Praha 2

Albertov, Americká, Anglická, Anny Letenské, Apolinářská, Balbínova, Bělehradská, Belgická, Benátská, Blanická, Botičská, Boženy Němcové, Budečská, Čelakovského sady, Čiklova, Dudova, Francouzská, Fügnerovo náměstí, Gorazdova, Hlavova, Horská, Chodská, Chopinova, Ibsenova, Italská, Jana Masaryka, Ječná, Jenštejnská, Jugoslávská, Karlovo náměstí, Kateřinská, Ke Karlovu, Koperníkova, Korunní, Krkonošská, Lazarská, Legerova, Libušina, Lípová, Londýnská, Lublaňská, Lumírova, Lužická, Lužická 1701/38, Malá Štěpánská, Mánesova, Mikovcova, Moravská, Myslíkova, Na Bojišti, Na Folimance, Na Slovanech, Na Slupi, Na Smetance, Na Švihance, Na Výtoni, Na Zderaze, náměstí I. P. Pavlova, náměstí Jiřího z Poděbrad, náměstí Míru, náměstí Pod Emauzy, Oldřichova, Palackého náměstí, Plavecká, Pod Zvonařkou, Podskalská, Polská, Rašínovo nábřeží, Rejskova, Resslova, Rumunská, Římská, Sázavská, Sekaninova, Slavíkova, Slezská, Slovenská, Sokolská, Šafaříkova, Škrétova, Španělská, Štulcova, Šumavská, Trojanova, Trojická, Tyršova, U Havlíčkových sadů, U Kanálky, U nemocnice, Uruguayská, Václavská, Viničná, Vinohradská, Vratislavova, Wenzigova, Wilsonova, Záhořanského, Záhřebská, Žitná

Hrob František Langer

Autor: Jiří Padevět, 17.12.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, Vyšehradský hřbitov
Nápis:
Frant Langer

na informační tabulce:
František Langer (3.3.1888 - 5.8.1965)
Dramatik, prozaik, esejista, publicista, lékař
Pocházel z asimilované židovské rodiny
Účastník prvního i druhého zahraničního
odboje, brigádní generál. V mládí kamarád
Jaroslava Haška, člen jeho recesistické
Strany mírného pokroku v mezích zákona.
Později se sblížil s Karlem Čapkem a stal se
jedním z prvních pátečníků. Během druhé
světové války byl předsedou československé
pobočky Mezinárodního PEN klubu v exilu.
Z díla: Velbloud uchem jehly, Periferie,
Jízdní hlídka, Obrácení Ferdyše Pištory,
Zázrak v rodině, Bratrstvo bílého klíče,
Děti a dýka, Filatelistické povídky, Malířské
povídky, Pražské legedy, Byli a bylo.
Poznámka:

František Langer byl vojenským lékařem československých legií v Rusku a po návratu vojenským lékařem československé armády. Během druhé světové války byl velitelem zdravotnictva československých jednotek ve Francii a Velké Británii.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Langer )


Souřadnice: N50°3'52.98'' E14°25'4.86'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Jiří Padevět

Hrob Jiří Ješ

Autor: Jiří Padevět, 17.12.2023
Umístění: Praha 2, Štulcova, Vyšehradský hřbitov
Nápis:
...hovořil
JIŘÍ JEŠ
19.6.1926
20.7.2011
Poznámka:

Novinář Jiří Ješ byl v únoru 1948 jako studentský funkcionář odpůrcem komunistického převratu a členem delegace, vyslané k Edvardu Benešovi. Na základě těchto aktivit byl vyloučen ze studia na všech vysokých školách v Československu a zatčen. V roce 1951 byl zatčen znovu a po odsouzení devět a půl roku vězněn v komunistických věznicích.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Je%C5%A1 )


Souřadnice: N50°3'52.98'' E14°25'4.86'' (střed hřbitova)
VPM přidal: Jiří Padevět

Hrob Karel Ančerl

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/59
Nápis:
DIRIGENT ČESKÉ FILHARMONIE
KAREL ANČERL
*1908 +1973
Poznámka:

Dne 12. listopadu 1942 byl i s manželkou i rodiči deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde se podílel na hudebních aktivitách, založil zde improvizovaný smyčcový orchestr. Jeho manželka zde v roce 1943 porodila syna Jana. O rok později byla celá rodina včetně rodičů zařazena do transportů do Osvětimi, kde byli všichni kromě Karla zplynováni.
V lednu 1945 musel před příchodem Rudé armády do Osvětimi nastoupit na pochod smrti do pracovního tábora Friedland v Dolním Slezsku (po válce Mieroszów), který byl pobočným táborem koncentračního tábora Gross-Rosen
V roce 1968 se rozhodl emigrovat. V dalších letech se na jeho zdraví projevily útrapy z války. Dne 3. července 1973 v Torontu zemřel. Po letech byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy na Vyšehradském hřbitově
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N5°3'52.7'' E14°10'45.71'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Břetislav Benda

