPENA NACISTICKÝM VRAHEM
7. KVĚTNA VE VĚKU 14 LET.
další foto v příloze - stav před opravou sloupku
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-32326
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl
Pamětní desky Obětem 1. a 2. světové války
Umístění: Praha 5, Plzeňská 168/27, Sokol Smíchov, v budověPAMÁTCE BRATRŮ ZHYNULÝCH
VE SVĚTOVÉ VÁLCE V L.
1914 – 1919
K. ALBRECHT, V. BIŇOVEC, V. BOHÁČEK, A. BOUŠKA, J. DUDEK, J. HAUSER, E. HAVRDA, J. HODYS, J. HORA, M.HORA, M. HOUŽVIČKA, J. JANDA, F. JANOVSKÝ, F. KLOMÍNEK, V. KOLIAZ, K. LADMAN, V. MALEC, DR. J. MALINA, V. MALIČKÝ, I. MILUTINOVIČ, B. NESMĚRÁK, B. NOVOTNÝ, F. PIRNER, J. PIŠTĚK, J. POKORNÝ, O. POLÁČEK, V. PŘÍHODA, F. ŘAPEK, K. SCHEUBA, J. SLÁDEK, J. SVOBODA, O. SVOBODA, J. SÝKORA, F. ŠIMDA, B. ŠPLÍCHAL, J. ŠPRDLÍK, A. TÁBORSKÝ, J. VEVERKA, V. VITOUŠEK, A. ZACH, V. ZBUZEK
Nebyla marnou oběť Vaše bratři.
Jí vděčně vzpomíná svobodný Čech!
PAMÁTCE NAŠICH OBĚTÍ
DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
1939 – 1945
JOSEF BIDLO, PŘEM. BOŠEK, JAR. BUCHAR, KAREL BUKOVIČ, JOS. ČEFELÍN, EL. DOLEŽALOVÁ, JUDr OLD. ELIÁŠ, JOS. FONTAN, ALEX. HELCL, KAREL HIRŠL, RUD. HORÁČEK, VRAT. HOŠEK, VL. HOŠKOVÁ, Č. JANEČKA, JUDr J. V. KELLER, JUDr JAR. KOSE, ARCH LEV KRČA, P. MARUŠIÁK, RUDA MAŘÍK, LAD. MOULÍK, JUDr J. NÁJEMNÍK, JOSEF PAUL, F. PECHÁČEK, JOSEF PIPEK, ZDENĚK PUŽEJ, JOS. REINISCH, KAREL RIND, ING K. SEDLÁČEK, OT. SLAVÍČEK, P. SOUKENÍK, JUDr J. SVOBODA, O. SVOBODOVÁ, JAR. TREGLER, ALEŠ TŮMA, KAREL ŠIMEK, W. PAULINY, JIŘÍ VANIŠ, M. VRŠOVSKÝ
JEJICH PAMÁTKA NÁS SÍLÍ
PROTO NIKDO Z NICH NEZEMŘEL NADARMO
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE0005-20087, CZE0005-21802
Toto místo je počítáno jako 2 VPM
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jiří Porteš
Příprava dat: Aleš Zahradníček
Pamětní deska Jindřich Vaníček
Umístění: Praha 5, Plzeňská 168/27, Smíchov, Sokolovna, fasáda budovyPAMÁTCE BRATRA
DRA JINDRY VANÍČKA
NÁČELNÍKA
ČESKOSLOVENSKÉ OBCE SOKOLSKÉ
A SVAZU SLOVANSKÉ SOKOLSTVO
*1.I.1862 +2.VI.1934
Po vzniku ČSR se zapojil do budování československé branné moci jako přednosta výchovného odboru Ministerstva národní obrany. Podílel se na vzniku názvosloví a organizaci tělocvičných, jazykových a praktických škol pro vojáky. V červnu 1919 vydal společně s Josefem Scheinerem výzvu všem členům Sokola, aby podpořili boj Československé armády proti Maďarům na Slovensku. Organizoval odvod branců a 5. června promluvil na Masarykově nádraží ke sboru 379 mužů, kteří odtud odjeli přes Brno do Bratislavy.
(zdroj: https://www.databazeknih.cz/zivotopis )
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Marek Lanzendorf
Hrob vojáků německé armády
- + o skupině VPM (P-05, Motol, krematorium)
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Lesní hřbitov u krematoria Motol - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
HIER RUHEN UNBEKANNTE
DEUTSCHE SOLDATEN
Překlad: Zde odpočívají neznámí němečtí vojáci
Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-0005-20908
Souřadnice: N50°4'18.26'' E14°24'7.92'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Aleš Zahradníček
Hrob František Kriegel
- + o skupině VPM (P-05, Motol, krematorium)
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
Lesní hřbitov u krematoria Motol - Zobrazit všechna VPM ve skupině
- Praha 5 - Motol, Plzeňská 30/233
MUDr. FRANTIŠEK KRIEGEL
10.4.1908 - 3.12.1979
František Kriegel (10. dubna 1908 – 3. prosince 1979)
Ve 30. letech bojoval jako člen Interbrigád ve španělské občanské válce jako lékař. Dosáhl zde hodnosti majora, a po porážce republikánů odešel v roce 1939 v řadách Červeného kříže do Číny napadené Japonskem.
Souřadnice: N50°3'53.4'' E14°19'25.1''
Pomník přidal: Prof. Ing. Bohuslav Veverka, DrSc.
Příprava dat: Martin Brynych