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 3/8
Nápis:
NÁRODNÍ UMĚLEC
BŘETISLAV BENDA
SOCHAŘ
*28.3.1897 +19.8.1983
Poznámka:

Stal se žákem Josefa Václava Myslbeka, jeho studia však přerušila první světová válka a v roce 1916 musel narukovat. Pod těžkou palbou v Itálii utrpěl v roce 1917 vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění mu v další tvorbě nebylo překážkou
Během nacistické okupace Československa vytvořil soubor alegorických plastik, které vyjadřovaly utrpení českého národa a odhodlání bojovat za svobodu (Lidé bez domova, Spoutaná, Naše země, Odboj, Vítězství Stalingradu). Po válce pak vzniklo několik pomníků připomínajících statečnost lidí v boji proti okupantům.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.6'' E14°25'6.29'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Zdenka Bergerová

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 5/74
Nápis:
Zdenka Bergerová
básnířka
a překladatelka
10.3.1923 – 22.5.2008
Poznámka:

Má osvědčení o odboji podle zákona 255 a z května 1945 medaili pankráckých barikádníků s nízkým číslem 419. Ve druhé polovině války byla ve skupině Jindřicha Honzla, je proto 1945 v seznamu Studia ND.
V roce 1949 jí nebyla uznána disertační práce, protože odmítla změnit názor na Vladimira Galaktionoviče Korolenka,rehabilitační doktorát získala 1990.


Souřadnice: N50°3'52.52'' E14°25'6.5'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Patrik Blažek a Ema Blažková

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 12/8
Nápis:
PATRIK
BLAŽEK
SPISOVATEL
NOVINÁŘ
*22.II.1851 +17.VII.1905

EMA BLAŽKOVÁ
AKAD. MALÍŘKA
*31.8.1924 +31.8.2003
Poznámka:

Roku 1871 byl odveden na vojnu, kde zůstal po zbytek života jako voják z povolání. V roce 1872 založil v Kolíně časopis Koruna česká. O rok později se dostal posádkou do Klatov, kde v roce 1873 získal hodnost poručíka, o pět let později nadporučíka. V roce 1883 začal v Klatovech vydávat Vojenské listy. Spolupracoval s ním jeho spolužák z hradeckého gymnázia Alois Jirásek. V roce 1885 byl v Plzni povýšen na setníka, pak byl přeložen do Vysokého Mýta. Tam žil s rodinou až do července 1891, kdy byl přeložen do Kolomyje v Haliči. Po návratu do Prahy byl v roce 1894 z armády propuštěn.
V roce 1882 vydal český Cvičebný řád císařsko-královských pěších vojsk, v roce 1887 Služební řád c. k. pěších vojsk.
(zdroj: Wikipedia)

Studovala na gymnáziu v Roudnici nad Labem, 20. června 1942 bylo gymnázium obsazeno gestapem a 85 studentů, včetně Emy Blažkové, bylo zatčeno. Záminkou akce byla údajná příprava atentátu na jednoho z učitelů německé obecné školy. Mezi zatčenými studenty bylo celkem 16 dívek, septimánek. Všichni zatčení studenti byli převezeni do Terezína, uvězněni a vyslýcháni v Malé pevnosti. Po pětiměsíčním pobytu byla zařazena do pracovního tábora
17. listopadu 1944 byla opět zatčena gestapem. V tu dobu byla nasazena v rámci „ročníku darovaného Říši“ jako pomocná dělnice v závodě leteckých demontáží „Deutsche Lufthansa“ v městečku Babí u Náchoda. Deset dní strávila v samovazbě a pak do květnové revoluce 1945 pracovala v gumárenském závodě Kudrnáč v Náchodě a následně na stavbě Štěchovické přehrady.
Na konci roku 1974 byla zatčena pro urážku veřejného činitele a 14 měsíců vězněna v pražské věznici v Ruzyni. O svém věznění v Ruzyni psala v letech 1993–4 do Necenzurovaných novin.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.46'' E14°25'6.04'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Jan Dostálek

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 7/44
Nápis:
ING. JAN DOSTÁLEK
*28.4.1883 +21.3.1955
Poznámka:

První světovou válku prožil coby písař na vojenském velitelství v Praze.
Po válce se krátce angažoval v ČSL, ale nesouhlasil s jejím sbližováním s KSČ. Po únoru 1948 byl vyloučen ze strany. V červenci 1954 byl zatčen příslušníky StB v rámci příprav vykonstruovaného procesu s „vedením ilegální protistátní skupiny Křesťansko-demokratické strany“. Zemřel v roce 1955 v pankrácké věznici, kam byl uvržen komunistickým režimem.
V Kostelci nad Orlicí v Mánesově ulici je pamětní tabulka Janu Dostálkovi v rámci projektu Poslední adresa, který připomíná památku obětí komunistického režimu.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.6'' E14°25'6.29'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Josef Drachovský

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 15/44
Nápis:
UNIVERSITNÍ PROFESOR JUDR. JOSEF DRACHOVSKÝ
REKTOR KARLOVY UNIVERSITY NAROZEN 31.3.1876 ZEMŘEL 14.2.1961
Poznámka:

Během německé okupace patřil mezi aktivistické Čechy, mj. se stal předsedou České ligy proti bolševismu. Zároveň ale pracoval pro odboj, takže jej v říjnu 1944 zatklo gestapo a věznilo až do konce války. Přesto byl po osvobození obviněn z kolaborace a Národním soudem odsouzen k symbolickému trestu osmi měsíců vězení.
(zdoj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'53.22'' E14°25'1.76'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Josef Václav Frič a Božena Fričová

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 3/24
Nápis:
KÝŽ BY TU SE
MNOU
V JEDEN HROB
ZAPADLO
NEŠTĚSTÍ MÉ=
HO NÁRODA
PÍSNĚ Z BAŠTY

JOSEF V- FRIČ.
18 5/9 20 ~ + 18 14/10 90

BOŽENA FRIČOVÁ *3.6.1865 +12.71923
Poznámka:

Josef Václav Frič (5.9.1829 – 14.10.1890), český spisovatel, novinář a politik
Roku 1849 zatčen za spoluúčast na přípravě májového spiknutí a roku 1851 odsouzen pro velezradu k 18 letům vězení. Trest si odpykával v Komárně, v roce 1854 byl omilostněn, poté žil pod policejním dohledem. V roce 1858 byl opět zatčen a o rok později (1859) propuštěn pod podmínkou emigrace.
Z Berlína stále vedl svůj boj proti Rakousku
(zdroj: Wikipedie)

Po vypuknutí první světové války roku 1914 se zapojila do aktivit protirakouské odbojové skupiny Maffie sestávající z domácích členů a také exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazující se o vznik samostatného Československa. Spolupracovala např. s Přemyslem Šámalem či Václavem Klofáčem, zejména ve věci shromažďování informací a předávání kurýrních zpráv. Byť ženy vzbuzovaly obecně menší podezření z nepřátelské špionáže, Fričová nicméně pracovala spolu s ostatními zapojenými pod neustálou hrozbou obvinění z vlastizrady. Po vzniku Československa roku 1918 byla její činnost v souvislosti s Mafií hojně připomínána.
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'51.75'' E14°25'7.5'' (hrob)
VPM přidal: František Nový

Hrob Vilém Julius Josef a Edgar Stanislav Haunerovi

Autor: František Nový, 14.02.2024
Umístění: Praha 2, Štulcova, hřbitov Vyšehrad, hrob 6/14
Nápis:
PHDR. VILÉM J. HAUNER *20.4.1877 +31.10.1941
JUDr. EDGAR ST. HAUNER *10.9.1906 +8.6.1942
Poznámka:

Vilém Julius Josef Hauner byl český matematik a astronom, později proslulý jako vojenský historik, publicista a překladatel. V letech 1911–1920 byl hospodářem Mensy akademické, za což byl osvobozen od vojenské služby, Od roku 1919 byl stálým členem komise pro vojenské názvosloví. Od roku 1920 byl členem správní rady Vojenského ústavu věd, v roce 1925 se stal jeho místopředsedou. Zabýval se dějinami novověkého válečnictví, napsal mnoho článků z vojenské historie, stal redaktorem vojenské části Masarykova slovníku naučného.
Za druhé světové války mu byl zkonfiskován majetek, později zemřel v koncentračním táboře Mauthausenu. Jméno je uvedeno na pamětní desce na Budějovické 5 v Praze 4. Dne 20. října 1945 byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

Mladší syn, právník JUDr. Edgar Stanislav Hauner byl zastřelen nacisty během heydrichiády 8. června 1942
(zdroj: Wikipedie)


Souřadnice: N50°3'52.44'' E14°25'3.53'' (hrob)
VPM přidal: František Nový